Dostanou Češi Nobelovu cenu?

Objev českých odborníků, kteří působí v dánském Ústavu nádorové biologie, nedávno způsobil rozruch po celém světě. Dokonce se o nich mluví jako o možných kandidátech na jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění.Objev českých odborníků, kteří působí v dánském Ústavu nádorové biologie, nedávno způsobil rozruch po celém světě. Dokonce se o nich mluví jako o možných kandidátech na jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění.

Jiří Bartek působí v kodaňském ústavu již od roku 1993 a v současnosti stojí v čele jeho Oddělení pro výzkum buněčného cyklu a rakoviny. Zároveň je významným členem nového Centra pro výzkum genotoxického stresu, které vzniklo na jaře letošního roku.

Společně s manželkou Jiřinou a blízkým spolupracovníkem Jiřím Lukášem zde vytvořili velmi úspěšný tým všem známý pod značkou Jiri & Jiri, který dosáhl celosvětového uznání, má na svém kontě několik významných objevů a pyšní se nejrůznějšími oceněními.

Sám Bartek například jako vůbec první „neseveřan“ získal za výzkum nádorových buněk nejvyšší dánskou cenu pro vědce.

Úspěšní i domaCestě do Dánska a mezinárodnímu úspěchu ale předcházela mnohaletá usilovná práce po českých vědeckých pracovištích. Jiří Bartek po absolvování olomoucké lékařské fakulty nastoupil přímo do Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Následoval brněnský Onkologický ústav a seznámení s doktorem Jiřím Lukášem. Mladí ambiciózní vědci již v té době společně pracovali na nových postupech při výrobě protilátek, které posilují lidský organismus v boji s nádorovým onemocněním, a jejich výzkum dosáhl na tehdejší poměry nadstandardní úrovně.

V Brně se k mužské části týmu přidala i Jiřina Bartková. Zpět do Prahy, do Ústavu hematologie a krevní transfúze se proto již stěhoval zárodek budoucí velmi úspěšné skupiny.

Vzhůru do Dánska!Když pak na počátku 90. let přišla nabídka z Kodaně, český tým se příliš dlouho nerozmýšlel a přesídlil do hlavního města dánského království. Zdejší Ústav nádorové biologie je totiž jedním ze základních pilířů dánského výzkumu rakoviny a velká pozornost se zde věnuje především molekulárním mechanismům, které souvisí s rozvojem rakoviny.

Odborníkům jsou zde k dispozici špičkově vybavené laboratoře a výzkum se může opřít o dostatečnou finanční podporu. A právě kvalita tamního vědeckého centra se odrazila i na fantastických výsledcích českých expertů.

Svou dosavadní práci zde totiž dnes dvaapadesátiletý vědec Jiří Bartek a jeho tým korunoval objevem, jenž doslova ohromil celý svět a kterému věnují velkou pozornost odborníci i všechna prestižní média.

Objev, který si zaslouží oceněníVědci již dříve odhalili, že samotné buňky v našem těle umí rozpoznat svou vlastní počínající přeměnu v buňky nádorové a dokáží se jí účinně bránit díky tzv. nádorovým supresorům, bílkovinám, které umí zbrzdit jejich nebezpečné dělení.

Nikdo však doposud nenašel odpověď na to, jak buňky samy poznají, že přišel čas bránit se zhoubné nemoci, a jak dokáží samy aktivovat supresory, aby se s nádorovým bujením vypořádaly. Odpověď nyní nabídli právě čeští specialisté!

Jejich metodu lze navíc aplikovat na raná stádia nádorů všech hlavních typů, jako je karcinom prsu, plic, tlustého střeva nebo močového měchýře. Jiří Bartek a jeho spolupracovníci zjistili, že to, co buňku na hrozící nebezpečí včas upozorní, je průběh replikace, tedy kopírování DNA.

Při normálním procesu replikace sice dochází k drobným chybám, ale šikovné buňky je dokáží samy velmi rychle opravit. V případě buněk, jež mají tendenci zvrhnout se v rakovinné, probíhá kopírování DNA překotně a chaoticky, čímž vzniká velké množství chyb.

Takový stav pak vyprovokuje supresory k akci a „odvážné“ bílkoviny se okamžitě snaží zbrzdit dělení abnormální buňky nebo ji rovnou zabít. Někdy se jim to ale bohužel nemusí podařit a nádorové buňky obrannou bariéru organismu prolomí nebo se ji pokusí obejít jinou cestou.

V takovém případě buňky zmutují a zákeřná choroba se dále rozvine. Vědci „nobelovské třídy“A co přinese převratný objev českých vědců v medicínské praxi? Díky němu budou lékaři moci zvolit typ léčby vhodný pro konkrétního pacienta a možná i mnohem dříve rozpoznají rané stádium zákeřné nemoci.

Práce českých odborníků tak v budoucnosti nejspíše zachrání tisíce lidských životů. Již teď řada světových odborníků hovoří o Jiřím Bartkovi a jeho společnících jako o vědcích, kteří patří do té „nobelovské třídy“. Takže si nyní musíme už jen počkat, zda je za jejich zásadní objevy a dlouholeté úsilí při výzkumu nádorových buněk odmění i švédská akademie.

Dánové se o vědu zajímajíVíce než polovinu celého dánského bádání v oblasti rakoviny zaštiťuje soukromá nadace s názvem Danish Cancer Society (Dánská společnost pro rakovinu, dánsky Kraeftens Bekaempelse), která operuje v mnoha oborech.

Kromě programů zaměřených na osvětu veřejnosti, prevenci rakoviny a poradenství pro pacienty s nádorovým onemocněním zřizuje i dvě výzkumná centra – již zmiňovaný Ústav nádorové biologie a Ústav nádorové epidemiologie.

V prvním z nich se experti z celého světa zabývají zkoumáním vzniku a rozvoje zákeřné nemoci, zatímco druhý vytváří rozsáhlé registry pacientů a věnuje se dopadům zhoubné choroby na celou populaci. Část finančních prostředků na jejich provoz získává společnost i z pravidelné celonárodní sbírkové akce, při níž dobrovolníci z řad studentů obcházejí dánské domácnosti a vybírají příspěvky na výzkum rakoviny.

Uvádí se, že v rámci této akce každoročně přispěje až 23 tisíc Dánů.

Mobilní telefony neškodí!Dánští vědci se při výzkumu rakoviny zabývají i rozsáhlými studiemi širokého vzorku populace a věnují se věcem, které používáme v každodenním životě. Jeden z nedávných průzkumů, který zaujal veřejnost po celém světě, se například týkal mobilních telefonů a jejich potencionálního vlivu na rozvoj mozkového nádoru.

Jeho výsledkem bylo uklidňující zjištění, že mezi mobilními telefony a rozvojem zhoubné nemoci neexistuje žádná přímá souvislost. Při průzkumu se dánští odborníci ptali 427 lidí, kterým byl nádor na mozku diagnostikován, a 822 zdravých jedinců na jejich návyky při používání mobilního přístroje.

Zajímali se, jak často tito lidé z mobilu volají nebo jak dlouho telefonují. Jasně při tom prokázali, že mobilní telefony nestojí za rozvojem mozkového nádoru. Navíc prohlásili, že ani není žádná souvislost mezi způsobem používání mobilu (pravé či levé ucho) a ložiskem nádoru u lidí, u kterých se zákeřná nemoc již objevila.

Autor: Ilona Růžková
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Umělé mozečky pomohou s...

Začátkem září mezinárodní vědecký ký tým představil světu své úspěchy –...

Strava bohatá na maso jim příliš...

Roku 1336 byl vydán papežský dekret, který mnichům povolil dvakrát...

Vědci z Fakulty tropického...

Tým vědců z ČZU v Praze se vrátil z expedice do Zambie, kam transportoval tři...

Pozor na letní lásky

Koncerty, dovolené u moře, festivaly – všechna tato místa lákají nejen na...

Lze Covid vyléčit vitamíny, alkoholem...

U většiny onemocnění s mediálním přesahem se dříve nebo později objeví...

První slunné dny bezpečně aneb...

Užíváte si první dny na slunci naplno, ale překvapily vás svědivé pupínky nebo...

Proč je tak náročné shodit...

Nadváha a obezita jsou globálním problémem, což je do značné míry...

Studie podporující léčbu Covidu...

Měla to být velká bomba: lék používaný proti parazitickým hlísticím a...

Svět potřebuje vědu, věda...

L’Oréal Česká republika již popatnácté ocenil tři nadané vědkyně pomocí...

Úrazy očí u dětí

Až čtvrtina úrazů oka se v letních měsících týká dětí. Spousta poranění se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...
Jak si poradíme s tetováním?

Jak si poradíme s tetováním?

Tetování sebou nese i jistá zdravotní rizika jako např. alergické reakce. Patří...
Co snímá rychleji než lidské oko?

Co snímá rychleji než lidské oko?

Prakticky všichni se s nimi setkávají každý den, doma, v obchodech i v kapse...
Proč je červená bobule tak zdravá?

Proč je červená bobule tak zdravá?

V kyselých a minerálně chudých půdách je možné najít plíživý polokeř, rostoucí do...
NASA si posvítila na asteroid Bennu

NASA si posvítila na asteroid Bennu

Již je to více než rok, co k asteroidu Bennu dorazila americká...
V hlavní roli jazyk aneb největší vymírání lidstva…

V hlavní roli jazyk aneb největší...

Jazyk je nejen úzce provázán s identitou jednotlivce, ale jsou jím...
Velikáni zvířecí říše – Kdo je největší?

Velikáni zvířecí říše – Kdo je...

Éra dinosaurů na planetě Zemi již dávno skončila, stále se ale najde...
Nejznečištěnější místa světa

Nejznečištěnější místa světa

Asi nikoho nepřekvapí, že ty vůbec nejznečištěnější místa na Zemi je možné najít v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.