(Na)mazané zabijácké rostliny!

Masožravé rostliny kvůli zpestření jídelníčku chutným kusem libového hmyzu budují důmyslné pasti, jejichž propracovanost by jim mohl závidět jakýkoli materiálový inženýr.Masožravé rostliny kvůli zpestření jídelníčku chutným kusem libového hmyzu budují důmyslné pasti, jejichž propracovanost by jim mohl závidět jakýkoli materiálový inženýr.

Ačkoli většina rostlin spoléhá na to, že jim veškeré potřebné minerální živiny dodá úrodná půda a organickou hmotu si vyrobí za pomoci fotosyntézy, někdy podmínky stanoviště nestačí pokrýt spotřebu rostoucího těla. Proto se některé z nich rozhodly, že si nechají nedostatkové minerálie (hlavně fosfor a dusík) donést až do domu nedobrovolnými dárci orgánů. K nalákání a polapení nebohých živočichů využívají nejrůznější triky – od lepkavého nektaru, ze kterého se neopatrná mlsná moucha nedokáže vymotat, až po nádobky s kluzkými stěnami.

Nádoba pro vražedný koktejl
Jeden z posledních výzkumů německých vědců se soustředil na to, jakým způsobem rostliny dosahují maximální kluzkosti stěn svých vražedných pastí. Hmyz totiž dokáže díky různým „vynálezům“ na svých končetinách (přísavky, jemné lamely či háčky) lézt klidně po stropě a neuklouznout ani na skle. Aby se z nastražené pasti za žádných podmínek nedostal, musejí proto rostliny přijít s velmi účinným protiopatřením.
Například tropická masožravá rostliny láčkovka loví své oběti do nálevek do poloviny naplněných koktejlem z trávících enzymů. Jakmile se do něj tělo hmyzu jednou dostane, není cesty zpět. Vražedný roztok jej rozloží během několika málo minut.
Stěny „nádobky“, ve které živočicha čeká poslední koupel jeho života, má rostlina pro jistotu pokryty dvěma vrstvičkami krystalického vosku. A právě jeho vlastnosti a interakce s hmyzími končetinami se staly objektem zájmu stuttgartských biologů.

Dvoufázové kluziště
Svrchní vrstvu tvoří jednoduché nepravidelné destičky silné 30-50 nm, které jsou „naskládané“ víceméně kolmo ke stěně pasti. Ke spodní vrstvě jsou destičky připevněny za pomoci drobných „stopek“. Toto uspořádání má za následek, že se vosk oběti doslova drolí pod nohama. Nejenže se tak hmyz nemá čeho zachytit, ale drobné částečky vosku navíc zanášejí jemnou protiskluzovou strukturu na jeho chodidlech, případně ucpávají žlázky, které vylučují kapalinu zvyšující přilnavost k povrchu.
Uspořádání spodního vosku je podobné pěně. Tvoří jej drobné bublinky, tvarem podobné krevním destičkám, které pod ostrým úhlem neuspořádaně vystupují z povrchu. Nepravidelné výčnělky pak snižují styčnou plochu s chodidly hmyzu, čímž ještě více zhoršují možnosti adheze (přilnavosti). Polapený brouk pak po stěně nádoby doslova klouže a nemá prakticky žádnou možnost, jak se důmyslnému mechanismu masožravé rostliny bránit.

Pasti, pasti, pastičky
Masožravé rostliny si vyvinuly několik naprosto odlišných mechanismů lapání hmyzu. Některé se jej naučily chytat bleskurychlým sklapnutí listových „čelistí“, jiné pasivně čekají, až jim důvěřivá moucha sedne na lep.
Aktivní pasti:
Mechanické – při dosednutí kořisti bleskurychle sklapne dvě části rozevřené pasti k sobě a oběť mezi nimi uvězní. Tento styl lovu vyznává například mucholapka podivná nebo aldrovandka měchýřkatá.
Podtlakové – Rostliny (rod bublinatek) disponují měchýřky se záklopkou, která se při podrážení hmyzem prudce otevře a měchýřek oběť nasaje dovnitř, načež se vyrovnáním tlaku záklopka opět uzavře.
Pasivní pasti:
Rostliny vystavují na odiv neodolatelná lákadla (většinou sladký nektar nebo jasná barva a vábivá vůně slibující hody) a jen čekají, až se neopatrný hmyz chytí sám.
Adhezivní – listy jsou pokryté lepkavou kapalinou, která znemožní hmyzu odletět (např. rosnatky),
Gravitační – láčky naplněné trávicími enzymy s kluzkými stěnami (například láčkovky, darlingtonie),
Detentivní  – využívají chodby, jejichž stěny pokrývají chlupy směřující od vchodu dovnitř. Hmyz může lézt jen jedním směrem, „proti srsti“ je pohyb téměř nemožný. Na konci chodby oběť čeká smrt v trávicím enzymu. Tento systém využívají špirlice a rod Genlisea.

Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nová odrůda meruněk dostala pojmenování Sophinka

Nová odrůda meruněk dostala...

Ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně vyšlechtili novou odrůdu meruněk. Tato odrůda je...
Porazí kalifornská rostlina Alzheimerovu chorobu?

Porazí kalifornská rostlina...

Léků rostlinného původu neustále přibývá. To odborníky motivuje hledat v přírodě...
Zamořené české lesy

Zamořené české lesy

Čím dál častěji se v lesích a parcích České republiky setkáváme s cizokrajnými...
Řekni, kde ty kytky jsou…

Řekni, kde ty kytky jsou…

„Řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být,“ pokračuje...
Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec legrace, říkají vědci

Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec...

Biosféra na planetě Zemi je velmi křehkým systémem, citlivým na jakékoliv...
Jak zachránit korálové útesy? Lidé staví první pozemní korálovou farmu na světě!

Jak zachránit korálové útesy? Lidé...

Již opakovaně jsme psali o tom, že korálovým útesům v oceánech zvoní...
Fotosyntéza na vzestupu

Fotosyntéza na vzestupu

Díky genovému inženýrství se vědcům podařilo vylepšit fotosyntézu....
Evropská pšenice nezvládá klimatické změny

Evropská pšenice nezvládá...

Vzhledek k probíhající změně klimatu dochází nejen k postupnému oteplování, ale...
Kombinace králíka a rostliny dokáže čistit vzduch

Kombinace králíka a rostliny...

Zní to trochu jak z hororu. Badatelé z Washingtonské univerzity vzali rostlinu...
Botanici vyvinuli kybernetickou rostlinu, která se otáčí za světlem

Botanici vyvinuli kybernetickou...

Přestože rostliny nedisponují nervovou soustavou jako živočichové,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak zachránit život? Zeptejte se těchto mazlíčků!

Jak zachránit život? Zeptejte se...

Možná máte psa, možná kočku, křečka nebo jiné zvíře. Nejspíše...
Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko...

„Vidíš něco?“ ptá se napjatě Zacharias Janssen svého otce Hanse. I když se...
Kozy na stromech: Šplhají téměř lépe, než opice!

Kozy na stromech: Šplhají téměř...

Strom, plný libozvučně zpívajících ptáků není nic neobvyklého a potěší...
VIDEO: TOP 5 velkých, ale zvláštních sběratelů

VIDEO: TOP 5 velkých, ale...

Sbíráte něco? Zátky, plechovky, poštovní známky? To zní jako vcelku...
Utekl Stede Bonnet na moře kvůli hašteřivé manželce?

Utekl Stede Bonnet na moře kvůli...

„Už toho mám dost,“ bouchne do stolu majitel plantáží na Barbadosu Stede...
Středověký mor mohl doputovat až do subsaharské Afriky!

Středověký mor mohl doputovat až...

Ve 14. století zasáhla morová rána v Evropě a Asii na 200 miliónů lidí. Až...
VIDEO: Jak dlouho přežijete na jednotlivých planetách?

VIDEO: Jak dlouho přežijete na...

Už dlouho zkoumáme to, jestli je možné žít na nějaké jiné...
Bitva u Breitenfeldu: Vyhrál ji Lev ze severu s hrstkou ubožáků?

Bitva u Breitenfeldu: Vyhrál ji Lev...

„To není pravda!“ reaguje Albrecht z Valdštejna, toho času bývalý vrchní velitel...
Stomatologie: Navzdory pokroku strach zůstává

Stomatologie: Navzdory pokroku...

Špatná ústní hygiena a nezdravé stravování – dva hlavní viníci vzniku zubního kazu, velmi...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.