V první polovině srpna se dočkáme velmi zajímavé návštěvy z prostoru
sluneční soustavy: naše planeta se stejně jako každé léto potká s proudem drobných částic, které se v minulých desetiletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle.Některá tato tělíska se strefí přímo do Země, při průletu
zemskou atmosférou se rychle ohřejí a většinou i vypaří. My pak zahlédneme
světelný doprovod takového zániku: sloupce plazmatu, ionizované a excitované
atomy rozprášeného vetřelce.
V případě proudu částic komety Swift-Tuttle se nám zdá, že tyto „padající
hvězdy“ vylétají jakoby ze souhvězdí Persea, zhruba z téhož místa oblohy,
tzv. radiantu.  S podobným jevem jste se ostatně setkali, když jste autem
projížděli dlouhým tunelem… Taky kolem vás „létala“ světla okolních patníků
sbíhajících se někde v dálce před vámi. Obrazně řečeno lze tedy říci, že
radiant je koncem tunelu, jímž prolétají drobné částice meziplanetárního
prachu. Právě podle souhvězdí Persea se těmto meteorům říká Perseidy.
Jelikož jich ale nejvíce létá kolem jedenáctého a dvanáctého srpna, lze se
setkat i s jiným označením – Slzy sv. Vavřince.
Kometa Swift-Tuttle byla objevena v polovině 19. století dvěma
pozorovateli Lewis Swiftem a Horacem Tuttlem. Kolem Slunce oběhne jednou za
130 roků, naposledy se k Zemi přiblížila v roce 1992. Znovu by se měla
vrátit až roku 2126, tehdy se ale jasností nejspíš vyrovná známým vlasaticím
Hyakutake a Hale-Bopp, jež ozdobily oblohu posledních roků 20. století.
Perseidy jsou bezesporu nejznámějším meteorickým rojem. Zmiňují se o nich
již čínští hvězdáři, kteří roku 36 našeho letopočtu sledovali stovky těchto
meteorů. Velmi bohaté návraty Perseid byly zaznamenány i v průběhu 8. až 11.
století. Naopak mezi 12. a 19. stoletím byly meteory sledovány jen
výjimečně.
Bohužel výhled na letošní Perseidy nebude nijak oslňující. Jenom pár dní
před průletem Země nejhustší částí meteorického roje se totiž Měsíc ocitne v
úplňku a tak na světlé obloze zahlédneme nanejvýš několik málo nejjasnějších
meteorů. I přesto by to mohla být zajímavá podívaná.
Autor: Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně