Domů     Medicína
JAK PRACUJE: Buňka – chemická továrna v našem těle
21.stoleti 23.6.2006

Buňka je základním stavebním kamenem každého živého organismu. Zatímco jíme, spíme, či odpočíváme, každá buňka v našem těle neúnavně pracuje. Jak to všechno stihne? Jaké pracovní postupy používá?Buňka je základním stavebním kamenem každého živého organismu. Zatímco jíme, spíme, či odpočíváme, každá buňka v našem těle neúnavně pracuje. Jak to všechno stihne? Jaké pracovní postupy používá?

Některé organismy jsou pouze jednobuněčné (například bakterie), jiné, jako třeba člověk, jsou mnohobuněčné a jejich těla se skládají z obrovského počtu velmi specializovaných buněk.
Ze šedesáti až devadesáti procent tvoří každou buňku voda, na zbytku hmoty buňky se podílejí anorganické látky, tuky, bílkoviny, sacharidy a nukleové kyseliny. Voda je v buňce důležitá zejména z toho důvodu, že zde hraje roli rozpouštědla a kromě toho se účastní i mnoha chemických reakcí, která v buňce probíhají.
Další důležitou součástí každé buňky jsou nukleové kyseliny Ty vznikají pospojováním nukleotidů, které by se daly přirovnat k cihlám, z nichž se kyseliny staví. Každý nukleotid je tvořen dusíkatou bází, cukrem – pentózou a kyselinou fosforečnou. Nukleové kyseliny se vyskytují ve dvou formách, jednovláknitá RNA a dvouvláknitá DNA, které hrají zásadní úlohu v dědičnosti.
V roce 1838 německý botanik Matthias Jakob Schleiden a jeho krajan fyziolog Theodor Schwann objevili, že rostlinné i živočišné buňky mají jádro. Na základě tohoto poznání oba vědci odvodili hypotézu, že veškeré živé soustavy se skládají právě z buněk. Díky tomuto objevu mohli Schleiden a Scwann formulovat buněčnou teorii, která právě tvrdí, že veškeré živé organismy jsou tvořeny jednou či více buňkami, a že buňka je základní strukturní jednotkou všech organismů.
Samotné základy buněčné teorie nejsou podloženy jen prací Schleidena a Schwanna, ale vycházejí mimo jiné i z předchozích prací českého vědce Jana Evangelisty Purkyně. Teorie byla později doplněna o poznatek, že buňky mohou vzniknout jen z jiných už existujících buněk jejich dělením nebo splýváním.

Předchozí článek
Další článek
Související články
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziologických znaků testovaného jedince, dnes je proto považována za zlatý standard pro identifikaci obětí hromadných neštěstí. Analýza DNA slouží, mimo jiné, ke zkoumání lidských pozůstatků, […]
Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů. Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku… Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, […]
Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby. Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy… Při léčbě Parkinsona je […]
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniká kvůli nadbytku kyseliny močové v těle. Ta se ve formě krystalků ukládá v blízkosti kloubů, nejčastěji přitom postihuje palce na nohou, a způsobuje bolestivý zánět. Vědci nyní zjistili, že naši předkové disponovali genem, který kyselinu močovou uměl rozkládat, ovšem v průběhu evoluce ho ztratili. Jeho obnova pomocí metody […]
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz