Unikátní zařízení pro digitalizaci nejvzácnějších historických rukopisů je jediné svého druhu u nás. I Dalimilova kronika, kterou nedávno získala Národní knihovna ČR, byla poté zpracována touto technologií.
Digitalizace je velmi výkonnou technologií, sloužící k uchování a zpřístupnění světového i našeho písemného a obrazového kulturního dědictví. Digitální obrazy jsou navíc doplněny odborným popisem do podoby komplexního dokumentu. Výsledkem pak je jeho vydání na CD nebo DVD, případné zveřejnění na internetu.
V bezpečí trezorů
Digitalizace tak pomáhá nejen badatelům, ale má i funkci ochrannou. Zachovává cenné dokumenty i při jejich eventuální ztrátě při povodni nebo požáru. A navíc se pro studium originálu nemusí cestovat třeba přes půl Evropy. Originály rukopisů tak mohou být ukryty v trezorech, chráněny před vlhkem a změnami teploty a vyjímány jsou jen v nejnaléhavějších případech.
„Zařízení používané pro digitalizaci nejvzácnějších historických rukopisů je unikátní a jediné svého druhu u nás,“ řekl 21. STOLETÍ ing. Stanislav Psohlavec, ředitel AiP Beroun, firmy, která se specializuje na digitalizaci starých tisků a rukopisů. „Prakticky jedinou možností, jak se dnes dostat k vzácným dokumentům jsou jejich dokonalé digitální kopie. Romantické bádání nad originály již patří minulosti!
Jak budeme číst za 100 let?
Tento způsob zpracování dnes skloňují odborníci v oblasti kultury ve všech pádech, ale převod na digitální podobu není zas tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Není to jen pouhé nasnímání dokumentu do nul a jedniček, kterým rozumí každý počítač.
Nejprve bylo třeba vymyslet způsob, jak zapsat nasnímaná data tak, aby je mohli číst i naši praprapotomci v dalších stoletích a přitom nebylo nutno si z muzea půjčovat počítač, který bude umět číst CD a DVD vzniklé na počátku 21. století. „V podstatě to znamenalo, vymyslet takový zápis, který bude použitelný za 100 a více let. Jinými slovy, ukládat data tak, aby je každý počítač v budoucnu mohl číst stejně jako nyní my, kteří umíme klasickou abecedu, čteme staré knihy…“ dodává ing. Psohlavec.
O digitalizaci mají zájem především instituce, jako jsou knihovny, muzea, galerie a kláštery. Ti všichni mají snahu o zachování a zpřístupnění informací obsažených v historických materiálech.
Od originálu k nerozeznání
Pracoviště „zachránců“ jsme našli v areálu pražského Klementina a připomíná fotografickou laboratoř doplněnou mnoha počítači. Speciální fotografické kamery vybavené skenovacími čipy byly vyrobeny na zakázku tak, aby splňovaly specifické požadavky právě pro digitalizaci dokumentů.
Výsledným produktem je pak obraz, který je od originálu téměř k nerozeznání. Vysoké nároky jsou kladeny jak na dostatečné rozlišení digitálních obrazů, tak i na jejich dokonalou barevnou věrnost. Informace o barvách jsou uloženy spolu s obrazy. To umožní i v budoucnu například tisk naprosto věrné kopie.
Do digitalizace nás zde zasvěcoval Štěpán Černohorský a zvláště připomněl: „Maximální rozlišení digitalizačního zařízení je 70 megapixelů, zaznamenává se plnohodnotná barevnost pro každý pixel. Jinými slovy, pixel není jako u většiny fotoaparátů, ani u těch vyšší kategorie, dopočítáván z okolí.“ Ukázkový maximální obrázek, kolorovaná rytina z astronomického atlasu o rozměru necelého půl metru čtverečního, plná jemných detailů, zabere při uložení 1,5 GB. Vešel by se tedy, obrazně řečeno, na dvě cédéčka!
O latinském překladu se nevědělo
Národní knihovna ČR nedávno získala latinský překlad nejstarší česky psané kroniky, známé jako Dalimilova kronika. Význam rukopisu, získaného prostřednictvím dražby v pařížské aukční síni Piasa za 339 000 euro, tedy asi za 10 milionů korun, je především v tom, že až dosud nikdo neměl ani zdání o existenci latinského překladu kroniky.
Podle odborníků vznikl překlad zřejmě v severní Itálii. Svědčí o tom především knižní malby (iluminace), které ukazují na iluminační dílnu z okolí Benátek, Padovy nebo Verony.
Pár dní po dražbě už Dalimilovu kroniku obdivovali návštěvníci Zrcadlové kaple v pražském Klementinu a mohli si koupit její dokonalou kopii, zpracovanou právě zmiňovanou technologií
Cena Jikji putovala do Prahy
Národní knihovna České republiky, jako vůbec první instituce na světě, obdržela od UNESCO prestižní cenu Jikji (čikdži) – Paměť světa – za zpřístupňování světového kulturního dědictví prostřednictvím digitalizace. Ocenění je stavěno na úroveň Nobelovy ceny, prestižního Oscara nebo olympijské medaile. Cena byla pojmenována podle nejstaršího dochovaného tisku na světě, který pochází z kovové sazby z roku 1377 z jihokorejského města Cheongju.
Technické vybavení a pečlivost práce v českém digitalizačním středisku má jistě na získání ceny Jikji svoji zásluhu. Firma navrhla a vytvořila unikátní zařízení, jediné minimálně ve střední Evropě. To dovoluje snímat vázané knihy, přičemž je minimalizováno zaoblení listu u hřbetu knihy. Listy se obracejí do stejné roviny ostrosti, kde jsou snímány. Šetrné zacházení s dokumentem je základní prioritou, proto jsou světla zařízení vybavena filtrací nežádoucího ultrafialového a infračerveného záření.
Zatím největšími skenovanými formáty zde byly plány hradu Karlštejn (100 x 180 cm) nebo Terezínské pevnosti, z knih pak Žlutický kancionál (63 x 40 cm, 471 listů) z Památníku národního písemnictví.
Více se dozvíte:
www.memoria.cz
www.aipberoun.cz
Češi jsou nejlepší
V porovnání s ostatní Evropou je naše digitalizační centrum z hlediska zpracovaných dokumentů na špičce.
Ďáblova bible
Na počátku 13.století bylo v Čechách vytvořeno pozoruhodné literární dílo známé jako „Ďáblova bible“. Dílo bývá nazýváno Knihou knih nebo Knihovnou v jedné knize a je právem označováno superlativy jako Codex giganteus, Liber pergrandis, Gigas librorum či Codex gigas. Neznámý tvůrce napsal a barevnými iluminacemi vybavil obří knihu, o jejímž původu se do dneška můžeme jen dohadovat. Největší rukopis světa odvezli po 30leté válce z Prahy Švédové.
Kniha je vysoká 92 centimetrů, široká asi půl metru a má 640 pergamenových stran o průměrném formátu 890 x 490 mm a váží 75 kg.
Jméno Ďáblova dostala na základě legendy doprovázející její vznik. Za trest ji měl opsat za jednu noc zlobivý mnich, který ale o pomoc požádal ďábla. Ten si na oplátku vymínil, „že bude – li v bibli zobrazen, pomůže.“
Její digitalizovanou kopii budou moci návštěvníci shlédnout v Klementinu na konci roku. Bude otevřena na straně 290, kde je vyobrazen půlmetrový ďábel.
Speciální zakázka
Firma AiP Beroun dostala požadavek vytvořit obraz, který by byl na výstavě od velmi cenného originálu k nerozeznání. Jednalo se o kresbu uhlem. Při rychlém tahu malíře uhel od papíru, byl to starší hrbolatější papír, odskakoval. Klasická fotografie by čáru udělala jako jednolitou.
Hlavním problémem ale byla věrná barevnost při osvětlení na výstavě. Bylo speciální zářivkové, a to je jak známo zabarvené. Bylo tedy potřeba falešný originál, tedy dokonalou kopii, upravit pro osvětlení zářivkami. A to se zdejším odborníkům povedlo. Kopie a originál se na výstavě střídaly a nikdo nevěděl, kdy se vystavuje kopie, a kdy originál. Ovšem na denním světle nebo při světle žárovky bylo okamžitě poznat, že se jedná o kopii.
