Syndrom ekonomické třídy

Hluboká žilní trombóza je závažné onemocnění, které v České republice ročně postihne 15 000 až 20 000 nových pacientů. V případě nerozpoznání a včasného zahájení léčby může být toto onemocnění i smrtelné.Hluboká žilní trombóza je závažné onemocnění,  které v České republice ročně postihne 15 000 až 20 000 nových pacientů. V případě nerozpoznání a včasného zahájení léčby může být toto onemocnění i smrtelné.

Srážení krve je přirozený ochranný mechanismus, který brání tomu, aby člověk při poranění vykrvácel. Zároveň tento proces představuje ochranu před průnikem infekce do zraněného místa. Srážení krve představuje celou sérii biologických a chemických reakcí. Pokud se stane, že tento proces z selže, dochází k vytvoření krevní sraženiny – tj. k trombóze. Krevní sraženina pak může částečně nebo úplně zablokovat krevní tok. Někteří lidé se mohou narodit s vrozenou dispozicí k snadnější tvorbě krevní sraženiny nebo s defekty protisrážecích bílkovin či s jejich nedostatkem. U těchto osob je pak riziko tohoto onemocnění relativně vysoké.

Nemoc jen cestovatelů?
Hluboká žilní trombóza, která bývá také nazývána „syndromem ekonomické třídy“ představuje typické oběhové obtíže, které vznikají při dlouhodobém pobytu ve stísněném prostoru, především u cestujících v letecké přepravě. Sedadla tzv. ekonomické či turistické třídy nejsou příliš velká, pohodlná a nenabízejí dostatek volného prostoru pro nohy. O něco lépe jsou na tom cestující využívající Business Class nebo First Class. Jejich sedadla jsou již na první pohled o poznání větší, pohodlnější a nabízejí dostatek prostoru pro nohy. Vzhledem k vysoké ceně letenek však tato místa využívá jen málo cestujících. S problémem zvýšeného rizika hluboké žilní trombózy se lze setkat také při cestování dálkovými autobusy na velké vzdálenosti, kde je situace obdobná. O tom, že riziko onemocnění nehrozí jen cestovatelům svědčí několik případů z poslední doby. Příčinou vzniku hluboké žilní trombózy může být i dlouhé sezení za psacím stolem nebo počítačem, a to bez dostatečného odpočinku a dalšího pohybu – zejména dolních končetin. Lékaři z Nového Zélandu zadokumentovali případ, kdy dvaatřicetiletý muž téměř zemřel, když se v jeho žíle vytvořila velká krevní sraženina, která poté doputovala až do plic. Tento muž trávil denně u počítače v průměru 18 hodin a lékaři jeho onemocnění dávají do souvislosti s touto činností.

Následky mohou být vážné
V praxi je možné se setkat s různými typy krevních sraženin, a to podle místa jejich vzniku. Mohou vzniknout buď v tepnách nebo v žilách. Tepenné sraženiny jsou zpočátku bílé a jsou tvořeny převážně krevními destičkami. Tyto sraženiny jsou hlavním důvodem vzniku infarktu a cévních mozkových příhod. Žilní sraženiny jsou červené a jsou tvořené hlavně lepkavými vlákny fibrinu, který vzniká z protisrážlivých bílkovin. Důsledkem srážení krve v žilním řečišti je hluboká žilní trombóza a plicní embolie. Krevní sraženiny obvykle vznikají v hlubokých lýtkových, stehenních nebo pánevních žilách. Ačkoliv se nejedná o nijak vzácné onemocnění, určení správné diagnózy je v případě některých pacientů poměrně složité. Mezi základní příznaky hluboké žilní trombózy patří především tzv. křečové žíly, citlivost nebo bolestivost postižené končetiny, případně její otok.

Embolie a post-trombotický syndrom
Podle statistických údajů dostane téměř polovina pacientů, kteří nejsou léčeni, plicní embolii. Plicní embolie je nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy. Vzniká tak, že se část krevní sraženiny oddělí, čímž vznikne tzv. vmetek. Ten je krví nesen do plic, kde uzavře plicní cévy a brání toku krve do plic. V tomto okamžiku je život pacienta ve vysokém ohrožení, protože může dojít k srdeční nedostatečností nebo náhlé smrti. Pacienti, kteří prodělají plicní embolii opakovaně, obvykle trpí vysokým krevním tlakem v plicním oběhu. Post-trombotický syndrom je způsoben poškozením jednocestné chlopně v žíle, což vede ke zvýšení krevního tlaku na cévní stěnu. Vzniká tak dlouhotrvající otok, zarudnutí a bolest končetiny, přičemž v nejzávažnějších případech dochází ke vzniku tzv. bércových vředů.  Post-trombotickým syndromem trpí přibližně dvě třetiny pacientů, u kterých se vyskytla hluboká žilní trombóza. Nejčastěji tento syndrom vzniká do dvou let po výskytu hluboké žilní trombózy. Tyto pozdní komplikace pak trvale negativně ovlivňují kvalitu života nemocných. V mnoha případech je  možné předejít post-trombotického syndromu správnou léčbou trombózy a dlouhodobou prevencí.

Rizikové skupiny
V České republice každým rokem přibývá 15 000 až 20 000 nových případů onemocnění hlubokou žilní trombózou. Celkově bývají postiženi především muži, avšak v mladším věku, tj. do 45 let, bývají v častěji postiženy spíše osoby ženského pohlaví. To pravděpodobně souvisí s možnými komplikacemi, které se mohou vyskytnout v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Kromě osob, které mají vrozené dispozice ke vzniku sraženin, patří mezi rizikové skupiny ti, kteří nedávno podstoupili velké chirurgické výkony nebo poškození dolních končetin a pánve. Podobně jsou na tom i pacienti trpící zhoubnými nádory, infekčními či septickými stavy. Významným faktorem, který zvyšuje riziko vzniku hluboké žilní trombózy jsou dříve prodělané trombózy, embolie, srdeční selhání a cévní mozkové příhody, protože zde velmi často hrozí regrese. Všeobecně je známo, že ke vzniku hluboké žilní trombózy významným způsobem přispívá obezita a že zvýšené riziko může přinést i užívání hormonální antikoncepce.

Léčba je dlouhá 
Základem léčby hluboké žilní trombózy je tzv. antikoagulační léčba, která by měla snížit riziko plicní embolie a zabránit dalšímu narůstání stávající krevní sraženiny. Již vzniklou krevní sraženinu však tento způsob léčby ovlivňuje jen minimálně a riziko rozvoje pozdních komplikací je při tomto způsobu léčby značné – závisí především na rozsahu postižení, kolik a které úseky žilního systému jsou zasaženy trombózou.
Antikoagulační léčbu je nutno podávat po prodělané hluboké žilní trombóze dlouhodobě, tj. měsíce a délka podávání se řídí především přítomností rizikových faktorů. Další léčebnou možností je tzv. trombolytická léčba. Ta spočívá v celkovém podávání látek, které dokáží již vzniklou krevní sraženinu rozpustit. Tato léčba je významně účinnější při znovuobnovení průchodnosti žilního řečiště a má pro pacienta význam i ve snížení rizika objevení se pozdějších komplikací. Nevýhodou této metody je, že je zatížena větším rizikem krvácivých komplikací.

Nejúčinnější metody
Velmi účinnou možností je lokální trombolytická léčba. Při té je speciální cévkou zavedenou přímo do krevní sraženiny podávána účinná látka k jejímu rozpuštění. Tato metoda využívá předností popisované trombolytické léčby a současně tím, že účinná látka je dopravena přímo do místa jejího působení, což podstatně snižuje celkové množství potřebné látky k dosažení maximálního účinku, a tím i riziko celkových krvácivých komplikací. Tuto léčbu lze ovšem provádět pouze na vysoce specializovaných pracovištích schopných provádět i jiné výkony na žilním systému, jako jsou balónkové angioplastiky a implantace stentů – roztažení postiženého místa balónkem nebo zavedením kovové výztuže. Tyto výkony slouží k ošetření nemocných s chronickými změnami žilního systému, které někdy mohou být jednou z příčin právě proběhlé žilní trombózy.

Jak se bránit „syndromu ekonomické třídy“?
Preventivní opatření, která by měla snížit riziko onemocnění hlubokou žilní trombózou samozřejmě existují. Cestujícím, kteří cestují v letadle a kteří patří do některé z rizikových skupin by měli mít volný, netísnící oděv a měli by každých šest hodin vypít alespoň jeden litr tekutiny. Striktně se však nedoporučuje požívání nápojů obsahující jakékoliv množství alkoholu.   Lékaři i palubní personál obvykle doporučují provádět během letu jednoduchá cvičení přispívající k udržení dostatečného oběhu, jako jsou např. občasné pohyby nohou v kotnících. Obecně lze doporučit, malou procházku uličkou přibližně po každých dvou hodinách. U cestujících dálkovými autobusy lze doporučit prakticky totéž. Ti však mohou k procvičení dolních končetin navíc využít pravidelné bezpečnostní zastávky. Podle některých lékařských studií lze riziko snížit na absolutní minimum nošením tzv. kompresních punčoch. Osoby s velmi vysokým rizikem onemocnění mohou před cestou požádat svého lékaře o injekci nízkomolekulárního heparinu, která se aplikuje pod kůži přibližně jednu hodinu před cestou. Heparin je látka, která účinně zabraňuje vysoké srážlivosti krve. Nízkomolekulární hepariny, které byly vyvinuty v osmdesátých letech minulého století, však na rozdíl od klasického heparinu neblokují tolik trombin, a proto se u nich projevuje menší riziko možného krvácení

Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Lze neurostimulací zmírnit příznaky deprese?

Lze neurostimulací zmírnit...

Dle nejnovějšího výzkumu je možné několikaminutovou stimulací tzv. laterální kůry...
Nepodceňujte plicní choroby!

Nepodceňujte plicní choroby!

Plicní lékaři se snaží najít jedince, jež mají chronickou obstrukční plicní nemoc...
Dobrá zpráva pro milovníky černé kávy!

Dobrá zpráva pro milovníky černé...

Jeden šálek černé kávy po ránu je podle vědců preventivním opatřením proti mozkovým...
Na infekce antibiotika neplatí

Na infekce antibiotika neplatí

Ze zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vyplývá,...
Plastům se zkrátka nevyhneme. Vědci je objevili v lidských střevech

Plastům se zkrátka nevyhneme....

Před plasty už na naší planetě není úniku. A od teď to platí doslova....
Bude kvalitu potravin hlídat chytrý obal?

Bude kvalitu potravin hlídat...

Chemikům z brněnského Vysokého učení technického (VUT) se podařilo vyvinout...
Riziko nákazy meningokokovým onemocněním je s nástupem do škol vyšší

Riziko nákazy meningokokovým...

Invazivní meningokoková onemocnění jsou závažná a nevyzpytatelná, i přes včasně...
Zeleň zlepšuje prostorovou paměť, zjistili vědci

Zeleň zlepšuje prostorovou paměť,...

Podle čerstvé studie Londýnské univerzity provedené na vzorku 4758 jedenáctiletých dětí...
Selfie, které zabíjí: Za posledních 6 let zemřelo při jeho pořizování přes 250 lidí

Selfie, které zabíjí: Za posledních 6...

Sociální sítě se jimi plní den co den a někteří v touze zaujmout více než jiní...
Jaká spánková poloha je nejhorší?

Jaká spánková poloha je nejhorší?

Spánek se jeví jako něco tak samozřejmého a jednoduchého, že není třeba se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

DS 7 Crossback: V čem je unikátní?

DS 7 Crossback: V čem je unikátní?

Budoucnost se zdá být božská. Novým ambsadorem celé...
Krimi z Anglie: Lidská hyena bere střechy nad hlavou

Krimi z Anglie: Lidská hyena bere...

Píše se květen roku 2017 a soudní síň Nejvyššího soudu v Glasgow...
Dohodil Václavovi II. správce země jeho tchán?

Dohodil Václavovi II. správce...

Arnold z Bamberku ví, jaké jsou poměry na českém královském dvoře. Nic si nedělá...
První pramyš žila před 20 miliony lety

První pramyš žila před 20...

Českým vědcům z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se ve spolupráci...
Duchové v mobilní aplikaci? V Kolumbii je neberou na lehkou váhu

Duchové v mobilní aplikaci? V...

Kde všude se mohou ukrývat duchové? Podle některých lidí se neposedné...
Dívka jménem Genie: Otec ji věznil v drátěné kleci

Dívka jménem Genie: Otec ji věznil...

Když bylo Genie (*1957) 20 měsíců, otec Clark Wiley ji zavřel v...
Vražedné karaoke: Zpívání a mučení v jednom!

Vražedné karaoke: Zpívání a...

Stačí vydržet pár minut nepřetržitě zpívat a 10 000 dolarů máte doslova v kapse....
Naletěli čeští osadníci z Banátu mazanému obchodníkovi?

Naletěli čeští osadníci z Banátu...

„Hloupě jsme naletěli. Měli jsme zůstat doma,“ vyčítá unavená žena...
Záhadná ʻOumuamua? Pravděpodobně jen malá a lesklá kometa

Záhadná ʻOumuamua? Pravděpodobně...

Kolem objektu s havajským jménem 1I/ʻOumuamua se vyrojilo tolik hypotéz, až z toho...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.