Domů     Příroda
Kde je pravlast našich brambor?
21.stoleti 19.12.2005

Brambory jsou již dávno běžnou součástí našeho jídelníčku. Víme však odkud pocházejí? Vědci z USA a Velké Británie to už nyní vědí!Brambory jsou již dávno běžnou součástí našeho jídelníčku. Víme však odkud pocházejí? Vědci z USA a Velké Británie to už nyní vědí!

Docela obyčejné brambory
Větší význam než brambory má pro celosvětovou výživu obyvatelstva jen rýže, pšenice a kukuřice. Na našich polích už brambory zdomácněly a málokoho napadne, že tato rostlina je svým způsobem exotická.
Jak snad každý ví, je pravlastí brambor Jižní Amerika, ale vědci se dlouho přeli, z jaké její oblasti vlastně pochází. Odborníci se dlouho domnívali, že brambory se začaly cíleně pěstovat na více místech, například v Argentině, v Chile nebo v Bolivii. Tato teorie však vzala za své, když vědci z USA a Velké Británie nedávno po dlouholetém bádání oznámili, že pravlastí brambor je Peru. Právě v oblasti kolem jezera Titicaca lidé poprvé brambory zasadili a udělali z nich kulturní plodinu.

Stopa vede do Peru
Odborníci se opírají o genetickou studii, ze které vyplývá, že pěstované brambory mají nejblíže k druhu lilku, který se v současné době vyskytuje jen v jižních oblastech Peru. Při výzkumu byly použity nalezené zkameněliny brambor, jejichž stáří bylo odhadnuto na 7 000 let. Poté byly srovnávací  metodou určovány společné znaky mezi zmiňovanými fosíliemi a mnoha druhy místních planých i zkultivovaných odrůd.
Kdy se však tento hlízovitý lilek stal součástí jídelníčku místních obyvatel, na to bohužel tato studie přímou odpověď nedává. Podle dosavadních teorií se ale můžeme domnívat, že se tak stalo zhruba před 5 až 10 tisíci lety.

Brambory veliké jako hrášek
Podle nejnovějších odhadů se za předka dnešních brambor považuje druh lilku, který nese latinské pojmenování Solanum bukasovii. Málokdo by to však podle jeho hlíz poznal. Hlízy této rostliny zdaleka nedosahují velikosti nám známých brambor, nýbrž jsou veliké asi jako hrášek. Ani ke konzumaci se nehodí, protože jsou mírně jedovaté.  
Krátce poté, co se tehdy stala z brambor kulturní plodina, začali jihoameričtí zemědělci zkoušet její křížení s jinými příbuznými rostlinami. V Chile tak například vznikl baklažán nebo tzv. chilské brambory.
Pro teorii, že brambory vznikly právě v Peru, hovoří i nepřímé důkazy. Na náhorních planinách se jiné plodiny, například kukuřice, pěstují s velkými obtížemi, protože místní klima je pro ně nevhodné. Přitom pro rozvoj jakékoliv civilizace je zemědělství základním předpokladem přežití, takže společnosti žijící na tomto území se musely pěkně ohánět a živit se jinak. Lilek brambor se ukázal v těchto podmínkách jako velmi vhodný.

Bramborová božstva
Uctívání této plodiny mělo v incké kultuře nábožný charakter. Existovala dokonce i bramborová božstva. Podobně jako Aztékové uctívali kukuřici, považovali Inkové brambory za dar z nebes. Jejich zpracování a způsoby použití bývaly velmi pestré: hlízy se sušily do prášku zvaného chuňo, vyráběl se z nich alkoholický nápoj podobný pivu, s pro Čechy všeříkajícím názvem chacha, a sloužily i k medicínským účelům.
Když Inckou říši v 16. století rozvrátili Španělé, dostaly se brambory i na starý kontinent. Španělští dobyvatelé převzali pro brambory do svého slovníku i incký název papa. Hlízy se rychle staly součástí potravy námořníků, kteří díky jejich konzumaci přestávali trpět tehdejší metlou všech mořeplavců, kurdějemi.
Do Anglie přivezl brambory admirál a slavný korzár sir Francis Drake a ve vyvýšených oblastech britských ostrovů se v polovině 17. století začaly pěstovat. Když Angličané zahájili kolonizaci Ameriky, vzali s sebou i brambory, a tak se tato plodina oklikou přes Evropu dostala do severní části svého mateřského kontinentu.
 
Droga na talíři
Lilek brambor obsahuje i několik toxických alkaloidů. I proto byl mezi Inky tak oblíbeným, protože podobně jako v každé civilizaci se i v té incké všeliké drogy často používaly. V bramborách najdeme toxické hořké glykoalkaloidy, především pak solanin a chakonin, které se však při teplotách nad 170 °C částečně rozkládají.
Pokud jde o hlízy, nejvyšší koncentrace alkaloidů je pod slupkou a zvyšuje se pokud jsou brambory vystaveny světlu. Brambory jak známo na světle zelenají, což však na obsah alkaloidů nemá žádný podstatnější vliv. Vyšší obsah alkaloidů lze nalézt v okolí pupenů na hlíze.
Teoreticky se lze při předávkování otrávit i smrtelně, ale tyto případy nejsou příliš častým jevem. Když už se tak stane, tak se jedná zpravidla o případy, kdy děcko snědlo větší počet plodů této rostliny. Ty však nejsou příliš chutné.
Obsah alkaloidů je jedna z vlastností která se sleduje během šlechtění. Šlechtitelé se dnes proto snaží nepřekročit koncentraci solaninu 0,2 mg/g, nicméně i u moderních odrůd s koncentrací solaninu pod tuto hranici může po osvětlení dojít k jejímu zvýšení až nad 1 mg/g. Při běžně udávané nebezpečné dávce 200 mg solaninu to pak teoreticky znamená, že dospělý člověk může pozřít tuto zdraví nebezpečnou dávku v jedné větší zelené bramboře či v asi jednom kilogramu zdravých brambor. Kilo brambor, navíc zrovna s nebezpečnou koncentrací solaninu, si ale k nedělnímu řízku zas tak často nenaložíme.
 
Brambory ve váze
Nejstarší zmínka o bramborech v českých zemích pochází z roku 1623. Hovoří se v ní o jejich podávání na stole českého šlechtice a spisovatele Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka.
Brambory byly v kontinentální Evropě zpočátku přijímány se značnou nedůvěrou a obavami. Byly považovány za pohanskou a nekřesťanskou plodinu. A tak se po delší čas pěstovaly pouze jako okrasná exotická rostlina na dvorech velmožů a v klášterních zahradách. Někteří tehdejší lékaři je předepisovali jako zaručený lék proti široké škále onemocnění od průjmů po tuberkulózu. Dokonce se používaly jako afrodisiaka.
Tato nedůvěra trvala téměř dvě staletí, až okolo roku 1740 rozpoznal význam brambor pruský král Bedřich I. Veliký a nařídil jejich pěstování v tehdejším Prusku. Do českých zemí přišly brambory z Braniborska – odtud zkomolením vznikl jejich dnešní název.

Současná světová produkce brambor 
1. Čína   66,8 milionů tun
2. Rusko  36,7
3. Indie   23,1
4. USA   20,8
5. Ukrajina  18,5
6. Polsko  13,7
7. SR Německo 9,8
8. Bělorusko  8,6
9. Nizozemsko  6,4
10. Francie  6,2
…………………………………………………….
46. Česko   0,84

Celosvětové využití brambor
Potravina   52%
Krmivo   34%
Sadba    11%
Výroba škrobu a lihu   3%

Související články
Dusík tvoří přibližně 78 % zemské atmosféry, přesto většina forem života na naší planetě potřebuje k přežití přijímat ze vzduchu kyslík, zatímco takto přijatý dusík prochází našim tělem nevyužit. Ačkoliv je kyslík vnímán jako symbol života, dýchání čistého kyslíku po delší dobu by nás mohlo zabít! Vzduch na naší planetě tak přestavuje ten nejlépe namíchaný […]
Příroda 14.9.2025
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat samce jiného druhu, Messor structor, a to bez účasti otců prostřednictvím zvláštního mechanismu připomínajícího klonování. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature popsal tento fenomén jako xenoparitu, tedy reprodukci, při […]
Roztomilý medvídek, který však rozhodně medvědem není, protože se jedná o vačnatce, je národní ikonou Austrálie. Jeho populace se však v posledních desetiletích snižují, ohrožuje je ztráta přirozeného stanoviště, přírodní katastrofy, škůdci i urbanizace. Největší hrozbu však pro ně představuje šířící se epidemie chlamydií. Podaří se koaly zachránit? Chlamydie jsou mikroskopické organismy, které parazitují uvnitř […]
Česko zná nejlepší ekologický projekt roku 2025. Vítězem 17. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal projekt Ptačích parků, který v sedmi lokalitách pomáhá chránit ohrožené druhy ptáků a dalších živočichů, obnovuje mokřady, krajinu a zároveň nabízí prostor pro vzdělávání i odpočinek veřejnosti. Ptačí parky uspěly v konkurenci více než dvou stovek přihlášených. O vítězi rozhodla […]
Příroda 8.9.2025
Chovatelé zoologické zahrady v tuzemském hlavním městě dosáhli v nedávné době hned několika výrazných úspěchů. Jako první české zoo se té pražské podařil odchov zoborožce běloocasého. Ještě větším lákadlem pro návštěvníky ale nejspíš budou hravá koťata jaguarundi s ryšavým zbarvením Chov zoborožce běloocasého je důležitý z toho prostého důvodu, že ho v přírodě rychle ubývá. Respektive ubývá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz