Byla opravdu biblická potopa světa?

Stále se objevují nová závažná zjištění, podle kterých Zemi v dávnověku postihla katastrofická potopa. Nejnovější důkazy o ní nedávno doslova vykopali mořští geologové Viliam B. Rayn a Walter C. Pitman III. z Kolumbijské univerzity. Podle nich zničila ranou civilizaci doby kamenné. Tragédii měl způsobit tajuplný geologický zlom.
Stále se objevují nová závažná zjištění, podle kterých Zemi v dávnověku postihla katastrofická potopa. Nejnovější důkazy o ní nedávno doslova vykopali mořští geologové Viliam B. Rayn a Walter C. Pitman III. z Kolumbijské univerzity. Podle nich zničila ranou civilizaci doby kamenné. Tragédii měl způsobit tajuplný geologický zlom.

Zmínění vědci zjistili, že asi do roku 5600 př.n.l. zůstávalo Černé moře sladkovodním jezerem. Na okolních bohatých úrodných rovinách žila civilizace založená na zemědělství. Potom se však ze záhadných důvodů začala zvedat hladina blízkých moří – Středozemního a Egejského. Slaná voda pronikla až do Černého moře, které se katastrofálně zvětšilo. Vzápětí ničivým vodním živlem zaplavilo okolní pobřežní roviny na nepředstavitelné ploše 110 000 km2. Žádný živý tvor neměl šanci na záchranu!

Pod vodou není nouze o překvapení
Mnozí vědci o správnosti zmíněné aktuální teorie amerických geologů pochybovali. Archeolog Pensylvánské univerzity Frederik T. Herberr však nyní v hlubinách Černého moře objevil vesnici z doby kamenné. Bezpečně zjistil, že ji zalila voda. To se stalo podnětem pro francouzského oceánografa Robina Ballarda, jenž se proslavil tím, že pronikl k vraku Titanicu. Ballard chce letos v létě nejmodernějšími přístroji pečlivě prozkoumat černomořské dno. „Po prvních sondážích věřím, že odhalím mnohem více zasažených archeologických sídlišť. Rád bych se případně dozvěděl víc i o muži, jenž se měl jmenovat Noe,“svěřil se tento odborník.

Má pravdu věda – nebo Bible?
Uvedené objevy oceňují ateističtí vědci, kteří v nich spatřují další potvrzení dávné přírodní živelné apokalypsy. Vítá je však i církev jako další důkazy o biblické potopě, kterou z Boží vůle přežil jen Noe a jeho blízcí. Kde je pravda? Pokusí se ji hledat mezinárodní expedice, která se letos vydá k bájné hoře Ararat, kde měla spásnou plavbu ukončit archa Noemova. Ta se dokonce dostala do registru pojišťovací společnosti Atlantic Manual v NewYorku, která má největší archiv námořních katastrof na světě. Citujeme z dokumentace: „Specifikace plavidla: Loď postavena z goferového dreva, oboustranně vysmolena. Účel: Přeprava hospodářských zvířat. Majitel: Noe a synové. Poslední záznam: Přistání na vrchu Ararat.“ Podle biblické interpretace (kniha Genesis) Noe plavidlo nakonec zakotvil u Araratu a vyčkával, až opadnou vody, aby se živočichové z paluby mohli vrátit na suchou zem. Zprávu o tom, že se navrací pozemský život, měla zvěstovat holubice s olivovým lístkem v zobáčku.

Každý by rád na Ararat!
Právě nález zbytků archy by se stal korunním důkazem při ostré výměně názorů mezi protikladnými tábory vyznavačů a odpůrců biblického výkladu potopy světa. Faktem je, že nikde na Araratu ani v širokém okolí nerostou stromy. Přesto tady už od 5. stol. n. l. pátrači nacházeli podivné kusy dřeva. Hodně nálezců věří, že pocházejí právě z archy Noemovy. Jak jsme zjistili, turecké ministerstvo vnitra každoročně dostává až 200 žádostí o povolení hledat na hoře Ararat trosky biblického plavidla. Většinu však odmítne. Stejný osud potkal i expedici, která chtěla ve výšce 4 200 metrů přemístit asi 900 000 m3 ledu věznícího údajné pozůstatky lodi. Uvidíme, jak dopadne zmíněná letošní mezinárodní výprava.

Existoval biblický ráj?
Řada vědců se domnívá, že naši předkové, kteří obývali planetu Zemi před zmíněnou potopou, dosahovali velkého vzrůstu. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že v té době žili i dinosauři.
Tuto hypotézu má mj. podporovat skutečnost, že v Texasu odkryli stopy (dlouhé 38 cm) chodidel člověka vedle otisků drápů dinosaurů. Vše bylo zadokumentováno pomocí fotografií a filmu, který však později záhadně zmizel.

Starověké civilizace vzkvétaly
Roku 1968 J. F. Meister v oblasti Antelope Springs (americký stát Utah) objevil zkamenělé stopy lidské nohy (obuté!) o délce 32,5 cm a šířce 11,25 cm. Důležité je, že v nášlapu levé nohy výzkumníci našli zkamenělého rozdrceného trilobita. Ovšem nález by měl pocházet z období kambria – tedy asi 600 milionů let nazpět. Z hlediska evoluční teorie však není možné, aby člověk už tehdy žil! Již existující, ale i stále nové, archeologické nálezy, dokumentují značnou vyspělost starověkých civilizací. Třeba v Mezopotámii (na území asi od dnešního Bagdádu až po Perský záliv) už 3000 let př.n. l. prosperovaly vyspělé městské státy v oblasti Sumeru. Odtud měl pocházet i hrdina Gilgameš, jenž se vydal hledat věčný život. Jeho epos zaznamenali staří Sumerové pomocí klínového písma na tabulky, které byly nalezeny v Ninive – někdejším sídelním městě Asýrie za vlády Sinacheriba (704 – 681 př.n.l.).
Zbytky 384 unikátních tabulek prostudoval v 70. letech 19. století odborník Britského muzea George Smith. A právě na některých tabulkách (zvláště na označené číslem 11) nalezl fragmenty legendy o potopě světa, které se do značné míry obsahově shodují s verzí, kterou o apokalypse předkládá Starý zákon, přesněji jeho kniha Genesis. (Podrobností uvádíme v separátní části.)

Mají zásluhy mimozemšťané?
Připomeňme, že určití badatelé, zejména Erich von Däniken, kteří zkoumali překvapivé vědomosti a znalosti starověkých civilizací, vyslovují domněnku, že naši planetu předtím mnohokrát navštívili mimozemšťané, aby tehdejším lidem předali svoje bohaté zkušenosti. Nejen církev šokoval tvrzením, že Bůh byl vlastně astronaut z jiné planety a lidstvo se pro mimozemskou civilizaci stalo pouhým subjektem tajného vědeckého experimentu. Naproti tomu Bible důrazně tvrdí, že předpotopní člověk byl tak moudrý díky tomu, že ho na svět přivedl sám všemohoucí Stvořitel.
Takto šťastně prý lidé žili od stvoření světa po dobu 1 656 let. Za tu dobu ani jedinkrát nezapršelo, „neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm…Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch.“ Tento citát z knihy Genesis odborníci interpretují tak, že voda se přes den odpařovala z tehdy jediného oceánu. V průběhu noci kondenzovala a v podobě vydatné rosy zavlažovala zemský povrch. Z toho lze také dedukovat, že tenkrát neexistovaly bouřky, vichry, vulkanická činnost, zemětřesení, samozřejmě ani záplavy. Inu, opravdu ráj na zemi!

Existovala jediná pevnina
Bůh měl při stvoření světa zajistit, aby v období před potopou všude na zeměkouli, kterou původně tvořil pouze jeden oceán a jediný kus pevniny, panovalo příjemné subtropické počasí. To prý dokazují i fosilie, které se dodnes nacházejí v různých koutech světa. Zastánci tohoto názoru však neberou v úvahu, že to není možné vzhledem k danému sklonu zemské osy, kdy sluneční paprsky dopadají na každou oblast zeměkoule pod různým úhlem. Obhájci Stvořitele argumentují, že tenkrát byla zemská osa ve vertikálním směru, kolmá k rovině oběžné dráhy. V takovém případě by ovšem podle současných poznatků musel na obou zemských pólech panovat značný chlad způsobený nedostatkem slunečního záření. To však nábožensky orientovaní experti vysvětlují tím, že nad zemskou atmosférou existovala vrstva par, která zabraňovala tomu, aby zpět ze zemského povrchu unikaly tepelné vlny ze slunce dopadající na Zemi. Toto tvrzení potvrzuje i zjištění, že poblíž Antarktidy byly nalezeny zkameněliny pravěkých mořských korálů, kteří vegetují pouze ve vodách teplých alespoň 20°C. Nalezené fosilie z předpokládané doby dokládají, že v příznivém klimatu všechny druhy rostlin byly mnohem větší než nyní, přičemž se našly rozesety po celé zeměkouli.

Hříšní neznabozi dostali ultimátum
Z Boží vůle prý také lidé zpočátku bez problémů žili i několik set let. Například legendární Metuzalém se dožil 969 let, biblický praotec Adam 930 roků. Někteří současní vědci – ateisté se domnívají, že ve skutečnosti nejde o roky jak je dnes chápeme my, ale o počet pouhých lunárních měsíců, které tehdejší obyvatelé naší planety snadno zjistili podle fází Měsíce – od jeho úplňku k novu. Také biblický Noe měl v době řádění vodního živlu už 600 „křížků“. Lidskou společnost tehdy reprezentovaly dva rozdílné tábory: V čele prvního stál bratrovrah Kain a jeho potomci, kteří opustili Boha a dokonce ve vzpouře proti němu vychovávali svoje děti. Sami sebe nazývali „syny a dcery lidskými.“ Protipól těchto „bezbožníků“ reprezentoval Adam a jeho potomstvo, kteří se od moudrého Hospodina neodvraceli, naopak ho vzývali. Proto si také říkali „synové Boží.“ Podle božského přání se tyto dvě skupiny nestýkaly – snad tisíc let. 

Jak se zachraňoval život?
Vášnivé diskuse mezi odborníky z mnoha oborů se rozpoutaly i díky podivnému záchrannému plavidlu. Možnost, že nějaká Noemova archa vůbec existovala, popírají ateisté. Nábožensky založení badatelé však urputně snášejí mnoho protiargumentů.
Jedním z nich je i český autor Blahoslav Balcar s dílem „Tajemství potopy“.V ní uvádí, že už 120 roků před povodní zjevil Bůh – prostřednictvím anděla – zbožnému Noemovi svůj úmysl potrestat svět plný hříchu. Nařídil mu, aby zbudoval archu, k čemuž mu předal přesné rozměry korábu a podrobnosti ke stavbě.

Fosilie popírají evoluční teorii
Jaké přesvědčivé důkazy o globální potopě mají zastánci biblického výkladu? Argumentují archeologickými nálezy. Například v oblasti starodávného sumerského místa Ur archeologové nalezli nad sebou pozůstatky dvou zcela rozdílných lidských civilizací, které oddělovala několikametrová vrstva jílu bezpochybně nanesená vodou. Ještě přesvědčivější jsou prý geologické jevy – zejména všechna ložiska uhlí pouze jediného stáří, která vznikla v krátké době po náhlém hromadném úhynu velkých stromů. Mnohde byly v uhlí objeveny svisle stojící zkamenělé kmeny silných stromů. Tady prý jsou bezmocní vědci, kteří říkají, že tato ložiska vznikala průběžně miliony let střídavým zaplavováním a vynořováním rašelinných slatin. Také nálezy zkamenělin (lépe řečeno hromadných hřbitovů) rozmanitých živočichů (bez toho, že by v geologických navrstveních byly periodicky podle vývoje dokonalosti) v silných vrstvách svědčí o jejich společné překotné smrti vinou potopy. Tak se třeba v mnoha skalách dosud objevují zkamenělá velká hejna ryb. I zkameněliny dinosaurů vykazují náhlou smrt při plavání. Zkamenělí živočichové(nalezení například v anglickém Old Red Sandstone) z devonských vrstev jeví známky násilného umírání: těla jsou různě deformována, ryby mají ocasy ovinuty kolem hlav apod. Zkamenělé kosti se dokonce našly v trhlinách a rozsedlinách zemské kůry (důkaz následků mocné tektonické činnosti). Také ložiska ropy mohla vzniknout jedině rozkladem nepředstavitelného množství zbytků náhle mrtvých organismů pravěkých rostlin a živočichů. (Jistí badatelé tvrdí, že šlo hlavně o ryby, které hynuly při katastrofě tektonického původu.)

Vědecký výklad má různé podoby
Většina uznávaných světových vědců neodmítá tezi, že na Zemi se mohla někdy odehrát podobná pohroma. Někteří, jako Francouz Wolter Smith, to vysvětlují srážkou zeměkoule s obrovským vesmírným tělesem. Přitom důležitou roli hraje kinetická energie. Na naší planetě pak dochází v krátkém časovém úseku k mnoha převratným změnám – včetně prudké proměny počasí, vulkanické činnosti aj.
Děkan katedry astrofyziky Oxfordské univerzity Victor Clube zkoumá křížení dráhy Země s dráhami komet a asteroidů, které souvisí s periodickým „ kosmickým bombardováním.“ Odhaduje, že každých 100 tisíc let se uskuteční jeden dopad vesmírného posla, přičemž naráz vzniká energie 50 000 megatun TNT (trinitrotoluenu). „Byly to naposled enormní dešťové srážky, které – podle mého názoru – měly za následek hromadná vyhubení živých bytostí, jež se nyní nacházejí na seznamu tzv. zkamenělin,“ uvedl Clube. Mnozí vědci zase usuzují, že kdysi v mladší době kamenné se výrazně změnilo klima na zeměkouli. Podle tzv. klimatické teorie na konci poslední doby ledové (před 14 000 až 8 000 lety) v důsledku vzrůstu teplot roztály rozsáhlé ledové vrstvy vzniklé v minulosti. Tak se uvolnily spousty vod, které způsobily náhlý vzestup mořských hladin. Někteří experti možnou potopu zdůvodňují bouřlivou sopečnou činností, poruchami zemské kůry.

Čeká nás podobná katastrofa?
Renomovaný český vědec Jiří Grygar tvrdí: „V řadě starozákonních textů nalezneme zjevné zmínky o katastrofách…Některé z nich lze považovat spíše za symbolickou ilustraci biblického textu, ale jiné mají pravděpodobně reálný základ…Fundamentalisté berou při výkladu Bible tato líčení doslova a hledají tomu odpovídající „vědecká zdůvodnění“. Tím se ovšem často dostávají do rozporu s poznatky současné přírodovědy, zejména pak fyziky, astronomie, paleontologie a geologie. To se týká zvláště popisu „potopy světa“, vedoucího fundamentalisty k bizarním úvahám o „horní“ vodě nad Zemí a „dolní“vodě v oceánech, jezerech a řekách. Nic takového přirozeně věda nepodporuje – biblická podoba světa byla zřejmě místně omezená událost.“ Navzdory tomuto názoru Bible předpovídá ještě jednu globální světovou katastrofu, která definitivně skoncuje se vším zlým, co dnes na světě existuje. Tentokrát však vykonavatelem boží vůle nemá být voda, ale její protipól – žár všespalujícího ohně.

Kde je Ararat?
Sopečný masív Ararat najdeme na rozhraní Turecka, Íránu a Arménie. Třináctikilometrové hřebeny spojují dva vrcholy –zaledněný Velký Ararat (persky Kuhi Nuh – hora Noemova) s nadmořskou výškou 5165 m a Malý Ararat (3925 m n. m.).
Toto pohoří se tyčí nad planinou asi 950 kilometrů východně od turecké metropole Ankary. Vrchol Velkého Araratu je stále v mracích, po celý rok ho pokrývá sníh. Odvážné horolezce bičuje mrazivý vichr. Pod vrcholkem má být v silném ledu uvězněna velká dřevěná loď, jejíž části lze prý se značným štěstím vidět jen v parném létě, pokud ledový krunýř částečně roztaje.

Pátrání po Noemově arše
Už dávno mniši sídlící u hory Ararat ukazují zvídavým návštěvníkům údajné trosky archy. Roku 1883 informovala turecká výprava, že viděla mohutnou dřevěnou konstrukci. Velkou loď plnou sněhu na hoře objevil roku 1887 indický duchovní Nouri. Ruský pilot Vladimír Rostovickij v srpnu 1917 hlásil, že zahlédl lodní trup ležící na úbočí Araratu. Vzápětí tam car vyslal 150 průzkumníků. Ti v září téhož roku skutečně loď objevili a prozkoumali. Našli v ní i stovky malých prostorů. Detailní zprávu a mnoho fotografií předali osobně panovníkovi. Vše se však vzápětí ztratilo – nejspíše kvůli bolševické revoluci v listopadu 1917. Předmět připomínající plavidlo zaklíněné do skály spatřil počátkem 50. let 20. století z vrtulníku americký inženýr George Jefferson Greene. Z výšky asi 30 metrů nad vrcholem hory získal několik jasných fotografií. Ty však už vědcům neukázal, protože byl při pobytu  v Guyaně za tajemných okolností zavražděn.

Zklamání se dočkal i astronaut
Značnou radost měli francouzský továrník Fernard Navarra a jeho syn Raphael, když roku 1955 vykopali v ledu Araratu kus starého trámu z předmětu, který připomínal lodní trup. Zkoumání tohoto vzorku v různých španělských, francouzských a egyptských laboratořích a muzeích dospěla k závěru, že dřevo je staré 4 – 6 tisíc let. Američané radiouhlíkovou metodou však zjistili, že stáří nálezu je „pouhých“ 1400 let. Navarra se přesto vydával za objevitele Noemovy archy. Proto si ho jako poradce vzali na expedici členové výzkumné archeologické společnosti Search, která se ustavila v USA roku 1969. Navarra jim na Araratu ukázal místo, kde má archa být. Tam také skutečně pod ledem našli kusy dřeva. Nejnovější metody ukazují, že jde o bílý dub – ovšem jen asi z období 260 n.l. Povolení k pátrání dostal někdejší americký astronaut James B. Irwin, ale při několika expedicích nic závažnějšího neobjevil.

Archa nemusí být jen na Araratu
Mnohem větší úspěch slavili ti, kteří později pátrali v okolí – po celém kraji zvaném Ararat. Asi 30 km od Araratu – pod horou Al Judi v pohoří Akayla – tak našli obrovský předmět, který má opravdu tvar lodi. Kupodivu, právě o tomto místu se zmiňuje Korán v souvislosti s posledním zakotvením před odchodem pasažérů archy na souš. Průzkum intenzivně pokračuje. Nyní někteří historii nabízejí originální hypotézu: Jelikož Noe nemohl obstarat značné množství dřeva na postavení obrovského člunu, plavidlo zhotovil z upraveného papyrusu. Ze dřeva byla pouze kabina. Pokud to odpovídá skutečnosti, tak pátrání po větším množství dřevěných zbytků je marné.


Převažovaly obrovité rostliny
Anglický expert na zkameněliny sir Henry Howorth uvádí: „Rostlinstvo a zvířena celkem vzato je jediným měřítkem, podle kterého můžeme určit klima kteréhokoli minulého období naší země.“Alfred R.Wallace doplňuje: „Je jen jedno podnebí, známé starému světu zkamenělin: je to podnebí, o kterém svědčí rostliny a zvířata pohřbená v horninách, toto podnebí bylo jako závoj jarní líbeznosti. Převládalo zřejmě nepřetržitě na celé zemi. Jakým způsobem byla země pak rovnoměrně oteplována, zůstává předmětem dohadů., ale že byla takto oteplována, a to účinně a nepřetržitě, je nepochybným faktem.“ Plavuně prý v době před potopou dorůstaly až do výšky 100 metrů a byly pětkrát větší než přesličky o metrovém průměru kmene. Stromovité kapradí mělo semena velikosti slepičího vejce. Až na Aljašce, kterou dnes známe jako drsný a chladný kout, běžně rostly třeba magnólie, fíkovníky, vavřín, banánovníky, palmy, vinná réva…Náboženští představitelé, ale i seriózní vědci to vyvozují z četných fosilních nálezů rostlinstva v uhelných slojích, které jsou prý i v polárních oblastech. Právě toto uhlí má být pozůstatkem dávné rostlinné říše – zejména obrovských stromů, jejichž podoby se dají i nyní z objevů rekonstruovat.

Byl ráj plný nestvůr?
V příjemném klimatu, které zajišťovalo optimální rozmnožování a plození, vyrůstali až do obřích rozměrů nejen lidé, ale samozřejmě i jiní živočichové a rostlinstvo. Vládla hojnost potravy, neškodil žádný plevel, neexistovaly nemoci, infekce.
Pozůstatky zvířat z oné doby dosvědčují, že po zemi se proháněly velké obludy vysoké až 30 metrů. Například kostry dinosaurů (plazů z podtřídy Archosauria) se ve stovkách exemplářů našly a dosud nacházejí zejména v kanadském státu Alberta. Do letošního roku tam zatím objevili asi 25 odrůd. Křídové útvary v dnešním státu Kansas (USA) velice dobře uchovaly nesčetné vodní tvory zvané Monassaurius. Podobně tam byly nalezeny pozůstatky patnáctimetrového vodního plaza. Ovšem někteří plazi i létali – což například dokazuje fosilie nestvůry s hlavou dlouhou jeden metr a se šestimetrovým rozpětím křídel. Největším zvířetem předpotopního světa měl být brontosaurus. Pozůstatky jednoho takového prehistorického giganta vlastní muzeum v New Yorku. Podle odhadu vědců vážil asi 38 tun – při délce 23,3 metrů. (V Jižní Americe však nedávno nalezli jeho příbuzného – dlouhého 45,7 m!) Obdobné nálezy pocházejí i z Ruska, Afriky a jiných míst. Vedle mohutných mamutů už tehdy žili sloni, ale také lvi, velbloudi a jiná dodnes známá zvířata. Zkameněliny korýšů jsou až dvoumetrové. Kanadští vědci mj. objevili pozůstatky dávného netopýra, který je velký asi jako ovce; má spíše krokodýlí hlavu a rozpětí křídel 4,5 metru.

O potopě se nepíše jen v Bibli
Zprávy o vražedné potopě, která údajně byla trestem nadpozemské bytosti za lidskou zkaženost, se dochovaly u mnoha kultur v různých koutech světa. Vůbec nejstarší zpráva o katastrofě, která hrozila zničením života na Zemi, pochází z Mezopotámie.
Nejstarší dochovanou písemně podrobně zachycenou legendou se stal Epos o Gilgamešovi, který se datuje kolem roku 2000 před Kristem. (Někteří archeologové však tvrdí, že nalezené hliněné tabulky s texty o neštěstí jsou ještě mnohem starší.). Gilgamešovi vypravuje Babyloňan Uta – napištim, jak jej bůh Ea varoval před osudovou katastrofou. Do velkého člunu měl Uta – napištim naložit zlato, stříbro, svoji rodinu, domácí zvířata, jakož i po páru každého druhu živočichů žijících v přírodě. Hustý liják trval šest dní a člun zakotvil u vrcholku hory Nisir. Ateističtí vědci to zdůvodňují teorií o zemětřesení nebo cyklonu, jehož vinou se řeky Eufrat a Tigris vylily z břehů a zaplavily široké okolí. Mnohé podobnosti s touto sumerskou legendou najdeme později ve Starém zákonu. Jeho příběhy o Noemovi byly sepsány mezi 8. – 6. stol. př. n. l. v judsko – izraelském království. Někteří badatelé dokonce uvádějí, že Bible zřejmě „opisuje“ z Eposu o Gilgamešovi, přičemž si ho upravuje k obrazu svému. Jmenujme alespoň amerického profesora Samuela Kramera, který zdůrazňuje, že literatura vytvořená Sumery musela mít značný vliv na starohebrejské učence. „Sumerové pochopitelně nemohli hebrejskou literaturu ovlivnit přímo, protože zanikli dříve než se objevili Hebrejci. Měli však vliv na Kananejce, kteří byli bezprostředními předchůdci Hebrejců v zemi později známé jako Palestina,“ uvádí uvedený renomovaný vědec. Ovšem někteří kolegové mu oponují, když tvrdí, že naopak zprávy o potopě v Eposu o Gilgamešovibyly pouze výplodem fantazie, zatímco teprve zprávy o potopě v Bibli jsou inspirovány Bohem!

Potopa v říši Inků?
V řeckém mýtu je to hrdina Deukalion, kterému varování, aby na malém člunu odplul se svojí ženou Pyrrhou, zvěstuje jeho boží otec Prométheus. U Indů zase vítězí muž Manu, kterého varuje hinduistický bůh v rybí podobě. Postavenou loď pak táhne obrovská božská ryba až do Himálaje, kde ji přiváže ke stromu. V perském souboru textů nazvaných Vidévdát se objevuje nábožný Jima a potopu tam způsobil nejen déšť, ale i tání sněhu po tuhé zimě. Obdobné mytologické popsání řádění vodního živlu vědci objevili rovněž v Číně, Austrálii, Polynésii. Rovněž Mayové mají podobný příběh, kde se zachráncem stal muž Tapi. Báje Inků i severoamerických Indiánů se zmiňují o spáse na voru. Zatím se neví, proč jistou výjimku v pověstech tvoří Afrika. A co se dělo po záchraně? Osamocený indický Manu věnuje oběť bohům, kteří mu na oplátku darují družku, aby se mohlo lidstvo rozmnožovat. Ve Starém zákonu tímto ušlechtilým posláním pověří Noema sám Bůh uzavřenou smlouvou. To řečtí manželé Deukalion a Pyrrha kolem sebe zase rozhazovali kameny, které potom ožívaly. (Badatel prof. J. Riem zjistil, že existuje asi 300 různě početných národů, které ve svých pověstech a mýtech mají zmínky o zkázonosné potopě.) Jak je vidět, připomenuté texty z rozmanitých koutů světa mají společné zásadní detaily. Vyvolává to tedy zdání, že se zeměkoule nečekaně stala místem katastrofy nedozírných rozměrů.

