Světové mocnosti s obavou sledují několik nevyzpytatelných států, snažících se bez dozoru vyrobit nukleární zbraň. Složitou přípravu na výrobu jaderné zbraně ale nelze jen tak zakamuflovat. Díky satelitní technice se proto můžeme podívat i pod pokličku „jaderných hrnců“ v nejuzavřenější zemi světa, Severní Koreji.

Původ severokorejského jaderného programu se dá označit za čistě náhodný a lze jej datovat do poválečných let, kdy Japonci opustili korejské uranové doly.  Severokorejci zařízení rychle zprovoznili a začali ve velkém vyvážet uran do Sovětského svazu výměnou za ropu a obilí. V padesátých letech už se ale v Sovětském svazu školilo asi 300 korejských odborníků na atomovou problematiku. 
V roce 1965 byl v Jongbjongu, severně od Pchjongjangu, zprovozněn 2 MW experimentální reaktor. Tím vznikl základ pro dodnes používaný atomový komplex, ve kterém se přípravuje výroby jaderných zbraní. Během 70. let byla dvakrát rozšířena kapacita tohoto reaktoru a v roce 1986 byl spuštěn první samostatně vybudovaný 5MW grafitový reaktor. 
Korea poté sice podepsala dohody o nešíření jaderných zbraní, v letech 1983 – 1991 však provedla  70 – 80 silných explozí, které byly součástí programu vývoje jaderných zbraní. Roku 2002 zveřejnily USA informaci o tajném severokorejském programu obohacování uranu za účelem výroby jaderných zbraní. O něco později oznámila Severní Korea opětovné spuštění zpracování plutonia a následně vyhostila inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii. V říjnu 2003 přiznala Severní Korea dokončení přeměny 8 017 uranových palivových článků ve vysoce kvalitní plutonium, použitelné pro výrobu šesti atomových bomb. Z poznatků tajných služeb je zřejmé, že se Severní Korea snaží vyrobit jaderný materiál oběma známými způsoby-zpracováním plutonia i obohacováním uranu.

Recept na výrobu bomby
Na konci 80. získala CIA  informace o nových stavbách v prostoru jongbjongského jaderného střediska severně od Pchjongjangu. Ukázalo se, že se jedná o zařízení na zpracování plutonia, umělého prvku, který vzniká jako vedlejší produkt v jaderných reaktorech používajících jako palivo uran. Asi šest kilogramů stačí k výrobě jaderné bomby . Strategicky umístěné senzory zachytily v severokorejském ovzduší v roce 2003 izotop kryptonu 85 který je vedlejším produktem procesu zpracování plutonia. Jihokorejští experti na bezpečnostní problematiku tvrdí, že se jejich severní sousedé snaží skrýt jeho únik za pomoci speciálních uhlíkových filtrů. Pokud by Severní Korea do programu zapojila po dokončení i dva větší reaktory (50 a 200 MW), ročně by získala 275 kg plutonia pro výrobu 30 – 50 jaderných bomb. Obohacování uranu je druhou metodou, s jejíž pomocí lze získat štěpný materiál pro výrobu jaderné bomby. 

Nosiče jsou připraveny
Zneklidňujícím faktorem je skutečnost, že Severní Korea disponuje i rozvinutým programem výroby raket schopných nést jaderné hlavice. Kromě několika stovek střel typu Scud-B/C (krátký dolet- Jižní Korea) vlastní více jak 300 raket Nodong-x (střední dolet – Japonsko a Okinawa) a omezené množstvím interkontinentálních balistických raket Taepodong-x (dlouhý dolet – Amerika), pravděpodobně ukrytých v podzemních tunelech.