Věčná otázka „holka nebo kluk“ zajímá nejen rodiče, ale i vědce. Čím je tedy pohlaví předurčeno? Rozhoduje jen slepá náhoda? Proč někdy geny „spí“ a některé jen „podřimují“?
Lidská dědičná informace zapsaná v každé buňce 3,2 miliardami písmen genetického kódu je rozdělena do porcí zvaných chromozomy. Každá lidská buňka jich obsahuje třiadvacet párů, tedy celkem 46. Jeden pár tvoří hodně nerovná dvojice – velký chromozom X a jeho maličký protějšek chromozom Y. A právě tyto chromozomy určují pohlaví. Ženy mají ve své dědičné informaci dva ženské chromozomy X, muži jsou vybaveni jen jedním chromozomem X a tomu dělá společnost mužský chromozom Y.
Kdy se příroda rozhodne?
Otázka, zda se narodí holka nebo kluk, je zodpovězena již v okamžiku, kdy je vajíčko ženy oplodněno mužskou spermií. V pohlavních buňkách, spermiích mužů a vajíčcích žen, je jen poloviční dědičná informace (tedy po jednom od každého z 23 chromozomů). Každé vajíčko si nese s dvaadvaceti chromozomy i jeden chromozom X. Spermie jsou sice na první pohled všechny stejné, ale ve své dědičné informaci se liší právě pohlavním chromozomem. Polovina spermií nese chromozom X a pokud splynou s vajíčkem, získá zárodek dvojici ženských chromozomů a bude se vyvíjet jako žena. Druhá polovina spermií obsahuje chromozom Y a ty zplodí budoucího muže.
Plod savců jako kdyby si zpočátku nevěděl rady. V těle samce i samice začíná vývoj pohlavních žláz a pohlavních orgánů úplně stejně, teprve později se začnou ubírat každý svou vlastní cestou. Standardem je vývoj v samici. K vývoji v samce musí být zárodek „postrčen“ zvláštním samčím genem označovaným jako SRY. Ten zajistí zničení základů budoucího samičího pohlavního ústrojí a růst pohlavních orgánů samce.
Při poruše genu SRY nezabrání zbytek mužského chromozomu Y narození holčičky a naopak, zbloudilý gen SRY zajistí mužské pohlaví i člověku vybavenému dvojící ženských chromozomů X.
Proč spí chromozomy
Mužská dávka dědičné informace obsahuje 78 genů. Jsou mezi nimi geny předurčující vznik mužských pohlavních orgánů a řídící tvorbu spermií. Najdou se tu však i geny, které jsou aktivní v celém těle a trojice „mužských“ genů dokonce sehrává určitou roli v mozku. Nikdo ale neví, k čemu jsou „mozkové“ geny mužům dobré a jak se projevuje jejich absence u žen.
Oproti tomu dědičné informace ženy obsahuje 1098 genů. U žen se chromozom X vyskytuje ve dvojici, ale v každé buňce funguje jen jeden, druhý je uspán. O tom, který chromozom X půjde spát a který zůstane vzhůru, rozhoduje slepá náhoda. Názorně je tento jev patrný na tříbarevné kočce, která má geny pro rezavé a tmavé skvrny na chromozomech X. Tam kde usnul chromozom s genem pro rezavou barvu, má kočka tmavou skvrnu. Tam kde usnul druhý chromozom X, objeví se skvrna rezavá.
Velkým překvapením bylo zjištění, že ani na „uspaném“ chromozomu X nespí úplně všechny geny. Asi čtvrtina jich je stále ještě vzhůru. Dvě třetiny z „nespavých“ genů mají všechny ženy stejné. Spektrem třetiny „nespavých“ genů se navzájem liší. Odlišují se i mírou „probuzenosti“ těchto genů. Některé geny bdí jen na 10 % obvyklého výkonu, jiné bdí až ze tří čtvrtin.
Hormony s vousy
Geny na pohlavních chromozomech určují tzv. primární pohlavní znaky, tedy vývoj pohlavních orgánů. Pohlavní žlázy produkují pohlavní hormony a ty jsou zodpovědné za tzv. druhotné pohlavní znaky. Patří k nim například výraznější ochlupení těla včetně vousů, hlubší hlas nebo mohutnější postava.
Samčí pohlavní hormony mají výrazný anabolický efekt. Znamená to, že v těle posouvají rovnováhu mezi syntézou nových látek a jejich rozkladem ve prospěch syntézy.
Jak se nenarodit do špatného těla
Mozek mužů a žen se svými funkcemi v mnoha směrech liší. Většinou jsme tyto rozdíly připisovali působení pohlavních hormonů, ale nejnovější výzkumy dokazují, že kořeny odlišností mužských a ženských mozků sahají mnohem hlouběji.
Mozky mužů a žen se ubírají každý svou vlastní vývojovou cestou dávno předtím, než se v těle zárodku probudí k činnosti pohlavní žlázy. Svědčí o tom výsledky genetických analýz. V období předcházejícím aktivaci pohlavních žláz plodu je v mozku zapnuto asi 12 000 genů. Z nich 51 se svou aktivitou liší v závislosti na pohlaví. Patří k nim i ústřední samčí ge SRY, protože kromě pohlavních žláz je uváděn do činnosti i v mozku samčích zárodků. O tomto genu se ví, že vyrábí bílkovinu schopnou vazby na molekulu DNA. Řídí tak činnost široké škály dalších genů, které buď „uspává“ nebo naopak „budí“.
Narušení těchto procesů se může projevit jako transsexualita, tedy stav v něm se člověk duševně ztotožňuje s opačným pohlavím, než k jakému je geneticky předurčen a jaké se u něj skutečně vyvinulo. Zjednodušeně řečeno to jsou lidé, kteří mají pocit, že se narodili do špatného těla.
Anabolický efekt
Tohoto efektu se využívá u nechvalně známých anabolických steroidů. Ty jsou v rukou lékaře užitečnými léky, které pomáhají například v rekonvalescenci po těžkých onemocněních. Větší a o to smutnější popularity však dosáhly pro časté zneužívání při sportovním dopingu, kdy si sportovci anabolickými steroidy pomáhají k mohutnější svalovině a posílení anabolických procesů jim usnadňuje zvládat enormní zátěž v tréninku.
Anabolické steroidy jsou však smrtelně nebezpečné. Narušují pohlavní funkce člověka a řadu dalších funkcí lidského organismu. Následky užívání steroidních anabolik bývají tragické. K jejich nežádoucím vedlejším účinkům patří srdeční kolapsy, těžké poškození šlach a kloubů, rakovina. Anabolické steroidy ovlivňují i mozek. Pro sportovce užívající tyto preparáty je například typická vysoká míra nezvladatelné agresivity.
