Bude odhaleno tajemství hradiště Vladař?

Stolová hora Vladař nedaleko Žlutic na Karlovarsku je nejen výraznou dominantou v krajině, ale i neustálým zdrojem překvapení pro dnešní vědce. Stála zde totiž na svou dobu fascinující stavba dávného hradiště. Kdo ji však postavil? A kdy?Stolová hora Vladař nedaleko Žlutic na Karlovarsku je nejen výraznou dominantou v krajině, ale i neustálým zdrojem překvapení pro dnešní vědce. Stála zde totiž na svou dobu fascinující stavba dávného hradiště. Kdo ji však postavil? A kdy?

Není divu, že lidé již v dávných dobách využívali strategické polohy hory Vladař na Karlovarsku k osídlení. Před více než 3000 lety zde nejspíš proto začal systematicky vznikat komplex hradiště, jehož plocha představuje úctyhodných 116,3 hektaru, tedy více než 1 km2, a celý systém opevnění mohutnými příkopy a valy dosahuje délky 18,5 km!
Dodnes nevíme, kdy přesně bylo započato budování tak monumentálního sídla, kdo a jak jej vytvořil, ani proč bylo na přelomu našeho letopočtu opuštěno a zaniklo. Jisté ale je, že někdy v době, kdy Egyptu vládli faraónové Nové říše (mj. i Tutanchámon) existovalo v západním koutě české kotliny dílo na svou dobu a zeměpisnou polohu vskutku fascinující.

Pomohly satelity
Hradiště Vladař bylo ve své největší slávě pulsujícím centrem regionu. Musely zde žít a pracovat stovky, možná tisíce lidí, a přesto o tom všem existují jen velice útržkovité záznamy. V posledních několika letech se však vědcům podařilo vyprovokovat zvýšený zájem o tuto archeologickou lokalitu a s největší obezřetností zde nyní probíhají výzkumné práce, především záchranného charakteru.
S pomocí satelitní techniky byly do map zaměřeny příkopy a valy, proběhlo opakované letecké snímkování, archeobotanický průzkum v jezírku na akropoli hradiště, monitorování a povrchové sběry v bezprostředním okolí.
Vědci pochopitelně bádali i v historické literatuře. Z historických pramenů tak dnes víme, že Vladaře, jako útočiště při útěku před plzeňským landfrídem (krajský politický svazek pánů, rytířů a měst) využil Jan Žižka s husity a tábořiště zde někdy kolem roku 1640 našlo i švédské vojsko generála Bannera.   

Dokonalé opevnění
Celému areálu hradiště na Vladaři vévodí na vrcholové plošině stolové hory akropole, opevněný prostor na nejvyšším místě města o rozloze 13,4 hektaru. Pod ní se na severozápadním úpatí rozprostírá předhradí o rozloze 102,9 hektaru. Odtud směřují k akropoli strmými svahy dvě cesty ke klešťovitě utvořeným branám na západním a severním svahu a jedna k třetímu nevýraznému vstupu od jihu. Klešťovitá brána byl typický keltský opevňovací prvek, kdy valy z obou stran byly prodlouženy a navzájem se překrývaly. Mezi nimi tak vznikla uměle zúžená ulička, která se dala snáze kontrolovat.
Na akropoli, mezi dvěma vyvýšenými vrcholy na západní (688 m n.m.) a severovýchodní (693 m n.m.) straně, je „jezírko“, o kterém dnes již s jistotou můžeme prohlásit, že bylo uměle vybudováno jako zásobárna vody.
Vnitřní i vnější prostor hradiště pak byl opevněn celým systémem mohutných příkopů a valů. Z letmého pohledu na mapu s obrysy hradiště je jasně patrný záměr dávného „architekta“, maximálně využít původní přírodní prostředí a dokonale se zde opevnit! Už jen převýšení terénu od říčky Střely, která obtéká hradiště ze severu, budí respekt. K předhradí je to zhruba 100 výškových metrů a k samotné akropoli ještě o dobrých 120 m více. Kterému dobyvateli by se do takového kopce chtělo pachtit?

Pozor na závodní koně!
K tomu, aby se odborníci pokusili nějak datovat dobu vzniku opevnění na akropoli, měl pomoci záchranný průzkum na řezu valem, západně od brány na severním svahu. Záchranný proto, že zde v jednom místě zdejší chovatel koní val z větší části rozebral, aby tak mohl svým závodním koňům ordinovat tvrdé tréninkové dávky v nesmírně strmém stoupání.
Při průzkumu se odborníkům podařilo prozkoumat a zdokumentovat celý profil pobořeného valu, přičemž ze získaných údajů se dal odvodit původní profil celé hradby. Ta byla 8 m široká, byla zpevněna dřevěnou konstrukcí a na vnější straně se tyčila do úctyhodné výšky 4,2 m.
Nalezené keramické střepy naopak nijak nevybočovaly z očekávání vědců. Pocházely z doby bronzové (1900 – 700 let př. n. l.), halštatu (8. – 5.stol. př. n. l.) i laténu (od roku 400 př. n. l k počátku letopočtu).
Uvnitř valu pak bylo objeveno velké množství spečených kamenů, které svědčí o velkém ničivém požáru dřevěné konstrukce původní hradby. To posléze způsobilo rozpad hradby, která se tím změnila na val. Nalezené uhlíky spálených trámů poté vědci odeslali do Polska, do poznaňské laboratoře, k datování radiokarbonovou metodou C14.

Šokující odhalení!
Výsledky zkoumání uhlíků však vyrazily odborníkům dech! Přinesly totiž snad největší překvapení celého výzkumu, když původní stáří zuhelnatělého dřeva,  určené v české laboratoři na období kolem roku 800 př. n. l., bylo nyní zpřesněno na neuvěřitelných 1350 let př. n. l (± 35 let). To opravdu nikdo nečekal!
Prokazatelně keltská oppida (z lat. ob pedes – název pro obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) Stradonice nebo Závist, k nímž bylo hradiště na Vladaři často přirovnáváno, jsou totiž mnohem mladšího data. Zdá se tedy, že monumentální Vladař byl vybudován možná stovky let před příchodem Keltů. Zároveň to však neznamená, že tohoto hradiště Keltové ve své době nevyužili, jako svého dočasného útočiště.

Zanesená cisterna 
Vzdálená historie Vladaře je tedy doposud velkou záhadou, zato o konci tzv. zlaté éry hradiště si už dnes můžeme udělat poměrně přesný obrázek, a to zejména díky jedinečnému průzkumu „jezírka“ na akropoli.
V roce 2004 provedl mezinárodní vědecký tým archeobotaniků, pod vedením RNDr. Petra Pokorného, CSc. z Archeologického ústavu akademie věd v Praze, průzkum zanesené vodní nádrže na akropoli. Oválná nádrž o rozměrech cca 45 x 30 m dosahuje hloubky kolem tří metrů a z větší části je vyplněna rašelinovými sedimenty. Právě toho archeobotanici využili.
Sondou tři metry hlubokou a 1,5 m širokou se jim podařilo prokutat až na dno cisterny – potvrdil se tak umělý původ nádrže. V profilu sondy se jim tak naskytl unikátní záznam usazenin ze všech období zdejší historie. Ten bylo možno přesně datovat a navíc poskytl důležité chronologické údaje o tom, co se na Vladaři pravděpodobně kdy událo.

Nejstarší nález máku
Nejstarší vrstvy u dna cisterny pocházejí z let 350 až 400 let př. n. l. Od tohoto data již nebyla nádrž čištěna a začala se postupně zanášet. Nevíme ovšem, kdy byla cisterna vybudována. Mohlo to být o století, stejně tak jako o tisíc let dříve. Cisterna mohla být pravidelně udržována, ale stejně tak mohla být jednorázově účelově vyčištěna. Ať už to bylo jakkoliv, co bylo do roku 400 př. n. l. nevíme nic, ale o tom, co se dělo pak, máme poměrně věrohodnou zprávu archeobotaniků.
Víme třeba, že v letech 400 až 200 př. n. l. byl Vladař prakticky odlesněn a hradiště bylo v této době velmi hustě osídleno. Střídala se tu ve zhruba padesátiletých cyklech období pěstební a pastevní. Byl zde dokonce zaznamenám nejstarší nález máku setého na českém území, tedy plodiny, ze které se vyráběl olej, ale možná také opium.
Kromě keramických střepů se zde našly i opracované kusy dřeva. Ty by se jinak nezachovaly, ale rašelina je dobře zakonzervovala. Velice cenné informace získali archeobotanici z rozboru mikroorganismů a zajímavý byl z tohoto pohledu i nález koňského trusu. 

Proč obyvatelé odešli?
Pro nás je však důležité, jaký byl vývoj na hradišti od úpadku jezírka… Z dalších vrstev je totiž zcela zřejmé, že někdy kolem let 250 př. n. l. bylo hradiště ze zatím neznámých důvodů částečně opuštěno. Obyvatelé pak hospodařili na menší ploše a část okolí byla zalesněna.
Velmi zajímavá je také tenká jílová vrstva, která prochází celým profilem sondy. Vznikla 200 let př. n. l. a je zřejmě důkazem mohutného ničivého požáru na Vladaři.
V době přelomu letopočtu pak bylo hradiště opuštěno zcela a zarostlo lesem. Částečné se obyvatelé na Vladař vrátili až se středověkem, ale to už byl jenom stín bývalé slávy…
Archeobotanici se zaměřili i na zkoumání přítomnosti těžkých kovů v jednotlivých vrstvách, což by mohlo potvrdit například hutní činnost, zpracování rudy, nebo jiné práce s kovy, jako třeba kovářské výhně. V tomto ohledu však vyšel výzkum zcela na prázdno! Těžké kovy se v sedimentech nádrže nepotvrdily a to ani ve zmíněné jílové vrstvě. Přitom jednou teorií, proč na Vladaři před třemi tisíci lety vznikl tak rozsáhlý hradištní areál, je přítomnost ložisek zlata a jeho těžba v bezprostředním okolí. 

Kam zmizeli mrtví?
Tak jako jinde, i na Vladaři se občas objevují divoké jámy, které jsou svědectvím po anonymních hledačích. Ti se zde však potýkají s čedičem, se kterým má řada přístrojů, zejména těch levnějších, problém. Píská to tu všude.    
V letech 2004 a 2005 se v místech znehodnocených detektoráři otevřely tři archeologické sondy záchranného charakteru, které přinesly zajímavé nálezy keramiky. Ty ovšem reprezentující opět jen dobu bronzovou, halštat i latén. Našlo se například hliněné závaží z tkalcovského stavu, přeslen a některé zdobené keramické střepy a okraje nádob.
Kromě keramiky a mazanice se podařilo nalézt i zvířecí kosti a zuby. Bohužel mezi ně musel být zařazen i špičák zubu, o kterém se vědci nejprve mylně domnívali, že by mohl být lidského původu. Škoda to byla o to větší, že se na tak rozsáhlém hradišti doposud nenašly vůbec žádné lidské ostatky. Nikdo však zatím neví proč!

Tajemné terasy
Další práce na lokalitě budou nyní pokračovat kromě jiného nedestruktivním geofyzikálním měřením vytipovaných zajímavých míst. Cílem odborníků je,  pokusit se zachytit nějaké stavební fáze například u tajemných uměle vybudovaných obrovských teras na severním úbočí, o jejichž významu můžeme pouze spekulovat. A kdyby se podařilo najít pohřebiště, byl by to jistě objev století!
Bude rovněž pokračovat hledání souvislostí s nálezy z bezprostředního okolí. Zároveň započnou i sanační práce v místech, kde již byl výzkum ukončen. Na to, jaká skrývá hradiště Vladař tajemství, si proto budeme muset ještě chvíli počkat.

Více se dozvíte:
Tajemství minulosti  (P. Zahradníček), 
www.vladar.info
Archeologické rozhledy 1/2005
Opevněný areál na Vladaři a jeho zázemí (M. Chytráček, L. Šmejda)
Paleoenvironmentální výzkum na Vladaři (P. Pokorný, J. Sádlo, M. Kaplan, K. Mikolášová, J. Veselý) 

Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Smutné výročí konce legendární aerolinky

Smutné výročí konce legendární...

Včera tomu bylo rovných 26 let, co definitivně skončila...
Vánoce ve Smrčkově domě v Soběslavi

Vánoce ve Smrčkově domě v Soběslavi

Od 5. do 30. 12. bude v Blatském muzeu v Soběslavi k vidění letos...
V tureckém jezeře byla nalezena starověká pevnost

V tureckém jezeře byla nalezena...

Objevitele přilákala do tureckého jezera Van pověst o příšeře...
Masové nasazení tanků – bitva u Cambrai

Masové nasazení tanků –...

Dnes je tomu rovných 100 let, co došlo k prvnímu masivnímu nasazení...
Berlín, Vídeň, Lvov i chuť na kolonie. I Češi měli svou expanzivní politiku.

Berlín, Vídeň, Lvov i chuť na...

České země nikdy pravidelně nepatřily mezi velmoci, které by rozprostíraly moc...
Velká pyramida v Gíze skrývá velký prázdný prostor

Velká pyramida v Gíze skrývá velký...

Pyramidy v Gíze patří k nejnavštěvovanějším místům na světě. I když se je...
Churchillův vojenský kultivátor

Churchillův vojenský kultivátor

Jednalo se o další ze zajímavých nápadů britského premiéra Winstona...
U Ústí nad Labem bylo nalezeno pravěké pohřebiště

U Ústí nad Labem bylo nalezeno...

Stavba skladovací haly u obce Hrbovice poblíž Ústí nad Labem přinesla zajímavý nález...
Zavinila zánik starověkého Egypta přírodní katastrofa?

Zavinila zánik starověkého Egypta...

   Vědci mají novou hypotézu o zániku starověkých egyptských dynastií....
Starověký vrak u řeckého ostrova je zlatým dolem archeologů

Starověký vrak u řeckého ostrova...

Bronzová paže z neznámé sochy je dalším nálezem ze starověkého vraku lodi...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Časopis 21. století má vlastní pivo!

Časopis 21. století má vlastní...

Vaření piva je možná jednou z nejstarších lidských činností, vždyť jej staré...
Svátky v obklíčeném Stalingradu: Hladoví Němci se dělili o zbytky chleba!

Svátky v obklíčeném Stalingradu:...

Němečtí vojáci si na ošetřovně rozlévají do hrníčků poslední láhev šumivého...
Záhadný výtrysk na kometě: Co pozorovala sonda Rosetta?

Záhadný výtrysk na kometě: Co...

Loni byl pozorován gejzír prachu proudící z komety...
Otázka za milion: Jsou vitaminové doplňky škodlivé?

Otázka za milion: Jsou vitaminové...

Pokud pravidelně užíváme vitamin C nebo multivitamín třeba v šumivých...
Symbol amerických Vánoc: Pomohl Santa Claus vyhrát unionistům válku?

Symbol amerických Vánoc: Pomohl...

„24. prosince 1864. Obvykle byl velmi rušný den spojený s přípravami...
Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.