Prohrajeme boj s ptačí chřipkou?

„V minulém století jsme měli tři pandemie chřipky a není důvod věřit, že nás v tomto století nepotká žádná,“ Klaus Stöhr, hlavní expert Světové zdravotnické organizace pro chřipku.„V minulém století jsme měli tři pandemie chřipky a není důvod věřit, že nás v tomto století nepotká žádná,“ Klaus Stöhr, hlavní expert Světové zdravotnické organizace pro chřipku.

Nová morová rána
Zhruba třikrát za století se virus obyčejné chřipky promění na původce něčeho, co snese srovnání s morovými ranami. V létech 1918 a 1919 zabila tzv. španělská chřipka na celém světě 20 ale možná až 50 milionů lidí. Pozdější pandemie (epidemie šířící se po celém území státu, kontinentu nebo po celé planetě) zasáhly svět v letech  1957 a 1968 a byly co do následků o poznání slabší. Přesto i jim padly za oběť statisíce lidí.
K horkým kandidátům na původce „morové rány 21. století“ patří virus tzv. ptačí chřipky, odorníky označovaný jako H5N1. Poprvé se objevil na jaře roku 1997 u slepic v Hongkongu. Ještě v témže roce vyvolal těžkou chřipku u 18 lidí a 6 z nich zabil. Hongkongské úřady vyhlásily „ptačí chřipce“ válku. Během tří dnů nechaly utratit 1,5 milionu kuřat chovaných ve městě a okolí. Mnozí obyvatelé Hongkongu však ukryli před zdravotnickými komisaři své kohouty a slípky v zastrčených dvorcích a uličkách a vir v ilegálně chované drůbeži přežil. Hostili jej i volně žijící ptáci, např. volavky nebo sokoli. A tak se „ptačí chřipka“ vrátila jako smrtící bumerang. Pokud získá schopnost šířit se mezi lidmi, pak se jí podle oficiálních odhadů Světové zdravotnické organizace nakazí pětina lidstva. Na 30 milionů lidí skončí v nemocnici. Čtvrtina z nich nepřežije. Někteří epidemiologové však malují svět postižený chřipkovou pandemií v ještě černějších barvách.

Virus útočí
Nejnovější vývoj nevěstí nic dobrého. Onemocnění lidí nakažených drůbežím chřipkových virem H5N1 ve Vietnamu se začíná lišit od případů pozorovaných v jiných částech Asie. Objevují případy, které nelze vysvětlit jinak než předáváním viru z člověka na člověka. Napovídají tomu i spontánní změny zaznamenané v dědičné informaci viru H5N1.
V roce 2004 se všechny izolované viry H5N1 navzájem podobaly. Letos už se viry ze severu Vietnamu a Thajska vydělily do zcela samostatné skupiny. Tempo proměn viru může nabýt na intenzitě poté, co virus nakazil prasata. K tomu došlo zcela průkazně v Bantenu na západě Jávy. V prasečím organismu míchá ptačí virus své geny s geny lidských chřipkových virů a šance na jeho proměnu v původce smrtícího, vysoce nakažlivého onemocnění se tak dramaticky zvyšuje. Virus H5N1 přitom velmi čile cestuje. Na západě Číny způsobil smrt desítek tažných divokých hus, které přilétají po statisících na tamější jezera a po krátké zastávce táhnou dál. Nikdo neví, kam až virus zanesou.
Zřejmě nejzávažnější zpráva přišla ze severního Vietnamu. Virus H5N1 izolovaný z jednoho tamějšího pacienta částečně vzdoruje léku Tamiflu farmaceutické firmy Roche, s nímž se počítá jako se základním pilířem obrany proti pandemii chřipky. To vše se děje ve chvílích, kdy oficiální zdravotnické statistiky hlásí stále nové a nové případy onemocnění ptačí chřipkou především v jihovýchodní Asii.

Jak proti chřipce?
Při pandemii chřipky by vznikla tak vysoká poptávka po protivirových preparátech, že by ji výrobci léků nestačili pokrýt dodávkami. Nedostatečná výrobní kapacita však není jediným problémem. Léčba jednoho pacienta totiž vyjde na 10 až 30 dolarů, a to pouze za předpokladu, že se ceny s nástupem  onemocnění dramaticky nezvýší. Mnohé země na nákup léku pro statisíce nebo dokonce miliony pacientů nebudou mít peníze. Zásoby na horší časy si začínají pomaličku vytvářet jen nejbohatší země, např. Kanada nebo Japonsko. Lék vydrží ve skladech deset let, ale nikdo nezaručí, že se do té doby upotřebí. Pro mnohé země je to proto celkem nejistá investice a peníze, které by na ni měly vynaložit, utrácejí na hašení aktuálnějších problémů. U nás v Česku je zatím ticho, jen Státní veterinární správa zakázala dovoz veškerých ptáků, drůbeže i masa ze zemí, ve kterých ptačí chřipka propukla.
Zcela nechráněny zůstávají ty země, kde je pravděpodobnost vzniku chřipkové pandemie nejvyšší, tedy země jihovýchodní Asie a Čína. Zaznívají proto návrhy, aby ekonomicky rozvinuté země zajistily léky pro nejohroženější země třetího světa buď přímými dodávkami nebo vytvořením „železné zásoby“ spravované Světovou zdravotnickou organizací. Takový systém „kolektivní obrany“ by umožnil rychlý a účinný zásah v „epicentru“. Epidemiologické počítačové modely americké odbornice na šíření infekčních chorob Iry Longiniové z Emory University v americké Atlantě naznačují, že by k zastavení chřipkové  pandemie stačilo do ohniska jejího vzniku dodat bleskově asi 120 tisíc dávek protivirového léku Tamiflu. Lék by museli dostat všichni nemocní a jejich rodiny. Pokud by se podařilo zároveň udržet důslednou karanténou nemocných a těch, kdo s nimi přišli do přímého styku, mohla by být pandemie zadušena v samém zárodku.
„Zatím ale nikdo nepřišel s konkrétní nabídkou,“ konstatuje Klaus Stöhr ze Světové zdravotnické organizace.

Pozor na masky a roušky!
Během „dnů kdy vládl SARS“ se staly nesmírně populární masky a roušky chránící ústa a nos. Faktem ale zůstává, že virus je tak malý, že těmito ochrannými pomůckami snadno pronikne. Mají proto určitý význam jen jako ochrana proti kapénkám, jež vykašlávají nemocné osoby. Proti SARS se těšila oblibě především dokonalejší maska s filtrem. Odborníci ale namítají, že nechrání o mnoho lépe než jednoduchá rouška. Je dražší a lidé mají tendenci ji měnit po delší době než jednorázové roušky. To je ale zásadní chyba. Dlouhodobé nošení jedné a téže masky vystavuje člověka riziku nákazy. Mnohem spolehlivěji proto chrání často obměňované jednoduché roušky.

Slepice nemohou snášet rychleji
„Předpovědět, kdy se objeví další velká pandemie chřipky a jaký typ viru ji vyvolá, je zcela nemožné,“ říká nizozemský virolog Eric Claas z Erasmovy university v Rotterdamu.
Situaci dále komplikuje velký  předstih, s jakým potřebují výrobci vakcín zahájit vývojové práce. Tomu se zatím nelze vyhnout. Výroba očkovací látky trvá  minimálně šest měsíců, ale může se protáhnout o celé měsíce. Největší zdržení padá na vrub klasického postupu výroby vakcíny, při kterém jsou chřipkové viry množeny na kuřecích zárodcích.
„Počet vajec, která máme k dispozici, je omezený,“ přiznává Wayne Morges, viceprezident firmy Baxter International, zabývající se výrobou vakcíny proti chřipce. „Nemůžeme jít za slepicemi a říct jim: Snášejte rychleji!“.
Za těchto podmínek by bylo velmi obtížné operativně zareagovat na výskyt zcela nového a o to nebezpečnějšího typu chřipkového viru. Nový virus potřebuje jen 8 až 12 měsíců na to, aby „oběhl“ celou zeměkouli. Rostoucí hustota obyvatelstva a čilý cestovní ruch způsobují, že se viry šíří světem stále rychleji. Výrobci vakcíny mají proto na výrobu účinné a bezpečné očkovací látky nejvýše 10 měsíců, ale spíše jen půl roku. V závodě se zcela novým chřipkovým virem by zřejmě prohráli a virus by ovládl svět dřív, než bychom proti němu mohli vytáhnout s vakcínou.

Další nebezpečí…
Zatím jsem ale vypočítávali jen „běžné“ problémy, které se s výrobou vakcíny pojí. Nástup chřipkové pandemie ale může přinést další „nestandardní“ potíže. Například virus ptačí chřipky H5N1 zabíjí kuřecí embrya a jeho množení touto klasickou metodou proto vázne. Přitom se nevyplácí chvátat nebo slevovat ze standardů. Pokud by výrobce ošidil například čištění vakcíny, mohla by případná příměs vaječné bílkoviny ve vakcíně ohrozit při očkování lidi s alergií na slepičí vejce.
Některé z obtíží slibují odstranit nové výrobní postupy založené na množení virů v opičích buňkách pěstovaných v živných roztocích. Další urychlení výroby by přineslo využití virů s dědičnou informací upravenou „na míru“ zásahy genetických  inženýrů. Tyto postupy jsou však patentově kryty a firmy váhají s jejich zaváděním, protože je to drahé. Navíc by takto vyrobená vakcína nesla označení „vyrobeno z geneticky modifikovaného organismu“. Ve vypjatých dobách pandemie by to asi lidem příliš nevadilo. V době relativního „virového míru“ by to mohlo podrýt důvěru ve vakcínu u veřejnosti „naočkované“ skepsí ke všemu, co jen zdálky zavání genetickou modifikací.
Bez ohledu na hrozbu fatálního zpoždění ve vývoji vakcíny proti chřipkové pandemii zůstává faktem, že na Zemi není dostatečná výrobní kapacita pro pokrytí zvýšené poptávky. V současnosti se na světě ročně vyrábí kolem 300 milionů dávek vakcíny proti chřipce. Pro účinný boj s pandemií jich bude zapotřebí aspoň miliarda, ale spíše více. Firmy nebudou budovat „prázdnou“ výrobní kapacitu pro strýčka příhodu. Nezbývá proto než neustále zvyšovat počty lidí, kteří se nechají každoročně očkovat proti „obyčejné“ chřipce. Stabilní vysoká poptávka po vakcíně donutí výrobce postupně rozšiřovat výrobní kapacity na požadovanou úroveň. Nebude to ale ze dne na den.

Chřipkový tribunál
Léků ani vakcín nebude při pandemii chřipky dost pro všechny. Logicky se proto nabízí otázka: Kdo je dostane? Světová zdravotnická organizace doporučuje preventivně chránit ty, kdo jsou vystaveni největšímu riziku nákazy, a dále pak „nepostradatelné profese“. V první řadě by proto dostávali léky, případně vakcínu, zdravotníci, kteří budou v bezprostředním kontaktu s nemocnými. Dále pak příslušníci policie, armády a zaměstnanci v dopravě. Jednotlivé země budou volit ve válce s pandemií chřipky svou vlastní taktiku a strategii. Některé zřejmě budou klást důraz na ochranu co největšího počtu obyvatel, jiné se budou snažit minimalizovat ekonomické ztráty. 
„I kdyby některé země dokázaly oočkovat všechny své obyvatele, neuchrání se před pandemickým šokem,“ říká epidemiolog Michael Osterholm z University of Minnesota v americkém Minneapolisu. „Všichni budou postiženi globální ekonomickou katastrofou.“
„Po pandemii chřipky bude ustanovena podobná komise, jaká vyšetřovala události z 11. září 2001,“ připomíná Osterholm vyšetřování, jež mělo za úkol objasnit nedostatečnou přípravu USA na teroristický útok. „A spousta vědců se bude před touto komisí zodpovídat z toho, co udělali nebo neudělali, aby zabránili pandemii. Stejně tak před ní stanou i vládní úředníci a představitelé průmyslu, kteří mají kontrolu nad tím, jak přípravy na pandemii proběhnou.“

Proměny viru 
Dědičnou informaci chřipkového viru tvoří osm genů zapsaných do molekul ribonukleové kyseliny, které se neustále mění náhodnými mutacemi. Ty diktují tempo proměny chřipkového viru.
Pro výsledek boje člověka s chřipkou jsou klíčové změny v sortimentu dvou virových genů. První z nich kóduje bílkovinu hemaglutinin (H), která viru slouží k pronikání do buněk hostitele. Podle druhého se vyrábí enzym neuraminidáza (N), s jehož pomocí se namnožený virus uvolní z infikované buňky. Vzájemná intenzivní výměna těchto genů je typická především pro chřipkové viry typu A, putující mezi člověkem a různými druhy zvířat. např. prasaty, koňmi, kachnami, slepicemi. Proto dělíme  chřipkové viry typu A právě podle variant H a N. Například původce španělské chřipky označujeme jako H1N1.
Řada nebezpečných virů typu A vznikla kombinací lidských a ptačích virů. Geny lidských virů jim zajistily snadné a úspěšné šíření lidskou populací. Geny ptačích virů jim totiž dodaly „novou tvář“.
Donedávna měli virologové za to, že člověka dokáže infikovat jen vir s hemaglutininy H1, H2 nebo H3. Ptačí chřipkové viry vybavené hemaglutininy H4 a H5 měly být pro člověka neškodné. Odborníci předpokládali, že přenos ptačích virů na člověka musí zprostředkovat prase. To je schopné nákazy jak lidskými viry s hemaglutininy H1,H2 a H3, tak i ptačími viry s H4 a H5. V jeho těla se pak mohly geny různých virů nakombinovat do viru nového. Případ hongkongské ptačí chřipky z roku 1997, jejíž původce je vybaven hemaglutininem H5 a přesto úspěšně napadá člověka, nás krutě vyléčil z omylu.

Léky proti chřipce
• Tamiflu
Ze současných léků proti chřipce je nejlepší. Užívá se v tabletách. Lék se musí začít brát do 48 hodin od nástupu prvních příznaků nemoci. K jeho nevýhodám patří vysoká cena a fakt, že není povolen pro děti ve věku do 1 roku. Objevila se vůči němu částečná odolnost u chřipkového viru H5N1 ze severního Vietnamu.

• Relenza
Musí se vdechovat, což komplikuje podávání zvláště u pacientů, kteří mají infekcí zasaženy dýchací cesty.

• Peramivir
Zkoušky byly zastaveny, protože musí být podáván injekčně. K léčbě by stačily 2 injekce týdně. Zvažuje se jeho dodatečné schválení.

• Amantadin a rimantadin
Starší levnější preparáty. Viry si na ně rychle vytvářejí odolnost. Jako vedlejší účinky vyvolávají psychotické stavy.

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

První česká neuroprotéza slaví 30 let

První česká neuroprotéza slaví...

Na počátku medicínského objevu, který jen v České republice zachránil sluch...
Pozor! Závažnost mužské “rýmičky” je nyní vědecky potvrzena

Pozor! Závažnost mužské...

V našem okolí pravděpodobně neexistuje nikdo, kdo by neznal vtipy o mužském...
Vědci v Praze vylepšili možnosti superrozlišovací mikroskopie!

Vědci v Praze vylepšili možnosti...

Tým vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze ve...
Dokáže lék pro alkoholiky porazit rakovinu?

Dokáže lék pro alkoholiky...

Mezinárodní vědecký tým včetně několika odborníků z České republiky odhalil v...
Genetika: Kdysi buržoazní pavěda, dnes zásadní pomocník medicíny

Genetika: Kdysi buržoazní pavěda,...

Lékařská genetika a genomika v posledních několika letech překročily řadu...
Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Většina živočišných druhů na naší planetě jsou paraziti. A také každý...
Záškodník ničící nádorové buňky

Záškodník ničící nádorové buňky

Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu...
Američané provedli první pokus o změnu DNA v těle

Američané provedli první pokus o...

Vůbec poprvé byl přímo v lidském těle proveden pokus o úpravu DNA pacienta....
První digitální tableta dohlíží na léčbu

První digitální tableta dohlíží na...

Tableta obsahuje vedle léčivé látky také senzor. Ten po spolknutí tablety...
Nač máme apendix?

Nač máme apendix?

Má pověst zbytečného orgánu v těle. Že si to ale ani v nejmenším nezaslouží nyní...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se stalo, že tento křesťanský svátek dodržujeme do dnešních časů? Jaké...
Pohani v Česku: Krvavé pohřební orgie na Býčí skále!

Pohani v Česku: Krvavé pohřební...

Na první pohled vypadá téměř obyčejně. Když se ale přiblížíte k jejímu vchodu, možná se...
VIDEO: Keifer Sutherland a jeho Bedna vod whisky

VIDEO: Keifer Sutherland a jeho...

Kiefer Sutherland (*1966) je sice hvězdou řady úspěšných...
Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy se Churchill opravdu bál

Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy...

„Nemůžeme snít o tom, že bychom britskou flotilu mohli porazit v bitvě. Naše jediná možnost spočívá...
Víte, jak funguje lidské srdce?

Víte, jak funguje lidské srdce?

V České republice jsou srdeční choroby nejčastější příčinou smrti a...
Neskutečné: Předběhli Kolumba i Řekové a Římané?

Neskutečné: Předběhli Kolumba i...

Existenci Ameriky si Evropané uvědomili až koncem 15. století. Přitom k jejím...
Pohřeb zaživa: Jakou máte šanci dostat se ven?

Pohřeb zaživa: Jakou máte šanci...

Probudíte se v naprosté tmě a tichu. Jak kolem sebe šmátráte, pochopíte, že...
VIDEO: Zbytky koncentráku z Schindlerova seznamu pokryl plevel!

VIDEO: Zbytky koncentráku z...

 V roce 1992 je polský filmový scénograf Allan Starski (*1943) postaven...
Chcete zbohatnout? Zajděte si o Vánocích pro poklad!

Chcete zbohatnout? Zajděte si o...

Muž usilovně kope. Ví, že ve sklepení domu v Lanžhotu na něj čeká hromada zlata....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.