Domů     Medicína
Kde číhají nové nemoci?
21.stoleti 5.10.2005

Ani moderní doba není uchráněna před nebezpečím záhadných a dosud neprozkoumaných chorob, které stále někde číhají na svou příležitost. Nevíme odkud přijdou, zda z pralesa, tajgy či odjinud, ale vědci musí být stále ve střechu.Ani moderní doba není uchráněna před nebezpečím záhadných a dosud neprozkoumaných chorob, které stále někde číhají na svou příležitost. Nevíme odkud přijdou, zda z pralesa, tajgy či odjinud, ale vědci musí být stále ve střechu.

Degenerativní onemocnění mozku zvané viljujská enceflitida patří k největším záhadám medicíny. Postihuje výhradně domorodé Sachy (dříve označované jako Jakuti) a některá jim příbuzná etnika.

Epidemie ze Sibiře
V padesátých letech vypukla na Sibiři v povodí řeky Viljuj epidemie, při které záhadná choroba zabíjela své oběti během několika měsíců. Dnes se viljujská encefalitida vyskytuje ve formě, která má podstatně pomalejší průběh.
Vědci dlouho považovali za příčinu poškozený gen děděný mezi Sachy, ale  nejnovější výzkum dokazuje, že původcem choroby je vir. A to je závažné zjištění!
„V současné době je lékařské péče na Sibiři v tak zoufalém stavu, že nikdo nedokáže říct, jak dalece je choroba rozšířena a jak mnoho lidí na ni umírá,“ prohlásil o viljujské encefalitidě americký neurolog Ralph Garruto ze State University of New York. Ani další americké či evropské lékaře nenechává záhadná sibiřská choroba na pokoji.
Sachové byli po dlouhá desetiletí držení v izolaci. Nejprve se o to postarala carská moc, později sovětský režim. Dnes jsou volní a mohou cestovat nejen po Rusku ale i daleko za jeho hranice. Pokud si na cesty nesou ve svých tělech smrtící viry, povezou si je pochopitelně s sebou.
„Nejsme s to odhadnout riziko, jaké tím vzniká,“ přiznává ruský neurolog Vsevolod Vladimircev z hlavního města Sašské republiky Jakutska.

Bushmeat  – zdroj nových virů
Zatímco se svět klepe před vlnou „ptačí chřipky“ či SARS, v Africe dělají vše pro to, aby vyrobili ještě vydatnější metlu lidstva, třeba něco jako AIDS. Prosperující lov pralesní zvěře, která je ve velkém dodávána do měst, je potenciálním zdrojem mnoha virů. Ty mohou snadno „přeskočit“ na člověka, protože největší oblibě mezi takzvaným bushmeatem („masem z pralesa“) se těší opice a lidoopi. A jejich viry to neměly do lidského organismu nikdy moc daleko. Připomeňme, že virem HIV1 jsme se nakazili  od šimpanzů. Příbuzný virus HIV2 jsme chytili od opic mangabejů. Virologický průzkum mezi lovci bushmeatu v Kamerunu odhalil šokující pravdu – nové viry už se do lidí nastěhovaly.
Z 930 prověřených lovců bushmeatu byly u 13 prokázány opičí viry a u 2 to byly viry, které u člověka zatím nikdy nikdo neznal. Viry dostaly označení HTLV-3 a HTLV-4 a zařadily se do rodiny virů, u níž jsme zatím znali jen dva zástupce. Patří do skupiny retrovirů (viry obratlovců) podobně jako viry HIV, ale nejsou zřejmě tak nebezpečné. Napadají bílé krvinky, ale zkušenosti s HTLV-1 a HTLV-2 naznačují, že riziko vzniku vážné choroby je u nich poměrně nízké. Zhruba jen u 1% nakažených osob vypukne leukémie. Viry HTLV-1 a HTLV-2 jsou dnes globálně rozšířeny a nakazilo se jimi asi 22 milionů lidí. Uvidíme, jaká „kariéra“  nové viry čeká. Bude záležet na tom, jestli zůstanou jen v organismu lovců, kam se zřejmě dostaly s krví zabitých opic přes poranění na kůži nebo sliznici, nebo zda je lovci šíří dále i na jiné lidi.
„Ukazuje se, že přenos virů z opic na lidi stále probíhá,“ komentuje vývoj událostí francouzská viroložka Martine Peetersová. „Takže jednoho krásného dne se může nějaký opičí vir zase klidně proměnit na něco jako jsou viry HIV.“

Dejte si africký „bushmeat“!
Afričané se nekontrolovatelně množí, jí se zde vše, od slona až po hmyz, takže ročně padnou za oběť lovcům „bushmeatu“ tisíce šimpanzů, goril…  Riziko přenosu různých opičích virů na člověka je tedy v současné „bushmeatové horečce“ velmi vysoké.
Virologové zamýšlejí prověřovat krev lidí, kteří přicházejí s infikovaným „pralesním masem“ nejčastěji do styku, tedy lovce, dřevaře či stálé zákazníky trhu s „bushmeatem“. Nejspíš mezi nimi najdou nositele zcela nových virů, které přeskočily na člověka z opic. Bushmeat však nenakupuje chudina, ale hlavně místní honorace. Maso gorily totiž platí za vyhlášenou pochoutku a je dvakrát či třikrát dražší než vepřové nebo hovězí, o drůbeži, označované Afričany pohrdlivým přívlastkem „maso bělochů“, ani nemluvě. Bushmeat se servíruje i na oficiálních banketech pořádaných vládními úředníky.

Související články
Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů. Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku… Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, […]
Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby. Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy… Při léčbě Parkinsona je […]
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniká kvůli nadbytku kyseliny močové v těle. Ta se ve formě krystalků ukládá v blízkosti kloubů, nejčastěji přitom postihuje palce na nohou, a způsobuje bolestivý zánět. Vědci nyní zjistili, že naši předkové disponovali genem, který kyselinu močovou uměl rozkládat, ovšem v průběhu evoluce ho ztratili. Jeho obnova pomocí metody […]
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz