Dokážete si představit, že bydlíte v domě tvaru koule, kterou můžete přemístit, kam chcete? 21. STOLETÍ objevilo dva naprosto rozdílné koncepty přesně takových obydlí.

Dům, který i plave
Města se mění velmi rychle a moderní domy by měly být schopny na tyto změny reagovat či je přímo vytvářet. Britský architekt Marcin Panpuch na nedávné výstavě Londýnský dům budoucnosti představil dům kulové konstrukce, který je možné přemísťovat. Může stát na zemi, plavat na vodě, viset na stožáru. Domy se mohou shlukovat a podobny hroznu tak tvořit celá sídliště.  
Architekt měl jediný cíl: vytvořit takové obydlí, který vyprodukuje stejné množství energie, jaké spotřebuje. Dům-koule, energeticky nejvýhodnější tvar, se skládá ze tří podlaží – v horním je obývací prostor, ve středu ložnice a pracovna a v přízemí technické zázemí. Hlavní obývací patro ve dne akumuluje teplo, v noci ho vydává. Přirozený ventilační systém zajišťuje, že vzduch stoupá válcovým jádrem a dostává se tak do všech prostor. Střechu pokrývají fotovoltaické články, přirozeným ohřevem v nádržích prochází i voda. Zařízení, jako jsou sluneční clony a přívody vzduchu, je přitom možné ovládat automaticky i ručně. Pokud dům plave (jeho spodní část tvoří utěsněná hliníková polokoule), jsou všechny odpady skladovány uvnitř domu. 

Zpátky na stromy?
Zcela jinak na problém mobilního bydlení šel Kanaďan Tom Chudleigh. Vymyslel koncept kulových lesních domů pojmenovaných „Free Spirit Sphere“, které se pomocí lan zavěšují mezi stromy. „Kamkoliv my lidé přijdeme, působíme na okolní prostředí. Věřím, že můj koncept lesních domů tyto efekty minimalizuje,“ říká autor, jehož cílem nebylo navrhnout  nová sídliště, ale klidná útočiště v přírodě.
Při stavbě prvních dvou dřevěných prototypů využil své zkušenosti ze stavby lodí a na tento rok už chystá sériovou výrobu laminátových koulí. Prototyp váží jen 250 kg a je k okolním stromům upevněn pomocí 8 lan (po čtyřech na horní a dolní polokouli), přičemž každá z kotev je schopna unést celou váhu koule včetně jejích obyvatel. Další tři lana, upevněná k okolním stromům do tří směrů, kouli stabilizují – při pohybu člověka uvnitř dochází pouze k lehkému pohupování. Výška závěsu domu závisí jen na prostoru mezi stromy (vyzkoušeno bylo až 35 metrů nad zemí). Přístup zajišťují přivázané točité schody.
Pěticentimetrová izolace ve stěnách je dostatečná. Když je dům v zimě prázdný, udržuje majitel teplotu na 0°C kamínky o výkonu 750W, jsou zapnuta „pouze“ 70% času. Autor má velké plány – chce k domu připojit další kouli-koupelnu a chce zvětšovat průměr obytné koule (první prototyp měl 2,7 m, druhý pak 3,2). Nicméně tento koncept zatím nejspíš zůstane jen raritou pro lidi, kteří chtějí žít v nejtěsnějším kontaktu s přírodou a zároveň jsou ochotni snášet trochu nepohodlí. 

Dům kupole
Jiným příkladem využití kulového tvaru při stavbě domu je stavba nazvaná prostě – „Dome“, kupole.  Stojí na Floridě na pláži nedaleko města Pensacola a cíl při jeho konstruování byl jediný: čelit ničivým důsledkům hurikánu, tedy vlastně minimalizovat energii větru. Dům odolá až rychlosti větru až 480 km/h a tento parametr konstrukce ověřil v praxi v září 2004 hurikán Ivan. Dům, přímo zasažený, jako jeden z mála katastrofu přežil.