Budoucnost magnetického polštáře

Rychlosti 581 kilometrů za hodinu dosáhl na začátku loňského prosince japonský superrychlý vlak Maglev na speciální dráze mezi městy Curu a Ocuki v prefektuře Jamanaši. Snížil na hodinu cestu, kterou je třeba urazit mezi Tokiem a druhým největším městem Japonska Ósakou a jež nyní trvá 2,5 hodiny v rychlovlaku Šikansen. Cílem experimentu bylo přezkoušet stabilitu vlaku, který se pohybuje se na bázi magnetické levitace.
Rychlosti 581 kilometrů za hodinu dosáhl na začátku loňského prosince japonský superrychlý vlak Maglev na speciální dráze mezi městy Curu a Ocuki v prefektuře Jamanaši. Snížil na hodinu cestu, kterou je třeba urazit mezi Tokiem a druhým největším městem Japonska Ósakou a jež nyní trvá 2,5 hodiny v rychlovlaku Šikansen. Cílem experimentu bylo přezkoušet stabilitu vlaku, který se pohybuje se na bázi magnetické levitace.

Podle japonské železniční společnosti, která na vývoji rychlovlaku spolupracuje s výzkumným ústavem pro železniční techniku, se neplánují zkoušky o vyšší rychlosti, neboť vlak je navržen pro rychlost 500 kilometrů v hodině, pokud bude rozhodnuto o jeho komerčním využití. Současnou maximální rychlost stanovují elektrická omezení vlaku, který uveze až 600 osob.
Levitující vlak využívá k pohybu supravodivé magnety (supravodivé cívky na bocích vagónů). Pohybuje se v korytu, na jehož stěnách (bocích polovodičových kolejnic) jsou běžné měděné cívky. Po připojení proudu se v těchto cívkách vytvoří vysoké magnetické pole. Výsledkem působení magnetických polí se vlak nadnáší jeden až několik centimetrů nad zemí na magnetickém polštáři, který se posouvá ve směru pohybu vlaku. Nebrzdí jej ani nejmenší tření.

První světová magnetická rychlodráha
Dráhu pro vlak typu Maglev (anglická zkratka pro magnetické vznášení – magnetic levitation), zprovoznily na konci roku 2002 v čínské Šanghaji. Bylo to poprvé, co magnetická rychlodráha německé konstrukce Transrapid slouží komerčně ve veřejné dopravě. Transrapid sice v Německu již téměř dvě desítky let jezdí na pokusné trati u Brém, ale pouze jako technická atrakce pro turisty. V Šanghaji spojuje jedenatřicet kilometrů dlouhá dráha mezinárodní letiště s centrem města.
Rychlovlak se pohybuje po samostatném nadúrovňovém tělese cestovní rychlostí 430 kilometrů v hodině (rekord 501 km/h). Cesta z letiště na šanghajské předměstí Pchu-tung a zpět trvá méně než 14 minut. Taxík jede stejnou cestu asi hodinu. Dopravní systém nemá žádná kola, osy, vlastní pohon ani vrchní elektrické vedení. Je založen na bezdotykovém klouzání po magnetickém “polštáři”, který vzniká působením elektromagnetů mezi vlakem a pevným vodícím korpusem.
Na rozdíl od tradiční železnice není hlavní pohon ve vozidle, nýbrž je zabudován v drážním tělese. To je napájeno elektrickým proudem jenom v místech, kde se momentálně nachází vlak. Souprava nezůstává stát ani při energetickém výpadku, zásobení elektřinou zajistí palubní akumulátory.

Čína na to má
O vznik Transrapidu, jehož vývoj stál miliardy dolarů, se v zasloužilo konsorcium Transrapid International společností Siemens a ThyssenKrupp, za finanční pomoci německé vlády. Výstavba magnetické dráhy byla velmi rychlá, tři roky od projektové dokumentace. Pokud se stávající dráha osvědčí, bude Čína uvažovat o výstavbě 1250 kilometrů dlouhé trasy mezi Šanghají a hlavním městem Pekingem v hodnotě kolem 22 miliard dolarů. Astronomické konstrukční náklady jsou zatím jedinou vážnou překážkou pro vybudování magnetických rychlodrah v dalších vyspělých zemích. V Německu byl například před třemi lety odložen projekt magnetické rychlodráhy mezi Berlínem a Hamburkem. Vlaky typu Maglev potřebují speciální stanice u drah, konkurují jim proto klasické vysokorychlostní vlaky jezdící po standardních kolejích (viz článek Letadla bez křídel v zářijovém vydání 21. století).

VÝHODY VLAKŮ MAGNETICKÝCH OPROTI BĚŽNÝM KOLEJOVÝM
Nedotýkají se tratě, rychlejší akcelerace a brzdění
Odpadají náklady na udržování tratí, nadměrné vibrace a poškození kolejí při vysokých rychlostech
Spolehlivější provoz při zhoršených klimatických podmínkách (sněhu, dešti, mrazu)
Jsou méně hlučné
Poskytují trvalé rychlosti větší než 500 km/h
Překonávají vyšší stoupání (oproti 4% až 10%]
Spotřebují méně energie (úspora až 30% oproti rychlovlaku ICE), elektrickou energií je napájena jen ta část tratě, nad kterou se nachází magnetický vlak

NEVÝHODY MAGNETICKÝCH VLAKŮ
Ke svému provozu potřebují vlastní tratě a stanice
Musí být neustále připojeny ke zdroji energie
Stavba tratí pro elektromagnetické pole je nejméně o polovinu dražší než tradiční železnice
Vysoké rychlosti neuspoří čas při cestování na krátkých tratích (nákladné stavební úpravy, přestupování, nákupy lístků, doprava na stanice)
Nedůvěra k bezpečnosti, nelze vyloučit výpadky elektrické energie
 

 

Rubriky:  Kolejová doprava
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

T3 Coupé: V Praze bylo ke spatření pojízdné umělecké dílo

T3 Coupé: V Praze bylo ke spatření...

Když tato modrá kráska v rámci letošního Designbloku projížděla Prahou,...
V Německu začínají jezdit vlaky na vodík s nulovými emisemi

V Německu začínají jezdit vlaky na...

Především s ohledem na životní prostředí pracuje řada zemí na tom, aby v...
Tunel Seikan: Dopravní chlouba Japonska slaví třicátiny

Tunel Seikan: Dopravní chlouba...

Tunely jsou fascinující stavby. A postavit rekordně dlouhý tunel...
Když to jde ve Francii, proč ne v Česku?

Když to jde ve Francii, proč ne v...

Francie se rozhodla bojovat s dopravními zácpami a ochranou ovzduší zcela...
Soukromé vysokorychlostní vlaky na Floridě

Soukromé vysokorychlostní vlaky...

V USA začnou od prosince fungovat první soukromé...
Metro v Paříži aneb když to mají Angličani, Francouzi to chtějí také

Metro v Paříži aneb když to mají...

Řevnivost mezi Angličany a Francouzi je pověstná. Ale, co se týče výstavby...
Eurotunel: Suchou nohou na Britské ostrovy

Eurotunel: Suchou nohou na...

Velká Británie je sice evropská země, ale jakoby do Evropy až zas...
První přímý nákladní vlak vyrazil z Prahy do Číny

První přímý nákladní vlak vyrazil...

Zdá se to bláznovství. Ale je tomu skutečně tak. Minulý týden, přesněji 19....
Z dějin pražského krtka: Záhadná havárie i zatopené soupravy

Z dějin pražského krtka: Záhadná...

Stejně jako v jiných světových metropolích, i pod Prahou jsou desítky...
10 nejzajímavějších sítí podzemní dráhy

10 nejzajímavějších sítí podzemní...

Asi žádné milionové město si nedokáže představit svou existenci bez...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Světelné znečištění netrápí jen astronomy!

Světelné znečištění netrápí jen...

„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím...
Hrabě Saint Germain: Nesmrtelný génius nebo jen geniální kecal?

Hrabě Saint Germain: Nesmrtelný...

Opravdu se osobně znal s Ježíšem i Kleopatrou? Byl to cestovatel...
Vědci říkají: James Bond by neměl tolik pít!

Vědci říkají: James Bond by neměl...

Vědci nejsou jen suchými patrony, ani jim neschází smysl pro humor....
Kocour jménem Sam: Co se mu stalo během druhé světové války?

Kocour jménem Sam: Co se mu stalo...

Kočky prý mívají sedm životů. Něco na tom zřejmě bude, jak ukazuje...
Litvínovská chlouba: Kolektivní dům u chemičky

Litvínovská chlouba: Kolektivní...

Severočeské město Litvínov je známé především kvůli svému...
Vlasatice: Podivné objekty s ohonem!

Vlasatice: Podivné objekty s...

Podivné objekty s ohonem, které mnohdy byly vidět i za denního světla, měly podle...
Proč v přírodě nevidíme běžně modrou barvu?

Proč v přírodě nevidíme běžně...

Je sice pravda, že občas natrefíme na modře zbarveného...
Youtubeři: Dva z nich za svou tvorbu zaplatili životem!

Youtubeři: Dva z nich za svou...

Youtubeři jsou hitem současnosti. Lidé, kteří na webovou stránku youtube...
Záhadný mozek: Nejvýkonnější počítač ve vesmíru ukrývá naše lebka!

Záhadný mozek: Nejvýkonnější počítač...

Lidský mozek patří mezi nejméně probádané orgány našeho těla. Řídí celý náš...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.