Domů     Příroda
Sobi nárok na noční příplatky nemají
21.stoleti 24.12.2005

Jestli u vás roznáší dárky Santa Klaus, nemusíte se bát, že by jeho sobi stávkovali za příplatky za dlouhou štědrovečerní šichtu v noci a nestihli to ke stromečku včas.Jestli u vás roznáší dárky Santa Klaus, nemusíte se bát, že by jeho sobi stávkovali za příplatky za dlouhou štědrovečerní šichtu v noci a nestihli to ke stromečku včas.Většina živočichů má v sobě biologické hodiny, které jim diktují, že mají v noci spát a přes den pobíhat, shánět potravu, případně nenápadně připravovat půdu pro předání vlastních genů další generaci. A jelikož má tyhle hodiny každý nařízené trochu jinak, potřebují každodenní korekci. Ta ve většině zeměpisných šířek probíhá za pomoci střídání světla a tmy.
Co ale mají dělat sobi, kteří obývají krajiny daleko za polárním kruhem? Celou zimu je tu neustále „zhasnuto“ a v létě jim tam zase někdo zapomíná pravidelně vypínat slunce. Zatímco na jaře a na podzim jsou naprogramovaní tak, aby se jim v noci chtělo spát a přes den zase pást, v létě a v zimě jsou jim tyhle biologické hodiny vcelku k ničemu.
Nejnovější výzkumy ukazují, že si s tím sobi poradili, jak nejlépe mohli. Popocházení po tundře a okusování zbytků vegetace prokládají rozjímáním vleže podle toho, jak se jim zrovna zachce. Na nějakou přísnou etiketu není touhle dobou čas.
Nizozemský tým v čele s Karl-Arnem Stokkanem publikoval v posledním čísle prestižního vědeckého časopisu Nature studii, podle níž mají sobi za dlouhé polární noci nízkou hladinu melatoninu v krvi. Melatonin je hormon, který řídí naše časově závislé (ať už na denní, nebo na roční době) choutky na různé činnosti a vylučuje se hlavně v noci. Jeho nedostatek u sobů tedy dokazuje, že je v tomto období nějaké biologické hodiny vůbec nezajímají. Nechce se jim spát o nic víc než přes den, a tak na noční příplatky nemají nárok ani za dlouhé štědrovečerní rozvážky dárků.

reklama
Související články
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Stovky kreseb, táhnoucích se desítky kilometrů přes vyprahlou krajinu na jižním pobřeží Peru, představují pro odborníky tu pravou badatelskou výzvu. Znázorňují totiž nejen kočky, opici, kolibříka a lamy, ale údajně také astronauta. Kdo je namaloval, a proč? Neobyčejná galerie geoglyfů, jak jsou obrazce nazývány, leží zhruba 500 kilometrů od hlavní peruánské metropole, Limy. Ačkoli je […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz