Domů     Příroda
10 nejmohutnějších zástupců hmyzu
21.stoleti 17.3.2006

Hmyz je evolučně nejúspěšnější skupinou pozemských živočichů – zahrnuje plné tři čtvrtiny všech známých živočišných druhů. Ačkoli ti nejmenší z přibližně 1 milionu popsaných druhů měří pouhé 0,2 mm, největší dosahují řádově desítek centimetrů. 21. STOLETÍ se tentokrát zaměřilo právě na ty nejimpozantnější obry.Hmyz je evolučně nejúspěšnější skupinou pozemských živočichů - zahrnuje plné tři čtvrtiny všech známých živočišných druhů. Ačkoli ti nejmenší z přibližně 1 milionu popsaných druhů měří pouhé 0,2 mm, největší dosahují řádově desítek centimetrů. 21. STOLETÍ se tentokrát zaměřilo právě na ty nejimpozantnější obry.

Poprvé se zástupci hmyzu objevili na naší planetě v prvohorním devonu, tedy před 350 miliony let, a od té doby se rozšířili do téměř všech druhů prostředí a vyvinuli se do nejrozmanitějších tvarových i velikostních variant. Pokud bychom hledali pouze mezi nejtěžšími jedinci, byl náš výčet omezen na několik čeledí brouků a zajímavostí by příliš nesršel. Proto jsem do něj začlenili i zástupce s největšími rozměry, ať už se jednalo o délku těla, nebo rozpětí křídel.

1. Pharnacia serratipes
Délka těla: 35 cm

Vůbec nejdelší zástupci hmyzu patří do skupiny strašilek. Její tělo má však tvar uzounké tyčky (imituje tak podobu větviček), takže moc objemu nezabere. Pochází z Malajského poloostrova a živí se různými částmi rostlinných těl. Asijské pakobylky jsou zvláštní tím, že k rozmnožování téměř nepotřebují samečky, kteří jsou velmi vzácní. Většinou se vyvíjejí z neoplozených vajíček (tzv. partenogenezí). Jejich další zvláštností je výrazná schopnost regenerace, kdy dokážou zčásti nahradit třeba i utrženou končetinu.

2. Pharnacia kirbyi
Délka těla: 32 cm

Tento druh strašilky pochází z Bornea, v ostatních ohledech o ní lze říci totéž co o její malajské příbuzné. Stejně jako v případě goliášů byly obě strašilky dlouhou dobu považovány shodně za nejdelší druh hmyzu na světě. O tom, že rekordmanem je (tentokrát jednoznačně) Pharnacia serratipes rozhodla opět až speciální studie Floridské univerzity.

3. Thysania agrippina
Rozpětí křídel: 30 cm

Největší můra světa zabírá při roztažení křídel i největší plochu ze všech zástupců hmyzu. Najdeme ji v tropických deštných pralesích Střední a Jižní Ameriky. Zajímavá je především svým dokonalým maskováním. Ve chvíli, kdy svá roztažená křídla přitiskne na kmen stromu, okamžitě splyne s pozadím a případní predátoři nemají šanci ji zrakem odhalit. Patří do čeledi můrovitých, tedy nočních motýlů, kteří se živí především květními orgány nebo nektarem.

4. Atlas velký (Attacus atlas)
Rozpětí křídel: 29 cm

Noční motýl z čeledi marináčovitých pochází z tropických deštných pralesů jihovýchodní Asie. Vyskytuje se zejména v Indii, jižní Číně, Malajsii, Indonésii a na Srí Lance. Zajímavé je, že vedle velikosti atakuje ještě další rekord. Patří totiž mezi motýli s nejkratším životem. Veškeré potřebné živiny získá během larválního stádia, které trvá kolem 60 dní (živí se listím dřevin), pak se 35 dní transformuje v kukle na dospělce. Jediným údělem imága je pak zajistit rozmnožování, které musí stihnout během pouhých 5 dní. To představuje tak krátké období, že motýl během něj nemusí přijímat žádnou potravu.

5. Tesařík největší (Titanus giganteus)
Délka: 22 cm
Hmotnost: 65 g

Ačkoli tenhle jihoamerický druh z čeledi tesaříkovitých dosahuje absolutního délkového rekordu mezi brouky, dopomáhá si k němu svými dlouhými zahnutými tykadly s množstvím smyslových orgánů. Také nemají zdaleka tak tuhé krovky jako zástupci čeledi vrubounovitých. V celkové mohutnosti ani hmotnosti tedy nemůže s goliáši a největšími nosorožíky příliš soupeřit. Přesto své velikosti dorůstají až po několikaletém larválním vývoji. Ponravy tesaříků se vrtají ve stromech, jejichž dřevem se živí. Pro srovnání se ještě sluší poznamenat, že nejdelší středoevropský brouk roháč obecný z čeledi roháčovitých dorůstá 12 cm.

6. Herkules antilský (Dyntes hercules)
Délka: 20 cm
Hmotnost: 65 g

Také tento zástupce podčeledi nosorožíkovitých dosahuje svých impozantních rozměrů za pomoci dlouhých růžkovitých výrůstků štítu, které mohou tvořit více než polovinu celkové délky těla. Samci je používají ve vzájemných soubojích o samice. Vyskytuje se ve Střední a Jižní Americe a živí se stejně jako ostatní nosorožíci rostlinnou potravou.

7. – 8. Megasoma elephas
Délka: 14 cm
Hmotnost: 90 g

Do stejné čeledi jako zlatohlávci (vrubounovití), patří i další obři, nosorožíci. Konkrétně Megasoma elephas je doma v Mexiku a Venezuele. Jejich větší délka je však dána protaženým tvarem štítu (podle něhož nosorožíci dostali i své jméno), a tak v celkové mohutnosti poněkud zaostává.
Tito brouci jsou zajímaví především souboji mezi samci o právo na samice. Dokáží spolu bojovat dlouhé minuty, kdy se nejprve „okopávají“ drápky na chodidlech. Tím se pokoušejí podrazit protivníkovi nohy. Posléze pod sebe navzájem podsouvají své „rohy“ a snaží se soupeře převrátit na záda. Nezřídka se však stává, že mohutnost je spíše na obtíž a vítězí drobnější a obratnější jedinci.

7. – 8. Megasoma actaeon
Délka 14 cm
Hmotnost: 90 g

Domovem tohoto nosorožíka je Jižní Amerika, konkrétně Peru, Kolumbie, Brazílie a Ekvádor. Jeho nápadně mohutné přední nohy stejně jako u Megasoma elephas neslouží pouze ke vzájemným soubojům mezi samci, ale především ke šplhání po stromech a pohybu ve větvích. I přes svou velikostní výjimečnost je pravděpodobně nejrozšířenějším americkým druhem nosorožíků. Jistou měrou k tomu přispívá i to, že jeho objemná tvrdá schránka je pro většinu hmyzožravců nepřekonatelnou překážkou. Troufnou si na něj jen některé druhy opic a velkých sov. Děti domorodých indiánských kmenů jej často chovají jako domácí mazlíčky.

9. Goliáš obrovský (Goliathus goliathus)
Délka: 12 cm
Hmotnost: 100 g

Tenhle obří brouk patří mezi zlatohlávky a obývá pralesy rovníkové Afriky. Jeho tělo pokrývají drobné chloupky připomínající srst. Dospělci svou impozantní postavu vykrmují pylem, mízou nebo ovocem, zatímco jejich larvy (tlusté, válcovité ponravy) se živí trouchnivějícím dřevem. Kromě velikosti a nápadné barvy (na tmavém podkladě je bílá kresba) se vyznačují i zajímavým způsobem obrany. V případě nebezpečí sklopí hlavohruď k zemi, čímž „naježí“ zadní okraj svého štítu. Kdokoli se v této chvíli brouka dotkne na nesprávném místě, koleduje si o amputaci části vlastního těla. Goliášové totiž štít, který je ostrý jako žiletka, dokážou neuvěřitelně rychle sklopit zpět na své místo a vše, co mu brání v cestě, se jednoduše „ustřihne“.

10. Goliáš královský (Goliathus regius)
Délka: 12 cm
Hmotnost: 100 g

Většina entomologů řadí goliáše královského na roveň goliáši obrovskému, nicméně studie Floridské univerzity, zaměřená na rekordní parametry hmyzu, mu určila až druhé místo (byť velmi těsné a vycházející z měření jen několika desítek exemplářů). Od svého blízkého příbuzného se liší prakticky pouze odlišnou kresbou na krovkách a štítu, v ostatních ohledech jsou si velice blízcí. Vyskytuje se především na Pobřeží slonoviny a v Ghaně. Do stejné podčeledi jako zmíněni obři patří i český druh zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) – velmi známý, kovově zelený několikacentimetrový brouček.

Další článek
Související články
Objevy Příroda 22.1.2026
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón. Jak stromy odhalují historii […]
Příroda 21.1.2026
Největším z tučňáků je bez jakýchkoli pochyb známý tučňák císařský. Ostatně ve vzpřímené poloze dosahuje výšky přes jeden metr a váží až přes 40 kilo. Rozhodně patří mezi nejhouževnatější zástupce živočišné říše. Jako jediný pták hnízdí v období antarktické zimy, v pobřežních oblastech ledového kontinentu. Pro život v zimě je dokonale vybavený. Matka příroda ho […]
Příroda 19.1.2026
Kormorán velký – název tohoto ptáka zní tak nějak exoticky. Ve skutečnosti jde o velmi rozšířeného rybožravého predátora, který se vyskytuje nejen v destinacích jako je Austrálie či Afrika, ale v hojném počtu i v našich končinách. Vědce z Biologického centra Akademie věd ČR zajímalo, jak značný je to problém pro české ryby. „Kormorán velký […]
Procházení se osvětlenými nočními ulicemi zvyšuje pocit bezpečí, jinak má ale umělé světlo v noci na člověka, a bohužel nejen na něj, pouze negativní vliv. Nyní výzkumníci z Cranfieldské univerzity zjistili, že tento světelný smog zvyšuje množství uhlíku vylučovaného rostlinami a zvířaty, čímž dosud bez postřehnutí přispíval a nadále přispívá ke globální klimatické krizi. „Světelné […]
Příroda 15.1.2026
Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden z největších a nejstarších ochranářských spolků u nás, věnuje každý rok vždy nějaké zajímavé skupině rostlin či živočichů. Na dané téma připraví putovní výstavu, přednášky, vycházky, semináře či soutěže. Pro rok 2026 vybral hořce a hořečky. Hořce patří k oblíbeným a všeobecně známým rostlinám. Zatímco v horách se s nimi lze setkat ještě relativně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz