Domů     Příroda
(Na)mazané zabijácké rostliny!
21.stoleti 19.1.2007

Masožravé rostliny kvůli zpestření jídelníčku chutným kusem libového hmyzu budují důmyslné pasti, jejichž propracovanost by jim mohl závidět jakýkoli materiálový inženýr.Masožravé rostliny kvůli zpestření jídelníčku chutným kusem libového hmyzu budují důmyslné pasti, jejichž propracovanost by jim mohl závidět jakýkoli materiálový inženýr.

Ačkoli většina rostlin spoléhá na to, že jim veškeré potřebné minerální živiny dodá úrodná půda a organickou hmotu si vyrobí za pomoci fotosyntézy, někdy podmínky stanoviště nestačí pokrýt spotřebu rostoucího těla. Proto se některé z nich rozhodly, že si nechají nedostatkové minerálie (hlavně fosfor a dusík) donést až do domu nedobrovolnými dárci orgánů. K nalákání a polapení nebohých živočichů využívají nejrůznější triky – od lepkavého nektaru, ze kterého se neopatrná mlsná moucha nedokáže vymotat, až po nádobky s kluzkými stěnami.

Nádoba pro vražedný koktejl
Jeden z posledních výzkumů německých vědců se soustředil na to, jakým způsobem rostliny dosahují maximální kluzkosti stěn svých vražedných pastí. Hmyz totiž dokáže díky různým „vynálezům“ na svých končetinách (přísavky, jemné lamely či háčky) lézt klidně po stropě a neuklouznout ani na skle. Aby se z nastražené pasti za žádných podmínek nedostal, musejí proto rostliny přijít s velmi účinným protiopatřením.
Například tropická masožravá rostliny láčkovka loví své oběti do nálevek do poloviny naplněných koktejlem z trávících enzymů. Jakmile se do něj tělo hmyzu jednou dostane, není cesty zpět. Vražedný roztok jej rozloží během několika málo minut.
Stěny „nádobky“, ve které živočicha čeká poslední koupel jeho života, má rostlina pro jistotu pokryty dvěma vrstvičkami krystalického vosku. A právě jeho vlastnosti a interakce s hmyzími končetinami se staly objektem zájmu stuttgartských biologů.

Dvoufázové kluziště
Svrchní vrstvu tvoří jednoduché nepravidelné destičky silné 30-50 nm, které jsou „naskládané“ víceméně kolmo ke stěně pasti. Ke spodní vrstvě jsou destičky připevněny za pomoci drobných „stopek“. Toto uspořádání má za následek, že se vosk oběti doslova drolí pod nohama. Nejenže se tak hmyz nemá čeho zachytit, ale drobné částečky vosku navíc zanášejí jemnou protiskluzovou strukturu na jeho chodidlech, případně ucpávají žlázky, které vylučují kapalinu zvyšující přilnavost k povrchu.
Uspořádání spodního vosku je podobné pěně. Tvoří jej drobné bublinky, tvarem podobné krevním destičkám, které pod ostrým úhlem neuspořádaně vystupují z povrchu. Nepravidelné výčnělky pak snižují styčnou plochu s chodidly hmyzu, čímž ještě více zhoršují možnosti adheze (přilnavosti). Polapený brouk pak po stěně nádoby doslova klouže a nemá prakticky žádnou možnost, jak se důmyslnému mechanismu masožravé rostliny bránit.

Pasti, pasti, pastičky
Masožravé rostliny si vyvinuly několik naprosto odlišných mechanismů lapání hmyzu. Některé se jej naučily chytat bleskurychlým sklapnutí listových „čelistí“, jiné pasivně čekají, až jim důvěřivá moucha sedne na lep.
Aktivní pasti:
Mechanické – při dosednutí kořisti bleskurychle sklapne dvě části rozevřené pasti k sobě a oběť mezi nimi uvězní. Tento styl lovu vyznává například mucholapka podivná nebo aldrovandka měchýřkatá.
Podtlakové – Rostliny (rod bublinatek) disponují měchýřky se záklopkou, která se při podrážení hmyzem prudce otevře a měchýřek oběť nasaje dovnitř, načež se vyrovnáním tlaku záklopka opět uzavře.
Pasivní pasti:
Rostliny vystavují na odiv neodolatelná lákadla (většinou sladký nektar nebo jasná barva a vábivá vůně slibující hody) a jen čekají, až se neopatrný hmyz chytí sám.
Adhezivní – listy jsou pokryté lepkavou kapalinou, která znemožní hmyzu odletět (např. rosnatky),
Gravitační – láčky naplněné trávicími enzymy s kluzkými stěnami (například láčkovky, darlingtonie),
Detentivní  – využívají chodby, jejichž stěny pokrývají chlupy směřující od vchodu dovnitř. Hmyz může lézt jen jedním směrem, „proti srsti“ je pohyb téměř nemožný. Na konci chodby oběť čeká smrt v trávicím enzymu. Tento systém využívají špirlice a rod Genlisea.

Související články
Pro řadu lidí je symbolem roztomilosti. Ale i to předoucí klubíčko pořád zůstává šelmou. A to takovou, že dokáže rozvrátit celé ekosystémy. Kočka domácí, domestikovaná forma kočky plavé, člověka doprovází už nějakých 8 000 let. Dnes jsou kočky společně se psy nejoblíbenějšími domácími mazly. Mezinárodní společnost pro ochranu zvířat (ISPA) odhaduje, že na světě žije […]
Globální oceán již více než rok každý den překonává své teplotní rekordy. Rok 2024 zatím pokračuje v trendu z roku 2023. Právě tehdy se vlna rekordů nastartovala a od té doby nezpomaluje. Podle údajů Copernicus Climate Change Service dosáhla v březnu letošního roku průměrná globální teplota povrchu moře nového měsíčního maxima 21,07 stupně Celsia. „Březen […]
Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy! Řada lidí se domnívá, že je pavouci chtějí pokousat, a to […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz