Právě o prázdninách a dovolených máme asi nejvíce příležitostí plavit se na různých lodích, člunech a škunerech či se na ně alespoň někde ze břehu dívat. S 21. STOLETÍM můžete různorodý svět plavidel poznat blíže.
Aktivní kormidlo – patří k němu pomocná lodní vrtule, čímž se zvětšuje jeho účinnost loď se pak lépe řídí.
Bárka – tradičně menší veslový člun, někdy s pomocnou plachtou. Moderní bárkové lodi slouží k přepravě nákladů, které se do přístavů dostávají po řekách a kanálech z vnitrozemí. Tlačný remorkér přepraví kontejnery zvané bárky až k bárkové lodi. Na její zádi je buď speciální mostový jeřáb nebo zdvíhací plošina. S jejich pomocí se bárky zvednou a umístí na palubu.
Celkový odpor plavidla – souhrn všech sil působících proti pohybu plavidla: odpor vln, tření, vlivy tvaru lodi či přívěsů trupu.
Čára ponoru – optimální hloubka ponoru lodi – ukazatel, kdy trup lodi dosahuje nejmenšího odporu. Ponor v obecném slova smyslu je svislá vzdálenost nejnižšího bodu plovoucího tělesa od hladiny. Na přídi je odlišný od ponoru na zádi, jiný mají prázdné a plně naložené lodi.
Druhy plavidel – Existují mnohá dělení, počínaje plavidly vojenskými a civilními. Dále se pak můžeme setkat s velkými skupinami námořních a říčních lodí, ty se dál dělí na nákladní a osobní. Z velkých plavidel uveďme alespoň trajekty, lodi rybářské, tankové, uhelné, vědeckovýzkumné, chladící, radionavigační, plovoucí jeřáby, sací rypadla apod.
Echograf – ozvěnový hloubkoměr s grafickým záznamem údajů o hloubce vody. Stejnému účelu slouží i echolot – ozvěnový hloubkoměr, který hloubku vody ukazuje na stupnici.
Flotel – hotel umístěný na lodi, plovoucí turistický hotel.
Galéra – původně starověká válečná loď bez paluby či s částečnou palubou (původem z Egypta). Poháněla ji vesla, posléze plachta na jediném stěžni. Později (do 18. stol.) se tak označovala jednopalubová loď, k jejímuž pohonu sloužila řada vesel i tzv. latinské plachty na jednom či dvou stěžních.
Hausbót – obytný člun, zpravidla s vlastním pohonem.
Charakteristika majáku – světelné signály či časový průběh světelného signálu majáku umožňující jeho identifikaci. Vedle pevných majáků se vyskytují i majákové lodě – pevně zakotvená plavidla se signalizačním zařízením.
Informativní světlo – světelné návěstí dávající účastníkům plavby dohodnutou informaci (např. lodivodské, celní či karanténní světlo).
Jeřáb plovoucí – chapadlový – mostový jeřáb s traverzou a chapadly. Důležitý pomocník při stavbách a opravách lodí i při stavbě přístavu a umělých základen na moři.
Kýl – hlavní podélná osová výztuha kostry trupu ve dnu plavidla. Stopě, kterou zanechává ve vodě záď plovoucího plavidla, se říká kýlová brázda. Jen pro upřesnění: levobok je levá část plavidla při pohledu od zádi k přídi.
Ledoborec – speciální loď uvolňující cestu konvoji lodí v severských mořích. Oproti jiným druhům plavidel je kratší a širší. Spodní část kýlu mají zesílenu tzv. pancéřovou obšívkou. Led do síly (tloušťky) 0,5 m lámou příďovou vlnou. Silnější ledovou vrstvu prolamují vlastní vahou tak, že na ni najíždějí tupou zvedající se přídí. Atomové ledoborce dovedou lámat led silný až 3 m, jejich motor má ohromný výkon 55 000 kW (75 000 k), což je výkon motorů zhruba tisíce automobilů. Denní spotřeba uranu přitom nepřevýší 4,5 g, takže jednorázová zásoba paliva vydrží asi na 1,5 roku.
Mapa vodních cest – dopravní mapa, na které jsou znázorněny přirozené a umělé vodní cesty s příslušnými symboly staveb, hloubky, ponoru a přípustné tonáže pro plavidla. Nechybějí ani údaje o přístavech, přístavních vlečkách, zdymadlech atd.
Navigace – základní předpoklad bezpečné plavby. Určuje trasu, zeměpisnou polohu, směr a rychlost. Mezi pomocné navigační pomůcky patří plavební a námořní mapy, sextant (viz níže), kompas, chronometr, dalekohledy, hloubkoměr, radiolokátor (viz níže)…Využívá se i pomoci satelitů.
Obrysová délka plavidla – vzdálenost mezi nejzadnějším a nejpřednějším bodem maximálně přečnívajících částí plavidla. Obdobně lze charakterizovat obrysovou výšku a šířku.
Přístav – místo na pobřeží, které poskytuje lodím potřebné služby: zásobování palivem, potravinami i menší opravy. Osobní přístavy mají pouze nástupní hráz a odbavovací budovu. Modernější jsou přístavy pro trajekty, kde nástup cestujících je oddělen od nájezdu železničních vagónů a automobilů. Přístavy pro tankové lodě (viz níže) fungují z bezpečnostních důvodů podle zcela jiných pravidel než ostatní. Dále rozeznáváme přístavy dokové, jejichž bazény jsou odděleny od mořských zdymadel (Londýn, Amsterdam) a tzv. Tidehafen (např. Hamburk), kde se výrazně projevuje příliv a odliv.
Queen Elizabeth 2 – loď z kategorie tzv. královen. Roku 1967 ji postavila britská loděnice John Brown. Nabízí 700 klimatizovaných kabin pro 2025 cestujících. Na sportovní palubě má hřiště, ale najdete zde i kino či jesle. K otočení kolosu s nehořlavou konstrukci stačí pouhý stisk tlačítka, řízení totiž ovládá počítač.
Radiolokátor (radar) – slouží ke zjišťování překážek v plavbě. Elektromagnetické vlny vyslané z vysílače se odrazí od objektu a vrátí se do citlivého směrového přijímače. Časový interval od vyslání do příjmu umožní zjistit vzdálenost objektu, poloha otočné antény upřesní směr.
Říčně námořní loď – námořní plavidlo, které díky tvaru dna a hloubce ponoru dokáže plout i na vnitrozemských vodních cestách.
Sextant – přístroj k měření úhlové vzdálenosti dvou bodů nebo výšky nebeského tělesa nad obzorem. Používá se v navigaci na určování zeměpisné polohy a času.
Šroub lodní (vrtule) – lodní pohonný prvek skládající se z náboje a z pevných nebo nastavitelných listů. Patent na lodní šroub získal v roce 1827 český vynálezce – lesník Josef Ressel (1793 – 1857).
Tanková loď– nákladní loď (nesprávně nazývaná tanker) speciálně zařízená na přepravu kapalných a plynných nákladů. Nákladní prostory jsou rozděleny podélnými a příčnými stěnami na samostatné nádrže s expanzivními odvzdušňovacími šachtami.
Uzel – námořní délková jednotka (1/20 námořní míle – 92,6 m) či jednotka rychlosti námořní lodě (15,46 m za 30 sekund, 1 námořní míle za hodinu). Pozor: Námořní míle (minuta rovníkového stupně) – nautical mile (n mi) – je námořní délková míra, která měla v různých zemích rozdílnou hodnotu: anglická nám. míle = 1853,18 m, americká n mi = 1854, 96 m. V roce 1929 byla definovaná mezinárodní námořní míle jako 1852 metrů přesně (USA tuto hodnotu akceptovaly v roce 1954).
Vznášedlo – Trup tvoří obdélníková skříň, do níž vrtulové ventilátory vhánějí vzduch, takže se pod ním vytváří vzduchový polštář. Může být čtyřikrát rychlejší než klasická loď. Slouží jako rychlá přenosná loď (přepravuje osoby, ale třeba i osobní automobily) např. v Lamanšském průlivu. Vědci díky vznášedlu pronikají mj. do brazilských bažin i afrických pouští…
Yorsko – antverpská pravidla (YAR) – mezinárodně uznávaný souhrn ustanovení o společné havárii v námořní plavně (o škodě na zboží či na lodi, způsobené úmyslně pro záchranu lodě či jejího nákladu).
Záď – zadní část lodního tělesa. Má různé tvary: ostrý, tupý, kulový, tunelový apod.
Žebra plavidla – příčná výztuha kostry trupu lodě v jejím boku, případně ve dnu plavidla
Více se dozvíte:
Alexander Petrovický – Dopravný slovník, Alfa Bratislava, 2003
Jan Tůma – Velký obrazový atlas dopravy, Artia 2000
