Ač je to k nevíře, první skutečné známky života na naší planetě byly nalezeny na ledovém kontinentě v usazeninových horninách Grónska. Stáří metamorfovaných uhlovodíků, které tam vědci objevili, je odhadováno na 3,8 miliard let.

Jsou to bezpochyby pozůstatky fosilních živých organismů, bakterií žijících ve vodě a nazývaných prokaryonta, které využívaly světelnou energii Slunce. V té době ovšem bylo v plném proudu těžké bombardování Země kosmickými tělesy a je možné, že počínající život byl následně zničen dopadem nějakého obrovitého tělesa a musel začínat znovu

Co se dělo ve vroucím kotli?Dnes už jsou vědci téměř přesvědčeni, že život na naší planetě se nezrodil jednou a provždy, ale že jeho zrod probíhal ve vlnách. Ke vzniku prvních bakterií mohlo dojít už před čtyřmi miliardami let, v závěru období zvaného prekambrium.

Pokles teploty vody a atmosféry, se současným zvýšením stavu kyslíku, se ukázal jako vhodná líheň pro první mikroby. Ti začali pomocí fotosyntézy produkovat kyslík a ozón. Stoupající vodní páry vynášely tyto prvky do vrchních vrstev atmosféry a začal se tvořit ochranný obal Země.

Metanové teorii je odzvoněnoTéměř po celé dvacáté století vládla teorie ruského biochemika Oparina, podle níž život vznikl v prostředích teplých moří, kdy byla atmosféra Země složena hlavně z metanu. Dnes už je nám jasné, že atmosféra ranné Země nebyla na metan tak bohatá a spíše převládal oxid uhličitý, kterého ostatně naše planeta obsahuje ve svém nitru ohromující zásoby – stotisíckrát více než v naší atmosféře.

Přišly aminokyseliny z vesmíru?Nikdo už dnes s přesností nedokáže určit, jak se na Zemi dostaly první aminokyseliny. Zda vznikly při složitých chemických procesech nebo je přinesly meteority. Pokud se vrátíme do nehostinného Grónska a k nálezům prvních stop po mikroorganismech, nemůžeme vyloučit ani jednu variant.

Horká polévka, v níž se mohl vařit pozemský život, mohla být jeho prazákladem stejně tak jako kosmická tělesa. Dnes už s jistotou víme, že v meteoritech jsou organické sloučeniny, stejně jako hotové aminokyseliny, přítomny.

Organické molekuly analyzovali astronomové i v mezihvězdném prostoru a poslední podrobné zkoumání Halleyovy komety ukázalo, že i ona obsahuje velké množství organického materiálu. A jen považme, že ony stopy života v Grónsku jako náhodou pocházejí z období, kdy byla naše Země cílem vesmírného bombardování.

Vysvětlí vše chemie povrchů?Podle této teorie by měl povrch různých materiálů, například zrnek minerálů, fungovat jako jakási šablona či vzor, podle kterých docházelo ke skládání nebo dokonce ke kopírování složitých molekul.

Reakce mezi stále složitějšími organickými molekulami by pak mohly vést ke vzniku stále složitějších sloučenin a struktur, které už by byly schopny vytvářet své vlastní kopie – rozmnožovat se a dát tak prazáklad pro vznik života.

Během tohoto vývoje se začaly u organických molekul vytvářet tenké membrány, umožňující jim oddělení od okolí a vytvořit si uvnitř membrán své vlastní prostředí, odlišné od okolního. Vznikly tak první jednoduché buňky, které připomínají některé současné bakterie, Jejich nejstarší nálezy pocházejí z období starého zhruba 4,5 miliardy let.