Američtí vědci sérií testů potvrdili, že lidoopi svou inteligencí předčí opice. I když u některých druhů převaha není vůbec zřejmá.Testy sestávaly z různě obtížných úkolů od nalezení cesty z bludiště, přes rozvazování uzlů, až po hledání souvislostí mezi barvou kontejneru a jeho obsahem. Největší IQ prokázali orangutani, které těsně stíhali šimpanzi. Gorily je sledovaly se […]
Nehojí se vám zranění přesně podle vašich představ? Asi bude zapotřebí nová baterie…S myšlenkou stimulace rychlosti opravy tkání elektrickým proudem přišel již před 150 lety německý fyziolog Emil Du Bois-Reymond, nicméně jeho postup byl až do současné doby přehlížen. Josef Penninger z rakouského ústavu molekulárních biotechnologií ve Vídni a Min Zhao z Aberdeenské univerzity (UK) […]
Podle amerických, britských a etiopských geologů se za 10 milionů let oddělí východ Afriky od zbytku kontinentu.To, že kontinenty „cestují“ je známá věc. Nyní mají vědci unikátní příležitost sledovat, jak z jednoho světadílu se vyděluje jeho část. Místem, kde se tak děje, je tektonický zlom, který prochází Etiopií a Eritreou ve východním cípu Afriky, tedy […]
Jeho mozek možná není o nic větší něž špendlíková hlavička, přesto dokáže řešit problémy způsobem, který by zamotal hlavu i šimpanzům. Svědčí o tom překvapivé nejnovější výzkumy.Nenápadný, jako nehet malíčku velký pavouk Portia labiata se živí tím, že zabíjí jiné pavouky. Není to nic snadného, protože patří mezi velmi drobné druhy. Úspěšný je jen díky […]
Říkává se „ roste jako houba po dešti.“ Je to ale trochu klamné srovnání. Od vývoje podhoubí až po pořádný hřib uběhne pěkně dlouhá doba.Série snímků zachycených mykologem zaznamenává růst plodnice hřibu smrkového v rozmezí jedenácti dnů. Jako člověk!Dá se říci, že mezi vývojem hřibu a člověka, by se dala najít určitá anatomická podobenství. Zpočátku […]
Krása rostlin může někdy skrývat jedovatou hrozbu! Máme se jich bát? Odborníci je dokážou využívat k účinné léčbě. Stále se objevují nové možnosti využití darů přírody.Otrávit nás mohou i rajčata!Připomeneme ve zkratce některé jedovaté rostliny, se kterými nyní běžně setkáváme. Jedy například obsahují všechny lilkovité rostliny. Hrozí hlavně alkaloidy řady tropanové (atropin aj.), glykoalkaloidy (solanin) […]
Na hustě obydleném indonéském ostrově Jáva se na sklonku léta probudila k životu sopka Merapi, která již mnohokrát v historii ukázala svou ničivou sílu.Aktivita sopky Merapi se stala předzvěstí ničivého zemětřesení, které pohřbilo tisíce lidí z okolí silně obydleného města Yogyakarta. Erupce která by jinak poutala velikou pozornost se tak dostala do pozadí. Téměř tři […]
Velehory, to jsou osmitisícové štíty Himálaje, mohutný pás Alp nebo alespoň Vysoké Tatry. Kde se tu však vzaly? Jak vznikají? Rostou ještě některé? To jsou otázky, na něž 21. STOLETÍ hledalo odpověď.Odborníci se shodnou na tom, že velehory by měly být vyšší než 2500 m, podmínkou to ovšem není. Velehorský ráz dávají pohoří i vysoké […]
Letní prázdniny v našich vybraných zoologických zahradách patří projektu, který se zaměřuje na tzv. reintrodukci. Co to je? Navrácení ohrožených druhů zvířat do volné přírody.Pomůžete nám zpátky do přírody?Pomoci ohroženým druhům zvířat může každý, navíc úplně jednoduše: postačí si koupit křupavou Tatranku, kterou vyrábí společnost OPAVIA. V období 1.7. – 31. 8.půjde 10 haléřů z […]
Včera zasáhla pobřeží Jávy vlna tsunami, která si vyžádala zatím na 340 obětí, dalších 160 lidí se pohřešuje. Přes zvýšenou pozornost, kterou vyvolala katastrofa na konci roku 2004, se postižené vesnici nedostalo včasného varování. Sílu zemětřesení totiž indonéští seizmologové původně odhadli na 5,5 stupně Richterovy škály a později údaj upřesnili na 6,8, zatímco tsunami dokáží […]
Když se pavouk chce dostat stovky kilometrů daleko, stačí mu za pomoci svého vlákna chytit vítr.Před 20 lety odborníci sestavili hypotézu, podle níž pavouk jednoduše vypustí vlákno a nechá se unášet větrem. Vzhledem k tomu, že jeho konec zatěžuje, počítali s tím, že vlákno je rovné. Nové poznatky starou hypotézu však vyloučili. Rovné pevné vlákno může osminohému cestovateli […]
Bakterie druhu Ralstonia metallidurans „vysávají“ některé kovové sloučeniny z hornin a metabolizují je na čisté zlato.Zlato je v různých sloučeninách většinou s dalšími kovovými prvky obsaženo v mnoha horninách a minerálech, například vcelku běžně se vyskytuje v křemeni. Většinou však v tak malé koncentraci, že ani není vidět. Geologové se až dosud domnívali, že viditelná […]