V dohledné době by nás mohly začít vážně ohrožovat choroby, které předchozí generace lékařů považovala za odsouzené k vymýcení.
Vítěz nad bakteriemi
Po druhé světové válce se zdál definitivně rozhodnut nejen boj v zákopech, ale dokonce i zápas lékařů s infekčními chorobami. Nemoci, před kterými se třásly celé generace, se najednou daly vyléčit během několika dní. Pryč byly noční můry lékařů v podobě zhnisaných ran, zápalů plic či střevních infekcí. Na ústup se daly dokonce i pohlavní choroby. Medici v ekonomicky rozvinutých zemích už znali mor či choleru, jen z učebnic. Vítěz nad choroboplodnými bakteriemi se jmenoval antibiotika.
Nepřátelé zahynuli, množme se!
Už během válečných let se objevily první náznaky toho, že se vize světa bez infekčních nemocí nemusí naplnit. Objevily se první kmeny bakterií, které získaly vůči antibiotikům odolnost.V posledních letech přecházejí tito bojovní původci infekčních chorob do drtivé ofenzívy.
Rezistentní (odolní) mikrobi vznikají spontánně za všech okolností. Na určitých místech ale dostávají šanci vyniknout. Jde především o nemocnici, kde jsou nemocní léčeni a uzdravováni antibiotiky ve všech možných formách a podobách. Právě v tomto „antibiotickém dešti“ se dostává přirozeně vzniklý mikrob do obrovské výhody. Konkurenční mikrobi zahynuli a jemu nic nebrání v množení. Čím více antibiotik se pacienti dostávají, tím více rezistentních mikrobů se následně objeví. Lékaři jsou nuceni sáhnout po novém druhu antibiotika, ale původci chorob se po kratší či delší době přizpůsobí i novinkám farmaceutického průmyslu. Rejstřík antibiotik, na něž se může lékař stoprocentně spolehnout, se tak povážlivě tenčí.
Odolných bakterií přibývá, léků ubývá
Poptávka po nově vyvinutých lécích, na které ještě není vyvinuta mezi choroboplodnými zárodky odolnost, zákonitě roste. V nabídce farmaceutických firem je však patrný přesně opačný trend. Nových léků na trhu ubývá. Úbytek ze stávajícího sortimentu spolehlivě účinných antibiotik nestačí vývoj farmaceutů nahradit. V posledních dvaceti letech počet antibiotik uváděných nově na trh neustále klesá. V letech 1983 až 1987 dostali lékaři k dispozici 16 nových typů antibiotik. V letech 2003 a 2004 se však světový trh s antibiotiky rozrostl jen o tři položky. Proč?
Ještě před deseti lety vyvíjela nová antibiotika každá velká farmaceutická firma. Dnes je tento typ výzkumu a vývoje zatlačen do ústraní. Mnoho firem totiž vývoj antibiotik drasticky zredukovalo a některé jej úplně zastavily. Vývoj léků proti bakteriálním infekcím není již zdaleka tak lukrativní jako vývoj léků proti duševním depresím, chorobám oběhového systému či vysokému krevnímu tlaku. Kdo přesvědčí farmaceutický průmysl, aby vzal antibiotika opět na milost? Pokud se nám to nepodaří, může to mít opravdu vážné následky.
Nově uvedené léky proti bakteriím
Rok
1983 -1987 16 nových léků
1988-1992 14 nových léků
1993-1997 10 nových léků
1998-2002 7 nových léků
2003-2004 3 nové léky
Nemoc z nemocnice
Chytit v nemocnici kromě vlastní choroby další nákazu nebývalo nic výjimečného. Teprve moderní zdravotnictví dokázalo „nemocničních nákazy“ stlačit dolů. Přesto nelze nad těmito případy mávnout rukou. Oč jsou vzácnější, o to bývají závažnější. Dvě ze tří nemocničních infekcí jsou vyvolány bakteriemi odolnými alespoň k jednomu typu antibiotik. Snadno se pak může stát, že je pacientovi naordinován účinný lék až poté, co mu prvně ordinovaný lék nepomohl. Léčení v nemocnici se tak prodlužuje. Hrozí další komplikace. Ve Spojených státech postihne v nemocnici ročně infekce bakteriemi odolnými k antibiotikům 2 miliony lidí. Na 90 000 jich na infekci zemře!
Rezivějící železné rezervy
Bakterie získávají geny pro odolnost k antibiotikům i od nepříbuzných druhů. „Úspěšný“ gen se mezi mikroby velmi rychle šíří. V posledních letech se objevily bakterie vzdorující i antibiotiku vankomycinu, jenž byl považován za „železnou rezervu“. Lékaři ho ordinovali pacientům teprve tehdy, když všechna ostatní antibiotika selhala. Odkládání léčby vankomycinem bylo do značné míry vynucené, protože lék má silné nežádoucí vedlejší účinky. Kvůli tomu, že byl dlouho „poslední instancí“, nebyli známi mikrobi, kteří by mu odolali.
Poprvé se takový kmen bakterií objevil až v roce 1986. Situace však začala být opravdu vážná o 11 let později. Tehdy lékaři zjistili v ranách některých pacientů bakterii Staphylococcus aureus, odolávající běžným dávkám vankomycinu. Život jim zachránily jen enormně vysoké dávky antibiotika. V roce 2002 byl popsán první kmen Staphylococcus aureus, kterému už vankomycin neublížil ani v „koňských“ dávkách.
„Jestli dokážou bakterie vzdorovat vankomycinu, tak už mohou získat rezistenci úplně na cokoli,“ reagoval na hrozivý vývoj harvardský farmakolog Christopher Walsh.
I peníze hrají svou roli
Vznik rezistence k antibiotikům komplikuje život nejen pacientům a lékařům. Ztrpčuje život i výrobcům antibiotik. Zatímco léky jiných druhů mohou být používány i velmi dlouhou dobu, „životnost“ antibiotik se stále zkracuje. Farmaceutickým firmám hrozí, že se jim nevrátí v tržbách peníze, které vynaložily na vývoj a testování. A nejde v žádném případě o pakatel. Vývoj nového léku trvá 10 až 15 let a náklady se běžně vyšplhají na 800 milionů dolarů.
Celkový odbyt antibiotik snižuje i okolnost, že si je lékaři zpočátku drží v „železné rezervě“ pro pacienty, kterým starší antibiotika nezabírají. Na obchodní „zajímavosti“ ubírá antibiotikům i fakt, že nemocného zcela uzdraví a ten už nemusí lék užívat. Ve srovnání s antibiotiky jsou pro výrobce podstatně lukrativnější léky proti vysoké hladině krevního cholesterolu nebo artritidě, které pacient užívají po dlouhé roky. Často až do konce života.
Podíl nákazy odolnými kmeny mikrobů v amerických nemocnicích Antibiotika methicilin a vankomycin patřila k lékům, k nimž se lékaři uchylovali, když se ostatní antibiotika ukazovala jako neúčinná.
Odolnost k methicilinu(%) Odolnost k vankomycinu (%)
1982 4 0
1986 9 0
1990 29 2
1994 35 10
1998 41 20
2002 58 27
Líhně bakterií vzdorujících antibiotikům
Po desetiletí přidávali zemědělci hospodářským zvířatům do krmiv antibiotika. Takto krmená zvířata jsou preventivně chráněna před namnožením nežádoucích bakterií a lépe prospívají. Zároveň však tito živočichové fungovali jako živé zařízení na výrobu rezistentních kmenů. Mnohé evropské země proto zakázaly v polovině 90. let přidávání antibiotik do krmiv pro zvířata. V následujících letech se skutečně dočkaly znatelného úbytku nových kmenů bakterií odolných k antibiotikům.
Erekce je přednější
Počet nově zaváděných antibiotik pro léčbu bakteriálních infekcí klesá. V roce 2004 dotáhlo 15 největších světových farmaceutických firem do finálních fázích testů celkem 506 léků. Jen šest z nich však spadalo mezi léky k léčbě bakteriálních infekcí a navíc nepředstavovaly zásadní inovaci sortimentu – šlo o odvozeniny (derváty) starších léků. Vývoj léků nediktuje naléhavost spotřeby ale odbyt a zisk. V roce 2004 například končily testy hned čtyř zcela nových léků pro poruchy erekce. Pokud se situace ve farmaceutickém průmyslu zásadně nezmění, budeme se v dohledné době potýkat s vážnými problémy – s obtížně zvládnutelnými epidemiemi infekčních chorob.
Kde však najít recept na tento neduh farmaceutického průmyslu?. Zájem o vývoj nových antibiotik se zvedne jen v případě, se začne opět vyplácet. V USA je připravován vládní seznam léčiv, která je zapotřebí v dohledné budoucnosti vyvinout. Firma, která tuto společenskou objednávku vyslyší a začne vyvíjet léčivo z oficiálního seznamu, získá daňové úlevy.
Patentové „divoké karty“
Další „páku“ na výrobce antibiotik představují patentové „divoké karty“. Jejich princip je jednoduchý. Firma, která by vyvinula nové antibiotikum, by požádala o prodloužení patentových práv na některý ze svých starších léků. Tímto lékem by nemuselo být antibiotikum. Dva roky v platnosti patentu navíc představují u některých hojně užívaných léků zisky řádově v miliardách dolarů. Tento dodatečný zisk by firmě zajistil návrat investic do vývoje nového antibiotika. A to i v případě, že samotný prodej antibiotika nebude tradičně žádným velkým trhákem.
Z minulosti se žít nedá
Po změnách volá i stávající postup schvalování nových antibiotik. Nový lék proti bakteriální infekci lze v současné době schválit jen v případě, že svou účinností překoná stávající léky. To je ale dnes prakticky nemožné, protože současná antibiotika mají vynikající účinnost – tedy až do doby, než si bakterie proti nim vyvine rezistenci. Nové léky by se mohly prosadit díky své vyšší účinnosti k rezistentním kmenům bakterií. I to je však problematické, protože není snadné shromáždit dostatek pacientů postižených shodným typem rezistentní bakterie.
„Pro vývoj nových antibiotik je nutné, aby firmy měly jasno, jaká kritéria musí jejich preparát splnit, aby byl povolen pro léčbu pacientů,“ říká Steven Projan, který se zabývá vývojem antibiotik pro americkou společnost Wyeth.
Nezbývá než doufat, že tato opatření povedou i k zásadním inovacím sortimentu antibiotik. Od roku 1962 byl na trh uveden zcela nový typ antibiotik jen dvakrát. Většina těch současných vznikla obměnou starších léků, jež se poprvé objevily už někdy před 50 roky a vznik rezistence proti nim je doslova na spadnutí.
„Až doposud jsme vystačili s tím, že jsme sklízeli plody vývoje, jehož kořeny sahaly daleko do minulosti. Ale v každém sadu jsou ty nejlepší plody na nejvyšších větvích. A my musíme velmi rychle najít žebřík, který nám umožní na ně dosáhnout,“ přibližuje současnou neutěšenou situaci Steven Projan.
Stručná historie boje
s bakteriálními infekcemi v podání neznámého autora. Najdeme ji dokonce i v oficiálních materiálech na webových stránkách Světové zdravotnické organizace.
2000 př.n.l. – Jsi nemocný? Sněz tenhle kořínek!
1000 n.l.- Léčení kořínky je pohanské. Pomodli se!
1850 – Modlitba je pověra. Vypij lektvar!
1920 – Lektvary jsou šarlatánství. Spolkni pilulku!
1945 – Staré pilulky nezabírají. Spolkni penicilin!
1955 – Ejhle, to je překvapení! Bakterie zmutovaly. Spolkni tetracyklin!
1960-1999 – Došlo k 39 dalším podobným „Ejhle!“. Spolkni tohle ještě účinnější antibiotikum!
2000 – Bakterie zvítězily. Sněz tenhle kořínek!
