Domů     Zajímavosti
Slavné obrazy prozradily složení smogu
21.stoleti 21.10.2006

Co má společného Monetův impresionismus a znečištění ovzduší? Na první pohled možná nic, ale… Vědci z birminghanské univerzity jsou přesvědčeni, že Monetův cyklus obrazů londýnskho Westminsteru zachycuje silné znečištění ovzduší britské metropole.Co má společného Monetův impresionismus a znečištění ovzduší? Na první pohled možná nic, ale… Vědci z birminghanské univerzity jsou přesvědčeni, že Monetův cyklus obrazů londýnskho Westminsteru zachycuje silné znečištění ovzduší britské metropole.

Monetovi bylo již 60 let, když v roce 1900 přeplul kanál La Manche a dorazil do Londýna. Město nad Temží již předtím navštívil jednou, tentokrát však měl v úmyslu zachytit Londýn i na svých plátnech. K tomuto účelu si vybral jednu z nejznámějších londýnských dominant, Westminsterský palác, sídlo britského parlamentu.

Stoleté dokumenty
Více než 100 let po vzniku Monetových obrazů si je vzali pod drobnohled britští vědci. To, že byl Londýn na přelomu 19. a 20. století téměř denně zahalen do smogové deky, jim bylo známo. Jak se ale tento stav projevil na Monetových malbách? A nedalo by se skrze ně zjistit i složení tehdejších „londýnských mlh“?
John Thornes, jeden z výzkumníků je přesvědčen, že ano. Podle něj Monetovy malby ukazují naprosto přesnou podobu ovzduší Londýna v roce 1900.

Londýnské mlhy
Moneta londýnská mlha fascinovala a přitahovala. „V Londýně mám nade všecko rád mlhu. Je to ona, která městu dodává velkolepou rozlohu. Ty masivní pravidelné bloky jsou v tom záhadném plášti grandiózní,“ napsal v jednom se svých dopisů. To dnešním vědcům ulehčilo práci. Doslova mravenčí práci!
Porovnáváním míst, odkud Monet maloval a podle vrhaných stínů, se podařilo přesně určit dny, kdy obrazy vznikaly. Základním orientačním bodem přitom byly věže Westminsterského paláce. 

Čím se tehdy topilo?
Poté se vědci ponořili do Monetových zápisků a jeho korespondence z té doby. Z nich vyplynulo, že slavný francouzský impresionista jen těžko zachytával světlo. Viditelnost bývala v té době zoufalá. Smog byl totiž natolik neproniknutelný, že sluneční paprsky si jen těžko hledaly cestu skrze něj. „V Monetových dopisech stojí, že pozoroval slunce nejméně při čtyřech příležitostech. Tehdy bylo velmi obtížné přes mraky a znečištění slunce vůbec spatřit, takže musel být velmi trpělivý. Naše výzkumy ukázaly, že slunce Monet zobrazil věrně,“ prohlásil Jacob Baker, jeden z vědců, který se na výzkumech Monetových obrazů podílel.
Vědci se pomocí Monetových obrazů pokusili dešifrovat i z jakých částic byl tehdejší londýnský smog složen. Vědělo se, že Londýňané v té době topili nekvalitním uhlím a dřevem. Rozbor barev na obraze podle členů expertního týmu ukázal, že namodralé odstíny zachycují částečky sazí, kdežto žlutozelené odstíny v ovzduší způsobily olejové mlhové částice.

Francouzský malíř Claude Monet (1840 – 1926)
je považován za zakladatele impresionismu, směru, který se snaží vystihnout pocity a nálady dané chvíle. Monetovy obrazy jsou plny zářivých barev a odrazů, jakoby naplněné světlem. Tohoto efektu Monet dosáhl tím, že svá plátna pokrýval bezpočtem jednotlivých tahů štětce. Tímto způsobem vytvořil bohatý opar modré, červené a zelené. Mezi impresionisty se řadí například i Vincent van Gogh, Paul Gauguin, Édouard Manet nebo František Kupka.

Související články
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout.   Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz