Dokážete si představit ptáka, který láká partnerky na svatební obydlí, které nejen postaví, ale ještě uvnitř vymaluje? Právě tak se při námluvách chová lemčík. 
Ornitologové znají 18 druhů lemčíků v několika rodech. Žijí především v Austrálii a na Nové Guineji, kde se jim zalíbili deštné pralesy a jiné zalesněné oblasti. Samečci lemčíků se při dvoření nespoléhají na dekorativní opeření, ale dekorace pro své námluvy si místo toho stavějí. Přitom každý z druhů si svůj architektonický výtvor představuje po svém.
Jeviště pro námluvy
S nejprostší architekturou se spokojí lemčík oranžovochocholatý. Stačí mu pár klacíků, které naskládá do pyramidy okolo kmínků mladých stromků. Vytvoří tak jakousi májku, kolem které pak tancuje.
Větvičky jsou důležitým materiálem i pro lemčíka zlatého, který je ovšem důkladnější. Základ jeho stavby tvoří dvě věže. Mezi ně, rovněž z větviček, naskládá hranici vysokou až 1,2 metru. Tím vznikne plošinka, kterou s vkusem zdobí trsy světlého lišejníku. Na tomto jevišti se pak předvádí samičce.
Vyhlášeným specialistou na jeviště je i lemčík zejkozobý. Své dílo začíná důkladným úklidem celé plochy, která mívá v průměru přes dva metry. Když ji poté vystele pestrobarevným listím, spokojeně vylétne na strom a hlasitě zpívá. Jestliže se mu podaří přilákat partnerku, hbitě seskočí a na jevišti tančí.
Jak nalákat samičku do besídky?
Ještě větším estétem je lemčík papuánský. Na zemi si pro svůj svatební tanec vytvoří uličku, vyzdobenou vrstvami lesklých krovek brouků, ulitami plžů, kamínky, bobulemi a peřím rajek.
Vůbec nejdovednějším architektem se zdá být lemčík chocholatý. Z mladých kmínků si udělá opěru pro stříšku kuželovité slaměné besídky, která má průměr jeden a půl metru a je až metr vysoká. Před svým vystoupením rozprostře na zem vrstvu mechu a na ni pak klade hromádky čerstvých voňavých květů a ovoce.
Jiné druhy těchto nenápadných obyvatel ptačí říše si zas spletením proutí a stébel trav budují půvabná loubí, jakési „kapličky lásky“. Podle vlastního vkusu je pak zdobí například pestrými bobulemi.
Moderní modrá
Zajímavé je, že u každého druhu převažuje kombinace jiných barev. Lemčík hedvábný (Ptilonorhynchus violaceus) se například zamiloval do modré. Poskytují mu ji motýlí křídla, lastury, květy či peří. Někdy byla ve výzdobě nalezena i modrá víčka od psacích per, mince, víčka od limonád nebo piva či obaly od cigaret, ba i zubní kartáčky či kávové lžičky. Postupující civilizaci se, jak je vidno, neubrání ani ptáci.
Malíři pokojů
Mnohé druhy lemčíků si interiér dovedou navíc i zručně vymalovat. V zobáku drží rozmačkané bobule, jimiž, se zručností malíře pokojů, natírají stébla a větévky. Ani při pilné práci však nesmějí zapomínat na okolí. Jinak se může stát, že některý jejich stejně pracovitých příbuzný jim vzácnou ozdobu hbitě ukradne pro svoji potřebu.
Hlavní pozornost však věnují samičkám, které hlídkují v povzdálí a pozorně hodnotí svatební stavby. Pokud se jim některá zalíbí, je „ruka v rukávě“ a nic stavitelům nebrání, aby jejich svatební pachtění bylo korunováno kopulací.
Více se dozvíte:
1000 divů přírody, Reader’s Digest Výběr, 2002
Ženich se musí unavit
Ornitologové někdy lemčíky označují za jakési příbuzné větších rajek. Žádný z těchto ptáků neměří víc než 35 cm. Jejich potravou jsou zejména různé plody a hmyz.
Jak se nyní ukazuje, jsou samičky většiny druhů chytré, ba dokonce až vychytralé. Samečkové totiž svými stavbami přitahují i jiné partnerky. Je proto v zájmu samiček, aby se jejich budoucí partner při stavbě co nejvíce unavil, protože se pak věnuje jen jediné samičce a nekouká po jiných. Založí s ní rodinu, o kterou také pečuje.
Ve svatební stavbě se však samička nezdržuje. Vajíčka snese a o mladé pečuje na méně nápadném místě, nikoli tedy u stavby, kterou ji sameček jen vábil.
