Zdánlivá banalita – ale jak vyfotografovat pod elektronovým mikroskopem ojíněnou trávu, aniž by roztály ledové krystaly? Laboratořv Beltsville v Marylandu pořídila tento efektní snímek jíní na čepeli listu trávy jako ukázku možností práce s rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM) při velmi nízké teplotě.

V laboratoři v Beltsville se rozhodli fotografovat v kontejneru s tekutým dusíkem. Ojíněná tráva byla uchována během transportu a později i v laboratoři při -196 stupních Celsia, což ji bezpečně ochránilo před rozmrazením a zničením krystalů.

A jak vlastně vzniká a čím se liší jíní od známější jinovatky?
Jíní, jinovatka, rosa, ledovka, námraza i náledí, to vše jsou z pohledu meteorologů takzvané srážky usazené. Liší se nejen výslednou podobou, ale hlavně mechanismem vzniku. Jíní, stejně jako rosa, vzniká na zemském povrchu, který je poměrně prudce ochlazen, třeba za jasné noci. Chladnější vzduch pojme méně vodní páry a ta přebytečná se začíná srážet. V létě ve formě vodních kapiček rosy, a pokud se povrch ochladí pod bod mrazu, z přebytečné páry se stanou krystaly jíní. Jíní se objevuje jako chmýří na stéblech trávy, na vodorovných i šikmých plochách. Jíní se však nevyskytuje na stromech a drátech, kde naopak často nalézáme jinovatku. Ta ke svému vzniku potřebuje poněkud nižší teplotu (minimálně -3 stupně Celsia, častěji však pod -8 stupni Celsia) a především vzduch přesycený vodní parou. Méně efektní a vítané jsou další zimní usazené srážky; námraza, ledovka a náledí. Námraza se tvoří rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaku, které proudí okolo »postiženého« předmětu. Od jeho povrchu lze námrazu odtrhnout jen stěží. Ledovka je hladká průsvitná usazenina, tvořící se během mrznoucího deště či mrholení. Náledí na rozdíl od ledovky vzniká tím, že kapičky deště či mrholení později na zemi zmrznou.
Jana Patková