Domů     Příroda
Antarktidě hrozí invaze!
21.stoleti
od 21.stoleti 21.10.2006

Antarktida je jedním z mála koutů na naší planetě, kde lze ještě najít přírodu bez větších zásahů lidské civilizace. Ano, otevřela se nad ní ozónová díra, ale ta podle posledních výzkumů začíná naštěstí ustupovat. Nad ledovým kontinentem se však nyní vznáší jiná hrozba, plíživá a zákeřná.
Antarktida je jedním z mála koutů na naší planetě, kde lze ještě najít přírodu bez větších zásahů lidské civilizace. Ano, otevřela se nad ní ozónová díra, ale ta podle posledních výzkumů začíná naštěstí ustupovat. Nad ledovým kontinentem se však nyní vznáší jiná hrozba, plíživá a zákeřná.

Na Antarktidu postupně pronikají druhy živočichů a rostlin, které na ní nemají co dělat. Cynik by možná řekl, že to je to především člověk, ale je zde i plno dalších druhů, které spolehlivě dokáží v historicky krátkém čase rozvrátit místní ekosystém. Koneckonců, co dokáže nějaký druh v pro sebe nepřirozeném prostředí, o tom by se daly psát stovky publikací. Například králíci nebo kapři na australském kontinentu poškodili místní ekosystém přímo zdrcujícím způsobem. Králíci tak, že spásli veškerou původní vegetaci, kapři zase vytlačily původní druhy ryb. Na Novém Zélandě zase importované kočky a lasičky zlikvidovaly celé populace mořských ptáků. Narušení místního ekosystému je tedy vážnou hrozbou i pro nejchladnější kontinent.

Neutrální území
Antarktida je kontinentem, na kterém neleží žádný stát. Pouze jednotlivé národy, včetně Čechů, si zde zřídili své výzkumné stanice. Základ mezinárodněprávní úpravy Antarktidy tvoří Smlouva o Antarktidě uzavřená v roce 1959 ve Washingtonu. Tato smlouva zmrazila teritoriální nároky Velké Británie, Francie, Nového Zélandu, Austrálie, Norska, Chile a Argentiny z předchozích období na části území Antarktidy. Podle této smlouvy lze ledový kontinent využít jen k mírovým účelům, vojenský personál a zařízení zde smějí být použity jen pro vědecké výzkumy. Naprostým tabu je zde uskladňovat jaderný odpad nebo dokonce provádět pokusné atomové výbuchy.
Oblast, na kterou se režim Antarktické smlouvy vztahuje, nezahrnuje pouze vlastní kontinent, ale celou oblast jižně od 60° jižní šířky, tedy včetně plovoucích ledovců. Pro volné moře v této oblasti je potvrzena platnost pravidel mezinárodního práva týkajících se volného moře.
V roce 1991 byl v Madridu ke smlouvě z roku 1959 dojednán Protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy. Ten stanovil základní zásady ochrany antarktického životního prostředí včetně souvisejících ekosystémů a  prohlásil Antarktidu za přírodní rezervaci věnovanou míru a vědě. 

První vetřelci jsou zde
Nedávno proběhla mezinárodní konference Antarctic Treaty Consultative Meeting (Poradní shromáždění antarktické smlouvy), které se zúčastnili diplomaté i odborníci z pětačtyřiceti států světa. Odborníci zde upozornili na konkrétní druhy, kterým se už na Antarktidu podařilo proniknout. Jedná se nejen o některé druhy trav, ale třeba i o kraba Hyas araneus, který se podobá velkému pavoukovi. Jeho přirozeným domovem je východní a západní Atlantik.
Na Antarktidě se v poslední době projevují stále vyšší teploty, které mají za následek postupné změny klimatu. Dříve nehostinné podmínky jsou tak pro mnohé druhy invazních živočichů a rostlin stále lákavější. Ty se zde mohou posléze trvale usadit a pak už jen s vytřeštěným zrakem můžeme sledovat, co se s přírodou Antarktidy stane dál.

Turistický ráj?
Z Antarktidy se ovšem stává i oblíbený cíl mnoha zámožných turistů. Objevují se už i celé výpravy lačných turistů, dychtících poznat panenskou antarktickou přírodu. Jen za loňský a letošní rok přijelo do Antarktidy přes 30 000 lidí a to už se někde musí projevit. Odborníci na ledový kontinent již vyrukovali s varujícími propočty, podle kterých do roku 2015 Antarktidu navštíví až 100 000 lidí. To je stejné, jako kdyby se k návštěvě Antarktidy například rozhodli všichni obyvatelé Českých Budějovic.  
Pohyb turistů však regulují přísné předpisy. Návštěvníci si s sebou nesmějí vzít žádné potraviny, obuv a oděv musí být před vstupem na pevninu důkladně očištěna. Samozřejmostí je, že místní živočiši (tučňáci, lachtani, tuleni, mroži…) nesmějí být žádným způsobem vyrušováni. Jenže při takovém turistickém provozu, který Antarktidu postupně ovládá, je téměř nemožné, aby se zde časem neobjevila semena rostlin nebo mikroorganismy, jejichž domovem Antarktida rozhodně není.
Neplechu může způsobit i odpad, který do moře vypouštějí lodě míjející ledový kontinent. Snaha o regulaci jejich počtu však na konferenci Antarctic Treaty Consultative Meeting narazila na odpor delegátů z USA. Doufejme, tedy, že v příštích letech nevyrostou na pobřeží Antarktidy luxusní hotely pro bohatou klientelu.

Antarktida
je světadíl na jižní polokouli, v centrální části jižní polární oblasti. Rozkládá se kolem jižního zeměpisného pólu. Za jižní polární kruh přesahuje jen malá část pevniny. Nejdále k severu směrem k Jižní Americe vybíhá Antarktický poloostrov, který dosahuje téměř k 63° jižní šířky. Od Afriky je vzdálena 4 000 km, od Austrálie 3 200 km a od Jižní Ameriky 145 km.
Je téměř celá pokryta ledem. Poprvé byla spatřena v roce 1820. 

Rozloha: 13,2 milionů km² (téměř dvojnásobek rozlohy Austrálie)
Střední výška: 2 000 m n.m.
Nejvyšší vrchol: Vinson Massif, Ellsworthovo pohoří, 4 897 m n.m.
Nejvyšší činná sopka: Mt. Erebus, Rossův ostrov, 3 794 m n.m.
Největší ostrov: o. Alexandra I., 43 200 km2
Největší poloostrov: Antarktický poloostrov 300 000 km²
Nejvyšší naměřená teplota: argentinská polární stanice Esperanza, +14 stupňů Celsia
Nejnižší naměřená teplota: ruská polární stanice Vostok -89,4 stupňů Celsia

Předchozí článek
reklama
Související články
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Nedávný výzkum se pokusil hlouběji prozkoumat družnost koček porovnáním jejich preferencí pro interakci s lidmi s jejich preferencemi pro jídlo, hračky a vůně. Autoři studie našli podobný počet koček, které preferovaly interakci s lidmi, než těch, které preferovaly jídlo. Výrazně menší skupina koček preferovala hračky a vůně. Upřednostňování hraní nebo mazlení s lidmi před jídlem je v rozporu s […]
Vousy u koček a psů nejsou jen tak na ozdobu, slouží jim jako takový druhý hmat, podobně to mají i tuleni, kteří dokážou zaznamenat vodní vlnění, pocházející od ryby z veliké dálky, díky čemuž svou kořist snadno najdou a uloví. Tulení vousy jsou mnohem citlivější, než je tomu u našich domácích mazlíčků, což je vlastnost, […]
Žraločí zátoka u Austrálie příhodně ve čtenáři vyvolává pocit strachu z přítomnosti žraloků. Nicméně zde žije také něco jiného, něco mnohem většího, než jsou ozubené stroje na smrt. Co to je? Řeč je o louce mořské trávy známé jako Posidonie australská (Posidonia australis), která u pobřeží Austrálie zabírá plochu více než 200 kilometrů čtverečních, což […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz