Země od A do Ž

Planeta Země je společným domovem téměř šesti miliard lidí. V různých částech zeměkoule se navzájem odlišují rozmanitými znaky. Spojují je však mnohé zjevů, které přibližují následující řádky. Planeta Země je společným domovem téměř šesti miliard lidí. V různých částech zeměkoule se navzájem odlišují rozmanitými znaky. Spojují je však mnohé zjevů, které přibližují následující řádky.

Abrazie (z latin. abradere = oškrabávat, odírat) – erozní činnost mořského či jezerního příboje, popř. mořských proudů, na pobřeží

Biosféra – oblast s vhodnými podmínkami pro život na Zemi, jeden z nejdůležitějších článků fyziografické sféry Země. Součástí biosféry jsou i živočichové, rostliny a mikroorganismy.

Celsiova teplotní stupnice – stostupňová teplotní škála, kterou sestavil švédský fyzik a astronom Anders Celsius (1701-1744). Základní body: bod mrazu a bod varu. Např. v USA se teplota měří podle teplotní stupnice, kterou roku 1724 zavedl Gabriel Daniel Fahrenheit.

Platí vztah 1 °C = 1,81 °F.

Deflace (lat. deflare = odvát) – přesunování různého materiálu větrem. Její stupeň je závislý na síle a trvání větru a pohyblivosti dopravované látky. Největší deflace je v oblastech, kde je sypký materiál bez rostlinného krytu přímo vystaven větru.

Deflace má velký dosah -např. prach ze saharské pouště se větrem dostává až nad Evropu.

Endogenní ložisko – naleziště nerostných surovin, jejichž původ je spojen s vnitřními procesy v Zemi, zejména s magnetismem. Uspořádání každého endogenního ložiska souvisí s vývojem, kterým prochází magma (viz).

Fyziotop – nejmenší homogenní prostorová jednotka krajiny, jednotná | z hlediska abiotických prvků (horniny, 1 reliéfy, místní podmínky, vlhkostní režim, i vodstva, půda). Představuje anorganickou g část geotopu (viz).

Geotop – mikrokrajina, elementární krajina. Nejmenší prostorová jednotka krajiny mj. z hlediska abiotických (viz fyziotop) prvků. Geotopem je např. slatina, mrtvé rameno řeky aj.

Hydrosféra – nesouvislý vodní obal Země. Zahrnuje vodstvo oceánů, moří a povrchové vody souše (jezer, vodních nádrží, řek), také vodu v půdě, podzemní, vázanou v ledovcích a sněhu, atmosféře. Patří sem i voda v živých organismech, která tvoří 60-99,8 % jejich objemu.

Chemogenní sedimenty – vznikají chemickými procesy, vylučováním z vodního roztoku (např. na dně moří) nebo pocházejí ze studených i teplých pramenů.

Inklinace – úhel mezi sklonem vektoru intenzity magnetického pole s horizontální rovinou. Na magnetickém rovníku má hodnotu 0°, na magnetických pólech 90°, v našich krajích asi 65°.Čáry spojující na mapě místa se stejnou inklinací jsou izoklíny (magnetické rovnoběžky).

Juvenilní voda (lat. iuvenilis = mladistvý) – podzemní voda uvolněná z velkých hloubek při sopečné činnosti. Dostává se do povrchové cirkulace, pro malé množství, v jakém se vyskytuje, je vcelku málo významná.

Tvoří součást termálních vod.

Kaldera (španělsky caldero = kotel) – rozsáhlý kráter sopek, který vznikl sopečným výbuchem nebo erozí a zřícením bočních stěn. V průměru mívá šířku 20-30 km. Po obnovení sopečné činnosti se v širokých kalderách tvoří nové sopečné kužele.

Litosféra (řecky lithia = hornina, skála) – vnější pevný obal Země rozdělený na pevné bloky, které se pohybují na svém podloží. Podle nejnovějších údajů je odhadovaná síla (mocnost, průměr) vrstvy kolem 100-150 km na pevných kontinentech, v případě oceánů až 100 km.

Magma (řecky = směs, břečka) – žhavá tekutá tavenina. Jeden z nejdůležitějších projevů hlubinných aktivit Země. Skládá se zejména z křemičitanů, plynných látek (vodní páry, oxid uhličitý, chlor) a z ostatních prvků tvořících zemskou kůru.

Někdy proniká na povrch (láva).

Nunatak – termín (z eskymáčtiny) označuje nezaledněný skalní ostrov, který pronikl ze skalního podkladu nad povrch ledovce. Ledovec ho obchází splazem – což je jazyk ledovce, který často stéká pod sněžnou čáru, přičemž v důsledku ablace (tání) ledovec odtává a ustupuje.

Pak se pod nunatakem ledovec znovu spojuje. Nejvyšší nunataky má Antarktida.

Ozon – plyn s ostrým zápachem, molekuly kyslíku složené ze tří atomů (trikyslík – O3). Při zemském povrchu se soustřeďuje ve výšce mezi 10 až 50 km, kde tvoří ozonosféru. Vzniká z dvojatomového kyslíku (dikyslík).

Maximální slapy nastávají, když Měsíc a Slunce jsou v jedné přímce. V atmosféře je pozorováno periodické kolísání tlaku vzduchu (atmosférické slapy), dochází k periodickým deformacím zemského tělesa (slapy zemské kůry).

Slapy výrazně

Pneumatolýza – pochody při vzniku minerálů a rud vlivem plynných složek vystupujících z magmatu (viz) v době jeho tvorby a krystalizace. Plyny především reagují navzájem s minerály, které se už z magmatu vyloučily, přičemž dochází ke vzniku akumulace nových minerálů a důležitých nerostných surovin (např.

molybden, wolfram a cín).

Rotace Země – otáčení kolem zemské osy. Doba jedné otočky závisí na periodických i neperiodických změnách. Periodické změny mají původ jak v atmosférických změnách, tak ve slapovém, (viz) působení Slunce.

K neperiodických změnám náleží zejména sekulární (pozvolné) zpomalování zemské rotace vlivem slapového tření.

Slapy – periodické poruchy tíhového pole Země způsobené gravitačními silami Měsíce a Slunce a pravidelnými změnami jejich vzájemné polohy působí i na hladiny moří a oceánů v podobě přílivu a odlivu.

Šelf – mírně skloněný povrch mořského dna, jehož horní hranicí je začátek mořské hladiny a dolní hranice se nachází kolem 200 metrů. Jde tedy o pokračování kontinentální tabule pod mořskou hladinou do uvedené hloubky, která je také hranicí působení světla a mořských vln.

Triangulace (lat. Triangulum = trojúhelník) – základ geodetického měření při určení polohy bodů na zemském povrchu. Vše je založeno na měření úhlů a výpočtu vzdálenosti nebo souřadnic (triangulační síť).

Při triangulaci se používají zejména teodolity – přístroje na měření úhlů v rovině horizontální (azimut) a vertikální (výšky).

Ultrabazické horniny – vyvřelé horniny s malým obsahem (do 44 %) oxidu křemičitého SiO2. Vznikly krystalizací magmatu. Skládají se hlavně z tmavých (olivín) a rudých minerálů.

Vulkán – místo na zemském povrchu, ve kterém vystoupila či tryská z nitra Země žhavá láva (magma – viz).

Wagram (podle dolnorakouské obce) – vysoký svah, který dělí meandrový ionizujícím účinkem krátkovlnného slunečního záření pás řeky od ostatního území.

Xylit – druh mědého uhlí (lignit) s dobře zachovanou strukturou dřeva.

Ygaro – tropický deštný les na slatinných rašeliništích a půdách v povodí Amazonky.

Zemské jádro – nejniternější část zemského tělesa, leží pod hloubkou 2700-2900 metrů. Pevné vnitřní jádro má žár přes 5000 °C, nachází se v něm železo, nikl a některé lehčí prvky.

Živce – nejrozšířenější minerály zemské kůry. Patří do skupiny tektosilikátů

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Lepší léčba HAE v Česku a na Slovensku

Lepší léčba HAE v Česku a na...

Vzácnému dědičnému onemocnění jménem hereditární angioedém se dostává v...
Molnupiravir se k lidem může dostat už na podzim

Molnupiravir se k lidem může...

Do závěrečné, třetí fáze testování se dostává slibný lék na koronavirus –...
Hasiči budou mít nové pomocníky

Hasiči budou mít nové pomocníky

V posledních letech se na první příčky popularity na poli technologie dostaly...
V italské jeskyni byly nalezeny pravěké ostatky

V italské jeskyni byly nalezeny...

O životě našich prapředků se neustále dozvídáme něco nového. Nejvíce...
Vztahy v době pandemie

Vztahy v době pandemie

Více než rok trvající pandemie prověřila kvalitu rodinných vztahů. Na rodiny...
Pozor na mozkovou mrtvici

Pozor na mozkovou mrtvici

Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou,...
I plíce mohou mít vysoký tlak

I plíce mohou mít vysoký tlak

Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může...
Nové technologie pro budoucnost jaderné energetiky

Nové technologie pro budoucnost...

Využívání energie z jádra se stalo přirozenou součástí energetického...
Každý desátý Čech trpí astmatem

Každý desátý Čech trpí astmatem

Astma – chronické zánětlivé onemocnění plic známé u dětí i...
Čeští vědci popsali nový rod žáby z Konga

Čeští vědci popsali nový rod...

Tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Marie Terezie snídala se zebrami

Marie Terezie snídala se zebrami

Šálek jemně cinkne o talířek. Nechybí mnoho a horká tekutina by vyšplíchla...
Chutnají jim meteority

Chutnají jim meteority

Meteority jsou nejen kosmickými tělesy dopadajícími na povrch planety Země,...
Hasiči budou mít nové pomocníky

Hasiči budou mít nové pomocníky

V posledních letech se na první příčky popularity na poli technologie dostaly...
Žofie Bavorská: Zchudlá dívenka v čele státu

Žofie Bavorská: Zchudlá dívenka...

„Je okouzlující!“ rozplývá se Václav IV. nad 12letou Žofií, které...
Anthony Comstock: Lovec oplzlostí se vymkne kontrole

Anthony Comstock: Lovec...

Příval obvinění se vymyká kontrole. Objevují se smyšlená obvinění, přestává...
Molnupiravir se k lidem může dostat už na podzim

Molnupiravir se k lidem může...

Do závěrečné, třetí fáze testování se dostává slibný lék na koronavirus –...
Původ Chodů: Střežili západní hranici Čech polští zajatci?

Původ Chodů: Střežili západní...

Ve tmě zapraskají větve.  Z houštiny lesa poblíž obchodní stezky vykoukne vysoký...
Když kořist zabíjí útočníka

Když kořist zabíjí útočníka

Nový výzkum publikovaný v časopise Journal of Herpetology ukazuje, že...
Výchova dětí pod drobnohledem

Výchova dětí pod drobnohledem

Dítě dostává ve škole zadání, aby popsalo svou rodinu – sestřičku, brášku,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.