Domů     Příroda
Věčný led ohrožuje ropovody
21.stoleti 18.2.2005

Globální oteplování přináší mnoho závažných a mnohdy neočekávaných problémů. Jedním z nich je i ohrožení pozemních staveb, jako jsou např. budovy, silnice, železniční tratě a ropovody či plynovody.Globální oteplování přináší mnoho závažných a mnohdy neočekávaných problémů. Jedním z nich je i ohrožení pozemních staveb, jako jsou např. budovy, silnice, železniční tratě a ropovody či plynovody.

Vědci bijí na poplach – v některých částech Aljašky začíná v souvislosti s globálním oteplováním rozmrzat tzv. „věčně zmrzlá půda“, označovaná také jako permafrost. To způsobuje, že základy mnoha budov, které jsou na této půdě postaveny, začínají postupně klesat. Následky pohybu základů je snadné si domyslet. Domy se naklánějí, kříží se okenní a dveřní rámy, praská a bortí se zdivo. Věčný led je postupně nahrazován vodou a domy bez pevných základů se začínají hroutit. Tento problém se však netýká jen Aljašky. Ohrožena je např. severní část Kanady a pokud budeme mluvit o Evropě a Asii, tak Sibiř, Alpy a podle některých vědců dokonce i Tibet.

Skryté nebezpečí
Tání věčně zmrzlé půdy neohrožuje jen obytné a administrativní budovy, ale i dopravní stavby jako jsou silnice nebo železniční koridory. V jejich případě může být situace ještě nebezpečnější, protože známky narušení stability základů nemusí být v tomto případě na první pohled patrné. Vážné ekonomické, ale především ekologické škody však hrozí v případě narušení potrubí ropovodů, které může v důsledku povrchového pnutí, způsobeného poklesem základů, na exponovaných místech popraskat.

Budoucnost vyvolává obavy
Podle všech dostupných indicií se v následujících letech bude situace pravděpodobně jen zhoršovat. Tempo tání věčně zmrzlé půdy se totiž zrychluje – stejné množství půdy, která roztála za posledních sto let, se nyní očekává již v průběhu následujících 25 let. V hornatých oblastech může tento proces vyvolat opakované sesuvy půdy i skalních masivů, a to zejména tam, kde je led součástí horniny. Když led roztaje, může se skalní masiv rozpadnout stejně, jako v roce 2003 na švýcarské Matterhornu, kde se takto v okamžiku uvolnil obrovský skalní blok.  

Mohou za tání ledovců i saze?
Nová vědecká studie, kterou zpracoval výzkumný institut NASA, dokazuje, že na globálním oteplování mají významný podíl i saze vznikající např. při spalování dřeva, uhlí a nafty. Drobné částice sazí se na sněhu a ledu usazují, což způsobuje, že sníh a led sluneční teplo absorbuje, namísto toho aby jej odrážel. Podle vědců byly právě saze zodpovědné až za čtvrtinu následků globálního oteplování v průběhu uplynulého století. Ačkoliv tzv. skleníkové plyny zůstávají v této oblasti jedním z nejvýznamnějších faktorů, bude mezinárodní společenství pravděpodobně muset řešit i tento problém a pokusit se emise sazí minimalizovat na nejnižší možnou míru. K tomu by mohlo např. přispět i větší využívání jaderné energie namísto klasických tepelných elektráren. Atomová energie je totiž alespoň z tohoto pohledu k celému ekosystému více šetrná a prakticky jej až na výjimky neovlivňuje.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz