Domů     Technika
Budoucnost magnetického polštáře
21.stoleti 21.2.2004

Rychlosti 581 kilometrů za hodinu dosáhl na začátku loňského prosince japonský superrychlý vlak Maglev na speciální dráze mezi městy Curu a Ocuki v prefektuře Jamanaši. Snížil na hodinu cestu, kterou je třeba urazit mezi Tokiem a druhým největším městem Japonska Ósakou a jež nyní trvá 2,5 hodiny v rychlovlaku Šikansen. Cílem experimentu bylo přezkoušet stabilitu vlaku, který se pohybuje se na bázi magnetické levitace.
Rychlosti 581 kilometrů za hodinu dosáhl na začátku loňského prosince japonský superrychlý vlak Maglev na speciální dráze mezi městy Curu a Ocuki v prefektuře Jamanaši. Snížil na hodinu cestu, kterou je třeba urazit mezi Tokiem a druhým největším městem Japonska Ósakou a jež nyní trvá 2,5 hodiny v rychlovlaku Šikansen. Cílem experimentu bylo přezkoušet stabilitu vlaku, který se pohybuje se na bázi magnetické levitace.

Podle japonské železniční společnosti, která na vývoji rychlovlaku spolupracuje s výzkumným ústavem pro železniční techniku, se neplánují zkoušky o vyšší rychlosti, neboť vlak je navržen pro rychlost 500 kilometrů v hodině, pokud bude rozhodnuto o jeho komerčním využití. Současnou maximální rychlost stanovují elektrická omezení vlaku, který uveze až 600 osob.
Levitující vlak využívá k pohybu supravodivé magnety (supravodivé cívky na bocích vagónů). Pohybuje se v korytu, na jehož stěnách (bocích polovodičových kolejnic) jsou běžné měděné cívky. Po připojení proudu se v těchto cívkách vytvoří vysoké magnetické pole. Výsledkem působení magnetických polí se vlak nadnáší jeden až několik centimetrů nad zemí na magnetickém polštáři, který se posouvá ve směru pohybu vlaku. Nebrzdí jej ani nejmenší tření.

První světová magnetická rychlodráha
Dráhu pro vlak typu Maglev (anglická zkratka pro magnetické vznášení – magnetic levitation), zprovoznily na konci roku 2002 v čínské Šanghaji. Bylo to poprvé, co magnetická rychlodráha německé konstrukce Transrapid slouží komerčně ve veřejné dopravě. Transrapid sice v Německu již téměř dvě desítky let jezdí na pokusné trati u Brém, ale pouze jako technická atrakce pro turisty. V Šanghaji spojuje jedenatřicet kilometrů dlouhá dráha mezinárodní letiště s centrem města.
Rychlovlak se pohybuje po samostatném nadúrovňovém tělese cestovní rychlostí 430 kilometrů v hodině (rekord 501 km/h). Cesta z letiště na šanghajské předměstí Pchu-tung a zpět trvá méně než 14 minut. Taxík jede stejnou cestu asi hodinu. Dopravní systém nemá žádná kola, osy, vlastní pohon ani vrchní elektrické vedení. Je založen na bezdotykovém klouzání po magnetickém „polštáři“, který vzniká působením elektromagnetů mezi vlakem a pevným vodícím korpusem.
Na rozdíl od tradiční železnice není hlavní pohon ve vozidle, nýbrž je zabudován v drážním tělese. To je napájeno elektrickým proudem jenom v místech, kde se momentálně nachází vlak. Souprava nezůstává stát ani při energetickém výpadku, zásobení elektřinou zajistí palubní akumulátory.

Čína na to má
O vznik Transrapidu, jehož vývoj stál miliardy dolarů, se v zasloužilo konsorcium Transrapid International společností Siemens a ThyssenKrupp, za finanční pomoci německé vlády. Výstavba magnetické dráhy byla velmi rychlá, tři roky od projektové dokumentace. Pokud se stávající dráha osvědčí, bude Čína uvažovat o výstavbě 1250 kilometrů dlouhé trasy mezi Šanghají a hlavním městem Pekingem v hodnotě kolem 22 miliard dolarů. Astronomické konstrukční náklady jsou zatím jedinou vážnou překážkou pro vybudování magnetických rychlodrah v dalších vyspělých zemích. V Německu byl například před třemi lety odložen projekt magnetické rychlodráhy mezi Berlínem a Hamburkem. Vlaky typu Maglev potřebují speciální stanice u drah, konkurují jim proto klasické vysokorychlostní vlaky jezdící po standardních kolejích (viz článek Letadla bez křídel v zářijovém vydání 21. století).

VÝHODY VLAKŮ MAGNETICKÝCH OPROTI BĚŽNÝM KOLEJOVÝM
Nedotýkají se tratě, rychlejší akcelerace a brzdění
Odpadají náklady na udržování tratí, nadměrné vibrace a poškození kolejí při vysokých rychlostech
Spolehlivější provoz při zhoršených klimatických podmínkách (sněhu, dešti, mrazu)
Jsou méně hlučné
Poskytují trvalé rychlosti větší než 500 km/h
Překonávají vyšší stoupání (oproti 4% až 10%]
Spotřebují méně energie (úspora až 30% oproti rychlovlaku ICE), elektrickou energií je napájena jen ta část tratě, nad kterou se nachází magnetický vlak

NEVÝHODY MAGNETICKÝCH VLAKŮ
Ke svému provozu potřebují vlastní tratě a stanice
Musí být neustále připojeny ke zdroji energie
Stavba tratí pro elektromagnetické pole je nejméně o polovinu dražší než tradiční železnice
Vysoké rychlosti neuspoří čas při cestování na krátkých tratích (nákladné stavební úpravy, přestupování, nákupy lístků, doprava na stanice)
Nedůvěra k bezpečnosti, nelze vyloučit výpadky elektrické energie
 

 

Předchozí článek
Další článek
Související články
Technika 6.7.2025
V Číně se objevila nová a neobvyklá forma technologie „tap and pay“, která umožňuje zákazníkům platit pouhým naskenováním dlaně místo tradiční platební karty. Tuto biometrickou technologii poprvé uvedl internetový gigant Tencent a v posledních měsících se ji snaží co nejvíce rozšířit. Lidé, kteří novou technologií využívají, mohou zapomenout na peněženky a u pokladen nechat své […]
Objevy Technika 2.7.2025
Školní jaderný reaktor VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, známý jako „Vrabec“, v prosinci oslaví 35 let od svého spuštění. A protože takové výročí si zaslouží něco speciálního, otevře fakulta 8. října 2025 reaktor pro širokou veřejnost! Běžně se do reaktorové haly jen tak někdo nedostane – slouží hlavně studentům a […]
Do roku 2050 vzroste světová populace na 9,8 miliardy, přičemž 70 % z těchto lidí bude žít ve městech a jejich nejbližším okolí. Aby to bylo možné, je potřeba hledat inovativní řešení a dostupné technologie k přetvoření měst na chytrá města budoucnosti, která budou snižovat své dopady na životní prostředí a zároveň šetrně nakládat s […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Technika 28.6.2025
Led není jen voda v pevném skupenství, ale je to zároveň i záznamové médium budoucnosti. Vědci z Koreje, Číny a České republiky přišli s překvapivým způsobem, jak v ledu ukládat informace: skrze vzory vzduchových bublinek vznikajících při mrznutí. Ve studii zveřejněné v časopise Cell Reports Physical Science badatelé představili techniku, která by se bez nadsázky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz