Co má společného Monetův impresionismus a znečištění ovzduší? Na první pohled možná nic, ale… Vědci z birminghanské univerzity jsou přesvědčeni, že Monetův cyklus obrazů londýnskho Westminsteru zachycuje silné znečištění ovzduší britské metropole.

Monetovi bylo již 60 let, když v roce 1900 přeplul kanál La Manche a dorazil do Londýna. Město nad Temží již předtím navštívil jednou, tentokrát však měl v úmyslu zachytit Londýn i na svých plátnech. K tomuto účelu si vybral jednu z nejznámějších londýnských dominant, Westminsterský palác, sídlo britského parlamentu.

Stoleté dokumenty
Více než 100 let po vzniku Monetových obrazů si je vzali pod drobnohled britští vědci. To, že byl Londýn na přelomu 19. a 20. století téměř denně zahalen do smogové deky, jim bylo známo. Jak se ale tento stav projevil na Monetových malbách? A nedalo by se skrze ně zjistit i složení tehdejších „londýnských mlh“?
John Thornes, jeden z výzkumníků je přesvědčen, že ano. Podle něj Monetovy malby ukazují naprosto přesnou podobu ovzduší Londýna v roce 1900.

Londýnské mlhy
Moneta londýnská mlha fascinovala a přitahovala. „V Londýně mám nade všecko rád mlhu. Je to ona, která městu dodává velkolepou rozlohu. Ty masivní pravidelné bloky jsou v tom záhadném plášti grandiózní,“ napsal v jednom se svých dopisů. To dnešním vědcům ulehčilo práci. Doslova mravenčí práci!
Porovnáváním míst, odkud Monet maloval a podle vrhaných stínů, se podařilo přesně určit dny, kdy obrazy vznikaly. Základním orientačním bodem přitom byly věže Westminsterského paláce. 

Čím se tehdy topilo?
Poté se vědci ponořili do Monetových zápisků a jeho korespondence z té doby. Z nich vyplynulo, že slavný francouzský impresionista jen těžko zachytával světlo. Viditelnost bývala v té době zoufalá. Smog byl totiž natolik neproniknutelný, že sluneční paprsky si jen těžko hledaly cestu skrze něj. „V Monetových dopisech stojí, že pozoroval slunce nejméně při čtyřech příležitostech. Tehdy bylo velmi obtížné přes mraky a znečištění slunce vůbec spatřit, takže musel být velmi trpělivý. Naše výzkumy ukázaly, že slunce Monet zobrazil věrně,“ prohlásil Jacob Baker, jeden z vědců, který se na výzkumech Monetových obrazů podílel.
Vědci se pomocí Monetových obrazů pokusili dešifrovat i z jakých částic byl tehdejší londýnský smog složen. Vědělo se, že Londýňané v té době topili nekvalitním uhlím a dřevem. Rozbor barev na obraze podle členů expertního týmu ukázal, že namodralé odstíny zachycují částečky sazí, kdežto žlutozelené odstíny v ovzduší způsobily olejové mlhové částice.

Francouzský malíř Claude Monet (1840 – 1926)
je považován za zakladatele impresionismu, směru, který se snaží vystihnout pocity a nálady dané chvíle. Monetovy obrazy jsou plny zářivých barev a odrazů, jakoby naplněné světlem. Tohoto efektu Monet dosáhl tím, že svá plátna pokrýval bezpočtem jednotlivých tahů štětce. Tímto způsobem vytvořil bohatý opar modré, červené a zelené. Mezi impresionisty se řadí například i Vincent van Gogh, Paul Gauguin, Édouard Manet nebo František Kupka.