Loňský nález trpasličího tvora na indonéském ostrově Flores rozpoutal mezi odborníky bouřlivé diskuse, které, jak se zdá, trvají do dnešních dnů.
Vědecký tým, který miniaturního tvora před rokem objevil v jeskyni Liang Bua, tehdy prohlásil, že se jedná o samostatnou vývojovou větev lidského druhu, jež se izolována na odlehlém ostrově vyvíjela odlišně, především dosahovala menšího vzrůstu, a která měla blízko k Homo erectus. Proti tomu se ozvaly hlasy odborníků, kteří tvrdili, že Homo floresiensis je přímý předchůdce moderního člověka, který však byl postižen vzácnou chorobou nazvanou mikrocefalie. Pro ní je především charakteristický malý mozek, ale může být spojena i s trpasličím vzrůstem a dalšími anomáliemi. Hlasy druhé strany nyní opět s blížícím se výročím nálezu na ostrově Flores nabývají na síle.
Podle nich velikost mozku, který měl Homo floresiensis, vypovídá na základě elementárního biologického zákona o přítomnosti vzácné choroby. „Tento zákon říká, že když se výška vašeho těla sníží na polovinu, velikost mozku se redukuje o pouhých 15 procent,“ připomíná americký profesor Bob Martin z Field Museum. Pokud by byl Hobit skutečně zakrnělou formou Homo erectus, jak někteří předpokládají, podle Martinových výpočtů by jeho mozek musel při velikosti jednoho metru mít objem kolem 750 krychlových centimetrů. Ve skutečnosti nález 18 tisíc let starých ostatků disponoval mozkem o objemu pouhých 400 kubických centimetrů.
Zastánci názoru, že se jednalo o zakrnělý typ Homo erectus, ale oponují, že v oblasti mimo jiné nalezli další lidské pozůstatky, které nesou shodné znaky s prvním objevem. Na stejném místě by tedy muselo žít více jedinců postižených mikrocefalií, což se jeví jako velmi nepravděpodobné.
Na odpověď, jak to vlastně s Homo floresiensis bylo, si asi budeme muset nejspíš ještě nějaký čas počkat.
