Hrozivější než cholesterol – takový přívlastek dali odborníci homocysteinu. Mnozí experti v něm vidí klíč k tajemné třinácté komnatě civilizačních chorob.
Homocystein je organická látka ze skupiny steroidů, kterou běžní lidé asi neznají, ačkoli ji mají v organismu. Může mít na svědomí opravdu požehnaně chorob, počínaje například otravou krve homocysteinem, která vzniká nenápadně, je dlouhodobá a až dosud zůstávala skryta.
Od ekzému až po rakovinu
Vinou homocysteinu přichází infarkt, cévní onemocnění, předčasné stárnutí deprese, demence (i Alzheimerova choroba), chronický únavový syndrom, ekzémy, zánětlivá revmatická onemocnění, předčasné porody a potraty a vrozené vývojové vady nervového systému novorozenců. Děsivé že? Už stručný výčet ukazuje, že se tento plíživý nepřítel nezastavuje před žádným věkem a oběti si hledá všude, od dětí (dokonce ještě nenarozených!) až po staré lidi.
Oblíbil si i nádorová onemocnění, jichž dnes známe přes sto typů… Každý den u nás zahubí 150 lidí. Na homocystein ale nemůže svádět všechno. Prof. Evžen Skála z Ligy proti rakovině Praha upřesňuje: „Významu homocysteinu se věnujeme, ale nemáme poznatky o tom, že by jeho nadměrné množství v těle bylo tím zásadním znakem, který by mohl vést ke vzniku nádoru. Spouštěcích mechanismů je hodně.“
Co je to za vraha?
Homocystein (Hcy) se vyskytuje v živých buňkách všech vyšších organismů; byl nalezen i v rostlinách a bakteriích. Objevitel Hcy Vincent de Vigneaud z USA (nositel Nobelovy ceny za rok 1955) ho v roce 1932 popsal jako toxickou aminokyselinu.
Vzniká v buňkách a ve zvýšeném množství je toxický do té míry, že dokáže za příhodných okolností v krátkém čase zahubit člověka. Biologický význam Hcy naznačuje skutečnost, že při normální metabolizaci, tedy látkové přeměně, se 90 – 95 % vzniklého Hcy účastní chemických procesů v buňce a jen zbytek se dostává do krve. Běžně tak ovlivňuje základní životní procesy jako je hospodaření kyslíkem – buněčné dýchání, řízená tvorba energie, její ukládání a využívání. Má vliv i na rozmnožování buněk.
Životně důležité jsou enzymy a vitaminy
Důkladnější výzkum Hcy začal v roce 1962, když odborníci v USA zjistili, že tzv. homocystinaurie je vrozeným metabolickým onemocněním dětí a mladistvých. Další porucha – hyperhomocysteinémie (hyHcy = zvýšení hladiny Hcy v krvi) nepostihuje pouze děti a mládež, ale i střední a starší generaci.
Zárukou správného chování homocysteinu je normální aktivita tří různých enzymů a tří vitaminů (B6, B12, kyselina listová). Poruchy a onemocnění související s hyHcy dokazují, že kyselina listová je v tomto případě nezbytným substrátem, dodavatelem důležitých součástek, bez nichž se Hcy nemůže přeměnit v neškodnou látku. Nutné jsou i dva vitaminy, pyridoxin (B6) a B12. Jde o jakési spolupracovníky (tzv. kofaktory) enzymů, které tuto přeměnu zabezpečují. K poruše metabolismu homocysteinu, spojené s jeho hromaděním v organismu, může vést defekt kteréhokoliv ze tří jmenovaných enzymů či skutečnost, že chybí některý z trojice vitaminů.
Zmíněný nedostatek znamená ztrátu schopnosti zpracovat všechen vznikající Hcy. Nemetabolizovaný Hcy pak proniká do krve, kde se hromadí a začíná jeho plíživé patologické působení ve formě chronické intoxikace s těžkými následky, otravou krve. V souvislosti s tím pak vznikají zdánlivě nepříbuzná onemocnění.
Hrozba pro cévy a srdce
Civilizační choroby úzce souvisejí s moderním způsobem života, ke kterému patří i větší spěch, stres a u mnoha lidí i špatné stravovací návyky a životní styl vůbec.
Nejvíce obyvatel vyspělých zemí umírá na kardiovaskulární onemocnění. Z nich si maximum obětí připisuje ischemická choroba srdeční. Způsobuje ji usazování tukových látek na vnitřní straně cév, které se tak postupně zužují, proudí jimi stále méně krve, takže srdce postrádá dostatečný přívod kyslíku obsaženého v životodárné červené tekutině. Dochází i k infarktu. V této souvislosti se největším strašákem minulosti stal cholesterol, jehož zvýšené množství také cévy poškozuje. Jak se však ukazuje, homocystein ho asi přetrumfne. Pokud takto spojí síly oba škůdci – homocystein a škodlivý cholesterol (LDL) – riziko postižení srdce a cév se zvyšuje až o třicet procent.
S novými poznatky se problém zvyšování hladiny homocysteinu v krvi (hyHcy) zjednodušuje. Vedle dříve poznaných hyHcy z genetických, hormonálních či toxických příčin, vystupuje nyní i nebezpečí vycházející z civilizačních změn ve skladbě stravy. Zájemci, kteří by rádi poznali svůj stav homocysteinu, mohou využít odborného vyšetření. (Zdravotní pojišťovny ho ale bohužel zatím nehradí!)
Může pomoci příroda?
Většina lékařů se shoduje, že účinnou zbraní v boji se zákeřným škodlivým homocysteinem (a nejen s ním) se stává zdravá strava.
Kyselinu listovou (folát), najdeme v zelené listové zelenině, brokolici, luštěninách, pšeničných klíčcích, obohacených snídaňových obilninách, tmavém chlebu či přiměřené porci jater.
Pyrodixyn (B 6) čeká v libovém mase, drůbeži, rybách, celozrnném chlebu a obilninách, ořechách, banánech, sójových bobech nebo kvasnicovém výtažku.
Vitamin B 12 (kyanokobalimin) nabízejí potraviny živočišného původu: maso, drůbež, ryby, vejce, mléčné výrobky a některé druhy obohacených obilnin.
Pijte pivo – ale s mírou!
Člen Analytické komise Evropské pivovarské konvence ing. Vladimír Kellner, CSc., 21. STOLETÍ řekl: „Ke snižování hladiny homocysteinu velmi významně přispívá pivo – díky obsahu kyseliny listové a vitaminu B2, B6 a B12. Mnohá piva obsahují tolik kyseliny listové jako 100 g brokolice nebo půl kilogramu rajčat. Jeden litr piva plzeňského typu pokryje polovinu denní dávky kyseliny listové. Navíc obsahuje více než třicet minerálů a stopových prvků, které působí velmi příznivě na organismus. Jde vlastně o jakýsi vitaminový koktejl.“
Pozor: doporučené denní maximum u mužů představují dva půllitry, u žen jen dvě třetinky.
Pokud se v ohromné chemické laboratoři, jakou naše tělo je, vyskytuje porucha enzymů, ani podávání vitamínů problémy neodstraní!
Více se dozvíte:
http://www.pacienti.cz/
