Domů     Příroda
Brouci od A do Ž
21.stoleti 21.9.2005

Nejpočetnějším řádem hmyzu jsou brouci – každý třetí ze současně žijících hmyzích druhů je brouk.Nejpočetnějším řádem hmyzu jsou brouci - každý třetí ze současně žijících hmyzích druhů je brouk.

Zatím se jich vědcům podařilo objevit 370 000 druhů, řazených do 166 čeledí. S výjimkou slaných vod a polárních ledových oblastí se broukům daří úplně všude. 21. STOLETÍ vás provede jejich světem.  

Agregace – náhodné shluky jedinců jednoho či více druhů na určitém místě.
Brouci – řád se latinsky nazývá Coleoptera, což znamená „pouzdrová křídla“. Hlavním znakem jsou tvrdé či kožovité krovky (elytra), přeměněný první pár křídel, který kryje a chrání druhý pár blanitých křídel a zadeček. Některé druhy (např. střevlíci) mají blanitá křídla, která jinak hmyz používá k letu, zakrnělá –  krovky mají srostlé, takže nemohou létat. Tělo brouků se skládá z hlavy (caput), hrudě (viz) a zadečku (viz). Na hlavě vidíme složené oči, tykadla (viz) a ústní ústrojí (viz).
Cuticula (kutikula) – vrstva na povrchu těla, tvořená chitinem (viz), která slouží jako vnější kostra. Kutikulu vylučuje jednovrstevná pokožka (hypodermis).
Délka vývoje brouků je velice odlišná, od několika týdnů po několik let. Všichni procházejí tzv. proměnou dokonalou (holometabolie), kdy mezistupeň mezi larvou a dospělcem (imago – viz) tvoří kukla (viz). Např. celkový vývoj tesaříka obrovského se počítá na dva roky, ovšem tesaříka krovového na pětkrát delší dobu. Vývoj chrousta trvá čtyři roky, roháče pět let atd.
Ekotyp – skupina brouků jednoho druhu, přizpůsobených podmínkám určitého prostředí. Od ostatních jedinců stejného druhu se liší dědičnými znaky a vlastnostmi, souvisejícími právě s tímto přizpůsobením.
Feromony (ektohormony, exohormony) – chemické látky vylučované živými organismy do prostředí a vyvolávající u jedinců téhož druhu specifickou změnu chování či fyziologickou reakci. I u brouků to jsou signály pro aktivitu reprodukční (pohlavní a shromažďovací), alarmující, obrannou apod.
Glykogen – zvaný též„živočišný škrob“. V čistém izolovaném stavu je to bílý a ve vodě rozpustný prášek. Jde o rezervní látku uloženou v buňkách tukového tělesa, kde se hromadí zejména na konci larválního vývoje a stadia kukel. V tukovém tělesu slouží výhradně v době přeměny na tvorbu nového chitinu (viz). V určitých podmínkách se stává zdrojem energie.
Hruď (thorax) – tvoří ji tři články: předohruď (prothorax), středohruď (mesathorax) a zadohruď (metathorax). Při pohledu na brouka shora vidíme jen hřbetní část předohrudi, hřbetní štít (pronotum), a malou část středohrudi – trojúhelníkový štítek. Na každé části hrudi se nachází jeden pár nohou (skákavé, hrabavé, běhavé, apod.) Středohruď a zadohruď jsou srostlé a každá nese jeden pár křídel, což jsou vychlípeniny kutikuly (cuticula – viz) prostoupené vzdušnicemi (žilnatina). Na stranách hrudi (i zadečku) jsou dýchací otvory.
Chitin – mikrokrystalická bezbarvá látka (chemicky polyaminosacharid). Tvoří jeden z hlavních komponentů vnější kostry (exoskeletu) brouků. Nejméně chitinu obsahují nejtvrdší části kutikuly. Nerozpouští se ve vodě, ale např. v kyselině mravenčí.
Imaga – odborný název pro dospělce. Zpočátku jsou měkcí, bělavě žlutí, ale i světle hnědí či načervenalí. Definitivní zbarvení dostává tělo až po několika dnech, kdy také ztvrdne. Kritické období snadné zranitelnosti před ztvrdnutím přečkávají v úkrytech.
Jed – objevuje se jen u některých druhů brouků. Akutní otravu mohou způsobit pouze reprezentanti čeledi Meloidae (majkovití). Např. puchýřník lékařský při ohrožení či vyrušení vylučuje z nohou hemolymfu (krvomízu), která obsahuje látku kantaridin. Jeho 30 mg už může způsobit smrt člověka, protilátka neexistuje. Četní živočichové jsou proti tomuto jedu imunní.
Při kopulaci sameček vpraví společně se semenem velké množství kantaridinu do samičky. Tím jí jed chemicky chrání a pak se převádí do vajíček, aby i jim zajistil přežití.
Kukla – nehybné stadium vývoje brouků mezi larvou a dospělcem. U brouků je to tzv. kukla volná (puppa libera), na které již rozpoznáme všechny základní tvary těla dospělce (tykadla, nohy, kusadla u roháčů, rohy u nosorožíků apod.). Různé druhy se liší délkou stadia kukly. 
Lokomoce – pohyb z místa na místo. Téměř všechny druhy brouků umějí létat. Při letu drží krovky kolmo k tělu a používají je jako nosnou plochu, která poskytuje větší vznosnou sílu. Brouci však létání většinou neholdují, takovým způsobem se pohybují jen na krátkou vzdálenost nebo v případě, že se potřebují dostat k nízké vegetaci. Po ní či po zemi tak většinou lezou, jiní zase dovedně plavou ve vodě.
Makadla – párovité přívěsky ústního ústrojí (viz) brouků, které plní smyslovou funkci.
Nosatcovití (Curculionidae) – jedna z největších čeledí živočišné říše. Zahrnuje 1076 druhů rozdělených do 180 rodů. Tvoří ji drobní, malí až střední (0, 1 – 9 cm) pomalí tvorové s lomenými tykadly a dlouhým noscem – dopředu vybíhající částí hlavy nesoucí čichové orgány. Aktivně se projevují zejména ve dne. Jsou vesměs býložraví, a proto mnozí z nich patří ke škůdcům. Některé příklady: pilous, skákač, listohlod, květopas, křovák, topolníček, listopas
Ovum (vajíčko) – samičí pohlavní buňka a vývojové stadium brouků. Typické vajíčko hmyzu se nazývá centrolecitální, neboť má ve středu žloutek. Ten obsahuje tukové kuličky různé velikosti a glykogen (viz), který se v průběhu vývoje spotřebovává. Na povrchu vajíčka je obal s otvorem, kterým do vajíčka proráží samčí spermie.
Potrava – brouci jsou většinou býložraví, přičemž často škodí na poli i v lese. Vedle mrchožravých (např. hrobaříci) známe i dravce(mj. svižníkovití loví jiné druhy hmyzu). Další brouci páchají škody na uskladněných potravinách, oblečení, kobercích, nábytku (červotoč)…
Rozmnožování – samičky kladou vajíčka nové generace, která jsou většinou oplodněna. Přenos spermií probíhá zpravidla při páření. Následné oplodnění (fertilizace) uvolněné samičí pohlavní buňky (oocytu) spermií může být časově značně oddáleno. Většinou k němu dochází v již plně utvořeném vajíčku (inseminace).
Stadium larvální – z vajíček se poměrně brzy (někdy již za týden ) vylíhnou larvičky. Přijímají potravu, rychle rostou, jejich kožka ztuhne, praskne a vyleze larva s novou kožkou. Délka larválního stadia je velmi rozdílná – kratší u brouků, kteří mají ročně více generací, ale např. u chrousta se ponravy vyvíjejí v půdě i několik let. Dospělé larvy se po určité době zakuklí. Místem je často půda či různé úkryty, kde si larva před vytvořením kukly (viz) vytváří okolo sebe tzv. kokon čili kolébku.
Tykadla – jsou na hlavě a fungují jako hlavní smyslové orgány (čichové a hmatové). Skládají se obvykle z 11 článků, někdy však dojde k redukci na pouhé dva články.  
Ústní ústrojí je kousavé, u dravých brouků přizpůsobené k uchopení a usmrcení kořisti, u dalších se tvar podřídil způsobu příjmu potravy (viz) – horní pysk (labrum), kusadla (mandibuly), čelisti (maxilly) sloužící k rozmělňování potravy. Na nich jsou i dvou- až pětičlenná párovitá čelistní makadla (palpus maxillaris) a dolní pysk (labium) s dalšími dvěma makadly (palpi labiales).
Velikost brouků představuje široké spektrum – oficiálně se udává 0,25 až 200 mm. Největším je tesařík obrovský (Titanus giganteus), který žije v zeleném příšeří brazilského pralesa. Zprávy z poslední doby od Amazonky se zmiňují o exempláři dlouhém asi 22 cm a širokém 8 cm.
Xylofágní brouci prodělávají vývoj ve dřevě, které jim slouží i jako potrava. 
Zadeček (Abdomen) – ukrývá většinu vnitřních orgánů (rozmnožovací, trávicí a vylučovací). Shora ho kryjí krovky a skládá se z několika článků (sternity).
Životní cyklus – je u většiny druhů poměrně krátký. Samci hynou brzy po kopulaci, samičky po nakladení vajíček. Některé druhy však přezimují a žijí ještě zjara následujícího roku, jiné dokonce více let (např. kůrovec).

Více se dozvíte:
Vladimír Pokorný, Atlas brouků, Paseka, 2002
Zvíře, Euromedia Group a Knižní klub, 2002
Ján Jasiš a kol, Entomologický naučný slovník, Príroda Bratislava, 2000
Rick Imes, Svět hmyzu, Svojtka a Vašut, 2000

Předchozí článek
Další článek
Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz