Domů     Příroda
Nejrychlejší strávník na světě
21.stoleti 22.6.2005

Unikátní druh krtka mění pojem „rychlé občerstvení“. Savec s netypickým čenichem ve tvaru hvězdy dokáže podle nejnovějšího amerického výzkumu ulovit a zhltnout kořist tak rychle, že to lidské oko ani nezaznamená.

Řidiči auta trvá zhruba 650 milisekund, než je schopen zareagovat na změnu barvy na semaforu. Krtek hvězdonosý (Condylura cristata), který přebývá v temnotách své nory v močálech a mokřadech Severní Ameriky, rozpozná přítomnost nějaké lahůdky a zároveň si na ní dokáže pochutnat v polovičním čase! Nejraději si prý smlsne na larvách hmyzu a drobných červech. 

Speciální výbava
Tajemství jeho mistrovské dovednosti spočívá právě v jeho neosrstěném čenichu hvězdicovitého tvaru, který je po svém obvodu obklopen 22 velmi citlivými růžovými výběžky. Takto vybavený čenich krtkovi hvězdonosému, který je téměř slepý, dokonale poslouží k prozkoumávání potravy. Na rozdíl od čenichů jeho evropských příbuzných má ten s 22 výběžky mnohem větší povrch, jímž může své budoucí jídlo energický norník výborně probádat. Za pouhou sekundu díky tomu zvládne nejrychlejší strávník na světě zkontrolovat až 12 objektů, na něž v podzemí narazí. Jednotlivé masité výběžky se od sebe přitom liší velikostí. Nejkratší měří jen jeden milimetr, nejdelší pak čtyři milimetry. Když krtek zrovna nehledá nějaké pochoutky a věnuje se zlepšování svého obydlí, 22 výběžků na čenichu ho při hrabání chrání před vdechnutím nepatrných částeček hlíny. 
K rychlým výpravám za potravou má krtek hvězdonosý navíc neobvykle uzpůsobené řezáky. V porovnání s ostatními druhy krtků jsou ty jeho mnohem menší a svým tvarem připomínají kleštičky, což „rekordmanovi ve stravování“ umožňuje lapit i miniaturní kořist velmi přesně.

Za hranicí možností
Vědci pod vedením Kennetha C. Catania z americké Vanderbilt University navíc zjistili, že když krtek hvězdonosý narazí na něco, co by pro něj mohlo být lahůdkou, trvá jeho mozku asi 8 milisekund, než rozhodne, zda se opravdu jedná o potravu. Tak krátký časový úsek se opravdu nachází na samé hranici fyziologických možností nervové soustavy savců. Proto není divu, když se při tak rychlé reakci někdy krtci spletou. Okamžitě ale svůj omyl napraví. K tomu jim napomáhají hned tři mozková centra, která zpracovávají informace o hmatových podnětech.
Lidé tento druh savce, který kvůli hvězdicovitému tvaru čenichu bezpochyby patří mezi nejpozoruhodnější živočichy naší planety, mohou zahlédnout jen zřídka, přestože je na severoamerickém kontinentu poměrně rozšířen. Výzkumnému týmu se jej a jeho bleskovou výpravu za kořistí podařilo zachytit pouze díky speciální vysokorychlostní kameře.

Krtkův labyrint
Krtka na zahradě přímo potkáme jen málokdy, ale o jeho přítomnosti nás brzy přesvědčí množství kupiček vyhrabané hlíny, které nejednoho vášnivého pěstitele přivádějí doslova  k zoufalství. Skupinka krtků totiž prý dokáže na jednom hektaru půdy navršit za rok až 12 tisíc krtinců!
V našich krajích za ně může krtek obecný (Talpa europaea). Drobný, skoro slepý savec tráví většinu života pod zemským povrchem a vyniká důmyslností svých podzemních staveb. Jeho sídlu dominuje hlavní chodba, která spojuje pečlivě ukrytý pelíšek se zásobárnou potravy. Krtek si ji chytře chrání a nikdy na ni neupozorní krtinou. Na hlavní koridor navazuje velké množství postranních chodbiček. Pro nebezpečné chvíle nebo v zimním období pak krtkovi slouží i jedna „tajná“ chodba, která vede do větší hloubky. Stejně zručným a vynalézavým stavitelem je i americký krtek hvězdonosý. Jeho tunely, široké zhruba 7,5 centimetru, se mohou táhnout až v délce 270 metrů. Na rozdíl od „našeho“ krtka si ale nikdy nechystá hlubší chodbu pro případ ohrožení.

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz