V posledních letech postihují kardiovaskulární onemocnění (KVO) stále častěji lidi v plně aktivním věku, dokonce i ženy, které byly dlouho proti infarktu nebo mrtvici považovány za „chráněné“. Lze se nějak bránit?
Každoročně u nás umírá vinou kardiovaskulárních onemocnění na 50 000 lidí, což je srovnatelné například s počtem obyvatel Chomutova. Představuje to polovinu všech úmrtí, dvakrát více, než obětí obávaných nádorových chorob. Navíc tato zdravotní postižení, i když je nemocný přežije, mnohdy těžce a doživotně změní život pacientů i jejich rodin. Z plného zdraví se tak během pár minut stávají doživotními invalidy.
Blesk z čistého nebe
Současná medicína, v tomto případě kardiologie, lékařský obor zabývající se chorobami srdce, dosáhla sice značného pokroku, ale v „závodech“ s narůstajícím počtem onemocnění se jí stále nedaří vítězit. V léčbě infarktu myokardu urgentním zprůchodněním ucpané tepny angioplastikou má dokonce Česká republika primát ve světě. Přesto stále vysoké procento nemocných na infarkt zemře. Skoro polovina postižených totiž umírá, aniž by lékaři dostali vůbec šanci se s onemocněním poprat.
Světoznámým odborníkem na léčbu KVO je prof. MUDr. Richard Češka, CSc., který 21. STOLETÍ řekl: „Společnou příčinou KVO je ateroskleróza, dlouhodobý chorobný proces, postihující stěny tepen.. Známe nejvýznamnější rizikové faktory aterosklerózy a KVO, poruchu metabolismu tuků v krvi, tedy zjednodušeně zvýšený cholesterol. Dále jde o zvýšený krevní tlak (hypertenzi), kouření cigaret a cukrovku. Tyto rizikové faktory mají na svědomí 95 procent všech KVO.“
Je ateroskleróza dědičná?
Dispozice je dána do velké míry geneticky. Podobně jako najdeme rodiny, ve kterých se vyskytují nádorová onemocnění, jsou rodiny, jejichž příslušníky ve zvýšené míře ohrožují kardiovaskulární onemocnění. „Stěží by asi někdo předpokládal, že štíhlého čtyřicátníka postihne infarkt. Pak zjistíme, že jeho sestra prodělala první infarkt již v osmatřiceti letech, tatínek zemřel na druhý infarkt v pětačtyřiceti. Každý z nás by se měl snažit zjistit, na co umírali jeho předkové. Jde alespoň o poslední tři generace. Podívat se i na svoje bratrance, neteře, zda se u nich nevyskytují některé rizikové faktory“, doplňuje prof. Češka.
Existuje dokonce rozdíl mezi pohlavími. Ženy jsou proti srdečně cévním onemocněním chráněny do menopauzy mnohem více než stejně staří muži. U těch se první projevy objevují před 55 rokem, u žen průměrně o deset let později. Nejnověji nastává odklon od toho podávat ženám hormonální léčbu v představě, že se prodlouží doba ochrany proti kardiovaskulárním onemocněním.
Naděje pro naše srdce
Loni v červnu byl založen Nadační fond Naděje pro Vaše srdce, jejímž předsedou správní rady je právě prof. Češka. Jak může taková organizace pomoci, co je jejím cílem?
„Rozjíždíme informační kampaň, aby si všichni uvědomovali svoje rizika. Důležité je, aby lidé znali hodnoty základních rizikových faktorů. Jistě je jen málo čtenářů 21. STOLETÍ, kteří by někdy v životě neměli změřený krevní tlak, mnozí i cholesterol či glukózu, tedy hladinu cukru v krvi. Na našich webových stránkách http://www.vasesrdce.cz. si nyní může každý zájemce přesně zjistit, zda mu nebezpečí KVO hrozí.“
Mít vše pod kontrolou!
Pro prevenci kardiovaskulárních chorob jsou důležité dva přístupy: Uvědomit si, že nějaká rizika vůbec jsou a pak rozhodnutí s tím něco dělat. Proto dál prof. Češka doporučuje zdravou životosprávu, ovšem ani ta není samospasitelná. „Nechci lobovat za farmaceutické firmy, ale existují velice účinné léky, které dokážou kontrolovat hladinu tuků v krvi, snižovat krevní tlak. Známe už dokonce i léky na odvykání kouření. Neměli bychom stále spojovat vysoký cholesterol pouze s tím, že pacientovi zakážeme vajíčka a špek. Pokud bude držet nějakou trochu rozumnou dietu, měl by dostat léky. Naše nadace lidem, kteří to chtějí vědět, ukazuje pravdu!“
Kde pomáhá příroda
Novodobou módou i pomocí jsou rostlinné steroly (fytosteroly), přírodní extrakty, které se v malém množství přirozeně vyskytují v naší stravě, např. v rostlinných olejích, obilovinách či zelenině. Jde o velice zajímavé látky, které určitě patří k těm s prokázaným účinkem na snižování cholesterolu.
Musíme však vědět, co od nich můžeme očekávat, když ovlivňují vstřebávání cholesterolu ve střevě. Potravou ho získáváme asi třetinu a další dvě třetiny si syntetizujeme. Do syntézy cholesterolu rostlinný sterol nezasahuje, tam naopak působí právě účinné léky. Rostlinné steroly se ve střevě shlukují s cholesterolem. Tím zabraňují jeho vstřebávání do krve a odvádějí přebytečný cholesterol z těla pryč. Dochází tak ke snížení hladiny špatného cholesterolu v krvi.
Alkohol v rozumném množství…
Ještě více než zmíněné fytosteroly asi čtenáře zajímá, jak je to s alkoholem.
U zdravých lidí je malé množství alkoholu prevencí KVO z nejrůznějších důvodů. Zvyšuje „hodný“ cholesterol, má antioxidační účinky, v červeném vínu, pivu, ale třeba i v destilátech jsou prospěšné flavonoidy – pigmenty (rostlinná barviva), odpovědné za většinu jasných barev ovoce a zeleniny. Úměrným množstvím na den jsou dva drinky, což obnáší dva malé panáčky nebo dvě dvoudecky vína či dvě třetinky piva.
Prof. MUDr. Richard Češka, CSc.,
vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Je současně předsedou České internistické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a České společnosti pro aterosklerózu a od ledna 2007 je i členem výboru International Atherosclerosis Society.
Loni 28. 6. založil Nadační fond Naděje pro vaše srdce.
Je mj. autorem mnoha knih s tématikou prevence aterosklerózy.
Přednáší doma i v zahraničí.
Co je to cholesterol?
Cholesterol je látka tukové povahy s komplikovanou chemickou strukturou, vyskytující se ve všech živočišných tkáních. Normální hladina celkového cholesterolu v krvi u jinak zdravého člověka je do 5 mmol/l.
Umíme rozlišit „zlý“ LDL cholesterol (z anglického low density lipoprotein) navázaný na částice, které „vozí“ cholesterol do cévní stěny a tak ji poškozují. Hladina LDL cholesterolu by neměla přesáhnout 3 mmol/l. LDL si libuje v tučných masech, vnitřnostech (hlavně játrech), uzeninách, vaječných žloutcích, výrobcích z plnotučného mléka, smažených pokrmech…
Protipólem je „hodný“ HDL cholesterol (z anglického high density lipoprotein). Dovede cholesterol z cévní stěny odstranit a má tak ochrannou roli jakéhosi „čističe“ cév. Lékaři doporučují dosažení koncentrace HDL cholesterolu v krvi nad 1 mmol/l. K tomu může napomáhat i kvalitní rostlinný olej (hlavně olivový).
Prozradí nás obvod pasu
Obvod pasu je důležitým kritériem při volbách královny krásy. Ještě významnějším ukazatelem bývá u rizikové centrální obezity. Tuk uložený v oblasti břicha vede totiž k závažným zdravotním komplikacím. Horší je tvar tzv. jablka s tukem na bříšku než tzv. hrušky s tukem na bocích a hýždích.
Normální hodnota obvodu pasu u žen se doporučuje do 80 centimetrů, zdravotní riziko stoupá při hodnotě 88 centimetrů a vyšší. U mužů se normou stal obvod pasu do 94 centimetrů, zvýšené zdravotní riziko signalizuje hodnota pasu přesahující 102 centimetry.
Jakýpak máme krevní tlak?
Hypertenze znamená vysoký krevní tlak, který u nás trápí asi 1,5 milionů lidí.. O něm hovoříme při vyšších hodnotách tlaku krve než 140/90 mm rtuťového sloupce, u diabetiků při vyšších hodnotách než 130/80 mm rtuťového sloupce.
Sekundární hypertenze – zvýšení krevního tlaku je podmíněno jiným onemocněním (např. hormonálním, ledvinným aj.).
Samostatnou chorobou je esenciální hypertenze, kdy je příčina zvýšení krevního tlaku dána dědičnými faktory a životním stylem.
Naopak nízký krevní tlak, který není tak nebezpečný jako vysoký, se nazývá hypotenze. Takto postižení lidí však za určitých okolností mj. bývají unavení a někdy omdlévají .
Body Mass Index (BMI)
poměr hmotnosti a výšky v metrech na druhou (BMI = m/kg2). Podle BMI klasifikujeme tělesnou hmotnost:
normální – BMI = 19 – 24
nadváha – BMI = 25 – 29
obezita – BMI > 30
Co nejvíc chutná srdci
Vědci nedávno připravili seznam potravin, které mají výjimečně silnou schopnost chránit naše srdce a cévy. Favority jsou borůvky, česnek, červené víno, hořká čokoláda, hroznová šťáva (účinkuje úplně stejně jako víno), lněné semeno, ořechy, pivo, sója, šťáva z granátových jablek, vaječné bílky, zelený čaj.
Pohyb je lepší než léky
Cesta k výraznému posílení kardiovaskulárního zdraví nemusí vést jen přes neustálé návštěvy tělocvičen či fitcentr. Podle odborníků postačí cvičit umírněně alespoň třikrát týdně po dvaceti minutách.
Už to pomůže snížit krevní tlak a LDL cholesterol, riziko tvorby aterosklerotických plátů. Jde jen o to být co nejvíce v pohybu, pokud možno příjemném.
MOZEK
Cévní mozková příhoda – MOZKOVÁ MRTVICE
Dochází k ní především při ucpávání mozkových tepen či důležitých tepen na krku (krkavic).
Následuje různé postižení mozku. Vzhledem k tomu, že mozek je řídící jednotkou celého organismu, záleží na tom, kde se nedokrevnost (ischemie) projeví.
Možné následky:
* Okamžitá (tzv. vteřinová) smrt.
* Postižení funkcí některých orgánů, které jsou z mozku řízeny. Podle toho, která část mozku je nedokrvena, postihuje levou či pravou část těla. Dochází k poruše hybnosti horní i dolní končetiny.
* Ochrnutí končetin (horní či dolní).
* Zasažení řečových center.
* Zasažení center řídících porozumění řeči (postižený nechápe, co mu říkáme)
* Poruchy kvality myšlení (projevují se mj. zmateností, postižený si nepamatuje např. kde bydlí).
SRDCE
Nejčastějším postižením je srdeční infarkt.
(Náhlá bolest na hrudníku, ucpání velké cévy trombem, nedokrevnost srdečního svalu a poté odumření části srdce.)
Možné následky:
* Vteřinová smrt.
* Většina postižených infarkt přežije v lepším či horším stavu. Záleží na tom, jak velká část srdce byla postižena, jak rychle se podaří cévu zprůchodnit apod.
* Angina pectoris
Signalizuje ji bolest na hrudníku při námaze. Pacient při rychlé chůzi či při stoupání do schodů ucítí svíravou bolest za hrudní kostí, zastaví se. Bolest přejde- někdy až po použití nitroglycerínu.
* Srdce začíná selhávat jako pumpa.
Obvykle se projevuje jako dušnost – a to dokonce i v klidu. Někdy se postižený v noci budí, musí spát na několika polštářích, vlastně polosedě.
Postižení břišní aorty
Aorta – nejdůležitější velká tepna, která vede do dolní části těla, může být změněna aterosklerózou.
Možné následky:
Při zvětšení vzniká tzv. aneurisma (rozšíření), které potom praská.
Tak vzniká dramatická situace, která často může končit smrtí.
Postižení pánevních tepen
O tom se, bohužel, hovoří málo. Může zajímat lidi od středního věku. Jde o postižení pánevních tepen aterosklerózou.
Možné následky:
Mj. porucha erekce, kterou však lze při správné léčbě i zlepšovat.
Postižení tepen na dolních končetinách
Ischemická choroba dolních končetin, ucpávání tepen na dolních končetinách se projevuje různě.
Možné následky:
* Někdy jen pouhé kulhání, kdy se musí pacient zastavovat.
* V nejhorším případ hrozí amputace.
* Končetiny jsou chladné.
* V nohou je špatný cit.
* Bolesti v lýtkách nutí při chůzi zastavovat a čekat až bolest odezní.
* Při minimálním kožním defektu se ranka nehojí, naopak se začne rozšiřovat a vzniká rozsáhlý zánět. Někdy může být příčinou amputace nohy.
Co nás může potkat?
Angina pectoris – forma ischemické choroby srdeční, projevující se silnou bolestí na hrudi, většinou po námaze. Podstatou onemocnění je nejčastěji aterosklerotické zúžení koronárních tepen srdce, které způsobuje nedostatečné zásobování srdeční svaloviny kyslíkem při větší námaze.
Ateroskleróza – kornatění tepen. Onemocnění tepen, při kterém se v jejich stěnách ukládají tukové látky a druhotně vápník. Tepna je poškozována, dochází k jejímu postupnému zužování až úplnému uzávěru, s následným nedostatečným prokrvením příslušné části organismu. Ateroskleróza je nejčastější příčinou infarktu myokardu a cévních mozkových příhod.
Cévní mozková příhoda : postižení určitého okrsku mozkové tkáně na podkladě poruchy cév – tj. neprůchodnosti (aterosklerotického postižení) s následnou ischemií (mozkový infarkt, mrtvice), anebo poruchy celistvosti cévní stěny (krvácení).
Diabetes mellitus – cukrovka. Nemocní s cukrovkou (zejména tzv. druhého typu) mají stejné riziko infarktu myokardu jako osoby, které ho již prodělaly. Častá je nadváha, zvýšené krevní tuky, vysoký krevní tlak a další rizika, která urychlují proces stárnutí cév. Cukrovku lze zjistit vyšetřením hladiny krevního cukru – glukózy. Je-li nalačno hodnota vyšší než 7 mmol/l při dvou po sobě jdoucích odběrech krve, máme cukrovku.
Infarkt myokardu – srdeční infarkt: Odumření části srdeční svaloviny (myokardu) vzniklé přerušením krevního zásobení. Příčinou bývá uzávěr některého úseku koronární tepny, především při jejím poškození aterosklerózou.
Ischemická choroba srdeční (ISCHS):- nejčastější onemocnění srdce, jehož podstatou je nedostatečné prokrvení (ischemie) srdečního svalu. Dochází k porušení zásobování kyslíkem a živinami, a odvádění zplodin látkové výměny. Nejzávažnějšími formami jsou infarkt myokardu (viz) a angina pectoris(viz). ICHS může být příčinou arytmií a srdečního selhání.
Ischémie: nedostatečné zásobení tkáně krví v důsledku zúžení či ucpání přívodné tepny.
Metabolický syndrom: Soubor rizikových faktorů cukrovky a KVO zahrnující nahromadění tuku kolem pasu (abdominální obezita), zvýšení krevního tlaku, vyšší hladinu triglyceridů, nižší hladinu HDL cholesterolu a zvýšení hladiny krevního cukru. Splněním tří z těchto pěti kritérií se nemocný stává nositelem metabolického syndromu a jeho riziko infarktu myokardu je dvojnásobné a riziko cukrovky dokonce pětinásobné ve srovnání se zdravou populací.
Více se dozvíte:
http://www.vasesrdce.cz
Nový spojenec – oxid dusnatý
Za nového, velmi účinného spojence v boji proti zákeřnému nebezpečí KVO prof. dr. Louis J. Ignarro (USA) označuje oxid dusnatý (NO). Spolu s kolegy Muradem a Furchardem objevil nepatrnou molekulu NO, která dostala označení „signální molekula kardiovaskulárního zdraví“. Sám k tomu upřesňuje:
„Přestože srdeční infarkt postihuje srdce a mozková mrtvice mozek, mají mnohem více společného než se zdá. V obou případech je spouštěcím impulsem krevní sraženina, která se při mrtvici zachytí v cévách vedoucích k mozku, nikoliv k srdci. Sraženina proniká s krví k mozku a brání jeho okysličování. Výsledkem může být poškození mozku, invalidita nebo dokonce smrt.
Nejčastěji se krevní sraženiny zachytí v krčních tepnách, které jsou umístěny po obou stranách krku. Jestliže cévní stěny neprodukují dostatek oxidu dusnatého, náchylnost k tvorbě krevních sraženin a riziko mozkové mrtvice je mnohem vyšší.“
Co dokáže signální molekula?
A jak NO bojuje s mozkovou mrtvicí? Především dvěma hlavními způsoby – působí jako prevence proti tvorbě krevních sraženin a zabraňuje vytváření aterosklerotických plátů v cévách.
NO je signální molekula, která vzniká v těle a podílí se na regulaci krevního toku v každé části těla. První praktická aplikace výzkumu prof. Ignarra vedla k vývoji Viagry. NO uvolňuje a rozšiřuje cévy, zabraňuje tvorbě krevních sraženin, které jsou příčinou srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice, reguluje krevní tlak a hromadění plátů v cévách.
Důležitá je vláknina
Nyní tento laureát sestavil program na zvýšení odolnosti kardiovaskulárního systému vůči stárnutí. Spočívá v udržování čistého a pružného krevního řečiště pomocí zvýšené produkce NO.
Produkci NO, a tak i celkové zdraví, zlepšuje široké spektrum potravin. Uveďme jen hlavní: Česnek, grapefruity, hořká čokoláda (v rozumné míře), krab, kuřecí prsa, losos, banány, brokolice, celer, čaj (černý a zelený), játra (přiměřeně), kukuřice, maliny, makrela, mrkev, olivový olej, ořechy, pomeranče, rajčata, rybí tuk, sardinky, semena, slaneček, špenát, treska, tuňák, tmavé maso (omezeně), obilí, pivo (uměřeně), pšeničné klíčky, semena, švestky, třešně, víno (přiměřeně)
Důležitá je vláknina (mj. z celozrnného chleba, fazolí, hrachu, různých druhů ořechů a semen). Za fenomén zdravé výživy považuje prof. Ignarro sóju, která mj. výrazně snižuje hladinu nebezpečného cholesterolu. Dá se využívat v různých podobách – tofu, mléko, jogurt, pražená atd.
Osvědčily se i vhodné potravinové doplňky – přírodní bioaktivní sloučeniny s léčebnými účinky podporujícími zdraví.
