Celosvětový trend štíhlosti, který v roce 1967 odstartovala extrémně podvyživená modelka Twiggy, má na svědomí stále větší množství mladých dívek, které trpí psychickými poruchami příjmu potravy – mentální anorexií nebo bulimií. V České republice trpí mentální anorexií přibližně každá dvacátá dívka.
Některé typy dívek a žen jsou psychickými poruchami příjmu potravy ohroženy více, než ostatní. Souvisí to s jejich psychikou – osobností a temperamentem, ne s tělem. Obecně se dá konstatovat, že nejrizikovější skupinou jsou ty, které na sebe berou velkou míru zodpovědnosti, které silně vnímají zpětnou vazbu k jejich osobě z okolí a ty, které se snaží svému okolí ve všem vyhovět. Přibližně 60 % dívek trpících poruchami příjmu potravy dává tento stav do souvislosti s nějakou životní událostí. Zpravidla to bývají osobní nebo rodinné problémy a narážky týkající se jejich tělesného vzhledu.
Mentální anorexie
Mentální anorexie je velmi nebezpečné duševní onemocnění, které ve svém důsledku může až u 20% pacientek vést až ke smrti. Projevuje se především u dospívajících dívek, které se domnívají, že ztrácejí kontrolu nad svým tělem. Toto onemocnění se však nevyhýbá ani mladším dívkám – ve skutečnosti se věk dívek postižených mentální anorexií neustále snižuje a jsou zaznamenány případy, kdy tímto onemocněním trpí i devítiletá děvčátka.
Dívky trpící anorexií si postupně záměrně způsobí výrazný váhový úbytek, v důsledku čehož časem dojde i ke ztrátě menstruačního cyklu. Zpravidla se také začnou jevit jako neurotické až hysterické a začínají častěji lhát. V průběhu času se stav zhoršuje a objevují se další příznaky jako např. deprese, stavy úzkosti, nespavost, chudokrevnost, neplodnost, ztráta sexuální chuti, poruchy myšlení, zácpa, pocení, nízký krevní tlak, snížená tělesná teplota, změna barvy a složení vlasů, nehtů a pokožky a v neposlední řadě i nadměrný růst ochlupení.
S prohlubováním tohoto onemocnění se u postižených dívek mohou projevit výrazné sebevražedné sklony. Riziko sebevraždy je u těchto dívek až 200krát vyšší než u ostatní populace, přičemž počet pokusů o sebevraždu v souvislosti s mentální anorexií se neustále zvyšuje.
První signály
Ačkoliv se může zdát, že příznaky psychické poruchy příjmu potravy lze poznat prakticky okamžitě, zdání klame. Počátky onemocnění nejsou nikterak výrazné. Někdy může mít takto postižená dívka poměrně dlouho normální váhu a některé anorektičky např. vůbec nezvrací. Ačkoliv jsou postižené dívky velmi hubené, mívají pocit, že jsou tlusté, a to hlavně v oblasti břicha, hýždí a stehen.
Zprvu začínají ze své stravy vynechávat vydatná a tučná jídla s tím, že jak se onemocnění rozvíjí, začnou postupně omezovat příjem i méně kalorických a nízkokalorických potravin. V některých případech tyto dívky odmítají pít cokoliv jiného než čistou vodu.
Pro mentální anorexii je typické, že se tyto dívky nevyhýbají příjmu potravy v důsledku ztráty chuti k jídlu, ale přemáháním pocitu hladu a snahou dosáhnout štíhlosti omezením kalorického příjmu. Anorektičky v mnoha případech nosí volné oblečení, a to z toho důvodu, aby zamaskovaly nejprve svou domnělou tloušťku a později své na kost vyhublé tělo.
Uměle živený strach z tloušťky
Média ve spolupráci s módním průmyslem zastávají a rozšiřují názor, že i mírná nadváha je zdraví škodlivá. Symbolem přitažlivosti a ženské krásy se tak stává vyhublá štíhlost. Strach z tloušťky je živen i skandalizací obezity, kdy jsou lidé s nadváhou často popisováni jako líní, nešikovní nebo hloupí. Komerční dietní programy, zároveň se stále širší nabídkou dietních potravin a různých přípravků, mají mezi spotřebiteli navodit domnění, že jsou bezprostředně ohroženi nadváhou, a že jiné než doporučované dietní potraviny jsou nezdravé, nebo přispívají ke vzniku obezity. Pravdou však je, že v poslední době začíná tato manipulace s veřejným míněním vadit stále většímu množství žen, které se začínají nerealistickému vykreslování ženského ideálu krásy vzpírat a odmítat jej.
Jak z toho ven?
Při léčbě poruch příjmu potravy je hlavním cílem zmírnit základní příznaky nemoci, tj. změnit stravovací návyky, snížit strach z tloušťky a z jídla a uvést tělesnou hmotnost do normy. Tento proces je komplikovaný, zdlouhavý a vyžaduje dlouholetou léčbu – zpravidla se jedná o tři až pět let. Nezbytným předpokladem úspěchu léčby je rozhodnutí se léčit. Pokud postižená dívka není sama odhodlána k léčbě, je naděje na úspěch minimální. Anorektičky se totiž chovají podobně jako narkomani. Popírají své potíže a nechtějí být léčeny, protože k léčbě podle jejich názoru neexistuje důvod. Toto onemocnění je charakteristické tím, že si postižené dívky chrání své návyky, brání se vyšetření a podvádí.
Ambulantní léčba je možná
V rámci této léčby docházejí postižené dívky na pravidelná terapeutická sezení, vedená psychologem nebo psychiatrem, a to zpravidla jednou za týden či čtrnáct dnů. Faktem však je, že v České republice je poměrně málo specialistů, kteří se poruchami příjmu potravy zabývají a pouze část z nich má uzavřeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Nevýhodou ambulantní léčby je, že nedochází ke kontaktu s podobně postiženými a není tak možný nácvik společného stravování.
Nejtěžší případy vyžadují hospitalizaci
V případě, že je ambulantní léčba neúspěšná a onemocnění se dostane do pokročilé fáze, je nutná neodkladná hospitalizace na specializovaném lůžkovém oddělení a intenzivní léčba psychiatrem. K této variantě léčby dochází zpravidla v okamžiku, kdy již nemocným dívkám hrozí metabolický rozvrat nebo selhání životně důležitých orgánů.
Léčebný postup je složen především z tzv. režimových opatření a psychoterapie, zejména skupinové. Při přijetí bývá s pacientkami uzavřena písemná smlouva definující jídelní režim, cílovou váhu a vnitřní pravidla oddělení. Pobyt na specializovaném oddělení trvá obvykle šest až osm týdnů, během kterých se obvykle tělesná hmotnost upraví na přijatelnou úroveň. Hospitalizací a obnovením příjmu potravy však léčba v žádném případě nekončí.
Statistika vycházející z lékařské praxe říká, že jen 30% případů onemocnění mentální anorexií je léčitelných. U další části postižených se mentální anorexie může i po zdánlivém vyléčení opětovně projevit, např. jako důsledek stresové situace do které se tato osoba dostala. V některých případech se toto onemocnění vyléčit nedá a přetrvává v chronické formě. Většina z těchto případů pak končí úmrtím, a to zpravidla před dosažením třiceti let věku.
Mentální bulimie
Na rozdíl od mentální anorexie lze bulimii považovat za civilizační chorobu. Mentální bulimie je charakteristická opakujícími se záchvaty přejídání, spojenými s přehnanou a nevhodnou kontrolou tělesné hmotnosti. Tu představují opakující se hladovky, vyvolávané zvracení, zneužívání projímadel a nadměrné cvičení. Postižené dívky se vyhýbají společnému stolování, uzavírají se do sebe, mohou být podrážděné a depresivní. Bulimie je však na rozdíl od mentální anorexie lépe léčitelná. Bulimičky jsou si svého onemocnění vědomé a uvědomují si, že dělají něco nenormálního. Léčbě se tedy zpravidla nebrání. Mentální bulimie se vyskytuje většinou u dívek a žen od šestnáctého roku výše, přičemž výskyt tohoto onemocnění se v populaci pohybuje mezi jedním až třemi procenty. Mentální bulimie v řadě případů s mentální anorexií souvisí – bulimické pacientky totiž v minulosti často trpěly anorexií.
Muži v ohrožení
Pokud jste nabyli dojmu, že se mentální anorexie a mentální bulimie týká jen dospívajících dívek či žen, opak je pravdou. Ze statistiky totiž vyplývá, že přibližně deset procent z registrovaných případů anorexie a bulimie tvoří pacienti mužského pohlaví. Ačkoliv některé studie a někteří vědci hovoří o tom, že poměrně vysoké procento takto postižených mužů je homosexuálně orientovaných, tato teorie nebyla potvrzena.
Komplikace mohou přetrvávat i po vyléčení
Podle studie publikované v odborném časopise International Journal of Eating Disorders jsou lidé u kterých byla diagnostikována mentální anorexie dokonce i po uplynutí mnoha let ohroženi zvýšeným rizikem zlomenin kostí a závěry dokonce naznačují, že poškození kostí způsobené poruchami příjmu potravy může být trvalé. Nejvyšší ohrožení bylo zjištěno u pacientek trpících mentální anorexií. Podle dánských vědců může anorexie způsobit poškození kostry, které později doprovází ztráta kostní hmoty v důsledku stárnutí. Během výzkumu se vědci z Aarhusovy univerzitní kliniky v Dánsku zaměřili na 2 149 pacientů s mentální anorexií, 1 294 pacientů s bulimií a na 942 pacientů s jiným typem poruchy příjmu potravy. Tito pacienti, z nichž více než 90 procent byly ženy, byli srovnáváni se skupinou asi 4 000 zdravých jedinců. V porovnání s nimi byla u nemocných zaznamenána dvakrát vyšší pravděpodobnost zlomenin a toto riziko zůstalo vysoké i v období deseti let po zjištění poruchy příjmu potravy.
Co může způsobit mentální anorexie?
• Srdeční arytmii, bradykardii
Za zhoršení funkcí krevního oběhu může silný nedostatek tekutin a narušení rovnováhy elektrolytů v těle. Tyto komplikace jsou nebezpečné, neboť mohou způsobit smrt.
• Anémii, tj. nedostatek železa
Při krevním testu bývá odhalena snížená sedimentace a nedostatečný počet bílých krvinek.
• Vznik močových kamenů a otoky končetin
Tyto komplikace jsou způsobeny špatnou funkcí ledvin. Na nohách jsou občas patrné otoky nad těsným lemem ponožek, otékají ruce i nohy.
• Snížení kostní hmoty
Kosti tvoří zásobárnu vápníku. V případě nedostatku vápníku v organismu jej tělo odčerpává právě z kostí. Obvykle se tak děje ve stáří, kdy následně dochází ke vzniku nemoci nazývané osteoporóza, tj. řídnutí kostí. Anorektičky se s příznaky tohoto onemocnění mohou setkat v poměrně nízkém věku.
• Nejrůznější neurologické komplikace
Tyto komplikace mohou představovat svalové slabosti, křeče, motorické poruchy, bolesti hlavy, mdloby, dvojité vidění nebo zmatenost. EEG vyšetření někdy vykazuje abnormální nález.
• Gastrointestinální komplikace
Abnormální stravování může vyvolat celou řadu onemocnění trávícího traktu, např. sníženou pohyblivost žaludku a střev, nevolnosti a křeče, zácpu, záněty jícnu, které mohou vyústit až ve vředy či protržení jícnu. Výjimkou není ani perforace, tj. proděravění žaludku.
• Poruchy termoregulace
Zřetelnou známkou takové poruchy jsou studené končetiny a typický třas.
