Domů     Medicína
Jak se pašují geny do lidských buněk?
21.stoleti 5.10.2005

Genová léčba ex vivo, genová léčba in vivo nebo genová léčba in utero…Genová léčba ex vivo, genová léčba in vivo nebo genová léčba in utero...

• Genová léčba ex vivo
Při tomto postupu dochází k „pašování“ genů do buněk pacienta v laboratorních podmínkách – tedy mimo tělo pacienta.  Z těla nemocného člověka odeberou lékaři určitý typ buněk, např. krvetvorné buňky kostní dřeně a ty pěstují v živném roztoku. Přitom se do nich pokoušejí dostat příslušný ozdravný gen. Povede se jim to jen u části buněk, které jsou následně v laboratoři vybrány a dále takto množeny. Namnožené buňky jsou navráceny do těla pacienta, aby se tam dále množily a produkovaly podle ozdravného genu látku, která pacientovi chyběla. Tak se postupuje například při léčbě bublinových dětí.

• Genová léčba in vivo
Někdy naráží odběr, pěstování nebo návrat buněk do těla pacienta na příliš velké obtíže (nelze například jen tak odebrat část tkáně z lidského mozku). Pak přichází ke slovu léčba „na místě“, tedy přímo v těle pacienta. Gen je vpraven buď samotný nebo v geneticky upraveném viru do příslušné části těla a lékaři čekají, jestli se tam uchytí. Cílovým místem pro vpravení genu může být sval nebo třeba játra. Gen pak opět plní svou úlohu a vyrábí látku, kterou pacient v důsledku poškození vlastních genů postrádal. Na tomto způsobu podávání genu jsou například založeny první zkoušky genové léčby chorobné krvácivosti čili hemofilie.

• Genová léčba in utero
Některé genetické defekty mají vážný dopad už na vývoj lidského plodu. Na jejich léčbu je po narození dítěte pozdě, protože v té chvíli je již organismus nenávratně poškozen. Vědci proto zkoumají možnost léčebných zákroků přímo na plodu, který se vyvíjí v těle matky – termín „in utero“ znamená „v děloze“. V humánní medicíně zatím tento postup zkoušen nebyl. Proběhly jen předběžné experimenty na opicích, které skončily celkem povzbudivými výsledky. Plod makaka se i po vnesení genu vyvíjel zdárně až do narození. Opičí mláďata měla v některých buňkách těla tento gen zabudován. Metoda je ale zatím ještě v plenkách. Pokud by se ji podařilo zvládnout, byla by vítanou alternativou pro umělé přerušení těhotenství v případech, kdy lékaři odhalí u plodu závažný dědičný defekt.

• Genová léčba zárodečných buněk
Všechny stávající metody genové léčby pomáhají nemocnému, ale nezbaví jej genetického defektu ve všech buňkách. Například v pohlavních buňkách (vajíčcích u žen a spermiích u mužů) si člověk vyléčený genovou terapií nese i nadále poškozený gen a bude jej předávat potomkům. Hrozí tak, že člověk vyléčený genovou terapií přivede na svět dítě, které se bude muset rovněž podrobit léčbě genem.
Tento problém by odstranila tzv. léčba zárodečných buněk. Při ní by byla korekce poškozeného genu provedena na raném lidském zárodku. Z něj by se pak narodil člověk, který by měl genetický defekt opraven ve všech buňkách těla včetně buněk pohlavních. Jeho potomci by dědili jen nepoškozený gen. Nekonečný řetěz předávání dědičné choroby z pokolení na pokolení by byl jednou provždy přerušen.
V současnosti je genová léčba pohlavních buněk postavena mezinárodními dohodami mimo zákon, protože hrozí nekontrolované šíření „opraveného“ genu lidskou populací. Dědili by jej všichni potomci vyléčeného člověka. Při současné úrovni poznání ale genetici nemohou zaručit, že gen nebude mít i nežádoucí vedlejší účinky.

Související články
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
Je to možná drobnost, která ovšem dokáže vyvolat docela vášnivé debaty. Je pro mužské zdraví lepší při močení stát, nebo sedět? Kolumbijští vědci se rozhodli hledat odpověď experimentálně. A ukázalo se, že zdraví muži si s výběrem polohy nemusí příliš lámat hlavu. Výzkumníci z Colombian Urology Research Group zapojili 52 zdravých dobrovolníků ve věku 18 […]
Medicína 29.10.2026
Moderní doba lidskému tělu mnohé ulehčuje, také jej ale vystavuje zcela novým druhům zátěže. Mezi nejvíc zkoušené části patří šíjové svaly. Potíže s krční páteří běžně řeší už dvacátníci a opětovné bolesti hlavy zná až 90 procent dospělých Čechů. Prevence přitom není složitá – klíčové je narovnat se. Hlavním úkolem šíjových svalů je stabilizace a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
enigmaplus.cz
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu n
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz