Letošní nejnovější průzkum ve Francii ukázal, že alergiemi už trpí víc než 20 % školních dětí. Podobná situace dětí je i u nás a ještě hůře je na tom mládež.
Státní zdravotní ústav nedávno zjistil alergická onemocnění u 23,2 % dospívajících. V ČR se za posledních 30 let počet alergiků zdvojnásobil – asi na 2,5 milionu osob. Alergie však nehrozí už jen na Zemi!
Počet druhů alergenů, tedy látek vyvolávajících přecitlivělost organismu na určitou látku, se bohužel zvyšuje. Asi nejvíce jich přinášejí letní měsíce a záludný alergen je přitom pěkně protřelý. Do lidského organismu dokáže proniknout mnoha různými způsoby – inhalací, polknutím, stykem s kůží, parenterálně (bodnutím hmyzu, injekčním podáním) a jako zkušený záškodník na sebe bere rozmanité podoby.
Nepřítel se skrývá v medu
Mnoho lidí bez rozdílu věku je alergických na pyly. Projevem je i nepříjemná sezónní rýma, které se nesprávně říká „senná“, jejímiž spojenci jsou trávy (pýr, jílek, kukuřice, lipnice, bojínek, rákos, psárka), dřeviny bříza, habr, jírovec, dub, cypřiš, javor, jasan, buk, kaštanovník, olše, vrba, ořešák, líska, olivovník, jilm, topol, platan, lípa) i byliny (pelyněk, řepka nebo hořčice, vojtěška, jitrocel, jetel). Najdou se však i jiné záludnosti, například i med může ukrývat pylový alergen.
Záleží i na počasí. Alergikům se lépe daří v dešti, který sráží poletující pyly na zem, naopak nepřátelské je horko a také vítr. Proto odborníci doporučují alergikům, aby při plánování dovolené (pokud to jde) využívali i tzv. pylový kalendář.
Čeho se vyvarovat?
Méně častá je alergie na některé potraviny, například kravské mléko, vaječný bílek, ryby (alergeny jsou zejména v rybích svalech). Někoho zase vyprovokuje určitý druh ovoce či zeleniny – roznětkou bývají zejména jablka a hrušky, třešně, meruňky či broskve. V zelenině dominují špenát, rajčata, celer, petržel. Naštěstí se „zeleninové“ alergeny zničí vařením, takže se jejich hrozby zas tolik bát nemusíme. Zvlášť nebezpečné pro jiné alergiky jsou ořechy.
Alergie vzniká buď velmi rychle (např. u atopie) nebo až opožděně i po několika hodinách ( například někdy u tzv. kontaktního ekzému).
Nejvíc zlobí kočky
Největším zdrojem velmi agresivních alergenů jsou domácí zvířata. Panuje domněnka, že hlavní zvířecí alergeny se nacházejí přímo v srsti. Ve skutečnosti jsou ukryty téměř všude: ve slinách, v moči a výměšcích, v lupech, kožních šupinách, v krevním séru… Zvířecí alergeny znečistí malé částečky jemného prašného aerosolu, který pak vdechujeme.
K nejagresivnějším a nejvytrvalejším patří alergeny kočky domácí. Z nich je nejhorší Fel d 1, který miluje kočičí sliny a kožní šupinky, přičemž kocouři těchto alergenů vytvářejí více. Ke snížení výrazně přispěje kastrace.
Prudké lidské reakce vyvolávají i alergeny koní a malých hlodavců. A copak psi? Krátkosrstí alergizují stejně jako dlouhosrstí.
U ptáků se zas neprojevuje alergie lidí na ptačí opeření, ale na roztoče, kteří žijí v jejich peří či hnízdech.
Vzduchem sviští nebezpečí!
U mnoha lidí vyvolává prudkou alergickou reakci hmyzí bodnutí. To je již samo o sobě nepříjemné, ale ve spojení jedu s alergickou reakcí na něj může být nebezpečné.
Včely bodnou jen v případě, když cítí ohrožení. Jejich žihadlo připomínající harpunu je ostnaté a po propíchnutí kůže ho nelze vytáhnout. Když se včelka snaží osvobodit, odtrhne se jí od těla jak žihadlo s váčkem plným jedu, tak i část zažívacího traktu.
To bohužel neplatí pro vosy a sršně. Tito tvorové jsou naopak velmi agresivní, zejména na podzim, a sami útočí. Mají žihadlo hladké, bez ostnů. Po útoku ho vytáhnou a mohou tak bodnout i víckrát.
Budiž jistou útěchou, že vinou jedu ze žihadla člověk většinou neumírá. Přesto si v USA takový způsob smrti vyžádá ročně stovku obětí, u nás méně než desítku.
Pozor na známku a na Měsíc!
Naštěstí se projevy obecné alergie dají většinou dost úspěšně tlumit vhodně volenými léky, antihistaminiky, omezujícími alergickou reakci. Využívá se i kalcium, kortikoidy. Velkou šancí nyní přinášejí alergenové vakcíny. Jde vlastně o určitý typ očkování, kdy se podává optimální množství látek, na které je pacient přecitlivělý.
Hrozivým alergenem může být kupodivu i některý druh lepidla: Stále totiž přibývá lidí, u kterých se objeví prudká alergie v souvislosti s poštovní známkou. Nikoli tedy kvůli zvyšující se ceně, ale po jejím olíznutí. Použitý lep totiž vzniká z rybích kostí.
Ještě větší výjimkou je zjištění, že alergie už není jen útrapou pozemskou. Dokázala to americká kosmická výprava Apollo 17. Jak nyní vyšlo najevo, americký astronaut Harisson Schmitt z posádky Apollo 17 pozoroval příznaky alergických reakcí i u měsíčního prachu. Při návratu do měsíčního modulu měli astronauti nevysvětlitelné nepříjemné pocity a teprve po čase vědci zjistili, že vše zavinily jemné křemičité částečky, které obsahoval měsíční prach. Z toho ovšem většina alergiků, ani dosud zdravých lidí, strach mít nemusí!
Více se dozvíte:
Prof. Václav Špičák, Petr Panzner, Alergologie, Galén a nakladatelství UK Karolinum, 2004
www.stripky.cz
Alergie bývá dědičná!
Podstatou alergie je porucha řízení imunitního systému, která vede k nadměrným reakcím na různé vnější podněty, se kterými se jiní lidí setkávají běžně bez nějakých následků. Při takové neúměrné reakci se často vyplavují určité látky (například histamin), které poškozují organismus jako celek či pouze zasáhnou jen některé orgány. Vinou toho dochází třeba k poruchám činnosti cév, ničení buněk, zúžení průdušek, zvýšené tvorbě hlenu, otoku, různým zánětům apod. Odborníci alergickou reakci charakterizují jako odpověď přecitlivělého organismu na styk s alergenem.
Hlavní roli v alergickém dramatu hraje atopie – dědičně založený sklon k alergii. Přitom u dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku takového onemocnění 30%. Ovšem tato hrozba se zvyšuje hned na dvojnásobek, pokud alergie sužuje oba rodiče. Zajímavá je však skutečnost, že dost často se ani v takovém případě u potomka podobné trápení neobjevuje. Ovšem, může se naopak stát, že dědičný základ „přeskočí“ jednu generaci – tedy pokud byl alergikem dědeček, může jím být jeho vnouček.
Jak se alergie projevuje? Typickými projevy atopie je pylová alergie (alergická rýma a alergický zánět spojivek), alergické astma a atopická dermatitida (ekzém).
Kdy si dát na co pozor?
V našich podmínkách odborníci pylovou sezónu rozdělují na tři časová stádia:
1. Jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje hlavně pyl dřevin
2. Letní období s převahou pylů trav. To je aktuální zejména mezi 15. květnem až 15. červencem (koncentrace 100-500 pylových zrn/m3).
3. Podzimní období; v něm dominují jako alergeny pyly vysokobylinných plevelů
