(Na)mazané zabijácké rostliny!

Masožravé rostliny kvůli zpestření jídelníčku chutným kusem libového hmyzu budují důmyslné pasti, jejichž propracovanost by jim mohl závidět jakýkoli materiálový inženýr.Masožravé rostliny kvůli zpestření jídelníčku chutným kusem libového hmyzu budují důmyslné pasti, jejichž propracovanost by jim mohl závidět jakýkoli materiálový inženýr.

Ačkoli většina rostlin spoléhá na to, že jim veškeré potřebné minerální živiny dodá úrodná půda a organickou hmotu si vyrobí za pomoci fotosyntézy, někdy podmínky stanoviště nestačí pokrýt spotřebu rostoucího těla.

Proto se některé z nich rozhodly, že si nechají nedostatkové minerálie (hlavně fosfor a dusík) donést až do domu nedobrovolnými dárci orgánů. K nalákání a polapení nebohých živočichů využívají nejrůznější triky – od lepkavého nektaru, ze kterého se neopatrná mlsná moucha nedokáže vymotat, až po nádobky s kluzkými stěnami.

Nádoba pro vražedný koktejlJeden z posledních výzkumů německých vědců se soustředil na to, jakým způsobem rostliny dosahují maximální kluzkosti stěn svých vražedných pastí. Hmyz totiž dokáže díky různým „vynálezům“ na svých končetinách (přísavky, jemné lamely či háčky) lézt klidně po stropě a neuklouznout ani na skle.

Aby se z nastražené pasti za žádných podmínek nedostal, musejí proto rostliny přijít s velmi účinným protiopatřením.Například tropická masožravá rostliny láčkovka loví své oběti do nálevek do poloviny naplněných koktejlem z trávících enzymů.

Jakmile se do něj tělo hmyzu jednou dostane, není cesty zpět. Vražedný roztok jej rozloží během několika málo minut. Stěny „nádobky“, ve které živočicha čeká poslední koupel jeho života, má rostlina pro jistotu pokryty dvěma vrstvičkami krystalického vosku.

A právě jeho vlastnosti a interakce s hmyzími končetinami se staly objektem zájmu stuttgartských biologů.

Dvoufázové kluzištěSvrchní vrstvu tvoří jednoduché nepravidelné destičky silné 30-50 nm, které jsou „naskládané“ víceméně kolmo ke stěně pasti. Ke spodní vrstvě jsou destičky připevněny za pomoci drobných „stopek“. Toto uspořádání má za následek, že se vosk oběti doslova drolí pod nohama. Nejenže se tak hmyz nemá čeho zachytit, ale drobné částečky vosku navíc zanášejí jemnou protiskluzovou strukturu na jeho chodidlech, případně ucpávají žlázky, které vylučují kapalinu zvyšující přilnavost k povrchu.

Uspořádání spodního vosku je podobné pěně. Tvoří jej drobné bublinky, tvarem podobné krevním destičkám, které pod ostrým úhlem neuspořádaně vystupují z povrchu. Nepravidelné výčnělky pak snižují styčnou plochu s chodidly hmyzu, čímž ještě více zhoršují možnosti adheze (přilnavosti).

Polapený brouk pak po stěně nádoby doslova klouže a nemá prakticky žádnou možnost, jak se důmyslnému mechanismu masožravé rostliny bránit.

Pasti, pasti, pastičkyMasožravé rostliny si vyvinuly několik naprosto odlišných mechanismů lapání hmyzu. Některé se jej naučily chytat bleskurychlým sklapnutí listových „čelistí“, jiné pasivně čekají, až jim důvěřivá moucha sedne na lep.

Aktivní pasti: Mechanické – při dosednutí kořisti bleskurychle sklapne dvě části rozevřené pasti k sobě a oběť mezi nimi uvězní. Tento styl lovu vyznává například mucholapka podivná nebo aldrovandka měchýřkatá.

Podtlakové – Rostliny (rod bublinatek) disponují měchýřky se záklopkou, která se při podrážení hmyzem prudce otevře a měchýřek oběť nasaje dovnitř, načež se vyrovnáním tlaku záklopka opět uzavře. Pasivní pasti: Rostliny vystavují na odiv neodolatelná lákadla (většinou sladký nektar nebo jasná barva a vábivá vůně slibující hody) a jen čekají, až se neopatrný hmyz chytí sám.

Adhezivní – listy jsou pokryté lepkavou kapalinou, která znemožní hmyzu odletět (např. rosnatky), Gravitační – láčky naplněné trávicími enzymy s kluzkými stěnami (například láčkovky, darlingtonie), Detentivní – využívají chodby, jejichž stěny pokrývají chlupy směřující od vchodu dovnitř.

Hmyz může lézt jen jedním směrem, „proti srsti“ je pohyb téměř nemožný. Na konci chodby oběť čeká smrt v trávicím enzymu. Tento systém využívají špirlice a rod Genlisea.

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Jak jsou na tom vzácné rostliny v evropských lesích?

Jak jsou na tom vzácné rostliny...

Zatímco před zhruba čtyřiceti lety mohl člověk narazit v evropských lesích...
Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Týmu odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v...
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...
Zachrání lnička Česko?

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo prozkoumat genom...
Vystresované rostliny vydávají zvuky. My je však neslyšíme…

Vystresované rostliny vydávají...

Na serveru bioRxiv se před několika dny objevila zajímavá vědecká studie, která tvrdí, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozor na klíště! Nebezpečí létem zdaleka nekončí!

Pozor na klíště! Nebezpečí létem...

Tento nepříjemný parazit nás bohužel neohrožuje jen během letních...
Nejkrásnější hrady a zámky na světě

Nejkrásnější hrady a zámky na světě

V historii sloužily hrady jako obrana před nájezdy nepřátel a zámky...
První akciová společnost: Komu vyfoukli Nizozemci prvenství v obchodu s kořením?

První akciová společnost: Komu...

Nizozemské lodě míří na konci 16. století k indickým Ostrovům koření a vrací se...
Největší tajemství NASA

Největší tajemství NASA

Přistál člověk opravdu na měsíci? Udělal Neil Armstrong...
Byl Český ráj posvátným místem Keltů?

Byl Český ráj posvátným místem...

Na území Českého ráje se nachází velké množství svatyní a posvátných lokalit...
Legenda O sedmi spáčích: Komu patří obrovské hroby v Tunisku?

Legenda O sedmi spáčích: Komu...

Na jihu Tuniska se nachází slavná osada Chenini, kam se sjíždějí turisté...
Karel IV.: Měl zkušenosti s nevysvětlitelnými jevy?

Karel IV.: Měl zkušenosti s...

Dnes si připomínáme 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla...
Peruánská svatyně Chavin de Huantar: Starší než Stonehenge

Peruánská svatyně Chavin de...

Na rozdíl od proslulého Stonehenge tuto svatyni zná jen málokdo. A přitom je podle...
VIDEO: Kuličková dráha, od které neodtrhnete oči!

VIDEO: Kuličková dráha, od které...

Dřívka, magnety, pružinky a kuličky. Stačí pár...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.