Dostanou Češi Nobelovu cenu?

Objev českých odborníků, kteří působí v dánském Ústavu nádorové biologie, nedávno způsobil rozruch po celém světě. Dokonce se o nich mluví jako o možných kandidátech na jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění.Objev českých odborníků, kteří působí v dánském Ústavu nádorové biologie, nedávno způsobil rozruch po celém světě. Dokonce se o nich mluví jako o možných kandidátech na jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění.

Jiří Bartek působí v kodaňském ústavu již od roku 1993 a v současnosti stojí v čele jeho Oddělení pro výzkum buněčného cyklu a rakoviny. Zároveň je významným členem nového Centra pro výzkum genotoxického stresu, které vzniklo na jaře letošního roku.

Společně s manželkou Jiřinou a blízkým spolupracovníkem Jiřím Lukášem zde vytvořili velmi úspěšný tým všem známý pod značkou Jiri & Jiri, který dosáhl celosvětového uznání, má na svém kontě několik významných objevů a pyšní se nejrůznějšími oceněními.

Sám Bartek například jako vůbec první „neseveřan“ získal za výzkum nádorových buněk nejvyšší dánskou cenu pro vědce.

Úspěšní i domaCestě do Dánska a mezinárodnímu úspěchu ale předcházela mnohaletá usilovná práce po českých vědeckých pracovištích. Jiří Bartek po absolvování olomoucké lékařské fakulty nastoupil přímo do Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Následoval brněnský Onkologický ústav a seznámení s doktorem Jiřím Lukášem. Mladí ambiciózní vědci již v té době společně pracovali na nových postupech při výrobě protilátek, které posilují lidský organismus v boji s nádorovým onemocněním, a jejich výzkum dosáhl na tehdejší poměry nadstandardní úrovně.

V Brně se k mužské části týmu přidala i Jiřina Bartková. Zpět do Prahy, do Ústavu hematologie a krevní transfúze se proto již stěhoval zárodek budoucí velmi úspěšné skupiny.

Vzhůru do Dánska!Když pak na počátku 90. let přišla nabídka z Kodaně, český tým se příliš dlouho nerozmýšlel a přesídlil do hlavního města dánského království. Zdejší Ústav nádorové biologie je totiž jedním ze základních pilířů dánského výzkumu rakoviny a velká pozornost se zde věnuje především molekulárním mechanismům, které souvisí s rozvojem rakoviny.

Odborníkům jsou zde k dispozici špičkově vybavené laboratoře a výzkum se může opřít o dostatečnou finanční podporu. A právě kvalita tamního vědeckého centra se odrazila i na fantastických výsledcích českých expertů.

Svou dosavadní práci zde totiž dnes dvaapadesátiletý vědec Jiří Bartek a jeho tým korunoval objevem, jenž doslova ohromil celý svět a kterému věnují velkou pozornost odborníci i všechna prestižní média.

Objev, který si zaslouží oceněníVědci již dříve odhalili, že samotné buňky v našem těle umí rozpoznat svou vlastní počínající přeměnu v buňky nádorové a dokáží se jí účinně bránit díky tzv. nádorovým supresorům, bílkovinám, které umí zbrzdit jejich nebezpečné dělení.

Nikdo však doposud nenašel odpověď na to, jak buňky samy poznají, že přišel čas bránit se zhoubné nemoci, a jak dokáží samy aktivovat supresory, aby se s nádorovým bujením vypořádaly. Odpověď nyní nabídli právě čeští specialisté!

Jejich metodu lze navíc aplikovat na raná stádia nádorů všech hlavních typů, jako je karcinom prsu, plic, tlustého střeva nebo močového měchýře. Jiří Bartek a jeho spolupracovníci zjistili, že to, co buňku na hrozící nebezpečí včas upozorní, je průběh replikace, tedy kopírování DNA.

Při normálním procesu replikace sice dochází k drobným chybám, ale šikovné buňky je dokáží samy velmi rychle opravit. V případě buněk, jež mají tendenci zvrhnout se v rakovinné, probíhá kopírování DNA překotně a chaoticky, čímž vzniká velké množství chyb.

Takový stav pak vyprovokuje supresory k akci a „odvážné“ bílkoviny se okamžitě snaží zbrzdit dělení abnormální buňky nebo ji rovnou zabít. Někdy se jim to ale bohužel nemusí podařit a nádorové buňky obrannou bariéru organismu prolomí nebo se ji pokusí obejít jinou cestou.

V takovém případě buňky zmutují a zákeřná choroba se dále rozvine. Vědci „nobelovské třídy“A co přinese převratný objev českých vědců v medicínské praxi? Díky němu budou lékaři moci zvolit typ léčby vhodný pro konkrétního pacienta a možná i mnohem dříve rozpoznají rané stádium zákeřné nemoci.

Práce českých odborníků tak v budoucnosti nejspíše zachrání tisíce lidských životů. Již teď řada světových odborníků hovoří o Jiřím Bartkovi a jeho společnících jako o vědcích, kteří patří do té „nobelovské třídy“. Takže si nyní musíme už jen počkat, zda je za jejich zásadní objevy a dlouholeté úsilí při výzkumu nádorových buněk odmění i švédská akademie.

Dánové se o vědu zajímajíVíce než polovinu celého dánského bádání v oblasti rakoviny zaštiťuje soukromá nadace s názvem Danish Cancer Society (Dánská společnost pro rakovinu, dánsky Kraeftens Bekaempelse), která operuje v mnoha oborech.

Kromě programů zaměřených na osvětu veřejnosti, prevenci rakoviny a poradenství pro pacienty s nádorovým onemocněním zřizuje i dvě výzkumná centra – již zmiňovaný Ústav nádorové biologie a Ústav nádorové epidemiologie.

V prvním z nich se experti z celého světa zabývají zkoumáním vzniku a rozvoje zákeřné nemoci, zatímco druhý vytváří rozsáhlé registry pacientů a věnuje se dopadům zhoubné choroby na celou populaci. Část finančních prostředků na jejich provoz získává společnost i z pravidelné celonárodní sbírkové akce, při níž dobrovolníci z řad studentů obcházejí dánské domácnosti a vybírají příspěvky na výzkum rakoviny.

Uvádí se, že v rámci této akce každoročně přispěje až 23 tisíc Dánů.

Mobilní telefony neškodí!Dánští vědci se při výzkumu rakoviny zabývají i rozsáhlými studiemi širokého vzorku populace a věnují se věcem, které používáme v každodenním životě. Jeden z nedávných průzkumů, který zaujal veřejnost po celém světě, se například týkal mobilních telefonů a jejich potencionálního vlivu na rozvoj mozkového nádoru.

Jeho výsledkem bylo uklidňující zjištění, že mezi mobilními telefony a rozvojem zhoubné nemoci neexistuje žádná přímá souvislost. Při průzkumu se dánští odborníci ptali 427 lidí, kterým byl nádor na mozku diagnostikován, a 822 zdravých jedinců na jejich návyky při používání mobilního přístroje.

Zajímali se, jak často tito lidé z mobilu volají nebo jak dlouho telefonují. Jasně při tom prokázali, že mobilní telefony nestojí za rozvojem mozkového nádoru. Navíc prohlásili, že ani není žádná souvislost mezi způsobem používání mobilu (pravé či levé ucho) a ložiskem nádoru u lidí, u kterých se zákeřná nemoc již objevila.

Autor: Ilona Růžková
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Leden jako měsíc boje proti rakovině děložního čípku

Leden jako měsíc boje proti rakovině...

První měsíc v roce byl vyhlášen jako mezinárodní měsíc boje proti rakovině...
Jen „čísla“ ze spermiogramu nestačí

Jen „čísla“ ze spermiogramu nestačí

Mužská plodnost klesá a reflektují to i „tabulky“ WHO. Normální...
Telemedicína je dobrý sluha, ale špatný pán

Telemedicína je dobrý sluha, ale...

Pandemie koronaviru prohnala české zdravotnictví „urychlovačem“ a definitivně...
Když se medicína propojí s digitálním světem

Když se medicína propojí s...

V České republice se rodí řada zajímavých projektů v oblasti digitálních a mobilních...
Vyvíjejí lék proti leukémii

Vyvíjejí lék proti leukémii

Novou spin-off společnost pod názvem CasInvent Pharma, a.s. založila...
V ČR startuje boj za lepší plodnost

V ČR startuje boj za lepší plodnost

Mladí lidé mají zkreslené představy o své plodnosti. Téměř dvě třetiny z nich se...
Lidé s migrénou těžko hledají práci

Lidé s migrénou těžko hledají práci

Úporná bolest hlavy, zvracení nebo poruchy vidění. I tak dokáže migréna pacientům...
Mateřským mlékem se nepřenáší

Mateřským mlékem se nepřenáší

Může kojící matka přenést koronavirus na své dítě? Touto otázkou se od počátku...
Nový způsob testování je na světě

Nový způsob testování je na světě

Firma DIANA Biotechnologies dokončila s pomocí Nemocnice Na Bulovce...
Kdo byl nejohroženější?

Kdo byl nejohroženější?

Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS)...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Světové metropole na historických fotografiích. Poznáte je? 

Světové metropole na historických...

Svět se mění a s ním i tvář největších světových metropolí. Jak...
Jak se měnil v průběhu let vesmírný skafandr?

Jak se měnil v průběhu let...

Když se řekne kosmonaut, každý si představí člověka oděného do...
7 divů světa: Původně to byl jen turistický průvodce!

7 divů světa: Původně to byl jen...

„Viděl jsem je všechny a všechny věru stojí za to, abys je na svých...
Dějepis jinak: Proč neexistuje rok nula?

Dějepis jinak: Proč neexistuje...

Co vlastně znamenají zkratky, které někdy píšeme po...
Temné dějiny Vatikánu: Papež mrtvému předchůdci usekne prsty!

Temné dějiny Vatikánu: Papež...

„Náš papež Formosus (asi 816-896) zemřel,“ nese se Římem, „zřejmě ho otrávili!“....
Byl Bush junior nejhorším prezidentem v historii USA?

Byl Bush junior nejhorším...

Syn úspěšného otce, symbol války proti teroru. George W. Bush se pro mnohé zapíše...
Turkmenistán: Brána do pekla hoří již 50 let

Turkmenistán: Brána do pekla hoří...

Turkmenistán je země, která toho cestovatelům nemám moc co nabídnout....
Nejznepokojivější práce? Mimo jiné i umývač oken na nejvyšší budově světa

Nejznepokojivější práce? Mimo jiné i...

Práce je nedílnou součástí života, pracovat musíme...
Řež u Hradce Králové: Staré pořádky skončily, Prusko je hegemonem

Řež u Hradce Králové: Staré...

Píše se 3. červenec roku 1866 a více než dvouměsíční krvavá válka mezi Pruskem a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.