Nového pomocníka, robotický systém da Vinci 1200, mají nyní k dispozici cévní chirurgové v pražské Nemocnici Na Homolce. O první zkušenosti s unikátním přístrojem se s 21. STOLETÍM exkluzivně podělil MUDr. Petr Štádler.

V závěru loňského roku bylo v pražské Nemocnici Na Homolce otevřeno robotické centrum, které tak pacientům nabídlo novou, kvalitativně vyšší úroveň chirurgické léčby. 

Robot u operačního stolu
Robotickou chirurgii lze charakterizovat jako operace s využitím počítačem řízeného robotického systému. Výhodou této techniky je, že nevyžaduje přímý kontakt operatéra s pacientem, výrazně zvyšuje přesnost chirurgického výkonu (eliminuje třes rukou) a díky minimálnímu narušení pacientova těla (miniinvazivní technika) snižuje jeho operační trauma. Lékař má přitom zajištěn dokonalý 3D obraz a operace tak probíhá s maximální efektivitou.
Robotické operační systémy totiž umožňují provedení chirurgického zákroku  v takové kvalitě a s takovou přesností, které není člověk, operatér, schopen dosáhnout. Navíc to umožňuje provádět chirurgický zákrok v místech, kde by byl klasickou chirurgickou nebo laparoskopickou (z řec. lapará – část dutiny břišní, skopein – pozorovat) technikou obtížně proveditelný. Pro pacienta je taková operace vysoce bezpečná.
 
Chirurgie „klíčovou dírkou“
Technologický vývoj ve světové medicíně dal v uplynulých letech vzniknout celé řadě nových operačních technik, hlavně tzv. miniinvazivní chirurgii. Tyto operační zákroky jsou šetrnější k pacientovi, zkracují dobu jeho léčení i rekonvalescence. Ve všeobecné chirurgii a gynekologii se už dnes většina operací provádí právě laparoskopicky a nyní se miniinvazivní techniky zabydlují stále častěji i v chirurgii cévní a dalších chirurgických oborech.
Narozdíl od všeobecné chirurgie pronikala laparoskopie, tzv. „chirurgie klíčovou dírkou“, do cévní chirurgie pomaleji. Hlavním důvodem je obtížnost šití cévního propojení (anastomózy) a přístup k aortě a pánevním tepnám, které jsou uloženy hluboko u páteře. Nakonec však i cévní chirurgové začínají objevovat půvaby laparoskopie pro sebe i své pacienty.

Robot v cévní chirurgii
Robotický systém tak významným způsobem zjednodušuje a ulehčuje našití cévní anastomózy a tím odstraňuje jeden z hlavních problémů laparoskopické cévní chirurgie. Na druhé straně je nutno říci, že takzvaná roboticky asistovaná cévní rekonstrukce probíhá kombinovaným způsobem. První fáze operace, která je vlastně určitou „bojovou“ přípravou tepny, se dělá laparoskopicky a druhá část pak pokračuje roboticky. Rychlost s jakou robot našije cévní anastomózu tak zkrátí čas zákroku o třetinu až polovinu.
V současné době se na oddělení cévní chirurgie pražské Nemocnice na Homolce roboticky provádějí některé cévní rekonstrukce pánevních tepen a břišní aorty. Nemocnice a s ní i naši cévní chirurgové se tak zařadili mezi několik málo světových pracovišť, která se dají spočítat na prstech jedné ruky, kde jsou roboticky asistované cévní rekonstrukce prováděny. Do budoucna zdejší lékaři plánují rozšíření „sortimentu“ takových zákroků i na další typy cévních rekonstrukcí.

Čtyřruký Da Vinci 
Operační robot da Vinci je víceramenný systém, složený ze tří hlavních částí. První část je operační konzola, která může mít tři nebo také čtyři ramena – Nemocnice na Homolce vlastní čtyřramenný. 
Druhou částí je přístrojová věž a třetí je vlastní pracoviště operatéra, takzvaná ovládací konzola, odkud se řídí ramena s nástroji a kde má lékař prostřednictvím 3D obrazu dokonalý přehled v operované oblasti pacientova těla. Ostatní spolupracovníci mohou probíhající operační výkon sledovat přímo na operačním sále na dvou velkých televizních obrazovkách.
Narozdíl od laparoskopických nástrojů, které nemají ohebné konce, jsou  pracovní konce robotického „nářadí“ v podstatě pohyblivé jako ruka a dá se s nimi tedy manipulovat i v jinak nepřístupných oblastech, dokonce i „za rohem“. To je hlavní výhodou tohoto zařízení.
Všechny pohyby jsou zpracovány počítačem tak, aby zpřesnily bezpečný pohyb chirurgických nástrojů v pacientově těle. To vše spolu s eliminací třesu chirurgových rukou přispívá k podstatnému snížení operačních rizik Volba robotických nástrojů pak závisí na typu prováděné operace.

