STALO SE
Před 94 lety 14. prosince norský polárník Roald Amundsen dosáhl jako první člověk na světě Jižního pólu.
Před 36 lety se 28. prosince narodil finský počítačový odborník Linus Torvalds, který na počátku 90. let minulého století vyvinul jádro operačního systému Linux.
Před 23 lety bylo 2. prosince ve Spojených státech amerických poprvé člověku implantováno permanentní umělé srdce. 61-letý Barney Clark s ním tehdy žil 112 dní.
Před 9 lety 20. prosince zemřel známý americký astronom a spisovatel Carl Sagan. Během své plodné kariéry se podílel na řadě projektů NASA, sondy Voyager na své palubě nesou jeho „Poselství pozemšťanů“ nebo pomohl objasnit skleníkový efekt na Venuši.
Před 5 lety byl 14. prosince zveřejněn první genetický kód kvetoucí rostliny. Jednalo se přitom o rozluštění genomu huseníčku (lat. název Arabidopsis thaliana).
Před rokem 25. prosince sonda Cassini úspěšně vypustila modul Huygens, který později za velké pozornosti celé naší planety přistál na Titanu, měsíci planety Saturn.
VYCHYTRALÉ KOSATKY
Jak ulovit racka?
Americký vědec nedávno překvapil svět svým novým objevem pozoruhodného chování u kosatek dravých. Michael Noonan z Canisius College v Buffalu původně pozoroval kosatky kvůli studiu jejich akustiky. Po delší době si však povšiml neobvyklého chování jednoho z mladých samců, který dokázal k mořské hladině přilákat racky. A právě ti představují pro kosatky jeden z možných zdrojů potravy. Velryba vždy vyvrhla na mořskou hladinu rybu, která brzy přilákala zvědavost hladových racků. Jakmile se ale nějaký pták snesl blízko nad vodu, kosatka se rychle vynořila ze svého hlubinného úkrytu a racka ulovila. Navíc svůj vynález předala dál a od ní se tento způsob lovu naučili její nejbližší příbuzní. Během několika měsíců si stravu ptačím masem zpestřuje již pět kosatek z jejího okolí.
KŘÍDLO S MOTORY
První tiché letadlo na světě
Inženýři z britské Cambridge nedávno odhalili své plány na konstrukci prvního letadla na světě, které by mělo být absolutně tiché! Klíčem k úspěchu je prý nový tvar letadla, protože ten původní s trupem a křídly podle ostrovních odborníků často stojí za nesnesitelným hlukem zejména při startu nebo při přistávacím manévru létajícího kolosu. Nový stroj bude v podstatě pouhým křídlem, které se ztiší, jakmile opustí letištní plochu. Navíc motory by měly být umístěny v horní části budoucího letounu, takže veškerý potenciální hluk se bude generovat směrem vzhůru k obloze.
Koncept unikátního modelu rovněž dbá na vysoký komfort cestujících. Britský návrh, s jehož realizací se počítá v příštích deseti letech a na jehož výrobě se bude podílet společnost Luton Airport, ocení zvláště ochránci přírody a lidé, kteří bydlí v místech, kudy vedou často využívané letové dráhy.
PALEONTOLOGOVÉ SE MAJÍ NA CO TĚŠIT!
Jak získat DNA dávných živočichů?
Získávání vzorků DNA z ostatků dávných tvorů představuje pro paleontology doslova svatý grál, díky němuž by mohli důkladněji analyzovat vztahy mezi vyhynulými živočichy, vystopovat jejich migraci nebo nalézt jejich nejbližší žijící příbuzné. Znehodnocení DNA a potenciální kontaminace v průběhu tisíciletí ale získávání věrohodných vzorků často znemožňují. Podle nejnovější mezinárodní studie by ale vše mohlo být teď jinak a získat vzorek DNA, například z ostatků dávného živočicha, by již neměl být takový problém. Klíčem k úspěchu bude extrakce DNA, obsažené ve shluku krystalů, které se hromadí uvnitř kostí. Právě zde se DNA uchovává lépe než v jiných částech uhynulých organismů.
BILLBOARDY, KTERÉ VÁS ZASLEPÍ!
Co stojí za dopravními nehodami?
Američtí psychologové nyní vytáhli do boje proti billboardům, které lemují rušné silniční tahy a na nichž jsou vyobrazené polonahé krásky. Vědci z Yale University a Vanderbilt University totiž při pokusu s několika dobrovolníky zjistili, že lidé sledující erotické nebo krvavé záběry se bezprostředně po jejich shlédnutí nedokáží soustředit na další vizuální vjemy. Lze říct, že u nich dochází k jakémusi krátkodobému výpadku mozkových funkcí, který u někoho může trvat pouze zlomek vteřiny, u jiného delší dobu. Významnou úlohu při tomto fenoménu podle Američanů zřejmě hraje část mozku nazvaná amygdala, která je jinak zodpovědná za uchovávání našich emocí, v jejichž důsledku pak ovlivňuje srdeční tep nebo produkci potu.
Odborníci tvrdí, že emoce nad eroticky laděným billboardem zaslepí řidiče, který pak velmi snadno přehlédne jiné vozidlo nebo chodce a způsobí dopravní nehodu.
JAK MÍT STÁLE ČISTÉ SKLO?
Nanočástice zabrání srážení vody!
Vědci z Massachusetts Institute of Technology vyvinuli metodu speciální úpravy povrchů, která zabraňuje srážení vody. V praxi to znamená, že takto upravené brýle, automobilová skla, ale i koupelnová zrcadla, se nebudou potit. A co stojí za tímto malým zázrakem, který jistě potěší nejedno člověka? Nanočástice oxidu křemičitého, kterými se musí skleněný povrch pokrýt, aby se na něm voda nesrážela.
Tato technologie mimo jiné přímo ukázkově dokresluje posun, kterým nanotechnologie prošly v posledních deseti letech. Od snah zhotovit molekulární stroje se úsilí vědců posunulo spíše k vyvíjení nových materiálů s přesně řízenou strukturou na atomární úrovni.
GENIÁLNÍ POMOCNÍK
Náramek napraví lidskou chybu!
Podle odborných odhadů jen ve Velké Británii každoročně zemře několik stovek pacientů v důsledku toho, že je jim podán nevhodný lék nebo jeho nepřiměřená dávka. Tento problém by nyní měl vyřešit náramek s názvem Brilliant, který navrhla britská designérka Claire Dunne.
Jde o zařízení, které v sobě nese čip, dva miniaturní LCD displeje a senzor. Čip ukládá data o pacientovi a lécích, které užívá, včetně jejich typu a přesného dávkování. Náramek pak díky senzoru komunikuje s čipem, umístěným na obalu léků. Informace o tom, zda byl podán správný lék a v odpovídajícím množství, se potom zobrazí na displeji a přístroj, pokud dojde k nějaké chybě, umí i včas upozornit sestru nebo lékaře na možný problém. Po propuštění pacienta z nemocnice se data z náramku mohou archivovat v centrální databázi a paměť celého zařízení lze vymazat, tak aby si náramek mohl navléknout další pacient.
VITAMIN C V BOJI S RAKOVINOU
Úspěšné laboratorní pokusy!
Z poslední americké studie vyplývá, že větší dávky vitaminu C ve formě soli kyseliny askorbové, injekčně vpravené přímo do krevního oběhu, mohou kompletně zničit rakovinné buňky, zatímco zdravé buňky nejsou nadměrným příjmem tohoto vitaminu nijak ovlivněny. Účinné množství vitaminu C přitom představuje zhruba 4 milimoly (milimol je jednotka molekulárního množství v gramu látky). Alespoň tomu tak bylo při laboratorních testech. Někteří odborníci však varují před předčasným nadšením. „Tato práce je zatím ve velmi raném stádiu a existuje mnoho látek, které zabíjejí rakovinné buňky v laboratoři, ale selžou, jakmile se začnou testovat na lidech,“ připomíná Henry Scowcroft z britské společnosti Cancer Research.
ČÍNSKÉ VESMÍRNÉ PLÁNY
Kdy přistane na Měsíci první Číňan?
Čínská vláda se nedávno pochlubila se svými dalšími velkolepými vesmírnými plány. V roce 2007 hodlá vyslat průzkumnou misi k přirozenému satelitu naší planety! Plánovaná expedice bez lidské posádky by měla být součástí mise, která proběhne celkem ve třech fázích. Prvním krokem k budoucímu vyslání člověka na Měsíc bude právě výprava v roce 2007. Při ní by mělo lunární vozítko především nasbírat vzorky měsíčních hornin, tak aby vědci mohli identifikovat složení tamních minerálů. V dalších fázích by se k Měsíci mělo vydat vesmírné plavidlo ještě v letech 2012 a 2017. Kdy přesně se na Měsíc vydá první Číňan, není zatím přesně známo. Čínští představitelé ale naznačují, že právě mise v roce 2017 by měla být pro vyslání člověka na náš přirozený satelit klíčovou.
GENOM ŠIMPANZE A ČLOVĚKA
Rozdíl je jen v 585 genech!
Člověk již rozluštil genom šimpanze a nyní se nabízí otázka, jak se liší od genomu lidského. Logicky se lze domnívat, že tento rozdíl je genetickým klíčem ke všemu, co člověka odlišuje od šimpanze, jinými slovy ke všemu, co je v něm lidské. Odpověď je ale šokující: rozdíl mezi člověkem a šimpanzem je jen 1,2 % z celkových přibližně 3 miliard bází DNA, obsažených v celém genomu.Většina genů je tedy u obou druhů totožná a z rozdílných genů se jich velmi mnoho liší pouze nepodstatně. Jen 585 genů se liší tak výrazně, že představují skutečně jinou informaci. Je vůbec možné, aby se veškeré lidství skrývalo v pouhých 585 genech? Pokud bychom chápali genetickou informaci tradičně jako sekvenci kódů pro jednotlivé bílkoviny – enzymy, které řídí všechny chemické reakce v lidském organismu, bylo by to neuvěřitelné! Situace je však složitější, protože některé geny totiž neřídí přímo syntézu enzymů, nýbrž způsob, kterým se uplatňují ostatní geny – tzv. transkripci. A právě u těchto genů nacházíme mezi člověkem a šimpanzem nejvíce rozdílů. Zdá se tedy, že rozdíl mezi námi a lidoopy spočívá zejména ve způsobu, kterým se do řízení lidských biochemických reakcí zapojuje jinak téměř totožný genetický kód.
ZAJÍMAVÝ PROJEKT MALAJSKÉ VLÁDY
SMS soutěž o kosmonauta!
Malajsie by se měla v roce 2007 stát součástí vesmírné mise, která se uskuteční pod vedením Ruska. Už teď ale asijská země začala s výběrem vhodných kandidátů na cestu do kosmu. Tamní vesmírná agentura si při rozhodování o tom nejlepším astronautovi na přání vlády navíc přibere na pomoc i veřejnost. Podobně jako v případě populárních pěveckých soutěží, budou moci obyvatelé Malajsie rozhodnout pomocí textových zpráv o svém favoritovi, který bude muset nejprve úspěšně projít sérií náročných testů, než se dostane do užšího výběrového kola. Pokud se tento plán podaří malajské vládě realizovat, získá zároveň díky množství zasílaných textových zpráv dostatek finančních prostředků, aby pokryla veškeré náklady na svůj vesmírný program.
LABORATOŘ VE ZLATÉM DOLE
Experiment pod zemí
Americká National Science Foundation udělila grant ve výši 500 tisíc amerických dolarů jadernému fyziku Kevinu Leskovi, aby ve vytěženém zlatém dole Homestake v Jižní Dakotě navrhl novou vědeckou laboratoř specializovanou na experimenty, které vyžadují stínění, jež může poskytnout právě silná vrstva hornin. Vzhledem k tomu, že jde o nejhlubší důl ve Spojených státech amerických (cca 1400 m), stínění bude jistě dostatečné. Půjde zejména o laboratoře pro výzkum elementárních částic, ale i pro nauku o Zemi. Protože v dole Homestake bylo v uplynulých 125 letech vytěženo největší zlaté ložisko na západní polokouli, stovky kilometrů jeho chodeb poskytnou zázemí pro dostatečný rozvoj nového výzkumného centra.
SKLENÍKOVÉ PLYNY PŘED TISÍCI LETY
Ani dávní lidé ovzduší nešetřili!
Naši předkové ovlivňovali klima na Zemi již dávno před průmyslovou revolucí. Podle analýzy plynů, uložených ve vzduchových bublinách v antarktickém ledu starém 2 tisíce let, se míra metanu v atmosféře neustále zvyšovala už v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Většina skleníkových plynů přitom údajně pocházela z rozsáhlých požárů, které lidé zakládali, aby vyčistili půdu, na níž pak vystavěli svá obydlí. Podle novozélandských odborníků pak mohly být dalším zdrojem metanu v ovzduší bažiny a mokřady. Emise metanu poklesly až zhruba kolem roku 1700. To vědci přičítají mimo jiné tomu, že došlo k úbytku původního obyvatelstva v Americe, které intenzivně vypalovalo Amazonské pralesy. Znovu množství skleníkových plynů v ovzduší vzrostlo v moderní době s rozvojem průmyslu.
HURIKÁNY A LESY
Jak stromy archivují větrné bouře?
Současná změna klimatu, ať už je vyvolána čímkoli, by měla způsobit, že hurikány se stanou četnějšími a zasáhnou více na sever. Hodnověrné údaje o četnosti těchto obrovských bouří však máme příliš krátkou dobu, aby to odborníci mohli spolehlivě vyhodnotit.
