Domů     Vesmír
6 „nejúspěšnějších“ neúspěchů pilotované kosmonautiky
21.stoleti 21.4.2006

Na lety za hranici zemské atmosféry se člověk vydává již téměř půl století. Na dalším vývoji kosmonautiky se přitom podílejí nejen ty úspěšné, ale i mise s tragickými konci.Na lety za hranici zemské atmosféry se člověk vydává již téměř půl století. Na dalším vývoji kosmonautiky se přitom podílejí nejen ty úspěšné, ale i mise s tragickými konci.

Možná nejvíce se na lidských snahách o dobývání vesmíru však podepisují události, při kterých šlo o krk, ale nakonec dobře dopadly. Proto pro vás 21. století s vydatnou pomocí několika odborníků připravilo přehled nejlépe zvládnutých průšvihů pilotovaných letů do vesmíru.

Úspěšně zvládnuté nezdary, které se nesmazatelně zapsaly do historie pilotované kosmonautiky, nám pomáhali vybrat Pavel Koten z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, odborník pro média a vzdělávání České kosmické kanceláře Tomáš Přibyl a Jiří Dušek z Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
Každé události byl podle umístění přidělen příslušný počet bodů, od 6 (1. místo) až po 1 bod (poslední místo).

1. MÍSTO
Problémy kosmické lodi Apollo 13 (duben 1970)

Koten: „Houstone, máme problém!“ Kdo by dnes neznal tento slavný výrok? Exploze palivového článku změnila let k Měsíci v napínavý boj o návrat posádky kosmické lodi zpět na Zemi. Úsilí astronautů i mnoha členů pozemních týmů nakonec vyústilo ve šťastný konec. Z hrozící katastrofy se naopak stal triumf a zcela jistě nejslavnější kosmický incident všech dob.
BODY: 6
Přibyl: Která jiná událost by měla být na prvním místě, než legendární pokus o třetí přistání na Měsíci, na jehož základě vznikl i slavný film? Mise, kdy došlo k naplnění Murphyho zákona („co se může pokazit, to se taky pokazí“), ale kdy se přesto trojice astronautů bezpečně vrátila na Zemi.
BODY: 6
Dušek: Důkladná předstartovní příprava, skvěle zvládnutá organizace tisíců specialistů i nezbytná dávka štěstí překonaly téměř fatální nehodu. Právě proto jsou výpravy do vesmíru tak nákladné.
BODY: 6
CELKEM: 18  bodů

2. MÍSTO
Srážka ruské orbitální stanice Mir se zásobovací lodí Progress M-34 (červen 1997)
Koten:
Zřejmě nejzávažnější problém na Miru. Srážka způsobila dekompresi modulu Spektr, který musel být uzavřen. Stanice ztratila 40 % zdrojů elektrické energie, což způsobilo další problémy. Americký astronaut Michael Foale přišel o své vybavení, které bylo umístněno v poškozeném modulu.
BODY: 5
Přibyl: Při kolizi se zásobovací družicí došlo k proražení pláště stanice, ze které rychle začal unikat životadárný vzduch. Kosmonauti se ale navzdory předpisům rozhodli stanici neopouštět, nýbrž se ji, úspěšně a s nasazením vlastních životů, pokusili zachránit.
BODY: 5
Dušek: Hrozivá havárie (i její následky) vytvořila unikátní prostředí pro „trénink“ nejrůznějších krizových situací. Aniž by se kosmonauti dostali do ohrožení života. Něco takového nelze na Zemi nikdy nacvičit.
BODY: 5
CELKEM: 15 bodů

3. MÍSTO
Požár na palubě ruské orbitální stanice Mir (únor 1997)

Koten: Menší požár, který vypukl na palubě stanice Mir, obývané šesticí kosmonautů, zavinila patrona na výrobu kyslíku. Posádka jej naštěstí rychle uhasila a nedošlo k vážnějšímu poškození vybavení stanice. Událost byla předzvěstí vážnějších problémů, ke kterým na Miru došlo v dalších měsících.
BODY: 3
Přibyl: Požár na orbitální stanici je vždy nebezpečnou záležitostí. A pokud je na palubě šest kosmonautů, jeho nebezpečnost ještě vzrůstá. A když si uvědomíme, že požár blokoval vstup do jedné z návratových kosmických lodí Sojuz, můžeme v konečném důsledku hovořit o velmi šťastné hodince kosmonautiky.
BODY: 4
Dušek: Orbitální stanice byla jedním z prvních kroků k trvalému osídlení vesmírného okolí naší planety. Podobné nehody nelze vyloučit ani v budoucnosti.
BODY: 2
CELKEM: 9  bodů

4. MÍSTO
Selhání a následné nouzové přistání lodi Gemini-8 (březen 1966)

Koten: Názorná ukázka toho, jak se okamžiky triumfu mohou velmi rychle změnit v hrozící katastrofu. Místo oslav prvního spojení dvou těles na oběžné dráze museli astronauti řešit nekontrolovatelnou rotaci systému, která mohla vést až ke ztrátě vědomí posádky. Situaci naštěstí zvládli, ale přesto musel být let ukončen nouzovým přistáním necelých 11 hodin po startu.
BODY: 4
Přibyl: Gemini-8 byla první americkou kosmickou lodí, jejíž mise se dá z hlediska splněných úkolů hodnotit jako neúspěšná. Po závadě na orientačních motorech ztratili kosmonauti vládu nad lodí a byli rádi, že zachránili holé životy. Na této misi letěl i Neil Armstrong a chladnokrevnost, s jakou situaci řešil, mu později přinesla plusové body v nominaci do posádky Apolla-11…
BODY: 1
Dušek: Skvěle trénovaný Neil Armstrong nepropadl panice, převzal velení kosmické lodi a přistál jen 5 km od vytipované oblasti. Bezesporu si tak otevřel cestu na Měsíc.
BODY: 3

5.-6. MÍSTO
Požár v motorové sekci raketoplánu Columbia při návratu z mise STS-9 (prosinec 1983)
Koten:
Let s experimentální laboratoří Spacehab pronásledovala řada problémů. Nejhorší z nich byl nakonec šťastně „načasován“ až na úplný konec výpravy. Unikající palivo ze dvou pomocných pohonných jednotek způsobilo požár. Deset minut po zastavení raketoplánu následoval výbuch, který zničil palivová čerpadla těchto jednotek.
BODY: 2
Přibyl: Cca deset minut před přistáním raketoplánu Columbia vypukl v jeho motorové sekci požár, který se projevil malým výbuchem. Kdyby k události došlo ještě za letu, stroj by byl nejspíše zničen a posádka by zůstala bez možnosti záchrany…
BODY: 2
Dušek: Oheň posádka ani nezaregistrovala. Svědčí to o dobré konstrukci raketoplánu a o tom, že výpravy člověka do vesmíru zůstávají velkým dobrodružstvím, ke kterému potřebujete dávku odvahy.
BODY: 1
CELKEM: 5 bodů

5.-6. MÍSTO
Selhání hlavního motoru lodi Sojuz-33 se sovětsko-bulharskou posádkou na palubě (duben 1979)

Koten: Během přibližování kosmické lodi ke stanici Saljut došlo k poruše raketového motoru, která znemožnila spojení se stanicí. Sojuz se v pořádku vrátil na Zemi, posádka využila záložního raketového motoru. Ze všech vyjmenovaných událostí byla tato asi nejméně nebezpečná.
BODY: 1
Přibyl: Mise označovaná jako „sovětské Apollo-13“. Kosmonauti Rukavišnikov a Ivanov si prožili několik velmi dramatických okamžiků, když selhal hlavní motor jejich lodi a nebylo vůbec jisté, zdali se budou moci vrátit zpět domů.
BODY: 3
Dušek: Vinou výpadku hlavního motoru se kosmická loď nemohla spojit s orbitální stanicí Saljut 6. Posádka postupovala předepsaným způsobem a se záložním motorem bez problémů přistála.
BODY: 1
CELKEM : 5 bodů

Související články
Vesmír 31.5.2026
Saturn bezesporu patří mezi nejkrásnější objekty sluneční soustavy, ale desítky let zároveň mátl astronomy jednou zvláštní záhadou. Zdálo se totiž, že délka jeho dne kolísá. Jedna měření naznačovala, že planeta rotuje rychleji, jiná naopak pomaleji, přičemž takové chování nedávalo příliš smysl. Planeta velikosti Saturnu si přece nemůže jen tak zrychlovat a zpomalovat otáčení. Od Webbova […]
Vesmír 23.5.2026
Když vědci z NASA v srpnu 2025 zachytili rádiový signál přicházející ze Slunce, zpočátku se nad ním nijak zvlášť nepozastavili. Rádiové erupce se na Slunci objevují poměrně běžně a většinou během několika hodin nebo dnů zmizí. Jenže tentokrát se stalo něco nečekaného. Signál přetrval neuvěřitelných 19 dní a vytvořil nový rekord. Dosud zaznamenaný nejdelší podobný […]
Vesmír 17.5.2026
Mléčná dráha bývala dlouho vykreslována jako klidný a elegantní spirální disk, který se beze spěchu rovnoměrně otáčí kolem svého středu. Evropská kosmická sonda Gaia však toto chápání našeho širšího domova do značné míry obrátila naruby. Díky nejpřesnějšímu mapování hvězd v dějinách astronomie Gaia odhalila galaxii plnou pohybu, vlnění a pozůstatků dávných srážek. Nový katalog, který […]
Vesmír 9.5.2026
Pomocí Webbova teleskopu astronomové pořídili dosud nejdetailnější snímky planety mimo naši Sluneční soustavu. Exoplaneta LHS 3844 b obíhá kolem červeného trpaslíka asi 49 světelných let od Země a čerstvá pozorování naznačují, že těleso zřejmě postrádá atmosféru, přičemž jeho povrch připomíná rozpálenou kamennou pustinu podobnou Merkuru. LHS 3844 b patří mezi takzvané superzemě. Je asi o […]
Vesmír 7.5.2026
Major Aleš Svoboda, záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) a bojový pilot Armády ČR, úspěšně dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Česká republika zároveň jedná o dalších krocích směřujících k realizaci národní mise v roce 2027. Základní astronautský výcvik, který Aleš Svoboda absolvoval mezi podzimem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz