Domů     Příroda
KROK ZA KROKEM: Jak oplodnit slona?
21.stoleti 19.1.2007

V ústecké ZOO v roce 2002 úspěšně uměle oplodnili slonici Delhi. Stala se tak první takto oplodněnou samicí slona indického v Evropě.V ústecké ZOO v roce 2002 úspěšně uměle oplodnili slonici Delhi. Stala se tak první takto oplodněnou samicí slona indického v Evropě.

Protože ZOO v Ústí nad Labem nedisponuje samcem slona indického, přikročila k dosud neobvyklému experimentu. Převoz za vhodným partnerem do Německa se totiž ukázal nereálným a tak se tým specialistů rozhodl pro váhově „méně“  náročný transport. Ani doprava desítek mililitrů spermií však nebyla  zdaleka bez problémů. Zatímco u skotu je celý proces rutinní záležitostí, u slonů se odborníci pohybují na odborně velmi tenkém ledu. 
Vhodný sloní samec jménem Emmet se našel až v ZOO Whipsnade v Anglii. Sloní sperma se doposud nezmrazuje a musí tedy být aplikováno do osmi hodin po odběru. Na ultrazvukovém vyšetření se podílel zkušený německý tým z IZW Berlin pod vedením Dr. Thomase Hildebrandta a Dr.Franka Göritze.
V době, kdy slonici Delhi začaly plodné dny, nastala ve třech evropských zemích honička jako z akčního filmu. V Anglii odebrali sperma, německý tým připravoval mobilní ultrazvuk a inseminační pomůcky a v ústecké ZOO chystali slonici k vlastní proceduře.
Po dvou dnech usilovné práce, za použití unikátních metod a specielně upravených zařízení, bylo dílo u konce. Po 11 týdnech byl objeven plod o velikosti 2 mm a v týmu zavládla obrovská radost. Delhi je březí a je první samicí slona indického, která byla v Evropě úspěšně oplodněna (jediné takové  slůně se narodilo v roce 1999 v USA ve washingtonské ZOO). Také je první, kdy se inseminace podařila po převozu spermatu hned na první pokus a celkově osmou slonicí na světě, u které se umělé oplodnění podařilo. Z těchto osmi případů se narodila čtyři slůňata. V celé Evropě se po inseminaci narodilo dosud pouze jediné slůně, ovšem slona afrického, a to v roce 2001 v ZOO Vídeň.
Od inseminace čekalo ošetřovatele ústecké ZOO 22 měsíců čekání, starostlivé péče, průběžných vyšetření a tréninku na porod. Přes veškerou péči a optimální vývoj plodu se ale slůně nakonec narodilo mrtvé. Sloní sameček byl vysoký 105 cm, dlouhý 145 cm a vážil 133,4 kg. Následné vyšetření ukázalo, že byl plně vyvinutý, bez jakýkoliv defektů. Příčinou jeho úmrtí bylo zřejmě zadušení v porodních cestách. Porod byl dlouhý a komplikovaný špatnou polohou slůněte a jeho značnou velikostí. Rovněž relativně vysoký věk (na prvorodičku) Delhi mohl hrát svou roli. Slůně bylo darováno Národnímu muzeu v Praze, kde bude v budoucnu vystaveno.
Získané zkušenosti z ústecké akce dnes v podobných případech využívají i další odborníci. Mezinárodní tým je navíc připraven kdykoliv experiment zopakovat. Zatím to ale zdravotní stav slonice Delhi nedovoluje.

Více na : www.choboti.cz

Předchozí článek
Související články
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz