Jak se stopuje hmyz?

Představte si, že se procházíte po rozkvetlé louce a najednou kolem vás proletí motýl nebo včela s anténkou na zádech. Že to není reálné? Možná u nás ne, ale ve Velké Británii ano!Představte si, že se procházíte po rozkvetlé louce a najednou kolem vás proletí motýl nebo včela s anténkou na zádech. Že to není reálné? Možná u nás ne, ale ve Velké Británii ano!

Za vše mohou tamní odborníci z Rothamsted Research, nejrozsáhlejšího výzkumného zemědělského centra v zemi, které je s největší pravděpodobností i nejstarší svého druhu na světě. Již od roku 1843 pracují vědci v Harpendenu na vývoji hnojiv nebo prostředků pro chemickou ochranu rostlin, zabývají se dopady zemědělství na původní krajinu a na životní prostředí. Svou pozornost soustřeďují na pomoc rozvojovým zemím, pro které připravují geneticky modifikované plodiny.

Úspěšné pokusy
Vraťme se ale zpět o více než 160 let. U zrodu úspěšného vědeckého centra, které si na mezinárodním poli vydobylo záviděníhodného uznání, stáli John Bennet Lawes a Joseph Henry Gilbert. Mladí vědci odstartovali první ze sérií dlouhodobých pokusů, při nichž se především snažili zjistit, jak na úrodu působí anorganická a organická hnojiva. Některé z jejich pokusů se používají dodnes.
V současnosti je Rothamsted Research jednou z osmi významných vědeckých institucí, které spravuje a z převážné části i financuje britská Výzkumná rada pro biotechnologické a biologické vědy (BBSRC). Mezi jeho největší objevy patří vývoj insekticidů pyretroidů, syntetických látek, jež díky svému složení mohou být bez obav používány ve zdravotnictví nebo v potravinářství. Důležitou měrou se Rothamsted podílí na rozvoji vědních disciplín, jako je virologie a nematologie, která se zabývá škodlivostí cizopasníků napadajících rostliny Podstatnou část výzkumu představuje i zájem o bezobratlé živočichy, které má na starosti samostatné speciální oddělení. 

Motýli s vysílačkou
Přímo detektivní prací zdejších odborníků je mimo jiné i sledování hmyzu. Nyní například prokázali, že motýli nepoletují po zahradách z kytky na kytku tak zcela bezcílně, jak se doposud předpokládalo. Naopak mají přesné „letové dráhy“. Pohyb motýlů sledovali zdejší odborníci prostřednictvím miniaturních monitorovacích zařízení, která umístili hmyzu na záda. Díky těmto „batůžkům“   získali důležité informace o tom, kudy vlastně motýli létají, jakou se pohybují rychlostí nebo jak se chovají při hledání potravy.
Poté co prověřili, že elektronické zařízení nemá na jejich zdraví žádný negativní vliv, vystrojili vědci 33 motýlů  malinkými vysílačkami o hmotnosti pouhých 12 miligramů, což představuje 4 až 8 procent z celkové váhy takového živočicha. K pokusu si vybrali babočky paví oka (Inachis io) a babočky kopřivové (Aglais urticae), které poté vypustili do volné přírody. Zjistili, že se tento krásně zbarvený hmyz pohybuje dvěma odlišnými způsoby. Motýli buď létají rychle (2,9 m/s) a udržují přímý směr, nebo kličkují v mírnějším tempu (1,6 m/s). Během pomalejšího letu vyhledávají potravu a dokážou přitom rozlišit rostlinu ukrývající chutný nektar od uschlého bodláčí. Šikovně se přitom dovedou vyhnout nevhodné lokalitě, jakou je třeba husté křoví, které rozpoznají už ze vzdálenosti 200 metrů.

Co kvůli motýlům pěstovat?
„Informace, které zjistíme o tom, jak si motýli vybírají svůj směr letu nebo kam se vydají za potravou, by mohly být užitečné zejména pro ochránce přírody,“ říká doktorka Juliet Osborne z Rothamsted Research. „Pokud hovoříme s farmáři na téma, jaké plodiny by měli na svých pozemcích pěstovat pro zachování biologické rozmanitosti, je lepší, když o nejrůznějších živočišných druzích víme co možná nejvíce.
Zdejší vědci proto v následujících letech chtějí studii o motýlech ještě rozšiřovat a mají v úmyslu zaměřit se při ní i na velmi vzácné druhy, například na hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia). Pomocí radaru už stopují také čmeláky a včely.

Více se dozvíte na:
http://www.rothamsted.ac.uk/

Proč včely tančí?
Rozluštění záhady, která již dlouhá léta trápí nejednoho majitele včelstev, je díky vědcům z Rothamsted Research na světě. Včela, která se vrátí do úlu s nektarem, totiž vždy před svými „spolubydlícími“ předvede podivný klátivý tanec. Na první pohled se zdá, že jde o naprosto zmatený pohyb, ale při bedlivějším pozorování zjistíte, že tento tanec má svá přesná pravidla. Ostatní včely se vždy shromáždí a bedlivě zkoumají pohyby své kolegyně.
V 60. letech minulého století přišel profesor Karl von Frisch s možným řešením. Včely podle něj neobvyklým tancem upozorní ostatní na to, kde se v okolí nachází velký zdroj nektaru. Jeho tvrzení vyvolalo velké rozpory, které přetrvávaly až do dnešních dnů. Někteří odborníci se domnívali, že včely prostě nedokážou dekódovat smysl tance.
Teď ale britští experti na základě laboratorních testů zjistili, že se rakouský nositel Nobelovy ceny z roku 1973 nemýlil. Díky radarům, které připevnili včelám sledujícím prapodivný tanec, mohli lépe monitorovat jejich letové dráhy. Potvrdilo se, že včela svým klátivým tancem ostatním napoví, kde a v jaké vzdálenosti mají hledat bohatý zdroj potravy. Směr tance svědčí o směru, jakým by se včely měly vydat, a intenzita pohybů pak vypovídá o vzdálenosti naleziště.

Vyzráli i na komáry
Máte také ten pocit, že jakmile vyrazíte do přírody, nelítostně na vás zaútočí roj komárů, zatímco jiní lidé se jejich nájezdů vůbec nemusí obávat? Vědci z Rothamstedu o tom, že někteří z nás jsou pro komáry atraktivnější než ostatní, vědí své. Nedávno ale přišli celému problému na kloub a tvrdí, že lidské tělo vylučuje určité chemické látky, které dotěrný hmyz odpuzují. Na skupině dobrovolníků testovali, jak pravděpodobné je, že nepříjemný hmyz zaútočí na konkrétního jedince. Lidem, kteří komáry nepřitahovali, potom experti z těla odebrali vzorky a objevili látku, která byla patrně příčinou hmyzího nezájmu. Její složení experti ale dosud tají. Naznačují jen, že se spíše jedná o více látek najednou a jejich rozdílný poměr v těle každého jedince. Tento objev by mohl v budoucnosti vést k vytvoření unikátního repelentu, který by navíc, a to by byla jeho velká přednost, byl zcela bez zápachu.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

10 překvapivých zajímavostí o houbách

10 překvapivých zajímavostí o...

Smaženice, obalované řízky, omáčky, to vše a ještě mnohem víc, se většině...
Biologové našli inspiraci ve Star Wars

Biologové našli inspiraci ve...

V Kolumbii objevili šest různých dosud nepopsaných pavouků, čtyři z...
Robotická ponorka Harald bude monitorovat výskyt planktonu

Robotická ponorka Harald bude...

Nerovnoměrné rozmístění planktonu v oceánech přivedlo vědce k rozhodnutí, že...
Čápi jsou zpět. Jaro se chystá převzít vládu

Čápi jsou zpět. Jaro se chystá...

Jaro ožívá. Prvním ze sledovaných poslů jara, jejichž postupný přílet děti v rámci...
Ničení ozónové vrstvy přichází z východu

Ničení ozónové vrstvy přichází z...

Ozónová vrstva je pro život na Zemi nezbytností. Dokáže totiž odrážet vesmírné...
Smutný konec velkého aligátora

Smutný konec velkého aligátora

V uplynulých dnech byl v USA ve státě Georgia objeven v zavlažovacím...
Projekt na stavbu vodní elektrárny ohrožuje orangutany v Indonésii

Projekt na stavbu vodní elektrárny...

V pralese Batang Toru na severu ostrova Sumatra se bude stavět vodní...
Vědci vyrábějí umělé svaly pro roboty z pavoučího hedvábí

Vědci vyrábějí umělé svaly pro...

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) využili jeden z nejpevnějších...
Opět explodoval Popocatépetl

Opět explodoval Popocatépetl

V uplynulých dnech, letos již podruhé, rozjasnil oblohu výbuch...
Na Antarktidě se brzy odlomí kra o velikosti tří hlavních měst ČR

Na Antarktidě se brzy odlomí kra o...

Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vydal před časem prohlášení,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vítejte na ISS aneb jak se žije ve vesmíru?

Vítejte na ISS aneb jak se žije...

Mezinárodní vesmírná stanice je aktuálně vedle Země jediným člověkem trvale...
Únavový syndrom: Pouhé vyčerpání, nebo vážná nemoc?

Únavový syndrom: Pouhé vyčerpání,...

Zřejmě každý člověk se někdy cítil unavený nebo vyčerpaný. Existují ale...
Do čeho jsme to před 20 lety vstoupili: NATO slaví 70 let!

Do čeho jsme to před 20 lety...

North Atlantic Treaty Organisation či Severoatlantická aliance je pro nás...
Nové odhalení: Pilulky na hubnutí berou komárům “chuť k jídlu”

Nové odhalení: Pilulky na hubnutí...

Komáři přináší nejen svědivá bodnutí, ale na mnoha místech na světě...
VIDEO: Pět lidí ve svazku manželském s neživými objekty

VIDEO: Pět lidí ve svazku...

Lidé se občas chovají zvláštně – jednou z nich je,...
Unikátní přehled: 5 nejhloupějších válek v historii

Unikátní přehled: 5...

Válčíme kvůli různým věcem – kvůli moci, penězům,...
Přísná výchova vede k obezitě!

Přísná výchova vede k obezitě!

Jsou rodiče, kteří při výchově svých dětí preferují volnost a vyšší míru...
Přehledně: Rekordy, které nechcete překonat

Přehledně: Rekordy, které...

Světových rekordů je hodně a možná na nějaký z nich...
VIDEO: Atrakce, ze kterých mrazí v zádech

VIDEO: Atrakce, ze kterých mrazí...

V dnešní době je poměrně běžné, že můžeme...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.