Jeden z Jupiterových měsíců, je zvláštní a výjimečný již na první pohled. Jeho povrch je totiž hladký. Nyní už víme proč!

Narozdíl od dalších srovnatelně velkých jupiterovských měsíců Callisto a Ganymedes, které jsou zbrázděny meteoritickými krátery, je povrch Europy hladký, přerušovaný jen křížícími se prasklinami, kráter aby zde pohledal. Protože se Europě meteoritické bombardování nemohlo vyhnout, musely být krátery něčím zahlazeny. A to něco byla tekutá voda, která se v geologicky krátké době vylila z podpovrchových oceánů prasklinami, které pozorujeme dnes.

50 metrů silný led
To, že je Europa pokryta ledem víme z fyzikálních měření z počátku 70. let minulého století. Při podrobném studiu fotografií povrchu můžeme vidět, že části kůry mezi „prasklinami“ vypadají jako posunuté nebo otočené, což naznačuje přítomnost mnohem „tekutějšího“ podpovrchového materiálu – nejpravděpodobněji kapalné vody. V některých oblastech se Europa dokonce podobá Zemi, neboť připomíná ledovou kůru, kterou lze spatřit v Severním moři na Zemi. Z pozorování učiněných nedávno sondami Voyager a Galileo lze odhadovat, že ledová kůra je tlustá asi 5 km a pod ní se skrývá 50 až 100 km hluboký oceán tekuté vody, který obklopuje celou Europu.
 
Proč voda nezmrzne?
Otázkou, která napadne snad každého je: Jak to že voda nezmrzne, vždyť teplota povrchu je přibližně –170 ºC? Pokud by Slunce bylo jediným zdrojem tepla na Europě, měsíc by byl samozřejmě zcela promrzlý. Jelikož se ale Europa pohybuje na lehce výstředné dráze kolem Jupiteru, periodicky působící přitažlivé síly (slapové síly) vytvářejí dostatek tepla potřebného k vyhřívání oceánu. Podobně slapové síly například zahřívají Io, další  Jupiterův měsíček, tak, že vykazuje silnou vulkanickou aktivitu.
 
Chystá se první sonda
Doposud nebyla žádná kosmická mise směřovaná výhradně k Europě, máme ale samozřejmě množství údajů od sond, pro které byl Jupiter a jeho měsíce hlavním výzkumným programem (Pioneer 10 a 11, Voyager 1 a 2, Galileo) nebo kolem něj jen prolétaly na své cestě za jiným cílem (Ulysses, Cassini).
NASA nyní plánuje vypustit v roce 2012 první sondu, která by měla za cíl výhradně ledové měsíce Jupieru – Europu, Callisto a Ganymedes. 
 
Vzdálenost od Slunce
Země       1 astronomická jednotka (150 milionů km)
Jupiter     5,2 astronomických jednotek
 
Vývoj objevů Jupiterových měsíců
V poslední době nezadržitelně roste počet Jupiterových měsíců. V roce 1999 jich měl 17, počátkem roku 2003 se toto číslo dostalo na 52 a nyní je jich 63. Je to zřejmě důsledkem stále lepšího technického vybavení vyhledávacích teleskopů a také zvětšováním jejich průměru, používáním digitálních kamer a v neposlední řadě počítačovým prohledáváním snímků.

Srovnání jupiterovské Europy a zemského Měsíce
 Europa Měsíc
Průměř (km) 3122 3475
Hmotnost (1021 kg) 48,0 73,5
Hustota (g/cm3) 3,01 3,34
Úniková rychlost (km/s) 2,0 2,4
Doba rotace (hodiny) 85,2 655,7
Střední vzdálensot od mateřské planety (103 km)  671 384
Oběžná doba (dny) 3.6 27,3
Oběžná rychlost (km/s) 13,7 1,0
Průměrná teplota na povchu (ºC) -170 -20