Domů     Medicína
Průšvih v Koreji! Buňky jsou podvod, pes je pravý
21.stoleti 17.3.2006

Jihokorejský profesor Woo-suk Hwang byl slavný jako rocková hvězda. Na ulicích rozdával autogramy. Aerolinie mu garantovaly na deset let volnou letenku první třídou – kdykoli a kamkoli. Velké průmyslové korporace si považovaly za čest, když mu mohly přispět na výzkum milionovými sponzorskými dary. Teď hrozí korejskému národnímu hrdinovi vězení.Jihokorejský profesor Woo-suk Hwang byl slavný jako rocková hvězda. Na ulicích rozdával autogramy. Aerolinie mu garantovaly na deset let volnou letenku první třídou - kdykoli a kamkoli. Velké průmyslové korporace si považovaly za čest, když mu mohly přispět na výzkum milionovými sponzorskými dary. Teď hrozí korejskému  národnímu hrdinovi vězení.

Profesor Woo-suk Hwang patřil léta k vynikajícím biologům a jeho tým měl pověst výkonné „fabriky“ na solidní vědecké objevy. Superstar udělaly z třiapadesátiletého profesora Soulské národní university tři práce, které publikoval během posledních dvou let. O všech platilo okřídlené úsloví „odborník žasne, laik se diví“. Otevíraly cestu k medicínskému oboru označovanému obvykle jako terapeutické (tj. léčebné) klonování. Jeho cílem není vyrobit v laboratoři klon člověka. Léčebné klonování slouží k produkci buněk, jež lze využít k léčbě závažných onemocnění, s nimiž si současní medicína neumí poradit.

Přeškolené buňky
Dnes nezbývá pacientovi s infarktem o mnoho víc, než  čekat a doufat. Zhojí se srdce a nebo ne? Za odpovědí na tuto otázku se skrývá verdikt „život“ nebo „smrt“. Hwang sliboval, že vezmeme loterii osudu pevně do svých rukou. Pacientovi vypěstujeme v laboratoři „záplatu“ ze srdeční svaloviny a tou mu srdce „zalátáme“.
V principu je vše prosté. Pacientovi odebereme obyčejnou tělní buňku, třeba z pokožky nebo sliznice úst, a vytvoříme z ní lidský zárodek tím, že ji spojíme v lidským vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Kdybychom nechali náhradní matku, aby zárodek donosila, mohl by se narodit pacientův klon. O to však v tomto případě nejde. Embryo tvořené jen pár desítkami buněk lze v laboratorních podmínkách proměnit v masu tzv. embryonálních kmenových buněk. Z těch už člověk-klon nikdy nevznikne. Buňky se však čile množí a za vhodných podmínek se proměňují na kterýkoli z 230 typů buněk lidského těla. Kromě jiného i na buňky srdeční svaloviny, kterými by bylo možné „opravit“ pacientovo srdce poškozené infarktem.  Pacientův imunitní systém by se proti „správce“ nebouřil, protože by k ní byly použity pacientovy vlastní buňky „přeškolené“ z kůže do nové „profese“. Podobně bychom mohli vypěstovat v laboratoři nové neurony pacientům s Parkinsonovou chorobou  nebo nové buňky produkující inzulín pro diabetiky.

Co se jiným nepodařilo…
V první z průlomových prací, zveřejněné v únoru roku 2004 v prestižním vědeckém týdeníku,  dokazoval Hwang, že terapeutické klonování je v principu možné. Popsal tvorbu embryí z lidských tělních buněk a z jednoho embrya se mu dokonce podařilo vypěstovat embryonální kmenové buňky. Odborníci jen uznale hvízdli. Před Hwangem se o něco podobného snažila řada vynikajících biologů. Neuspěl nikdo! Dokonce se tvrdilo, že z lidské buňky nelze klonováním vytvořit životaschopné embryo.
Účinnost Hwangovy metody byla sice nízká, ale všichni věřili, že to se postupem času vylepší. Nikdo však nebyl připraven na zvrat ohlášený dalším Hwangovým článkem v květnu roku 2005. Korejci v něm popsali experiment, v kterém se pokusili vytvořit embryonální kmenové buňky „na míru“ třinácti lidem postiženým nejrůznějšími chorobami, od poruchy imunitního systému po ochrnutí v důsledku poranění míchy. Uspěli u jedenácti. To už byla účinnost, s kterou se terapeutickému klonování otevírala cesta k praktickému využití.
Odborníci jen nevěřícně kroutili hlavami. Hwang stávající postupy nijak výrazně nevylepšil.  Jeho úspěchy se proto přičítaly na vrub příslovečné pečlivosti korejských biologů a zkušenému a dobře sehranému Hwangovu týmu. V neposlední řadě měl Korejcům pomoci i zdroj kvalitních lidských vajíček. Všichni jejich konkurenti používají vajíčka získaná z klinik pro léčbu neplodnosti, jejichž dárkyněmi jsou ženy s reprodukčními poruchami a jejich vajíčka mohou být postižena vážným defektem. Ten nemusí být na vajíčku pod mikroskopem patrný, ale do života vytvořeného zárodku určitě není tím nejlepším vkladem. Hwang měl dost dobrovolných a bezplatných dárkyň z řad zcela zdravých žen. Pracoval tedy s vajíčky, která měla „všech pět pé“.

Vynucená dobrovolnost
„V takový pokrok jsem v nejbližších desetiletích vůbec nedoufal,“ pochvaloval si spoluautor druhé přelomové Hwangovy studie, americký biolog Gerald Schatten z University of Pittsburgh.
V létě 2005 ohlásili Schatten a Hwang narození Snuppyho, prvního klonu psa. Nikdo ovšem netušil, že je to labutí píseň korejského „Pána klonů“. Její první tóny „zazpíval“ překvapivě sám Gerald Schatten. Ohlásil, že podle jeho informací existují pochybnosti o postupu, jakým Hwang získával pro pokusy lidská vajíčka. „S profesorem Hwangem jsem přerušil všechny styky,“ uvedl Schatten v tiskovém prohlášení.
Zvěstí o pochybném verbování dárkyň vajíček pro Hwangovy pokusy kolovaly od  května roku 2004. Tehdy redaktoři prestižního vědeckého týdeníku Nature navštívili Soulskou národní universitu a jedné Hwangovy studentky se zeptali, co jako žena říká dobrovolnému dárcovství vajíček. Odpověď je šokovala! „Já jsem dala vajíčka pro pokusy ráda,“ prohlásila  studentka k velkému zděšení redaktorů.
Kdo zaručí dobrovolnost dárcovství vajíček v situaci, kdy v roli dárkyně vystupuje studentka a v roli „obdarovaného“ její profesor a šéf? Co když dívka jednala „na rozkaz“?
Korejci vše uvedli na pravou míru konstatováním, že studentka neumí pořádně anglicky a špatně rozuměla otázce. Také redaktoři prý špatně pochopili odpověď. Semeno pochyb však začalo klíčit.

Mraky se stahují
Přesto přišlo Schattenovo odsuzující prohlášení jako blesk z čistého nebe. Korea právě s velkou pompou založila mezinárodní konsorcium Word Stem Cell Hub, v němž měli na výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk spolupracovat týmy z Ameriky, Evropy a Asie. V Soulu, Londýně a San Francisku měly vyrůst nové laboratoře a Schatten byl horkým kandidátem na ředitele londýnské pobočky. Americký biolog stihl k sobě do Pittsburghu „přetáhnout“ pár členů Hwangova týmu a díky nim měl ze Soulu čerstvé zprávy signalizující, že se nad jihokorejským „Pánem klonů“ stahují mračna.
Vše odstartovalo odhalení nedovoleného obchodu s lidskými vajíčky na soulské klinice MizMedi, jež dodávala „materiál“ i Hwangovi. V době Hwangových experimentů byl totiž „nákup“ vajíček od dobrovolných dárkyň legální. Hwang však lhal a tvrdil, že vajíčka pro pokusy dostal bezplatně. Navíc se nepochlubil, že mezi dárkyněmi figurovaly i dvě členky jeho týmu. O tom, jak asi vypadala „dobrovolnost“ si můžeme udělat představu z výpovědi jednoho z členů Hwangova týmu v televizním interview.
„Jedna studentka omylem zničila vajíčka připravená k pokusu. Hwang ji pak nutil, aby nahradila vzniklou škodu darováním vlastních vajíček. Dívka řekla profesoru Hwangovi, že se zákroku nepodrobí a ten se rozčílil. ´Proč ne?!´ křičel na ni. Byla vyděšená a jen ze strachu šla a vajíčka si nechala odebrat. Když přišla po celé proceduře do laboratoře, usedla k mikroskopu a prováděla experimenty s vajíčky, které sama před pár hodinami darovala,“ uvedl korejský vědec, jehož totožnost televize tají.
O tom, že v korejských laboratořích panuje opravdu „zvláštní klima“ svědčí i fakt, že se onen vědec za svou výpověď v televizi ihned veřejně omluvil. „Omlouvám se, že nejsem s to stát za svým profesorem,“ prohlásil kajícně.

Obstál jen Snuppy
Náznaky možného skandálu s „nedobrovolnými dobrovolnicemi“ donutily představitele Soulské národní university k tomu, aby se podívali důkladněji pod pokličku Hwangovy laboratoře. V té době už ale internetovými chaty kolovaly zvěsti, že u Hwanga toho „smrdí“ mnohem více. Začalo se mluvit o zfalšovaných fotografiích buněk a nepravých testech DNA. Z kalných hlubin tak začal vyplouval přízrak vědeckého podvodu.
Vyšetřování skončilo 10. ledna 2005. Příznivci profesora Woo-suk Hwanga čekali na vyhlášení jeho výsledků před univerzitou se svíčkami a transparenty celou noc. Závěry komise je ale nepotěšily. Ze tří průlomových prací, které Hwangův tým publikoval v posledních dvou letech, není pochyb jen o jedné. Snuppy, první klon psa, je „pravý“! Obě práce z oboru léčebného klonování jsou podvod!
Hwang sice klonováním vytvořil z lidských buněk embrya, ale ani jedno nedokázal proměnit na embryonální kmenové buňky. Buňky, které se objevily na fotografiích v článcích získal z embryí vytvořených oplozením ve zkumavce. Z takových embryí nelze vytvořit „buňky na míru“ konkrétním pacientům.
Terapeutické klonování se vrátilo před rok 2004, kdy řada vědců pochybovala, že lze z lidské tělní buňky klonováním vytvořit životaschopné embryo. Znovu si musíme připomenout fakt, na který jsme v oslnivém světle Hwangových publikací rádi zapomínali. Zatím se nikomu nepodařilo vytvořit z tělní buňky klon opice. Vinny můžou být zvláštnosti vajíček primátů, které stávající postupy klonování zbavují některých životně důležitých molekul. Tento fenomén může představovat závažnou překážku i pro léčebné klonování. Přesto to neznamená, že je léčební klonování nemožné. Možná se už brzy dočkáme v této oblasti skutečného průlomu. Provedeného však v duchu „fair play“!

Jak se pozná padělaný klon psa?
Pochybnosti kolem práce Hwangova týmu v oblasti terapeutického klonování vrhly neblahý stín i na další výsledky jeho práce, například na první klon psa, afghánského chrta Snuppyho. 
Podle Roberta Lanzy z americké biotechnologické firmy Advanced Cell Technology nemusel Snuppy vzniknout klonováním metodou přenosu jader, kdy byla tělní buňka dospělého chrta Taie vnesena do psího vajíčka zbaveného vlastní dědičné informace. Hwang mohl použít jednodušší techniku dělení embryí. Při ní se embryo rozpůlí a z obou polovin se po přenosu do dělohy samice může narodit mládě.
Podle Lanzy mohl Hwang jednu půlku embrya zmrazit a druhou přenést. Tu by pak rozmrazil s odstupem několika měsíců a přenesl ji jiné feně. Získal by tak dva geneticky totožné psy Taie a Snuppyho, kteří by byli různého věku a mohli by být  vydáváni za klon vzniklý přenosem jader a jeho předlohu.
Obvinění vyvrátily testy DNA. Snuppy a Tai sdílejí všechny geny uložené v buněčném jádru.  Liší se však DNA uloženou na buněčných organelách (funkčních „orgánech“ buňky) zvaných mitochondrie. Tai zdědil mitochondrie po feně, která jej porodila. Snuppy má mitochondrie feny, která poskytla vajíčka pro klonování. Pokud by Snuppy a Tai  vznikli dělením embrya, byla by mitochondriální DNA obou psů totožná.
Universita tak neztratí svého maskota, který dostal jméno právě na její počest. SNUPPY je totiž zkratkou z anglického „Soul National University puppy“ čili „štěně z Národní soulské university“. Pravost Snuppyho dokazuje, že Hwang a jeho tým jsou skutečně špičkoví vědci, kteří bohužel „šlápli vedle“.

Hwang – vědec i podvodník
Woo-suk Hwang se proslavil skandálem, jaký věda dlouho nepamatuje. Jako biolog má ale na svém kontě i řadu nesporných úspěchů, o jejichž hodnověrnosti není pochyb. Kromě prvního klonu psa vytvořil například skot odolný vůči nemoci šílených krav (BSE). Ten prověřili japonští vědci a výsledky proto nemohou být „vycucané z prstu“. Kromě klonů skotu úspěšně klonoval i prasata, což je v tomto oboru považováno za „mistrovský kousek“. Byla by osudná chyba, kdyby věda  tyto výsledky zavrhla spolu s jejich autorem.

Jak napálit buňku?
Klonování metodou přenosu jader je vlastně podvod spáchaný na buňce. Každá z buněk našeho těla „ví, co je“. Předurčuje ji k tomu spektrum genů, které se v její dědičné informaci probudily a pracují. Z celkového počtu asi 23 000 savčích genů jich v jednotlivých buňkách obvykle pracuje jen několik tisíc. Zbytek spí. Jiné geny pracují v bílé krvince, jiné v mozkovém neuronu. Proto se buňky od sebe liší.
Podstatou klonování je „přemluvit“ specializovanou tělní buňku, že je něco jiného – časný zárodek, z kterého se vyvine nový živočich. K „přemlouvání“ slouží molekuly přítomné uvnitř zralého vajíčka připraveného k oplození. V něm je k dispozici vše, co začínající zárodek potřebuje. Pokud zbavíme vajíčko jeho vlastní dědičné informace a místo spermie mu podstrčíme jádro specializované buňky, může vajíčko „nabýt dojmu“, že vše proběhlo tak jak mělo. Propadne iluzi, že bylo právě oplozeno a začne se vyvíjet v nového jedince – klon.
Uspané i bdělé geny specializované buňky musí být v zárodku uvedeny do stavu „permanentní pohotovosti“, v němž trpělivě čekají na zavolání vyvíjejícího se organismu. Jakmile buňky, tkáně či orgány potřebují, musí gen „na písknutí“ odvést svou práci. Bez ohledu na to, zda v původní buňce pracoval či spal. Pokud se některý gen „nedostaví do práce“, může klon utrpět vážný defekt. To se stává bohužel dosti často. Proto je účinnost klonování stále velmi nízká. Pohybuje se obvykle do 5%.

Související články
Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady. Kde? Samozřejmě zase v přírodě. Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. […]
Minimozky vypěstované v laboratoři pomáhají vědcům studovat poškození buněk způsobené traumatickým poraněným mozku a dávají odpověď na otázku, proč úraz hlavy a otřesy zvyšují riziko rozvoje demence u lidí. Jako minimozky jsou označovány mozkové organoidy, shluky mozkových buněk o velikosti špendlíkové hlavičky. Nejedná se tedy o dokonale miniaturizované verze lidských mozků. Jsou však schopné zachytit […]
Přijít o rodiče a vyrůstat v sirotčinci je už tak dost krutý osud. A když se k tomu přičte šílený lékař, který si sirotky ke svým pokusům vybírá jako bezbranné oběti, je tu další scénář jak vystřižený z hororu. Bohužel i takové případy dějiny vědy znají. Očkování je bezesporu jedním z největších vynálezů lidstva. Vakcinace […]
Zajímají vás paralely mezi chováním rakovinných buněk a lidí? Podívejte se pod povrch biologie nádorů, a ponořte se do úvah založených na společensko-vědních teoriích fungování společnosti. Nahlédněte pod povrch rakoviny. Vydejte se do fascinujícího světa „buněčné filosofie“ s knihou inspirativní vědkyně, bioložky Jany Šmardové (1961−2023) z Přírodovědecké fakulty MUNI. Jana Šmardová se ve vědecké práci zaměřovala […]
Leukémie neboli rakovina krve se léčí pomocí chemoterapie. Když se však nemoc vrátí, je třeba silnějšího kalibru, který představuje tak zvaná CAR-T terapie. Ta je však na míru a drahá. Proto se lékaři pokoušejí vyvinout postup, který by ji učinil univerzálnější. Když se při leukémii „zblázní“ B-lymfocyty, buňky imunitního systému, zahájí lékaři léčbu pomocí chemoterapie. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz