Jakým způsobem zanikne naše civilizace? Srazí se Země s jiným kosmickým tělesem nebo vyhasne naše životodárná hvězda? Odpověď nemusíme hledat ve vesmíru, můžete to být třeba sopečný výbuch!

Tři miliony turistů každoročně navštíví Yellowstonský národní park na americkém Středozápadě, který je typický svými bublajícími jezírky a vířícími gejzíry. Málokdo z jeho návštěvníků ale tuší, že pod nohama jim doslova tiká časovaná bomba!

Klame vzhledem
Nejstarší národní park na světě totiž v sobě skrývá supervulkán. O jeho přítomnosti v Yellowstone se dlouhá léta pouze spekulovalo. Až podrobnější geologické průzkumy a satelitní monitoring v druhé polovině 20. století podaly přímé důkazy o existenci supervulkánu v parku. Ten nevypadá jako typická sopka, protože po poslední mohutné erupci se tamní kráter po odtoku lávy zhroutil do sebe a vznikla kaldera, sopečné jezero. Kaldera měří v současnosti na délku 70 kilometrů a na šířku 30 kilometrů a do jejích útrob by se vešlo celé největší město světa Tokio,. Pod téměř celou kalderou se nachází magmatická komora, jejíž existenci také potvrdila skutečnost, že centrum kaldery postupně stoupá. Od roku 1923 se zvedlo o 74 centimetrů. V oblasti se navíc často vyskytují slabé otřesy půdy.
 
Výbuch už má zpoždění
V průběhu dvou milionů let se v Yellowstonu odehrály celkem tři mohutné erupce, které byly tak silné, že zásadně ovlivnily život na celé planetě. Supervulkán vždy explodoval téměř se železnou pravidelností každých 600 tisíc let. K poslednímu gigantickému výbuchu došlo před 640 tisíci lety. Tehdy se výška sopečného oblaku pohybovala v rozmezí 4 až 50 kilometrů a samotná erupce trvala celé týdny. Yellowstone tak už má téměř 40 tisíc let zpoždění. Pravděpodobnost výbuchu supervulkánu je přitom podle odborníků pět- až desetkrát větší než možnost, že Zemi zasáhne asteroid. Mohutné explozi by ale zřejmě předcházela několikaletá zvýšená sopečná aktivita. Ta se ale v Yellowstonu prozatím výrazně nemění.

Yellowstonská zkáza ve filmu
Přestože se naštěstí výbuchu v Yellowstonu zřejmě nedočkáme ani my ani naši potomci, světové odborníky, vulkanology, přece jen tato událost neobyčejně zajímá. Co by se tedy stalo, kdyby v současnosti skutečně došlo k výbuchu tamního supervulkánu? Odpověď na to se nedávno pokusil nabídnout dokument BBC, na němž se podílela mimo jiné i řada předních vědců, včetně těch, kteří mají vulkanickou činnou oblast Yellowstone na starosti. Dvouhodinový film ohromil nejen Američany… Nejde totiž o fikci, ale o seriózní vědeckou studii.
Při výbuchu yellowstonského supervulkánu by magma vystříklo do závratné výšky několika desítek kilometrů. Nejednalo by se o jedinou explozi, ale o celou sérii výbuchů trvající týdny, kterou by doprovázely silné otřesy půdy. V zemi by vznikaly rozsáhlé prolákliny. Pyroklastický materiál, jako jsou sopečné balvany, písek nebo popel, by pokryl asi tři čtvrtiny Spojených států amerických vrstvou silnou desítky centimetrů. Při samotném výbuchu supervulkánu by zahynuly stovky tisíc obyvatel. Další lidé, kteří by katastrofu přežili, by se velmi brzy museli potýkat s nedostatkem vody a potravin, protože mohutná erupce by zásadně poškodila americkou ekonomiku a zemědělství, nemluvě o chaosu, jaký by bezesporu krátce po výbuchu vznikl.
 
Pokles teploty i v Evropě
Následky yellowstonské erupce by se neprojevily pouze na severoamerickém kontinentu, ale měly by celosvětové následky. Nepředstavitelné množství popele, par a jedovatých plynů s obsahem síry, které by pronikly do ovzduší, by se brzy proměnily v neprostupný oblak, jež by zastínil slunce. Pohlcoval a odrážel by jeho paprsky. Teplota naší planety by tudíž okamžitě výrazně poklesla. Na základě počítačových simulací odborníci odhadují, že by se snížila o 5 až 10 ˚C, což by například v naší zeměpisné šířce znamenalo, že letní teploty by se pohybovaly dokonce o 15 ˚C níže, než je tomu dnes. Evropu by zasypal sníh a tento stav „vulkanické zimy“ by trval několik let. Podmínky pro přežití by se podstatně zhoršily a lidská rasa by se zakrátko ocitla na pokraji vyhynutí. Přežilo by pouze pár tisíc jedinců. 

Yellowstone pod přísným dohledem
Nástin možné katastrofy nemá v lidech vyvolat paniku. Autoři rozsáhlého vědeckého dokumentu spíše doufají, že díky němu vyprovokují odpovědné vládní kruhy k tomu, aby přijaly pro případ takového nebezpečí účinné krizové plány, které by mohly zachránit tisíce lidských životů. Yellowstone se nyní nachází pod přísným dohledem vulkanologů, kteří aktivitu amerického supervulkánu nepřetržitě monitorují. Od roku 2001 výsledky měření zaznamenává přímo Yellowstonská vulkanologická observatoř.
Za současných podmínek nelze přesně odhadnout, kdy k explozi dojde, ale experti tvrdí, že náznaky blížící se katastrofy jsou schopni rozpoznat několik týdnů dopředu. Pravděpodobnost, že by k ní skutečně došlo, se ale pohybuje kolem 0,000 14 procent. 

Síla tisíce atomových bomb
Erupce supervulkánu je tisíckrát větší než „normální“ výbuch sopky. Na stupnici indexu vulkanické aktivity (VEI = Volcanic Explosivity Index), kterým se měří sopečná činnost podobně jako síla zemětřesení na Richterově škále, dosahuje bodu 8. Osmý stupeň je přitom nejvyšší, jaký sopečný výbuch může mít. Erupce supervulkánu se přitom dá srovnat pouze s explozí tisíce hirošimských atomových bomb.
Pro vznik takového supervulkánu s obrovským nahromaděným množstvím magmatu musí existovat patřičné podmínky. Proto se nacházejí v tzv. subdukčních zónách, kde se oceánské desky podsouvají pod ty kontinentální. Po světě je jich více, ale pouze o Yellowstoneském je známo, že je aktivní. Ostatní zatím nejsou monitorovány.
Kromě Yellowstonu by náš svět mohla ohrozit i sopka Toba, která se nachází na indonéském ostrově Sumatra a naposledy explodovala před 74 tisíci lety. Počet lidí na Zemi se v té době v důsledku výrazných klimatických změn snížil na pouhých 10 tisíc.