Ačkoliv existují různé hasící techniky a požárníci mají k dispozici moderní hasiva, patří likvidace požárů vodou stále mezi efektivní způsoby jak se vypořádat s ohněm.
Ochlazování je při běžném hašení požáru vodou tím nejúčinnějším fyzikálním efektem, který voda v tomto případě nabízí. Pohlcováním tepla dochází k přeměně vody v páru a tím i k „přiškrcení“ kyslíku plamenům. Oheň tak ztrácí na síle a postupně se dusí. Potlačení či uhašení požáru se však v běžné praxi často neobejde bez spotřeby obrovského množství, stovek či tisíců kubíků vody. Důvodem je skutečnost, že do bezprostředního kontaktu s plameny se dostává jen povrchová plocha dopadajících kapek vody a její většina, tedy vše uvnitř kapky, odteče prakticky bez užitku a navíc na místě požáru působí další škody.
Oheň se ztrácí v mlze
Pokud je voda použitá k hašení přemění v aerosol, tj. ve velmi jemnou mlhu, její účinnost se výrazně mění k lepšímu. Celý princip spočívá v použití vody v co nejmenších kapičkách, čímž obrovsky naroste plocha, kterou může voda efektivně přidusit plameny, a zároveň je tak zajištěno rychlé a bezpečné odvedení tepla přímo z ložiska požáru. Objem vodní páry, která ohni v tomto případě odebírá kyslík, je přibližně 1640krát větší než objem páry při běžné technologii hašení. Drobné kapičky vody zároveň pohlcují i částečky sazí a zplodiny.
Princip této technologie je teoreticky znám již od třicátých let minulého století, avšak téměř k dokonalosti byl doveden a prakticky ověřen až v poslední době.
Jak uhasit počítače?
Moderní budovy jsou dnes doslova přecpány drahou telekomunikační a výpočetní technikou, a proto jsou škody, které při požáru způsobí kouř, ve většině případů podstatně vyšší než škody napáchané samotným ohněm. Zde může i při malém požáru, třeba po banálním zkratu, vzniknout ohromné množství pronikavého kyselého kouře, v němž se dá rozborem najít například i kyselina chlorovodíková. Pronikne-li takovýto kouř do citlivých obvodových desek a konektorů a usadí se zde v podobě sazí, napáchá pak i následně velké škody.
Zabránit tomu může právě hašení vodní mlhou, protože její kapky jsou velice drobné, částečky kouře se na ně přichytí a spadnou na zem. Nebezpečný kouř tak nezasáhne všechno vybavení v místnosti.
Hasit je možné prakticky vše
Vytvořená mlha je natolik efektivní, že tímto způsobem mohou být zdolány i požáry hořlavých kapalin či nejrůznějších druhů prachu bez použití plýtvavého sprejování. Pomocí vodní mlhy je možné hasit i zařízení, která jsou pod elektrickým proudem. Kapky jsou totiž tak drobounké, že nedají elektřině téměř žádnou šanci ke zkratu. Hasební účinek je možné navíc vylepšit použitím bez vody minerálů, skladované v tlakových lahvích nebo nádržích.
Vodní hasicí přístroje
Jsou plněny vodou do které je přidána mrazuvzdorná látka, kterou zpravidla představuje nejedovatá sůl, tj. potaš (uhličitan draselný). Jsou určeny k hašení požárů třídy „A“. Nejsou vhodné na hašení hořlavých kapalin a plynů a nesmí být použity na hašení elektrických zařízení pod napětím.
Pěnové hasicí přístroje
Náplní tohoto typu hasicích přístrojů je obvykle směs pěnidla (např. Pyrocool) s vodou a lze je použít na hašení požárů třídy „A“ a „B“. Výjimku tvoří tzv. polární kapaliny (aceton, alkoholy, étery a ketony), které pěnu rozkládají. Pěnový hasicí přístroj nesmí být použit na hašení elektrických zařízení pod napětím.
Práškové hasicí přístroje
Jsou obvykle naplněny univerzálním práškem Centrimax ABC 40, přičemž jako hnací plyn je využit dusík. Jsou použitelné na hašení všech tříd požárů s výjimkou třídy „D“.
Lze s nimi hasit i zařízení, která se nacházejí pod elektrickým napětím. Tyto hasicí přístroje nejsou vhodné na hašení hašení hořlavých kovů a také sypkých materiálů, jako jsou např. piliny a hořlavý prach.
Sněhové hasicí přístroje
Náplní tohoto typu hasicích přístrojů je stlačený oxid uhličitý (CO2), který je možné použít k hašení požárů tříd „B“ a „C“. Pomocí těchto hasicích přístrojů lze hasit i elektrická zařízení pod napětím. Stejně jako u práškových přístrojů, nejsou vhodné pro hašení volně ložených sypkých materiálů a prachu.
Halonové hasicí přístroje
Tyto hasicí přístroje jsou naplněny speciální hasicí látkou FE 36 (hexafluorpropan), představující elektricky nevodivé hasivo bez korozívních účinků, které je ekologicky a toxicky nezávadné. Jsou určeny zejména pro hašení požárů třídy „B“ a „C“. Lze s nimi hasit i elektrická zařízení, která se nacházejí pod napětím.
Požáry mají svoji klasifikaci
Pro jednoduché rozlišování požárů podle hořící látky byla vytvořena klasifikace, která zařazuje hořlaviny do čtyř základních tříd.
Třída „A“
Pevné látky hořící plamenem nebo žhnutím (např. dřevo, uhlí, textil, papír, sláma, seno a plasty).
Třída „B“
Kapalné látky a látky, které do kapalného skupenství přecházejí (např. benzin, nafta, oleje, barvy a laky, ředidla éter, aceton, vosky, tuky, asfalt, pryskyřice a mazadla).
Třída „C“
Plynné látky hořící plamenem (např. propan-butan, zemní plyn, svítiplyn, acetylen, metan a vodík).
Třída „D“
Hoření lehkých alkalických kovů (např. hořčík a jejich slitiny s hliníkem).
