Už jsme se zmínili o skutečnosti, že primitivní mikroorganismy mohou přežívat i v extrémních podmínkách, za hlubokých mrazů, či smrtelně vysokých teplot.
Nově se nazývají extremofily. Nasvědčuje tomu i poslední objev vědců z Coloradské univerzity, publikovaný v posledních dnech loňského roku. Ti totiž objevili důkazy mikrobiální aktivity vysoko nad linií života, v ledovcích Skalnatých hor v USA i v ledovcích Anarktidy.
Projevem aktivity mikroorganismů mají být vysoké koncentrace dusičňanů a rozpuštěného organického materiálu ve vodě, odtékající z rozpuštěných ledovců. Vysokohorské ledovce jsou rozptýleny prakticky po celé naší planetě a v důsledku neustálého oteplování se pomalu rozpouštějí a klesají do údolí.
Co spustilo aktivitu mikrobů?
Henry Gholz, šéf programu organizovaného Národní vědeckou nadací USA s nadšením uvádí, že nález stejných mikrobů v horských ledovcích i v miliony let starém ledu Antarktidy by měl urychlit objevy i na dalších obdobných lokalitách naší planety a přispět k objasnění evoluce života. Odborníci dnes říkají, že ledové oblasti nejsou biologickými pouštěmi, jak se dosud zdálo a objev zároveň potvrzuje, že mikrobi dokážou žít i v těch nejextrémnějších prostředích. Je zajímavé, že aktivita ledovcových bakterií se pohybuje v jakýchsi vlnách. Poslední z nich se odehrála od jara do podzimu 2003 a nastartovaly ji procesy hluboko v nitru ledovců a nikoliv pozemská mikrobiální aktivita v okolním prostředí. Co tuto aktivitu hluboko pod povrchem věčného ledu nastartovalo, je ovšem dosud záhadou.
Žijí i v atomovém reaktoru
Podle výzkumníků mají velké molekuly rozpuštěného organického uhlíku, nalezené jak v horských ledovcích, tak v Antarktidě, velmi podobnou strukturu s dalšími molekulami, nacházejícími se v řadě extrémních prostředí. Mikroskopické jednobuněčné organismy, extremofily, tak byly nalezeny v podzemních polárních jezerech, vroucích sopkách, hluboko pod mořskou hladinou a dokonce i v jaderných reaktorech či cihlovém zdivu 4 800 let staré peruánské pyramidy. Z objevu se radují i astrobiologové, kteří vědí, že ta nejextrémnější prostředí na Zemi se podobají prostředí na vzdálených planetách. Například části území Antarktidy jakoby z oka vypadly určitým partiím na Marsu.
Pramen:
www.nsf.com
Jak je starý Antarktický led?
Zalednění nejméně prozkoumaného kontinentu naší planety – Antarktidy je relativně mladé. Vzniklo teprve v nedávné geologické minulosti planety a to před 10 miliony let. Tehdy, v důsledku snížení plochy lesů, úbytku dešťových srážek a šíření travnatých oblastí došlo k postupnému ochlazování planety a nástupu doby ledové. Velké množství vody se přeměnilo na sníh a led, současně poklesly i hladiny oceánů a začal se vytvářet antarktický ledový štít. Podobný osud prorokují naší planetě zastánci periodických dob ledových, kteří tvrdí, že právě nyní končí doba meziledová a Zemi čeká velké ochlazení a nové zalednění.
