Nové 3D technologie nabízejí dosud nečekané zážitky. Například filmová postava si jen tak odejde z plátna mezi diváky…
To, že by postava opustila plátno, bylo zatím možné jen třeba ve filmu Woodyho Allena Purpurová růže z Káhiry. 3D filmové technologie dnes ovšem nabízejí i další zážitky. Chcete se projít po Měsíci, ponořit se tisíc metrů pod hladinu moře, zalovit si na safari či vystoupit na Mt. Everest? Stačí si jen nasadit speciální brýle a výprava za dobrodružstvím může začít.
Šance se chopil Hollywood
Filmoví producenti si od 3D slibují podstatné zvýšení svých zisků. Mnozí potenciální návštěvníci filmových představení totiž dávají v poslední době přednost svým domácím kinům nebo stahování filmů z internetu. Ostatně, řada režisérů už oznámila záměr natočit svůj snímek právě pomocí 3D technologie. Patří mezi ně například už i Robert Zemeckis, známý svým filmem Forrest Gump, nebo James Cameron, který má na svém kontě snímky Terminátor nebo Titanic.
Některá studia dokonce vážně uvažují o tom, že filmy z jejich produkce budou uváděny výhradně ve 3D formátu. Ostatně, v USA již nyní existuje 700 biografů, která mají potřebné vybavení pro promítání 3D filmů. Mnoho dalších kin pak už chystá potřebné rekonstrukční práce.
U nás je zatím jediné
V České republice je zatím jediné kino, kde lze shlédnout speciální 3D efekty. Jmenuje se IMAX a najdeme ho v pražském paláci Flora. Na zdejší filmové plátno by se vešlo sedmi slonů postavených na sobě, je 20 metrů vysoké a 25 metrů dlouhé. Je tedy dost velké, aby ukázalo například druhohorní ještěry v životní velikosti.
Je vyrobeno ze speciálního difúzního matného vinylu, perforovaného několika tisíci malými otvory, které umožňují volné procházení zvuku a dávají tím plátnu takzvanou „akustickou otevřenost“.
Ploché plátno, velké jako čtvrtina fotbalového hřiště, je jemně zakřivené a je navrženo tak, že šířkou pokryje celý zorný úhel očí a přesahuje až za okraj oblasti periferního vidění. Tato skutečnost v kombinaci s umístěním sedadel strmě pod úhlem 23 stupňů, poskytuje pohodlný výhled z libovolného sedadla. Kdyby tedy před námi v jedné řadě seděl třeba kompletní basketbalový tým a Jan Koller k tomu, neměli bychom za nimi problém s výhledem.
Aby množství světla odráženého směrem k publiku bylo co největší, je plátno potaženo stříbrnou vrstvou.
Proč ty brýle?
Pro natáčení 3D filmů je pochopitelně nutná speciální kamera. Ta vlastně natočí dvě role filmu, jednu pro levé oko, druhou pro pravé. Diváci pak v kině dostanou polarizované brýle, které pravý obraz směřují do pravého oka a levý do oka levého. Teprve uvnitř našeho mozku se pak skládá iluze trojrozměrné reality.
Pro dokonalý požitek z 3D technologie je nutný i vynikající zvuk. Například zmíněný pražský IMAX je vybaven digitální audio technologií, která prostřednictvím 6kanálových multireproduktorů zajišťuje autentický zvuk, jenž pomáhá divákům ponořit se do filmu. Zvuková linie je od vlastního filmu oddělena. Pro každý soundtrack se používají 3 CD, které jsou počítačově synchronizovány s filmem.
Světlo viditelné z Měsíce
Ani promítačka pro projekci 3D filmů nemůže být jen tak ledajaká. Rotační smyčka posunuje film horizontálně, přičemž během projekce se každé okénko filmu zastaví na pevných registračních cívkách a film je pevně držen vakuem proti zadní části čočky. 68procentní clona propouští o třetinu více světla než obvyklá 50procentní. Výsledkem je mimořádně čistý obraz, jehož trvalá ostrost vysoce převyšuje standard běžné projekce.
Celé promítací zařízení v kině IMAX (o rozměrech 140 x 170 x 140 cm) váží více než půl tuny. Uvnitř má dvě promítací lampy, z nichž každá disponuje výkonem 15 kW, tedy 150krát vyšším než běžná 100watová žárovka. Světlo takové lampy je pak tak jasné, že kdyby byla umístěna na Měsíci, její záři bychom na Zemi viděli pouhým okem.
Teplota povrchu projekční lampy je srovnatelná s teplotou na povrchu Slunce, tedy okolo 5 500 stupňů Celsia. Kdyby se před paprsek, který z lampy vychází, dostal například nějaký dřevěný předmět, okamžitě by vzplanul. Lampa proto musí být ochlazována speciálním chladícím systémem.
„Jen počkej…“
Tento ruský animovaných seriál o vlku a zajíci získal v 70. letech minulého století i u nás značnou popularitu. Jména jako Kotěnočkin nebo Rusakov znalo tehdy každé malé dítě. Výtvarník Vjačeslav Kotěnočkin v roce 2000 zemřel, štafetu ale převzal jeho syn Alexej, takže vlk se zajícem žijí dále..
Nové díly ale budou v lecčems odlišné. Především, dnešní animátorské postupy jsou již jiné, takže seriál bude vyveden ve 3D animaci. Budou v něm vystupovat potomci známého vlka a zajíce, ale vlk tentokrát bude pilným školákem, zajíc naopak lump a rošťák.