Zajímavou metodu, která nám umožní určit množství hurikánů hluboko do minulosti, nyní vyvinuli vědci na University of Tennessee v Knoxville. Mořská voda obsahuje o něco menší množství izotopu kyslíku 18O než vzduch. Každý hurikán naruší tento stabilizovaný stav a způsobí pokles izotopu 18O ve vzduchu, což je velmi spolehlivě zachyceno v letokruzích stromů v zasažené oblasti. Studiem lesů amerického jihovýchodu tak vědci získali poměrně přesné informace o četnosti hurikánů stovky let do minulosti.
MALÉ VELKÉ INFORMACE
Humanoidního robota, který se sám dokáže postavit na vlastní nohy, navrhli japonští odborníci na robotiku z Univerzity v Tokiu. Stroj, pojmenovaný R Daneel, umí vyhodit nohy do vzduchu, zhoupnout se v ramenech a následným pohybem se vymrštit do vzduchu podobně jako člověk.
Vesmírné plavidlo, které by mohlo na ISS přepravit až 6 astronautů najednou, chtějí společně vybudovat Rusko, Evropa a Japonsko. Svůj plán by kosmické společnosti měly realizovat do roku 2010, kdy NASA stáhne ze služby své raketoplány. Nový stroj rovněž nahradí zastaralý Sojuz.
Tisíce kamer a pohybových senzorů by v budoucnosti měly chránit newyorské metro před hrozbou teroristického útoku. Nainstalovány budou na nástupištích i v tunelech, pořídí snímek zapomenutého předmětu ve stanici na vzdálenost až 100 metrů a přiblíží ho.
Třetí nejdelší řeka na světě (6 380 km) je zřejmě delší, než se doposud předpokládalo. Legendární čínská Jang-c’ tiang podle mezinárodního vědeckého týmu měří o téměř 6,5 kilometru více, než do současnosti uváděli světové tabulky.
Odborníci ze Světové meteorologické organizace bijí na poplach. Díra v ozónové vrstvě na Antarktidou se v zimních měsících opět zvětšila. Sice nedosáhla svého dosavadního maxima z roku 2003, ale podle vědců by se to již v blízké budoucnosti mohlo změnit.
Před posloucháním přenosných hudebních přehrávačů nyní varují veřejnost američtí odborníci. Podle nich stále více mladých lidí trpí ztrátou sluchu v důsledku častého používání discmanů či mobilních telefonů. Tito lidé přestávají slyšet zvuky o vysokých frekvencích nebo mají problémy se sledováním komunikace v rušném prostředí.
S Velkou pyramidou z egyptské Gízy, s visutými Semiramidinami zahradami či s Alexandrijským majákem se budete moci v budoucnosti setkat při cestě do Spojených arabských emirátů. V Dubaji by totiž mělo vyrůst město s některými ze sedmi divů světa, v nichž se navíc budete moci ubytovat jako v hotelu.
Díky kamerám, které umístili na hřbety několika velryb a tuleňů budou nyní japonští vědci důkladně zkoumat dno oceánů a mořské ekosystémy Velryby se přitom dokáží potopit až do hloubky tisíc metrů, zatímco tuleni při cestě za potravou urazí neuvěřitelných 3 tisíce kilometrů.
Kolíčky na prádlo, které vám ho nedovolí pověsit v případě, že se blíží déšť, navrhl jistý britský student. Unikátní zařízení v sobě totiž nese senzor, který zaznamenává změny tlaku vzduchu, a tak dokáže poměrně přesně předpovídat počasí.
Hradby keltského osídlení nedávno odhalili archeologové na nalezišti Heuneburg na jihu Německa. Stáří staveb odhadují na 2500 let a podle střízlivých odhadů odborníků žilo v dávném městě jeden tisíc až dva tisíce obyvatel.
Kouření rodičů ovlivňuje již děti v předškolním věku. Britští sociologové se vydali na nákupy s dětmi ve věku od 2 do 6 let a pečlivě sledovali, co si děti v obchodech vybírají. Děti, jejichž rodiče patří mezi kuřáky, po cigaretách sáhly v nákupním středisku čtyřikrát častěji než potomci nekuřáků.
Více než dvacet států v nedávné době podepsalo dohodu, která si klade za cíl zabránit dalšímu vymírání velkých lidoopů. Počet goril, šimpanzů, orangutanů či bonobo stále výrazně klesá a experti varují, že některé druhy by mohly vyhynout během jedné generace.