Archa byla dlouhá skoro jako Titanic
Jaké byly rozměry tohoto pradávného trajektu? Bible je uvádí v loktech. Problém je v tom, že vedle míry zvané loket obecný (48,45 cm) existuje ještě 14 dalších druhů loktu s rozmanitou délkou. Odborníci tedy udávají možnou délku archy (biblických 300 loktů) v rozmezí 133,2 – 233,1 m, šířku v rozpětí 22,2 – 38,85 m a výšku 13,32 -23,31 m. Zvlášť diametrální rozdíly se však objevují, pokud jde o celkový objem všech tří etáží. Může to totiž být od 39 388 m3 po úctyhodných 211 094 m3. Taková je už plocha velkých zaoceánských lodí, s jejichž stavbou se v novém věku začalo až v roce 1905. Noemovu archu plošně předčil Titanic, který byl dlouhý 300 metrů a vysoký jako jedenáctipodlažní budova.

Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Smutné výročí konce legendární aerolinky

Smutné výročí konce legendární...

Včera tomu bylo rovných 26 let, co definitivně skončila...
Vánoce ve Smrčkově domě v Soběslavi

Vánoce ve Smrčkově domě v Soběslavi

Od 5. do 30. 12. bude v Blatském muzeu v Soběslavi k vidění letos...
V tureckém jezeře byla nalezena starověká pevnost

V tureckém jezeře byla nalezena...

Objevitele přilákala do tureckého jezera Van pověst o příšeře...
Masové nasazení tanků – bitva u Cambrai

Masové nasazení tanků –...

Dnes je tomu rovných 100 let, co došlo k prvnímu masivnímu nasazení...
Berlín, Vídeň, Lvov i chuť na kolonie. I Češi měli svou expanzivní politiku.

Berlín, Vídeň, Lvov i chuť na...

České země nikdy pravidelně nepatřily mezi velmoci, které by rozprostíraly moc...
Velká pyramida v Gíze skrývá velký prázdný prostor

Velká pyramida v Gíze skrývá velký...

Pyramidy v Gíze patří k nejnavštěvovanějším místům na světě. I když se je...
Churchillův vojenský kultivátor

Churchillův vojenský kultivátor

Jednalo se o další ze zajímavých nápadů britského premiéra Winstona...
U Ústí nad Labem bylo nalezeno pravěké pohřebiště

U Ústí nad Labem bylo nalezeno...

Stavba skladovací haly u obce Hrbovice poblíž Ústí nad Labem přinesla zajímavý nález...
Zavinila zánik starověkého Egypta přírodní katastrofa?

Zavinila zánik starověkého Egypta...

   Vědci mají novou hypotézu o zániku starověkých egyptských dynastií....
Starověký vrak u řeckého ostrova je zlatým dolem archeologů

Starověký vrak u řeckého ostrova...

Bronzová paže z neznámé sochy je dalším nálezem ze starověkého vraku lodi...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co všechno nám můžou hackeři ukrást?

Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co...

Bezdrátový přístup k internetu je dnes k dispozici v hotelech, na...
Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý aligátor, žirafa i klokan

Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý...

Zbarvení je jejich prokletím. V přírodě jsou natolik nápadní, že se stávají...
Peníze, drogy a smrt: Kdo byli nejbohatší drogoví dealeři? 

Peníze, drogy a smrt: Kdo byli...

Lesk zlata, na zakázku vyrobené zbraně a především obrovská moc, na kterou mnozí...
Laponská válka: Kterak se Finové pustili do křížku s Němci!

Laponská válka: Kterak se Finové...

V září 1944 bylo již jen otázkou času, kdy nacistické Německo prohraje...
Kreacionismus kontra evoluce: Stvořil Bůh člověka?

Kreacionismus kontra evoluce:...

Biblická kniha Genesis popisuje stvoření světa jasně: „Na počátku Bůh...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.