Bude odhaleno tajemství hradiště Vladař?

Stolová hora Vladař nedaleko Žlutic na Karlovarsku je nejen výraznou dominantou v krajině, ale i neustálým zdrojem překvapení pro dnešní vědce. Stála zde totiž na svou dobu fascinující stavba dávného hradiště. Kdo ji však postavil? A kdy?Stolová hora Vladař nedaleko Žlutic na Karlovarsku je nejen výraznou dominantou v krajině, ale i neustálým zdrojem překvapení pro dnešní vědce. Stála zde totiž na svou dobu fascinující stavba dávného hradiště. Kdo ji však postavil? A kdy?

Není divu, že lidé již v dávných dobách využívali strategické polohy hory Vladař na Karlovarsku k osídlení. Před více než 3000 lety zde nejspíš proto začal systematicky vznikat komplex hradiště, jehož plocha představuje úctyhodných 116,3 hektaru, tedy více než 1 km2, a celý systém opevnění mohutnými příkopy a valy dosahuje délky 18,5 km!
Dodnes nevíme, kdy přesně bylo započato budování tak monumentálního sídla, kdo a jak jej vytvořil, ani proč bylo na přelomu našeho letopočtu opuštěno a zaniklo. Jisté ale je, že někdy v době, kdy Egyptu vládli faraónové Nové říše (mj. i Tutanchámon) existovalo v západním koutě české kotliny dílo na svou dobu a zeměpisnou polohu vskutku fascinující.

Pomohly satelity
Hradiště Vladař bylo ve své největší slávě pulsujícím centrem regionu. Musely zde žít a pracovat stovky, možná tisíce lidí, a přesto o tom všem existují jen velice útržkovité záznamy. V posledních několika letech se však vědcům podařilo vyprovokovat zvýšený zájem o tuto archeologickou lokalitu a s největší obezřetností zde nyní probíhají výzkumné práce, především záchranného charakteru.
S pomocí satelitní techniky byly do map zaměřeny příkopy a valy, proběhlo opakované letecké snímkování, archeobotanický průzkum v jezírku na akropoli hradiště, monitorování a povrchové sběry v bezprostředním okolí.
Vědci pochopitelně bádali i v historické literatuře. Z historických pramenů tak dnes víme, že Vladaře, jako útočiště při útěku před plzeňským landfrídem (krajský politický svazek pánů, rytířů a měst) využil Jan Žižka s husity a tábořiště zde někdy kolem roku 1640 našlo i švédské vojsko generála Bannera.   

Dokonalé opevnění
Celému areálu hradiště na Vladaři vévodí na vrcholové plošině stolové hory akropole, opevněný prostor na nejvyšším místě města o rozloze 13,4 hektaru. Pod ní se na severozápadním úpatí rozprostírá předhradí o rozloze 102,9 hektaru. Odtud směřují k akropoli strmými svahy dvě cesty ke klešťovitě utvořeným branám na západním a severním svahu a jedna k třetímu nevýraznému vstupu od jihu. Klešťovitá brána byl typický keltský opevňovací prvek, kdy valy z obou stran byly prodlouženy a navzájem se překrývaly. Mezi nimi tak vznikla uměle zúžená ulička, která se dala snáze kontrolovat.
Na akropoli, mezi dvěma vyvýšenými vrcholy na západní (688 m n.m.) a severovýchodní (693 m n.m.) straně, je „jezírko“, o kterém dnes již s jistotou můžeme prohlásit, že bylo uměle vybudováno jako zásobárna vody.
Vnitřní i vnější prostor hradiště pak byl opevněn celým systémem mohutných příkopů a valů. Z letmého pohledu na mapu s obrysy hradiště je jasně patrný záměr dávného „architekta“, maximálně využít původní přírodní prostředí a dokonale se zde opevnit! Už jen převýšení terénu od říčky Střely, která obtéká hradiště ze severu, budí respekt. K předhradí je to zhruba 100 výškových metrů a k samotné akropoli ještě o dobrých 120 m více. Kterému dobyvateli by se do takového kopce chtělo pachtit?

Pozor na závodní koně!
K tomu, aby se odborníci pokusili nějak datovat dobu vzniku opevnění na akropoli, měl pomoci záchranný průzkum na řezu valem, západně od brány na severním svahu. Záchranný proto, že zde v jednom místě zdejší chovatel koní val z větší části rozebral, aby tak mohl svým závodním koňům ordinovat tvrdé tréninkové dávky v nesmírně strmém stoupání.
Při průzkumu se odborníkům podařilo prozkoumat a zdokumentovat celý profil pobořeného valu, přičemž ze získaných údajů se dal odvodit původní profil celé hradby. Ta byla 8 m široká, byla zpevněna dřevěnou konstrukcí a na vnější straně se tyčila do úctyhodné výšky 4,2 m.
Nalezené keramické střepy naopak nijak nevybočovaly z očekávání vědců. Pocházely z doby bronzové (1900 – 700 let př. n. l.), halštatu (8. – 5.stol. př. n. l.) i laténu (od roku 400 př. n. l k počátku letopočtu).
Uvnitř valu pak bylo objeveno velké množství spečených kamenů, které svědčí o velkém ničivém požáru dřevěné konstrukce původní hradby. To posléze způsobilo rozpad hradby, která se tím změnila na val. Nalezené uhlíky spálených trámů poté vědci odeslali do Polska, do poznaňské laboratoře, k datování radiokarbonovou metodou C14.

Šokující odhalení!
Výsledky zkoumání uhlíků však vyrazily odborníkům dech! Přinesly totiž snad největší překvapení celého výzkumu, když původní stáří zuhelnatělého dřeva,  určené v české laboratoři na období kolem roku 800 př. n. l., bylo nyní zpřesněno na neuvěřitelných 1350 let př. n. l (± 35 let). To opravdu nikdo nečekal!
Prokazatelně keltská oppida (z lat. ob pedes – název pro obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) Stradonice nebo Závist, k nímž bylo hradiště na Vladaři často přirovnáváno, jsou totiž mnohem mladšího data. Zdá se tedy, že monumentální Vladař byl vybudován možná stovky let před příchodem Keltů. Zároveň to však neznamená, že tohoto hradiště Keltové ve své době nevyužili, jako svého dočasného útočiště.

Zanesená cisterna 
Vzdálená historie Vladaře je tedy doposud velkou záhadou, zato o konci tzv. zlaté éry hradiště si už dnes můžeme udělat poměrně přesný obrázek, a to zejména díky jedinečnému průzkumu „jezírka“ na akropoli.
V roce 2004 provedl mezinárodní vědecký tým archeobotaniků, pod vedením RNDr. Petra Pokorného, CSc. z Archeologického ústavu akademie věd v Praze, průzkum zanesené vodní nádrže na akropoli. Oválná nádrž o rozměrech cca 45 x 30 m dosahuje hloubky kolem tří metrů a z větší části je vyplněna rašelinovými sedimenty. Právě toho archeobotanici využili.
Sondou tři metry hlubokou a 1,5 m širokou se jim podařilo prokutat až na dno cisterny – potvrdil se tak umělý původ nádrže. V profilu sondy se jim tak naskytl unikátní záznam usazenin ze všech období zdejší historie. Ten bylo možno přesně datovat a navíc poskytl důležité chronologické údaje o tom, co se na Vladaři pravděpodobně kdy událo.

Nejstarší nález máku
Nejstarší vrstvy u dna cisterny pocházejí z let 350 až 400 let př. n. l. Od tohoto data již nebyla nádrž čištěna a začala se postupně zanášet. Nevíme ovšem, kdy byla cisterna vybudována. Mohlo to být o století, stejně tak jako o tisíc let dříve. Cisterna mohla být pravidelně udržována, ale stejně tak mohla být jednorázově účelově vyčištěna. Ať už to bylo jakkoliv, co bylo do roku 400 př. n. l. nevíme nic, ale o tom, co se dělo pak, máme poměrně věrohodnou zprávu archeobotaniků.
Víme třeba, že v letech 400 až 200 př. n. l. byl Vladař prakticky odlesněn a hradiště bylo v této době velmi hustě osídleno. Střídala se tu ve zhruba padesátiletých cyklech období pěstební a pastevní. Byl zde dokonce zaznamenám nejstarší nález máku setého na českém území, tedy plodiny, ze které se vyráběl olej, ale možná také opium.
Kromě keramických střepů se zde našly i opracované kusy dřeva. Ty by se jinak nezachovaly, ale rašelina je dobře zakonzervovala. Velice cenné informace získali archeobotanici z rozboru mikroorganismů a zajímavý byl z tohoto pohledu i nález koňského trusu. 

Proč obyvatelé odešli?
Pro nás je však důležité, jaký byl vývoj na hradišti od úpadku jezírka… Z dalších vrstev je totiž zcela zřejmé, že někdy kolem let 250 př. n. l. bylo hradiště ze zatím neznámých důvodů částečně opuštěno. Obyvatelé pak hospodařili na menší ploše a část okolí byla zalesněna.
Velmi zajímavá je také tenká jílová vrstva, která prochází celým profilem sondy. Vznikla 200 let př. n. l. a je zřejmě důkazem mohutného ničivého požáru na Vladaři.
V době přelomu letopočtu pak bylo hradiště opuštěno zcela a zarostlo lesem. Částečné se obyvatelé na Vladař vrátili až se středověkem, ale to už byl jenom stín bývalé slávy…
Archeobotanici se zaměřili i na zkoumání přítomnosti těžkých kovů v jednotlivých vrstvách, což by mohlo potvrdit například hutní činnost, zpracování rudy, nebo jiné práce s kovy, jako třeba kovářské výhně. V tomto ohledu však vyšel výzkum zcela na prázdno! Těžké kovy se v sedimentech nádrže nepotvrdily a to ani ve zmíněné jílové vrstvě. Přitom jednou teorií, proč na Vladaři před třemi tisíci lety vznikl tak rozsáhlý hradištní areál, je přítomnost ložisek zlata a jeho těžba v bezprostředním okolí. 

Kam zmizeli mrtví?
Tak jako jinde, i na Vladaři se občas objevují divoké jámy, které jsou svědectvím po anonymních hledačích. Ti se zde však potýkají s čedičem, se kterým má řada přístrojů, zejména těch levnějších, problém. Píská to tu všude.    
V letech 2004 a 2005 se v místech znehodnocených detektoráři otevřely tři archeologické sondy záchranného charakteru, které přinesly zajímavé nálezy keramiky. Ty ovšem reprezentující opět jen dobu bronzovou, halštat i latén. Našlo se například hliněné závaží z tkalcovského stavu, přeslen a některé zdobené keramické střepy a okraje nádob.
Kromě keramiky a mazanice se podařilo nalézt i zvířecí kosti a zuby. Bohužel mezi ně musel být zařazen i špičák zubu, o kterém se vědci nejprve mylně domnívali, že by mohl být lidského původu. Škoda to byla o to větší, že se na tak rozsáhlém hradišti doposud nenašly vůbec žádné lidské ostatky. Nikdo však zatím neví proč!

Tajemné terasy
Další práce na lokalitě budou nyní pokračovat kromě jiného nedestruktivním geofyzikálním měřením vytipovaných zajímavých míst. Cílem odborníků je,  pokusit se zachytit nějaké stavební fáze například u tajemných uměle vybudovaných obrovských teras na severním úbočí, o jejichž významu můžeme pouze spekulovat. A kdyby se podařilo najít pohřebiště, byl by to jistě objev století!
Bude rovněž pokračovat hledání souvislostí s nálezy z bezprostředního okolí. Zároveň započnou i sanační práce v místech, kde již byl výzkum ukončen. Na to, jaká skrývá hradiště Vladař tajemství, si proto budeme muset ještě chvíli počkat.

Více se dozvíte:
Tajemství minulosti  (P. Zahradníček), 
www.vladar.info
Archeologické rozhledy 1/2005
Opevněný areál na Vladaři a jeho zázemí (M. Chytráček, L. Šmejda)
Paleoenvironmentální výzkum na Vladaři (P. Pokorný, J. Sádlo, M. Kaplan, K. Mikolášová, J. Veselý) 

Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Hodiny zániku lidstva stále ukazují dvě minuty do půlnoci

Hodiny zániku lidstva stále...

Ručičky hodin Doomsday Clock aneb hodin posledního soudu, které odpočítávají...
Poslední večeře nalezeného královského ještěra? Velryba

Poslední večeře nalezeného...

Když byly před několika lety v rámci egyptských vykopávek nalezeny kosti...
Písařské aktivity středověkých žen

Písařské aktivity středověkých žen

V Německu byla nalezena kostra středověké ženy, která vytvářela posvátné texty a která...
Pohřební rituály islandských Vikingů vyžadovaly koňské oběti

Pohřební rituály islandských Vikingů...

Podle nové studie vědců z univerzity v Oslu se zjistilo, že vlivní členové...
V Mexiku byly objeveny pozůstatky svatyně boha Xipe Toteca

V Mexiku byly objeveny pozůstatky...

V mexickém Pueblu byl objeven chrám z rozmezí let 900 až 1150,...
Příběh českého lva: Proč nemáme ve státním znaku řepu?

Příběh českého lva: Proč nemáme ve...

Symbolické myšlení je jedním ze znaků, které člověka odlišuje od ostatních...
Elektrický mág jménem Křižík

Elektrický mág jménem Křižík

„Ty spadneš, Křižíku,“ houkne malíř Luděk Marold vzhůru k pouliční lampě, ve...
Chcete se dozvědět více o vzniku map? Navštivte Dny geografie

Chcete se dozvědět více o vzniku...

Bez map bychom jen těžko mohli cestovat, věděli bychom, kde se jaké...
U Jáchymova odkryli archeologové zbytky komunistického tábora

U Jáchymova odkryli archeologové...

U Jáchymova se týmu plzeňské Západočeské univerzity podařilo najít pozůstatky...
Datum zániku Pompejí je zpochybněno

Datum zániku Pompejí je zpochybněno

Se zánikem starověkých Pompejí bylo vždy spojováno datum 24. srpna...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ředitel Zemské banky Karel Mattuš: Poctivec, který čekal na příležitost

Ředitel Zemské banky Karel Mattuš:...

Když se na konci 80. let 19. století rozhodne Sněm Království českého založit...
Na prvním dojmu záleží! S naší důvěrou k cizincům si lidský mozek hraje

Na prvním dojmu záleží! S naší...

Řečí a poučení o tom, jak máme být při jednání s cizinci opatrní, a...
Pandy nejsou jen roztomilá zvířata, ale také cenný vývozní artikl

Pandy nejsou jen roztomilá zvířata,...

Panda jako první krok na čínských diplomatických cestách. Právě tím se...
Z lásky se směla provdat jediná dcera Marie Terezie

Z lásky se směla provdat jediná...

„Adieu myšičko,“ loučí se v dopise se svým ženichem Františkem Štěpánem...
VIDEO: Jak by vypadal svět, kdyby neexistovalo Slovensko?

VIDEO: Jak by vypadal svět,...

O Slovensko jsme vlastně přišli už několikrát. Co...
Tragické lásky Hollywoodu: Liam Neeson a Natasha Richardsonová

Tragické lásky Hollywoodu: Liam...

„Nemůžete se na to připravit. Myslíte si, že to pláčem odplavíte, ale...
Karel IV. se v honbě za římskou korunou neštítil ničeho

Karel IV. se v honbě za římskou...

„Ty budeš jednou římským králem,“ prorokuje Karlovi Lucemburskému kardinál Pierre...
Jak sídla kanceláří ovlivňují rozhodnutí lidí, kteří v nich pracují?

Jak sídla kanceláří ovlivňují...

Obchodní čtvrti plné mrakodrapů se staly součástí všech významnějších...
Neubližujte krkavcům! Pamatují si to!

Neubližujte krkavcům! Pamatují...

Že jsou krkavcovití jedněmi z nejchytřejších živočichů, je všeobecně...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.