Syndrom ekonomické třídy

Hluboká žilní trombóza je závažné onemocnění, které v České republice ročně postihne 15 000 až 20 000 nových pacientů. V případě nerozpoznání a včasného zahájení léčby může být toto onemocnění i smrtelné.Hluboká žilní trombóza je závažné onemocnění,  které v České republice ročně postihne 15 000 až 20 000 nových pacientů. V případě nerozpoznání a včasného zahájení léčby může být toto onemocnění i smrtelné.

Srážení krve je přirozený ochranný mechanismus, který brání tomu, aby člověk při poranění vykrvácel. Zároveň tento proces představuje ochranu před průnikem infekce do zraněného místa. Srážení krve představuje celou sérii biologických a chemických reakcí. Pokud se stane, že tento proces z selže, dochází k vytvoření krevní sraženiny – tj. k trombóze. Krevní sraženina pak může částečně nebo úplně zablokovat krevní tok. Někteří lidé se mohou narodit s vrozenou dispozicí k snadnější tvorbě krevní sraženiny nebo s defekty protisrážecích bílkovin či s jejich nedostatkem. U těchto osob je pak riziko tohoto onemocnění relativně vysoké.

Nemoc jen cestovatelů?
Hluboká žilní trombóza, která bývá také nazývána „syndromem ekonomické třídy“ představuje typické oběhové obtíže, které vznikají při dlouhodobém pobytu ve stísněném prostoru, především u cestujících v letecké přepravě. Sedadla tzv. ekonomické či turistické třídy nejsou příliš velká, pohodlná a nenabízejí dostatek volného prostoru pro nohy. O něco lépe jsou na tom cestující využívající Business Class nebo First Class. Jejich sedadla jsou již na první pohled o poznání větší, pohodlnější a nabízejí dostatek prostoru pro nohy. Vzhledem k vysoké ceně letenek však tato místa využívá jen málo cestujících. S problémem zvýšeného rizika hluboké žilní trombózy se lze setkat také při cestování dálkovými autobusy na velké vzdálenosti, kde je situace obdobná. O tom, že riziko onemocnění nehrozí jen cestovatelům svědčí několik případů z poslední doby. Příčinou vzniku hluboké žilní trombózy může být i dlouhé sezení za psacím stolem nebo počítačem, a to bez dostatečného odpočinku a dalšího pohybu – zejména dolních končetin. Lékaři z Nového Zélandu zadokumentovali případ, kdy dvaatřicetiletý muž téměř zemřel, když se v jeho žíle vytvořila velká krevní sraženina, která poté doputovala až do plic. Tento muž trávil denně u počítače v průměru 18 hodin a lékaři jeho onemocnění dávají do souvislosti s touto činností.

Následky mohou být vážné
V praxi je možné se setkat s různými typy krevních sraženin, a to podle místa jejich vzniku. Mohou vzniknout buď v tepnách nebo v žilách. Tepenné sraženiny jsou zpočátku bílé a jsou tvořeny převážně krevními destičkami. Tyto sraženiny jsou hlavním důvodem vzniku infarktu a cévních mozkových příhod. Žilní sraženiny jsou červené a jsou tvořené hlavně lepkavými vlákny fibrinu, který vzniká z protisrážlivých bílkovin. Důsledkem srážení krve v žilním řečišti je hluboká žilní trombóza a plicní embolie. Krevní sraženiny obvykle vznikají v hlubokých lýtkových, stehenních nebo pánevních žilách. Ačkoliv se nejedná o nijak vzácné onemocnění, určení správné diagnózy je v případě některých pacientů poměrně složité. Mezi základní příznaky hluboké žilní trombózy patří především tzv. křečové žíly, citlivost nebo bolestivost postižené končetiny, případně její otok.

Embolie a post-trombotický syndrom
Podle statistických údajů dostane téměř polovina pacientů, kteří nejsou léčeni, plicní embolii. Plicní embolie je nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy. Vzniká tak, že se část krevní sraženiny oddělí, čímž vznikne tzv. vmetek. Ten je krví nesen do plic, kde uzavře plicní cévy a brání toku krve do plic. V tomto okamžiku je život pacienta ve vysokém ohrožení, protože může dojít k srdeční nedostatečností nebo náhlé smrti. Pacienti, kteří prodělají plicní embolii opakovaně, obvykle trpí vysokým krevním tlakem v plicním oběhu. Post-trombotický syndrom je způsoben poškozením jednocestné chlopně v žíle, což vede ke zvýšení krevního tlaku na cévní stěnu. Vzniká tak dlouhotrvající otok, zarudnutí a bolest končetiny, přičemž v nejzávažnějších případech dochází ke vzniku tzv. bércových vředů.  Post-trombotickým syndromem trpí přibližně dvě třetiny pacientů, u kterých se vyskytla hluboká žilní trombóza. Nejčastěji tento syndrom vzniká do dvou let po výskytu hluboké žilní trombózy. Tyto pozdní komplikace pak trvale negativně ovlivňují kvalitu života nemocných. V mnoha případech je  možné předejít post-trombotického syndromu správnou léčbou trombózy a dlouhodobou prevencí.

Rizikové skupiny
V České republice každým rokem přibývá 15 000 až 20 000 nových případů onemocnění hlubokou žilní trombózou. Celkově bývají postiženi především muži, avšak v mladším věku, tj. do 45 let, bývají v častěji postiženy spíše osoby ženského pohlaví. To pravděpodobně souvisí s možnými komplikacemi, které se mohou vyskytnout v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Kromě osob, které mají vrozené dispozice ke vzniku sraženin, patří mezi rizikové skupiny ti, kteří nedávno podstoupili velké chirurgické výkony nebo poškození dolních končetin a pánve. Podobně jsou na tom i pacienti trpící zhoubnými nádory, infekčními či septickými stavy. Významným faktorem, který zvyšuje riziko vzniku hluboké žilní trombózy jsou dříve prodělané trombózy, embolie, srdeční selhání a cévní mozkové příhody, protože zde velmi často hrozí regrese. Všeobecně je známo, že ke vzniku hluboké žilní trombózy významným způsobem přispívá obezita a že zvýšené riziko může přinést i užívání hormonální antikoncepce.

Léčba je dlouhá 
Základem léčby hluboké žilní trombózy je tzv. antikoagulační léčba, která by měla snížit riziko plicní embolie a zabránit dalšímu narůstání stávající krevní sraženiny. Již vzniklou krevní sraženinu však tento způsob léčby ovlivňuje jen minimálně a riziko rozvoje pozdních komplikací je při tomto způsobu léčby značné – závisí především na rozsahu postižení, kolik a které úseky žilního systému jsou zasaženy trombózou.
Antikoagulační léčbu je nutno podávat po prodělané hluboké žilní trombóze dlouhodobě, tj. měsíce a délka podávání se řídí především přítomností rizikových faktorů. Další léčebnou možností je tzv. trombolytická léčba. Ta spočívá v celkovém podávání látek, které dokáží již vzniklou krevní sraženinu rozpustit. Tato léčba je významně účinnější při znovuobnovení průchodnosti žilního řečiště a má pro pacienta význam i ve snížení rizika objevení se pozdějších komplikací. Nevýhodou této metody je, že je zatížena větším rizikem krvácivých komplikací.

Nejúčinnější metody
Velmi účinnou možností je lokální trombolytická léčba. Při té je speciální cévkou zavedenou přímo do krevní sraženiny podávána účinná látka k jejímu rozpuštění. Tato metoda využívá předností popisované trombolytické léčby a současně tím, že účinná látka je dopravena přímo do místa jejího působení, což podstatně snižuje celkové množství potřebné látky k dosažení maximálního účinku, a tím i riziko celkových krvácivých komplikací. Tuto léčbu lze ovšem provádět pouze na vysoce specializovaných pracovištích schopných provádět i jiné výkony na žilním systému, jako jsou balónkové angioplastiky a implantace stentů – roztažení postiženého místa balónkem nebo zavedením kovové výztuže. Tyto výkony slouží k ošetření nemocných s chronickými změnami žilního systému, které někdy mohou být jednou z příčin právě proběhlé žilní trombózy.

Jak se bránit „syndromu ekonomické třídy“?
Preventivní opatření, která by měla snížit riziko onemocnění hlubokou žilní trombózou samozřejmě existují. Cestujícím, kteří cestují v letadle a kteří patří do některé z rizikových skupin by měli mít volný, netísnící oděv a měli by každých šest hodin vypít alespoň jeden litr tekutiny. Striktně se však nedoporučuje požívání nápojů obsahující jakékoliv množství alkoholu.   Lékaři i palubní personál obvykle doporučují provádět během letu jednoduchá cvičení přispívající k udržení dostatečného oběhu, jako jsou např. občasné pohyby nohou v kotnících. Obecně lze doporučit, malou procházku uličkou přibližně po každých dvou hodinách. U cestujících dálkovými autobusy lze doporučit prakticky totéž. Ti však mohou k procvičení dolních končetin navíc využít pravidelné bezpečnostní zastávky. Podle některých lékařských studií lze riziko snížit na absolutní minimum nošením tzv. kompresních punčoch. Osoby s velmi vysokým rizikem onemocnění mohou před cestou požádat svého lékaře o injekci nízkomolekulárního heparinu, která se aplikuje pod kůži přibližně jednu hodinu před cestou. Heparin je látka, která účinně zabraňuje vysoké srážlivosti krve. Nízkomolekulární hepariny, které byly vyvinuty v osmdesátých letech minulého století, však na rozdíl od klasického heparinu neblokují tolik trombin, a proto se u nich projevuje menší riziko možného krvácení

Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Hereditární angioedém – nepříliš známé genetické onemocnění

Hereditární angioedém – nepříliš...

Hereditární angioedém je jedním z 8000 vzácných genetických onemocnění. Postihuje jedince...
Nebezpečný čínský koronavirus je již v USA

Nebezpečný čínský koronavirus je...

Spojené státy potvrdily první výskyt wuchanského koronaviru. V...
Lékaři vytáhli do boje za včasnou léčbu pro diabetiky

Lékaři vytáhli do boje za včasnou...

Slepota, syndrom diabetické nohy nebo selhání ledvin – to jsou komplikace,...
Chřipka vs. nachlazení 

Chřipka vs. nachlazení 

Chřipka a nachlazení patří v zimním období mezi velmi časté infekce. Zvláště v počátku...
Náklady na léčbu HIV stále rostou

Náklady na léčbu HIV stále rostou

Infekce HIV v Česku stále patří k aktuálním problémům. Podle...
Může být virus nipah globální hrozbou?

Může být virus nipah globální...

Podle posledních získaných údajů dokáže virus Nipah, přenášený především kaloni...
Centrum Paraple oslavilo pětadvacáté výročí

Centrum Paraple oslavilo...

Centrum Paraple zakončilo oslavy pětadvacátého výročí od svého založení...
Komu se nejlépe daří dodržovat léčbu?

Komu se nejlépe daří dodržovat...

Nejčastější výmluvy pacientů, proč nedodržují předepsanou léčbu, jsou všem...
České páry často neví, do kdy založit rodinu

České páry často neví, do kdy...

Podle odborníků nejsou ženy dostatečně informované o své plodnosti, většinou ji...
Více než polovina kuřáků v ČR chce se svým zlozvykem skoncovat

Více než polovina kuřáků v ČR...

Závislost na tabáku je příčinou každého pátého úmrtí v České republice. Až...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Zřejmě každý z nás v životě někdy zalhal nebo poznal osobu, která mu...
Smrt minutu po minutě: Konec není rychlý

Smrt minutu po minutě: Konec není...

Smrt není rychlá a milosrdná, jak se kdysi věřilo. Jen to tak vypadá při pohledu...
Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké neduhy zaháněl slepičí zadek, usušená ropucha či bobří žlázy?

Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké...

Středověké lékařství ovládala velkou měrou církev. Nemoc byla považována za dar od Boha,...
Jak utrácejí děti miliardářů?

Jak utrácejí děti miliardářů?

Na sociálních sítích můžeme spatřit nespočet mladých lidí, kteří žijí doslova...
Naše planeta za 1000 let: Sláva robotům, čest lidem!

Naše planeta za 1000 let: Sláva...

Štíhlí opálení tvorové s červenýma očima žijí v symbióze s počítači,...
Suchý zip: Když bodlák vydělá miliony ročně

Suchý zip: Když bodlák vydělá...

Za vším je náhoda. Švýcarský inženýr Georges de Mestral se prochází se svým...
V odraze: Co jste nevěděli o zrcadlech?

V odraze: Co jste nevěděli o...

Mohou za to, že nás obalamutí mágové, režiséři s nimi kdysi zkouší...
Klidně zůstaňte líní! Co vyprávělo dálkové ovládání?

Klidně zůstaňte líní! Co vyprávělo...

Jen se v klidu posaďte, jsem tu přece já. Stačí mě vzít do ruky… a...
Útočili Peršané ve starověku bojovým plynem?

Útočili Peršané ve starověku...

„Kupředu!“ zvolá římský velitel a s četou zbrojnošů se rozeběhne tunelem...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.