Sonda uvnitř srdce

Sonda uvnitř srdce

Budeme permanentně monitorovat některé orgány? Společnost Integrated Sensing Systems (ISSYS) vyvinula senzor, který je velký jako zrnko rýže a který po vpravení do srdečního svalu umožňuje přenášení informace o nitrosrdečním tlaku. Tuto veličinu je nutné občas monitorovat u pacientů trpících některými srdečními chorobami. Zatím to bylo možné jen pomocí katetru vsunutého zvnějšku skrz velkou cévu…

Jsou obratlovci potomky korálů?

Jsou obratlovci potomky korálů?

Vědci řeší záhadu ztracených genů. Nedávná studie mořských korálů ukázala, že z 1300 ge nových sekvencí druhu Acropora millepora pouze 500 mělo analogii v genových databázích. Z těchto 500 sekvencí se plných 90 % nachází v lidském genomu, ale velká část z nich chybí jak v octomilce Drosophila melanogaster, tak v hlístici Caenorhabditis elegans. Zdá…

Rubriky:  Zajímavosti
Geneticky modifikovaná rostlina čistí půdu

Geneticky modifikovaná rostlina čistí půdu

V malém množství potřebuje selen mnoho živých organismů, ostatně v odpovídající koncentraci je součástí mnohých multivitaminových preparátů. Je-li ho však nadbytek, začíná být jedovatý. Rostlina Arabidopsis thaliana vysoké koncentrace selenu běžně nesnáší, avšak na Purdue University ji geneticky modifikovali tak, že nadbytečný selen přeměňuje na neškodnou bílkovinu methylselenocystein. V této podobě nahromadí ve svých tkáních…

Nejlepší výběr článků každý den!

Zabránil husitskému povstání v Brně královský šašek?

Zabránil husitskému povstání v Brně...

Aragonský král Martin I. přivítá šaška Borru 20. ledna 1440 ve své...
Šafrán: Kilo za čtvrt milionu!

Šafrán: Kilo za čtvrt milionu!

Máte navíc čtvrt milionu korun? Můžete si koupit nové auto nebo zhruba jeden...
Rumunské trovanty: Kameny, které rostou a množí se!

Rumunské trovanty: Kameny, které...

Když vznikly, byly velké pouhých pár milimetrů, teď měří až 10...
Měl Václav IV. na svém dvoře bratrova špiona?

Měl Václav IV. na svém dvoře...

„Velký podvodník,“ tak říká humanista Jan Dubravius (1486‒1553) o kouzelníkovi a...
Vatikánské zahrady: Rajská oáza nejenom pro papeže

Vatikánské zahrady: Rajská oáza...

V idylickém pásu zeleně uprostřed městského shonu, který se dělí na několik...
Čtyři je málo, nebo moc? Kolik je skutečně ročních období?

Čtyři je málo, nebo moc? Kolik je...

Jaro, léto, podzim, zima. Kolik má rok období, spočítá každé malé dítě....
Vědci identifikují látky v dalekém vesmíru

Vědci identifikují látky v dalekém vesmíru

Vrcholy hor na Venuši pokrývá od výšky 2600 m látka pohlcující radiové záření s vysokou dielektrickou konstantou – tedy vodič nebo polovodič. Podle posledních výpočtů Laury Schaeferové a profesora Bruce Fegleyho, kteří vzali do úvahy termodynamická data a zastoupení prvků na Venuši, jde o směsný sulfid olovnatý a bizmutitý. Přesněji to samozřejmě bude známo až…

Rubriky:  Vesmír
Korejský smír

Korejský smír

Přírodní rezervace na místě hranice? Severní a Jižní Koreu bude možná v budoucnu dělit přírodní rezervace. Oba korejské státy neprodyšně odděluje od roku 1953 hranice, která dosahuje čtyřkilometrové šířky.Nepřístupnost tohoto prostoru výrazně prospěla přírodě. Ukázalo se totiž, že na tomto pruhu země žije přibližně 2700 druhů zvířat a rostlin. Ministryně Jižní Koreje Han Myung-sook navrhla…

Rubriky:  Zajímavosti
Ponorky budoucnosti

Ponorky budoucnosti

Palivové články jsou šancí pro konvenční plavidla. Koncem loňského roku byla spuštěna v italských loděnicích Fincantieri první italská ponorka s palivovým článkem, pojmenovaná Salvatore Todaro. Jedná se o ponorku třídy 212A vyvinutou původně v Německu, kde již byly v letech 2002 a 2003 spuštěny na vodu čtyři lodě stejné třídy. Místo klasických akumulátorů jsou tyto…

Rubriky:  Vodní doprava
Mendělejev by koukal

Mendělejev by koukal

Ruským fyzikům z Ústavu jaderných výzkumů v Dubně se ve spolupráci s americkou Lawrence Livermore National Laboratory podařilo připravit prvky s protonovým číslem 113 a 115. Docílili toho dlouhodobým bombardováním americia urychlenými jádry vápníku 48. V současné době jsou tedy známy všechny prvky do protonového čísla 116. Autor: Marek Zouzalík

Rubriky:  Objevy

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Zvířata ohrožená ohněm

Zvířata ohrožená ohněm

Na přelomu roku 2019 a 2020 zasáhly Austrálii ničivé požáry, které měly...
Bylinky si schovejte i na zimu

Bylinky si schovejte i na zimu

Jak? Můžete je sušit, mrazit, nakládat… prostě způsobů, jak si trochu té vůně a...
Komár, největší zabiják současnosti!

Komár, největší zabiják...

Nejsou velcí ani silní jako tygři, ani jedovatí jako některé druhy hadů. Zato...
Oliver: Nejpodivnější šimpanz v historii

Oliver: Nejpodivnější šimpanz v...

Miluje kávu, pivo, cigarety a ženy. Umí použít splachovací záchod...
Peruánské pohřební věže: Měly ve skutečnosti jiný účel?

Peruánské pohřební věže: Měly ve...

Prazvláštní a tajemná kultura Inků obývající oblast And na území několika...
Mechanické ploty nebo elektřina?

Mechanické ploty nebo elektřina?

Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do...
Monopol Bajkonuru

Monopol Bajkonuru

Význam kazašského hvězdného městečka roste. Po rozpadu Svazu sovětských socialistických republik v roce 1991 zůstal hlavní ruský kosmodrom na území jiného státu – Kazašské republiky. Rusko si proto musí kosmodrom v současnosti pronajímat, a to za roční poplatek 115 milionů dolarů. Význam Bajkonuru po přerušení letů amerických raketoplánů ještě výrazně vzrostl díky tomu, že je…

Miniaturizace čipů má své hranice

Miniaturizace čipů má své hranice

Informační technologie stojí před zásadní změnou: po čtyři desetiletí platil tzv. Mooreův zákon, podle něhož se každých 18 měsíců, resp. dva roky zdvojnásobuje generaci od generace čipů počet integrovaných obvodů na nich. Čipy musejí být stále menší, rychlejší a levnější – to byl leitmotiv snahy výrobců čipů. Dnes ale situace vypadá tak, že platnost zákona…

Rubriky:  Elektronika
Než na horách rozmrzne jíní

Než na horách rozmrzne jíní

Zdánlivá banalita – ale jak vyfotografovat pod elektronovým mikroskopem ojíněnou trávu, aniž by roztály ledové krystaly? Laboratořv Beltsville v Marylandu pořídila tento efektní snímek jíní na čepeli listu trávy jako ukázku možností práce s rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM) při velmi nízké teplotě. V laboratoři v Beltsville se rozhodli fotografovat v kontejneru s tekutým dusíkem. Ojíněná…

Rubriky:  Příroda