Z letadlové lodě do nemocnic
Robot da Vinci byl původně vyvinut pro letadlové lodě americké armády, aby mohl chirurg řídit operační výkon na dálku ze základny. Civilní verze robota je lékařům k dispozici od roku 2000.
Nejedná se o klasického robota v užším slova smyslu, ale operaci provádí chirurg, který využívá této technologické pomůcky pro znásobení svých chirurgických dovedností. Robot tedy sám o sobě nemůže provádět zákrok, jen přesně přenáší pohyby ruky chirurga.
Robotická chirurgie tak dovádí laparoskopické operace k dalšímu stupni kvality. Vzhledem k téměř dokonalým pohybům nástrojů může takový systém pracovat s menším poškozením okolních tkání a je proto ohleduplnější.

Více se dovíte:
www.homolka.cz/cz/centrum_roboticke_chirurgie/?p=3367

Historie laparoskopie
První laparoskopie byla provedena v roce 1901 gynekologem D. Ottem v Petrohradě pomocí čelního zrcátka a spekula zavedeného skrz malý otvor do dutiny břišní. První publikace popisující techniku laparoskopie pocházejí ze Švédska (H.C. Jakobeus) a z Německa (G.Keling), jejíž autoři použili k vyšetření dutiny břišní cystoskop (přístroj k vyšetřování močového měchýře zrakem). Prvním chirurgickým oborem přijímajícím laparoskopickou techniku byla gynekologie. Němec K. Semm již v polovině 60. let 20. století rozpracoval základní techniku laparoskopie,  podílel se  na vývoji nástrojů  a v roce 1981 provedl první laparoskopickou apendektomii (vynětí apendixu). První laparoskopická cholecystektomie (odstranění žlučníku) byla provedena až v roce 1987 P. Mouretem v Lyonu. Teprve pak se laparoskopie začala lavinovitě šířit do celého světa.

40 robotů v akci!
V současnosti operuje po celém světě zhruba 400 robotů, přičemž přes 200 z nich je v USA.
Evropa disponuje více než stovkou takových systémů.
Nejvíce jsou robotické systémy rozšířeny v Itálii, kde jich operuje 23, dále devět v Německu a sedm ve Francii.
S pomocí robotů operují také chirurgové ve Velké Británii, Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Švýcarsku, Dánsku, Norsku, Švédsku, Rumunsku, Španělsku, Turecku a nyní i v České republice.
Robotický systém da Vinci zatím slouží v Praze Na Homolce všeobecné chirurgii, cévní chirurgii, urologii a gynekologii. Dále se počítá i s uplatnění robotického systému v kardiochirurgii a neurochirurgii.
V prvním roce je počítáno zhruba se 160 operacemi a v následujících letech se předpokládá jejich další nárůst. Dveře jsou zde každému otevřeny.
Robotické centrum bude do budoucna sloužit jako národní a mezinárodní školící centrum.

MUDr. Petr Štádler (41)
Od roku 1997 pracuje na oddělení cévní chirurgie pražské Nemocnice na Homolce v Praze. Má atestaci z všeobecné chirurgie,  cévní chirurgie,  je držitelem několika mezinárodních certifikátů pro laparoskopickou cévní chirurgii a je členem mezinárodního školícího týmu pro laparoskopickou cévní chirurgii (Laval University and Centre Hospitalier Universitaire de Québec v Kanadě a United States Surgical v USA).
V roce 2005 jako první v České republice a ve východní Evropě provedl laparoskopickou resekci výdutě břišní aorty a ve stejném roce i první roboticky asistovanou cévní rekonstrukci. Jako vedoucí lékař robotického týmu pro cévní chirurgii v Nemocnici Na Homolce provádí s kolegy MUDr. Petrem Vitáskem a MUDr. Pavlem Matoušem roboticky asistované cévní rekonstrukce pánevních tepen a aorty.