Domů     Technika
Jak pracuje: Ponorka
21.stoleti 19.2.2007

Moderní ponorky jsou rychlé, fungují na jaderný pohon a oceány jich jsou plné. Jak ale vypadali pradědečkové těchto supermoderních strojů?Moderní ponorky jsou rychlé, fungují na jaderný pohon a oceány jich jsou plné. Jak ale vypadali pradědečkové těchto supermoderních strojů?

Na ruční pohon
Princip ponorky běžel hlavou už Leonardu da Vincimu. V roce 1578 pak Brit William Borne představil nákres ponorky, která by fungovala na principu vyrovnávacích nádrží. Podobně pracují i dnešní ponorky. První funkční ponorku však sestavil až v roce 1642 Holanďan Cornelis Drebbel. Dnes se při představě dřevěné kostry potažené naolejovanou kůží pousmějeme, ale dokázala uvézt 12 mužů. Pohon byl ruční, každý z členů posádky držel v ruce veslo.
V době války o nezávislost (1775 – 1783) nasadili američtí osadníci do boje proti královskému námořnictvu i ponorku. Vešel se do ní pouze jeden člověk a ten jí poháněl klikou.
V 19. století se o konstrukce ponorek snažili především Američané a Němci. Zatímco řada německých pokusů skončila fiaskem, americká ponorka Aligator v roce 1863 úspěšně zaminovala nepřátelské přístavy. Dokázala už chemicky vyrábět kyslík, ale pohon byl stále mechanický. Koncem 19. století mělo ve své výbavě 50 ponorek i carské ruské námořnictvo.

Válečné úspěchy 
Na přelomu 19. a 20. století se už objevily ponorky na parní pohon. Páru později vytlačila elektřina a ponorky se staly obávanou zbraní. To ukázaly zejména německé ponorky U-21, U-31 a U-41 za 1. světové války. 5. září 1914 potopila německá ponorka britský křižník Hawke a tím začala ponorková válka. Němci v ní zničili více než 5 000 spojeneckých lodí.
Důležitou roli sehrály ponorky i za 2. světové války. Hned 3.září 1939, tedy v den, kdy Velká Británie vstoupila do války, potopila německá ponorka britský parník. Po vstupu USA do války, v prosinci 1941, již nebyly ponorky tak úspěšné jako dříve. Svou roli sehrálo i zdokonalení ochrany konvojů, plavících se přes Atlantik. Za 2. světové války bylo ponorkami potopeno přes 4500 lodí, tedy méně, než za války první.

Ponorka na severním pólu
V roce 1954 byla zkonstruována americká ponorka Nautilus, jejíž pohon již byl jaderný. O 4 roky později tento stroj dosáhl severního pólu.
V tomtéž roce spustil na moře svou atomovou ponorku Leninskyj Komsomol i Sovětský svaz.
V současné době má ve své výzbroji jaderné ponorky pět zemí: USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína. Jejich ponorky dokáží nést i jaderné zbraně.

Související články
Omezení rychlosti na 30 km/h vede podle nového výzkumu k sedmatřicetiprocentnímu poklesu úmrtí při dopravních nehodách. Kromě toho se při takovém snížení rychlosti snižuje jak hluk, tak i emise a spotřeba paliva. Studie, jejíž autory jsou řečtí vědci George Yannis a Eva Michelaraki, se zaměřila na kvantifikaci v oblasti bezpečnosti, životního prostředí, energie, dopravy, obyvatelnosti […]
Fyzika kolem nás, v nás, ale i daleko od nás, je fascinující. Určuje pravidla všem ostatním vědám. Fyzika není jen dílem ve velké skládačce, nýbrž je podkladem, na kterém leží vše. Tato rubrika představuje příběh jedné z částic. Tentokrát elektronu… Elektrony jsou malé částice s velmi malou hmotností, ale jejich vliv je obrovský. Váží pouze […]
Před více než 100 lety dal Jaroslav Heyrovský světu revoluční analytickou metodu – polarografii. Před téměř 70 lety vyrobili Češi plastickou trhavinu Semtex a ve stejné době Otto Wichterle dokončoval první hydrogelovou kontaktní čočku pro korekci optických vad zraku. V nedávnější době profesor Holý vyvinul nové skupiny léčiv, antivirotik, proti HIV/AIDS, virovou hepatitidu typu B či […]
Česká republika hledá cesty, jak snížit uhlíkové emise, k čemuž se zavázala v rámci tak zvaného Green Dealu, a to zejména z provozu benzinových a naftových motorů v dopravě. U železniční dopravy by k tomu vedle elektrizace železnic mohl přispět i provoz vlaků na vodík či baterie. Dle závěrů nejnovější studie by mohly být tyto […]
Vědci z centra CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli nový senzor pro měření v rozmezí od 10 do 90 stupňů Celsia. Na revoluční technologii spolupracovali s odborníky ze Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Základem je nový grafenový derivát, díky kterému je senzor přesný a spolehlivý, zároveň […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz