To, že někteří v zajetí chovaní primáti jsou schopni komunikovat se svým okolím pomocí znakové řeči, je již dlouho známo. Jejich běžná slovní zásoba ale málo kdy přesáhne sto znaků.
Třiatřicetiletá gorila Koko, která žije ve výzkumném zařízení společnosti Gorilla Foundation v americkém Woodside, je však unikátní. Nejen, že zná a umí používat více než tisíc slov modifikované americké znakové řeči, ale je schopna použít i některé abstraktní výrazy. Zásluhu na tom má především Dr. Francine Pattersonová, psycholožka ze Santa Clara University, která se výuce Koko věnuje již více než 25 let a pomáhá tak rozvíjet její vrozené schopnosti.
Řekla si o lékaře
Nedávno však Koko překvapila své ošetřovatele sdělením, že trpí bolestí zubů. Vědci následně sestavili tabulku, kde mohla na stupnici od jedné do desíti označit intenzitu bolesti. Vzhledem k faktu, že Koko až příliš často ukazovala na stupně devět a deset, bylo nutné povolat na pomoc zubaře. Ti se samozřejmě rozhodli pro zákrok v plné narkóze, čehož bylo následně využito i k celkové zdravotní prohlídce, a to včetně rentgenového a ultrazvukového vyšetření. Celkem se u jedné z nejslavnějších opic na světě sešlo dvanáct specialistů z různých oborů medicíny – kromě zubařů, veterinářů a lékaře s ORL specializací (nosní, ušní a krční lékařství), se vyšetření Koko účastnil i kardiolog z nedaleké univerzity. Ačkoliv se gorily v zajetí dožívají až padesáti let, bývají velmi často ohroženy rizikem vzniku srdečních onemocnění.
Koko jen kvete
Vlastní čtyřhodinové vyšetření proběhlo v buňce kde Koko žije, tedy v místě, které důvěrně zná, kde se cítí bezpečně. Tato buňka se v žádném případě nepodobá prostorám, které známe např. ze zoologických zahrad. Kromě vlastního splachovacího záchodu zde Koko má i televizi, DVD přehrávač a nepřeberné množství hraček. Výsledkem celkového vyšetření je zjištění, že Koko je po zdravotní stránce ve velmi dobrém stavu a lékařský zákrok se tak prakticky omezil jen na vytrhnutí jednoho zkaženého zubu.
Přední odborníci z kalifornské univerzity se shodují v názoru, že jde mezi primáty skutečně o výjimečnou osobnost. To dokazuje i fakt, že Koko má i svoji vlastní internetovou adresu, na které jsou dostupné průběžné výsledky pokusů a testů i odborné vědecké posudky. Problémům komunikace s primáty a signálům charakterizujícím znakovou řeč byl věnován i letošní odborný seminář Max Planckova institutu pro evoluční antropologii v Lipsku, na kterém byly představeny i poslední úspěchy v práci s gorilou Koko.
Domluvíme se s mimozemšťany?
Zajímavé vědecké pokusy probíhají v americkém institutu SETI, který je známý především svými výzkumy v oblasti komunikace s mimozemskými civilizacemi. Pracovníci institutu zkoumají nejen zvukové projevy zvířat (například delfínů), ale i jejich znakovou řeč, která by mohla být jednou klíčem k základnímu dorozumění s návštěvníky z vesmíru. V centru jejich zájmu se tak ocitají především primáti, u nichž je znaková řeč nejvíce rozvinuta.Znaková řeč
Ačkoliv by se mohlo zdát, že znaková řeč může být univerzálním dorozumívacím prostředkem, není tomu tak. Znaková řeč má totiž svá „nářečí“, která se liší region od regionu a stává se, že různé komunity užívají poněkud odlišné znaky, což může při vzájemné komunikaci způsobovat drobné problémy. Znaková řeč představuje přirozený jazyk, který vznikl nezávisle na mluveném jazyce. Má vlastní gramatiku, která je odlišná od gramatika mluveného jazyka. Znaková řeč se skládá z gest, mimiky a pohybů těla, přičemž ji tvoří dohodnutá soustava znaků, které podle určitých pravidel vyjadřují jistě symboly reálného nebo abstraktního světa. V těchto symbolech probíhá kromě vlastního vyjadřování i uvažování.
