Golfský proud slábne! Otočí se mořské proudy?

O tom, jak se bude vyvíjet klima na naší planetě, se vědci přou už dlouhou řádku let. Na jedné straně hrozí globálním oteplováním, na straně druhé předpovídají příchod doby ledové. Tu by mohlo způsobit i oslabení mořských proudů, které do jinak chladnějších částí planety dodávají životadárné teplo.O tom, jak se bude vyvíjet klima na naší planetě, se vědci přou už dlouhou řádku let. Na jedné straně hrozí globálním oteplováním, na straně druhé předpovídají příchod doby ledové. Tu by mohlo způsobit i oslabení mořských proudů, které do jinak chladnějších částí planety dodávají životadárné teplo.

Proudy vody neputují mořem jen tak pro nic za nic. Mořský proud totiž dokáže zeslabit klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi planety. Díky mořskému proudění je zajištěno obyvatelné klima téměř po celé planetě. Jenže paradoxně globální oteplování tato proudění nezanedbatelným způsobem oslabuje. Golfský proud byl ještě před 50 lety o třetinu silnější, než je tomu dnes.
Historie se opakuje nejen v lidských dějinách, ale i v životě samotné planety Země. Zhruba před 55 miliony let se na naší planetě velmi zvýšila sopečná činnost. V ovzduší se tak objevilo obrovské množství oxidu uhličitého a metanu, uvolňovaného při tání zamrzlých rašelinišť (podobný proces dnes probíhá v tajze). Oba plyny totiž hrají zásadní úlohu při vytváření skleníkového efektu a následném zvyšování průměrných teplot.
Na nějakou dobu se tak zvýšila průměrná teplota Země až o deset stupňů celsia. Následné změny klimatu pak vedly nejen ke zvýšení mořské hladiny, ale i k vyhynutí stovek živočišných i rostlinných druhů. Dokonce se obrátily i mořské proudy! Zatímco před touto změnou, která nese označení Paleocenskoeocénské teplotní maximum, hlavní proudy směřovaly na jih, po ní si to namířily přímo k severu. Přestože globální teplota se zvýšila, v některých částech země se naopak ochladilo.
 
Milion elektráren…
V současnosti to nevypadá, že by se prudce zvýšila vulkanická činnost, i když ojedinělé výbuchy mohou určitou část populace ohrozit. Příkladem může být neustále hrozící vulkán Cumbre Vieja na španělském ostrově La Palma (viz 21. STOLETÍ 10/2004). Sopečnou činnost však v jejím negativním vlivu stačí plně „zastoupit“ činnost lidská. Doprava, průmysl, zemědělství, to vše do ovzduší chrlí ohromné množství skleníkových plynů. 
Mořské proudy jsou tak opět v ohrožení! Na Golfském proudu je přitom závislé klima celé Evropy, zejména té severní a západní. K výrobě tepla, kterým každoročně tato „řeka v moři“ Evropu zásobuje, by bylo třeba milion středně velkých elektráren. Pokud by jeho zeslabování postupovalo stejným tempem jako dosud, průměrná teplota by v Evropě během několika desítek let klesla o 4 – 6 oC. Je to stejné, jakoby se člověk žijící u jihočeských rybníků přestěhoval na Vrbatovu boudu v Krkonoších. Plavky si v takovém případě asi příliš neužije, spíš kožich a sněhule.

Hrozí zadření motoru?
Motorem mořských proudů je slanost mořské vody, a její teplota. Pokud začnouve velkém tát „sladké“ ledovce, a ony už nějakou dobu opravdu tají, slanost mořské vody poklesne a „motor“ se může zadřít. Odhaduje se totiž, že devadesát procent veškeré sladké vody na světě je uvězněno právě v polárních ledovcích. 
Intenzitu mořských proudů měří vědci již od roku 1957. Provádějí to v různých hloubkách oceánu podél pětadvacáté rovnoběžky od Bahamských ostrovů po Maroko.
K měření se používají například podmořské kluzáky. Ty jsou zhruba dva metry dlouhé a jejich pohonem je samotné mořské proudění. Nevyvinou tak sice žádnou závratnou rychlost (cca 1 km/h), ale jejich měření jsou přesná. Samotný princip předávání naměřených informací probíhá tak, že kluzák se třikrát za den vynoří na hladinu a získaná data odvysílá. Poté se ponoří zpět, do hloubky jednoho kilometru pod hladinou.

K Evropě přitéká méně teplé vody
Výsledek takového měření se udává v jednotkách zvaných sverdrupy (podle norského oceánografa Haralda Ulrika Sverdrupa). Jeden sverdrup odpovídá průtoku milionu tun vody za sekundu.
Hodnoty naměřené v posledních sedmi letech ukazují, že obavy některých klimatologů nemusí být neopodstatněné. Právě tyto roky daly jasný důkaz o tom, že k Evropě přitéká méně teplé vody a do rovníkových oblastí se vrací méně studené. V roce 2004 byl pokles intenzity proudu největší, tehdy se snížila z dvaceti sverdrupů na pouhých čtrnáct. Pro srovnání: při povodních v Praze před čtyřmi roky protékalo Vltavou „jen“ 5 000 krychlových metrů vody za jednu sekundu, tedy 0,005 sverdrupu.
Je dokázáno, že síla Golfského proudu přirozeně kolísá, tvrdí ti, kteří s teorií zeslabovaní Golfského proudu nesouhlasí. A je tomu skutečně tak, jeho kolísání probíhá ve zhruba sedmdesátiletých cyklech. Jenže, pokud by cykly přicházely tak, jak by měly, Golfský proud by měl od 70. let minulého století postupně sílit. Měření však dokazují pravý opak a to odbornou veřejnost zneklidňuje.

Kam poteče Golfský proud?
Golfský proud však nejen slábne, ale postupně se začíná měnit i jeho směr. Ten určují především arktické vody mířící od pólu na jih. Za posledních patnáct let však vzrostla vrstva chladné vody až o 70 metrů. To je pro Golfský proud bariéra podstatně větší než v minulosti.
Předpovědi vědců nejsou příliš optimistické. Golfský proud by směřoval více na jih, tropické oblasti by se tak mohly ještě více ohřát a rozdíly v klimatu mezi jednotlivými oblastmi světa by se ještě více prohloubily. Evropu by po krátkém oteplení ovládly dlouhé tuhé zimy, léta by byla krátká, ale zato nesmírně horká. V našich nížinách, kde je zatím možné pěstovat obilniny, by se dařilo nanejvýš bramborám. Lesy by ovládly smrky a borovice, listnaté stromy by ustoupily. V podstatě by se jednalo o suchozemské klima, známé například z centrálního Ruska.
Američany by čekal život v tundře, zbytek Země by pak bojoval střídavě se suchem a záplavami. Při poslední době ledové, která skončila před 12 tisíci lety, došlo i k posunu zemské kůry. Ale, jakmile se kůra začne pohybovat ve zvýšené míře, dá se očekávat zvýšená vulkanická činnost. To vše se za jistých okolností může opakovat…
Nemalujme však čerta na zeď! Taková bezprostřední nebezpečí snad zatím nehrozí. Někteří vědci ironicky poznamenávají, že případné ochlazení bude kompenzováno skleníkovým efektem. Vše jsou zatím jen předpovědi, které se a priori nemusí splnit. Ovšem na nebezpečí těchto jevů už poukázala i taková jindy technokratická instituce, jakou je americké Ministerstvo obrany.

Byl Tichý oceán skutečně tichý?
Mořské proudy dokáží divy. Před třemi miliony let byla oblast východní Afriky plná vegetace. Bylo zde vlhké prostředí a tropické klima. Dnes jsou v oblasti Etiopie nebo Somálska spíše písečné pouště. Čím se to stalo?
Dosud se v širokých vědeckých kruzích mělo zato, že vysušení východní oblasti Afriky měl na svědomí nástup doby ledové. Značnou část severní polokoule ovládly ledovce, v důsledku čehož se snížila teplota Atlantiku a následně i úhrn srážek nad Afrikou.
Vědci Mark Cane ze zemské laboratoře Lamonta-Dohertyho v Palisades (USA) a Peter Molnar z technologického institutu v Massachusetts však nyní přišli s jiným vysvětlením této klimatické změny. Pobřeží východní Afriky zásadně ovlivňují proudy Indického oceánu. Podle vědců je tomu asi čtyři miliony let, co se v Indonésii začaly tlakem tektonické desky, na které leží Austrálie a Papua – Noví Guinea, zvedat a posouvat ostrovy. Tím se změnilo spojení mezi Indickým oceánem a Pacifikem a místo teplé vody začala k východoafrickému pobřeží téci voda o poznání chladnější. Změnily se i větry, které pak na východoafrický subkontinent přinášely méně dešťů.
To by však nebyl až tak zásadní objev. Oba vědci ale přicházejí s tvrzením, že před touto změnou vypadal Tichý oceán podstatně jinak než dnes a rozhodně  v té době nebyl „tichý“. Pacifik tehdy ovládal jev, který dnes známe pod označením El Niňo. Poté, co se změnilo klima severně od Nové Guineje, se přemisťování tepla způsobené El Niněm ukončilo a nastala doba ledová.

Scénářů a teorií, které popisují fatální změny zemského klimatu a s ním spojené důsledky pro lidstvo, je bezpočet. Mnohé si dokonce navzájem i odporují. Pravdou však je, že klima s námi v posledních letech hraje podivnou hru. Odpůrci teorie globálního oteplování často tvrdí, že se jedná jen o momentální a přirozený výkyv klimatu. Ani to se samozřejmě nedá vyloučit, stejně jako to, že problém zpomalování Golfského proudu je v podstatě rovněž přirozené. Jenže, není už těch přirozených výkyvů v poslední době příliš?

Ústřední topení pro Evropu
Je to právě Golfský proud, kterému Evropané mohou vděčit za podnebí, ve kterém žijí. V tropech, odkud k nám proud směřuje, se voda ohřeje a díky tomu pak teplo přináší k evropskému kontinentu. Spodními proudy naopak odvádí chladnou vodu zpět k rovníku. Jeho vznik byl v geologických dobách pravděpodobně způsoben přehrazením Panamské úžiny.

Ovlivňuje Golfský proud vůbec Evropu?
Co člověk, to názor a tato teze platí ve vědeckém světě dvojnásob. Existují i teorie, že Golfský proud nemá na evropské klima vlastně žádný vliv. Někteří vědci totiž tvrdí, že Golfský proud přenáší teplou vodu pouze při východním pobřeží Spojených států amerických a zaniká u mysu Hateras. Podle této teorie Evropa za své klima vděčí Severnímu rovníkovému proudu, který unáší masy teplé vody z rovníkových oblastí od západního pobřeží Afriky.

Měli filmaři pravdu?
V roce 2004 se v kinech objevil katastrofický snímek amerického režiséra Rolanda Emericha Den poté. Jeho děj vychází právě z předpokladu, že Golfský proud zkolabuje a díky tomu dojde k nástupu doby ledové.
Německý klimatolog Mojib Latif z Liebnizova oceánografického institutu na univerzitě v Kielu o něm prohlásil, že film byl sice pěkný, ale z vědeckého hlediska nesmyslný. Zároveň však zdůraznil, že snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů je nevyhnutelné. Jinak by nás podle Latifa čekal v příštích letech teplotní vzestup až o 5,8 stupně Celsia, což je více než od poslední doby ledové do současnosti.

Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Co mají schránky ramenonožců společného s klimatickými změnami a letectvím?

Co mají schránky ramenonožců...

Světové oceány jsou místem, kde život vzniká. V uplynulých 500 milionech se...
Posledních 90 let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí

Posledních 90 let patří v Evropě k...

Tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze zveřejnil studii zaměřenou na...
Pod ledem Antarktidy objevili čeští odborníci neregistrovaná jezera

Pod ledem Antarktidy objevili...

Tři subglaciální jezera byla díky rozboru gravitačních dat z družice...
Stromy jako ovladač na déšť

Stromy jako ovladač na déšť

Vědci už nějaký čas podezřívali stromy ze spoluúčasti na spouštění období dešťů v...
Jak reagují horské masivy na oteplování?

Jak reagují horské masivy na...

V České republice zažíváme “letní” parna a mohlo by se zdát, že...
Čeští vědci vyvinuli látku chránící kůži před sluncem

Čeští vědci vyvinuli látku chránící...

Že je ultrafialové záření pro člověka hrozbou není žádnou novinkou. Této...
Dnes je světový den vody. Co se můžeme dozvědět a jak ho oslavit?

Dnes je světový den vody. Co se...

Vodohospodáři v Česku připravili desítky akcí spojených s oslavami Světového dne...
Tučňáci císařští mají starosti: jak zvládnou změny klimatu?

Tučňáci císařští mají starosti:...

Až do výšky 120 centimetrů může dorůst tučňák císařský. Tento nelétající pták...
Úbytek podzemních vod = problém s pitnou vodou v ČR

Úbytek podzemních vod = problém s...

Česká republika prozatím žádné krizové scénáře připravovat nemusí....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tenký váleček grafitu zasazený do kousku dřeva. Snadno se s ním píše, napsané...
Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Krok ke stálé základně na Měsíci: Cihly z měsíčního prachu

Krok ke stálé základně na Měsíci:...

Evropští výzkumníci vytvořili ze simulovaného měsíčního regolitu pomocí...
Městečko Pyramiden: Opuštěný skanzen socialismu

Městečko Pyramiden: Opuštěný...

Na podzim roku 1998 město Pyramiden na Špicberkách vypadalo, jako by...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.