Domů     Příroda
KROK ZA KROKEM: Jak oplodnit slona?
21.stoleti 19.1.2007

V ústecké ZOO v roce 2002 úspěšně uměle oplodnili slonici Delhi. Stala se tak první takto oplodněnou samicí slona indického v Evropě.V ústecké ZOO v roce 2002 úspěšně uměle oplodnili slonici Delhi. Stala se tak první takto oplodněnou samicí slona indického v Evropě.

Protože ZOO v Ústí nad Labem nedisponuje samcem slona indického, přikročila k dosud neobvyklému experimentu. Převoz za vhodným partnerem do Německa se totiž ukázal nereálným a tak se tým specialistů rozhodl pro váhově „méně“  náročný transport. Ani doprava desítek mililitrů spermií však nebyla  zdaleka bez problémů. Zatímco u skotu je celý proces rutinní záležitostí, u slonů se odborníci pohybují na odborně velmi tenkém ledu. 
Vhodný sloní samec jménem Emmet se našel až v ZOO Whipsnade v Anglii. Sloní sperma se doposud nezmrazuje a musí tedy být aplikováno do osmi hodin po odběru. Na ultrazvukovém vyšetření se podílel zkušený německý tým z IZW Berlin pod vedením Dr. Thomase Hildebrandta a Dr.Franka Göritze.
V době, kdy slonici Delhi začaly plodné dny, nastala ve třech evropských zemích honička jako z akčního filmu. V Anglii odebrali sperma, německý tým připravoval mobilní ultrazvuk a inseminační pomůcky a v ústecké ZOO chystali slonici k vlastní proceduře.
Po dvou dnech usilovné práce, za použití unikátních metod a specielně upravených zařízení, bylo dílo u konce. Po 11 týdnech byl objeven plod o velikosti 2 mm a v týmu zavládla obrovská radost. Delhi je březí a je první samicí slona indického, která byla v Evropě úspěšně oplodněna (jediné takové  slůně se narodilo v roce 1999 v USA ve washingtonské ZOO). Také je první, kdy se inseminace podařila po převozu spermatu hned na první pokus a celkově osmou slonicí na světě, u které se umělé oplodnění podařilo. Z těchto osmi případů se narodila čtyři slůňata. V celé Evropě se po inseminaci narodilo dosud pouze jediné slůně, ovšem slona afrického, a to v roce 2001 v ZOO Vídeň.
Od inseminace čekalo ošetřovatele ústecké ZOO 22 měsíců čekání, starostlivé péče, průběžných vyšetření a tréninku na porod. Přes veškerou péči a optimální vývoj plodu se ale slůně nakonec narodilo mrtvé. Sloní sameček byl vysoký 105 cm, dlouhý 145 cm a vážil 133,4 kg. Následné vyšetření ukázalo, že byl plně vyvinutý, bez jakýkoliv defektů. Příčinou jeho úmrtí bylo zřejmě zadušení v porodních cestách. Porod byl dlouhý a komplikovaný špatnou polohou slůněte a jeho značnou velikostí. Rovněž relativně vysoký věk (na prvorodičku) Delhi mohl hrát svou roli. Slůně bylo darováno Národnímu muzeu v Praze, kde bude v budoucnu vystaveno.
Získané zkušenosti z ústecké akce dnes v podobných případech využívají i další odborníci. Mezinárodní tým je navíc připraven kdykoliv experiment zopakovat. Zatím to ale zdravotní stav slonice Delhi nedovoluje.

Více na : www.choboti.cz

Předchozí článek
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz